„Myslím, že v blízké budoucnosti je mimořádně nepravděpodobné, že by se Rusko zapojilo,“ uvádí David Stone.
Moskva podle odborníka na ruskou vojenskou historii Davida Stonea pravděpodobně neposkytne podporu Pekingu v případě vleklé války mezi Čínou a koalicí vedenou USA v Indo-Pacifiku.
„Myslím, že v blízké budoucnosti je mimořádně nepravděpodobné, že by se Rusko zapojilo. Částečně to souvisí se závazky, které Rusko má v souvislosti s válkou na Ukrajině – prostě nemá dostatek zdrojů, které by mohlo poskytnout,“ říká Stone, který v současnosti zastává pozici William E. Odom profesora ruských studií na katedře strategie a politiky Námořní válečné školy USA (Naval War College). Tato slova pronesl 6. ledna během podcastu pořádaného tamním Centrem pro studium čínských pozemních sil.
Stone poukázal na nedávný pád režimu Bašára Asada v Sýrii, kde má Rusko leteckou základnu v provincii Latákíja a námořní základnu u pobřežního města Tartús. Přestože má Rusko v Sýrii „mnoho konkrétních zájmů“, podotýká Stone, Moskva „zjevně neměla žádné prostředky na podporu Asadova režimu“.
„Pokud Rusové nejsou schopni poskytnout přímou podporu spojenci, který přímo souvisí s jejich vlastními zájmy, alespoň v krátkodobém horizontu, je nemožné si představit, že by mohli Číně něco významného nabídnout v případě vleklé války v Pacifiku,“ dodává Stone.
Moskva podle ruských státních médií poskytla Asadovi a jeho rodině azyl.
Lídr Komunistické strany Číny Xi Jinping a ruský prezident Vladimir Putin povýšili své vztahy na úroveň „partnerství bez limitů“ v únoru 2021, jen několik týdnů před ruskou invazí na Ukrajinu. V roce 2023 dosáhl bilaterální obchod mezi oběma zeměmi rekordních 240,1 miliardy dolarů, což je nárůst o 25 procent oproti předchozímu roku, uvádějí oficiální čínské celní údaje.
Čína poskytla Rusku nepřímou podporu během jeho války. Americký ministr zahraničí Antony Blinken 8. ledna v Paříži sdělil, že Čína podporuje ruskou průmyslovou základnu dodávkami strojního zařízení a mikroelektroniky, což Moskvě umožňuje pokračovat ve výrobě zbraní a munice pro agresi na Ukrajině.
Podle Stonea by se postoj Ruska k pomoci Číně mohl změnit po skončení války na Ukrajině. Pravděpodobnost ruské pomoci Číně by však stále zůstala nízká.
„Ani v dlouhodobém horizontu to nepovažuji za příliš pravděpodobné, ale to už je jiná sada omezení a důvodů,“ podotkl Stone.
Omezení
Po skončení války na Ukrajině bude podle Stonea Rusko usilovat o obnovu svých zásob zbraní, ale mohlo by s tím mít potíže.
„Ruská ekonomika je pod velkým tlakem. Úrokové sazby jsou vysoké. Inflace je vysoká. Rusku chybí pracovní síla. Mají problémy udržet současnou úroveň výroby vojenské techniky,“ vysvětluje Stone.
„A není jasné, zda bude po skončení války tato úroveň udržitelná. Nemůžete jednoduše předpokládat, že to, co Rusko vyrábí nyní, bude platit za pět nebo deset let.“
Podle Centra pro strategická a mezinárodní studia Rusko odpálilo od 28. září 2022 do 1. září 2024 celkem 11 466 raket na cíle na Ukrajině.
Stone dále uvádí, že rozhodnutí Moskvy podpořit Čínu by záviselo také na místě konfliktu. Válka na Korejském poloostrově by pro Rusko byla důležitější než konflikt v Jihočínském moři.
