Prezident Trump nařídil Pentagonu dodat Ukrajině více zbraní: „Musí se být schopni bránit. Teď čelí velmi silným útokům.“
Pentagon v pondělí večer oznámil, že Ukrajině poskytne další obranné zbraně v reakci na pokračující válku s Ruskem.
Ve svém prohlášení ministerstvo obrany uvedlo: „Na pokyn prezidenta Trumpa zasílá ministerstvo obrany Ukrajině další obranné zbraně, aby se Ukrajinci mohli bránit, zatímco usilujeme o trvalý mír a zastavení zabíjení.“
„Rámec, podle něhož prezident vyhodnocuje vojenské dodávky do zahraničí, zůstává v platnosti a je nedílnou součástí našich obranných priorit v duchu ‚America na prvním místě ‘.“
Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump na začátku večeře s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem na dotaz novinářů uvedl, že Spojené státy „pošlou Ukrajině další zbraně“.
„Musíme to udělat,“ řekl. „Musí být schopni se bránit. Teď na ně dopadá tvrdý úder.“
„Jsou tvrdě zasahováni… V tom chaosu umírá tolik lidí.“
Prezident dodal, že Spojené státy dodají „především obranné zbraně“.
Podle ukrajinského letectva zažila Ukrajina 4. července největší letecký útok od ruské invaze v únoru 2022. Odhadují, že Kyjev byl cílem 539 íránských dronů Shahed a 11 raket.
Rusku se podařilo zasáhnout osm míst devíti raketami a 63 drony. Zbytek byl zneškodněn.
Po útoku prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že díky telefonátu s Trumpem a podpoře partnerských zemí byly ukrajinské protivzdušné obrany klíčové pro to, aby útok nezpůsobil ještě větší zkázu.
Téhož dne Trump novinářům řekl, že Ukrajina bude potřebovat rakety Patriot pro svou obranu. Ve svém vyjádření zë 7. července je však konkrétně nezmínil.
Ukrajina dlouhodobě žádá Washington o dodání dalších raket Patriot a celých systémů, které považuje za klíčové pro obranu svých měst před narůstajícími ruskými vzdušnými útoky.
Spojené státy 2. července dočasně pozastavily některé dodávky zbraní Ukrajině v rámci tzv. „přehodnocení kapacit“ Pentagonu, které má zajistit, že vojenská pomoc odpovídá „obranným prioritám“ USA.
Tento krok vyvolal varování ze strany Kyjeva, že oslabení dodávek zbraní zkomplikuje obranu proti ruským útokům a postupu na bojišti. Německo oznámilo, že jedná o dodání systémů Patriot Ukrajině, aby pomohlo vykrýt vzniklou mezeru.
Zelenskyj rovněž 4. července informoval, že se s USA dohodl na posílení schopnosti Kyjeva „bránit oblohu“ před ruskými útoky. Dodal, že během telefonátu s Trumpem diskutovali také o společné výrobě obranných prostředků, nákupech a investicích.
Den předtím Trump telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem; po hovoru uvedl: „Nedostal jsem se s ním vůbec nikam.“
Od nástupu do svého druhého funkčního období vyjadřoval Trump naději, že se mu podaří zprostředkovat mírovou dohodu mezi ukrajinskou a ruskou vládou. V posledních dnech však prohlásil, že už nevěří, že to Putin myslí s mírem vážně.
Ve vyjádření pro maďarský deník Magyar Nemzet zveřejněném 7. července ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval stanovisko Kremlu k jakékoli mírové dohodě.
Uvedl, že ruské požadavky zůstávají stejné a zahrnují demilitarizaci Ukrajiny, změnu režimu – což Rusko označuje jako „denacifikaci“ – a odstranění hrozeb pro Rusko v podobě rozšiřování NATO a údajné diskriminace rusky mluvícího obyvatelstva na Ukrajině.
Podle Lavrova představují tyto body „hlavní příčiny“ války z pohledu Ruska.
Dále požaduje uznání ruských nároků na anektovaná ukrajinská území, zrušení sankcí a uvolnění zmrazených ruských aktiv.
Podle Institute for the Study of War, nezávislého výzkumného institutu pro vojenské a bezpečnostní otázky se sídlem ve Washingtonu, „Kreml nadále nemá zájem o mírové rozhovory vedené v dobré víře ani o jakékoli urovnání konfliktu, které by nevyhovovalo jeho požadavkům“.
Mezitím 3. července během setkání v Bruselu s čínským ministrem zahraničí Wangem Yi zdůraznila šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová „vážnou hrozbu, kterou podpora ruské nelegální války ze strany čínských firem představuje pro bezpečnost Evropy“. Vyplývá to z prohlášení její kanceláře.
Peking by měl „okamžitě ukončit veškerou materiální podporu, která udržuje v chodu ruský vojensko-průmyslový komplex“ a podpořit „plné a bezpodmínečné příměří a spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině založený na plném respektu k Chartě OSN“, uvedla.
Na zprávě se podílel Guy Birchall.
–ete–