Války v těchto regionech by se vedly odlišně, zmiňuje Stone. Konflikt na Korejském poloostrově by vyžadoval více pozemních vojenských systémů, zatímco válka o ostrovy Senkaku v oblasti Východočínského moře nebo Taiwanu by „kladla důraz na systémy vzdušné a námořní“.
„Je zde limit, kolik mohou Rusové Číňanům poskytnout, vzhledem k jejich omezením v rychlosti výroby,“ poznamenává Stone a doplňuje, že Moskva vyrábí pokročilé letecké a námořní systémy „velmi pomalu“. Díky válce na Ukrajině však zvýšila svou kapacitu výroby řízených střel a raket s plochou dráhou letu.
Stone zdůrazňuje, že Rusko v současnosti potřebuje čínské zboží k podpoře své průmyslové základny. Podle něj je však nepravděpodobné, že by Čína mohla v těchto dodávkách pokračovat, pokud by se její válka proti koalici vedené Spojenými státy zkomplikovala. To by následně omezilo schopnost Ruska vyrábět zbraně a dodávat je Číně, dodává Stone.
Dalším faktorem je časový odstup mezi koncem války na Ukrajině a případnou válkou Číny,“ poznamenává Stone.
„To jsou proměnné, o kterých si myslím, že bychom měli přemýšlet,“ uvádí. „A všechny jsou podle mého názoru stále tak trochu ve vzduchu.“
Čína považuje Taiwan za součást svého území a hrozí, že ostrov obsadí vojenskou silou. V říjnu 2023 Putinovo prohlášení, že Taiwan je součástí Číny, vyvolalo kritiku taiwanského ministerstva zahraničí.
„Čína a Rusko spolupracují na podpoře autoritářské expanze a představují hrozbu pro základní hodnoty demokracie, svobody, právního státu a lidských práv,“ komentovalo tehdy taiwanské ministerstvo ve svém prohlášení.
Vztahy
Xi Jinping a Vladimir Putin se v posledních letech setkali několikrát, naposledy v Kazani na okraji 16. summitu BRICS, který zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku.
Podle čínské tiskové zprávy ze setkání Putin Ximu sdělil, že Rusko „doufá v další prohloubení spolupráce s Čínou“.
V prosinci ruská státní agentura RIA informovala, že Xi letos navštíví Rusko, přičemž citovala ruského velvyslance v Číně.
Stone konstatuje, že v krátkodobém horizontu nevidí nic, co by mohlo otřást čínsko-ruskými vztahy, protože oba sousedé „sdílejí tolik společných zájmů ve snaze podkopat západní světový řád“.
„V dlouhodobém horizontu však existují trendy, které je mohou rozdělit,“ domnívá se Stone.
Poukazuje na vojenská cvičení Vostok z let 2010 a 2014, která byla navržena s ohledem na Čínu jako potenciálního nepřítele. „Rok 2014 není tak dávno. Myslím, že Rusko má určité obavy ohledně dlouhodobých perspektiv čínsko-ruských vztahů,“ dodává.
Podle Stonea jsou čínský a ruský Dálný východ, Střední Asie a Arktida tři potenciální oblasti, které by mohly tyto dva sousedy rozdělit.
Střední Asie je často označována za „ruské zázemí“ kvůli politickým, ekonomickým a bezpečnostním vazbám na Moskvu. V posledních letech však Čína posiluje svůj vliv v regionu, zejména prostřednictvím iniciativy Pás a stezka (známé také jako Nová Hedvábná stezka).
Co se týče Arktidy, Stone se domnívá, že obě země by se mohly nakonec neshodnout na tom, jak by měl být tento region spravován a jak by měly být využívány jeho zdroje.
V červenci loňského roku Pentagon představil nový plán pro Arktidu zaměřený na protiopatření vůči spolupráci Ruska a Číny v této oblasti.
„Podstatná část [těchto bilaterálních vztahů] bude záviset na tom, jak dlouho zůstanou Vladimir Putin a Xi Jinping u moci. Na tyto otázky však neexistují odpovědi,“ uzavírá Stone.
K této zprávě přispěla agentura Reuters.
–ete–
