Na BRICS v současnosti připadá 45 % světové populace a 35 % světové ekonomiky z hlediska kupní síly.
Nedávno se v ruské Kazani, která je rotující předsednickou zemí, konal první summit skupiny BRICS od jejího rozšíření.
Prostřednictvím skupiny se Čína a Rusko snaží vytvořit alternativní mezinárodní platební platformu, která by nepodléhala západním sankcím, což je podle odborníků taktika, která pravděpodobně nebude fungovat.
Skupinu BRICS založily Rusko, Čína, Indie a Brazílie, rozšířila se o Jihoafrickou republiku a poté se dále rozšířila o Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty. Ke vstupu do skupiny byla přizvána Saúdská Arábie, ale formálně se členem nestala.
Rusko používá čínský systém přeshraničních mezibankovních plateb (CIPS) – přeshraniční platební systém založený na čínských yuanech – pro omezený mezinárodní obchod od doby, kdy bylo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 vyřazeno z platformy Společnosti pro celosvětové mezibankovní finanční telekomunikace (SWIFT) založené na amerických dolarech.
Wang Guo-chen, odborný asistent v Ústavu pro ekonomický výzkum Chung-Hua na Taiwanu, uvedl, že šance, že Čína a Rusko skutečně změní mezinárodní finanční systém, je malá.
Podle statistik Čínské lidové banky zpracoval CIPS v roce 2023 v průměru 30 000 transakcí denně, které zahrnovaly 482,6 miliardy yuanů (asi 67,8 miliardy USD).
Wang uvedl, že dolarový systém SWIFT, který denně zpracovává 42 milionů transakcí v hodnotě 5 bilionů dolarů, má oproti systému CIPS velkou výhodu.
„Pokud se země nemůže připojit k systému SWIFT, znamená to, že je vyřazena z globální finanční burzy. Pro Peking je tedy v podstatě nemožné změnit globální finanční systém,“ sdělil Wang deníku Epoch Times.
Taiwanský makroekonom Henry Wu řekl deníku Epoch Times, že ekonomiky tří hlavních zemí BRICS – Číny, Ruska a Íránu – budou i nadále stlačovány.
„Vzhledem k tomu, že globální politickou situací je konfrontace mezi Spojenými státy a Čínou … základní strategií Spojených států je odříznout Komunistickou stranu Číny od … finanční podpory a postupně eliminovat její ekonomickou dynamiku,“ řekl. „Tímto způsobem se [Komunistická strana Číny (KS Číny)] nakonec nebude schopna udržet kvůli vnitřním ekonomickým problémům a krizi režimu, natož aby pomáhala jiným režimům.“
Wu řekl, že mezinárodní vliv KS Číny je založen na jejích obrovských investicích v jiných zemích, „ale nyní nemá KS Číny žádné peníze“.
„Její aktiva v amerických dolarech byla vyprázdněna domácími zkorumpovanými úředníky,“ řekl. „Zpronevěřené peníze v RMB (čínský yuan) vyměnili za americké dolary a pak je převedli do zahraničí. Kromě toho extrémní lockdown ze strany KS Číny během covidové pandemie způsobil obrovské ekonomické ztráty, které se nepodařilo obnovit.“
Wang uvedl: „Kdyby nebylo finančních sankcí ze strany Evropy a Spojených států, Rusko by nechtělo používat RMB pro transakce. Putin chce také internacionalizovat [ruský] rubl prostřednictvím BRICS. Jinými slovy, jak KS Číny, tak Rusko chtějí ovládat země BRICS.“
Zároveň konstatoval, že všechny země BRICS mají své vlastní kalkulace.
„Ale všechny tyto země mají politické a ekonomické problémy, ať už jde o Rusko, Írán nebo Čínu,“ dodal Wang. „Takže mají problémy se spotřební kapacitou. Každá země BRICS chce vyvážet, nikoli dovážet. Ale kdo má největší trh konečného spotřebitele na světě, jako jsou Spojené státy? Zdá se, že ho nemá žádná z nich.“
Bývalý hlavní ekonom Goldman Sachs Jim O’Neill, který v roce 2001 zavedl termín BRIC, řekl: „Myšlenka, že BRICS může být nějakým skutečným globálním ekonomickým klubem jako G7, je zřejmě trochu mimo mísu, a je velmi znepokojující, že se považují za nějakou alternativní globální věc, protože to zřejmě není proveditelné.“
V současné době tvoří země BRICS 45 % světové populace a 35 % světové ekonomiky z hlediska kupní síly. Více než polovina celkové ekonomiky skupiny připadá na Čínu.
Vztahy mezi Čínou a Ruskem
Čínský vůdce Xi Jinping se zúčastnil summitu a 22. října se v Kazani setkal s Putinem, což bylo již třetí setkání obou v tomto roce.
Putin Xiovi řekl, že „rusko-čínská spolupráce ve světových záležitostech je jedním z hlavních stabilizačních faktorů na světové scéně“.
Xi řekl: „Mezinárodní situace je protkána chaosem.“
„Pevně věřím, že přátelství mezi Čínou a Ruskem bude pokračovat po celé generace a odpovědnost velkých zemí vůči svému lidu se nezmění,“ řekl.
Zheng Qinmo, docent katedry diplomacie a mezinárodních vztahů na univerzitě Tamkang na Taiwanu, řekl, že mezi Čínou a Ruskem neexistuje skutečné přátelství.
„I když to říkají, jejich spolupráce je zaměřena především na zpochybnění současného mezinárodního řádu vedeného Spojenými státy a je pouze dočasnou spoluprací,“ řekl pro Epoch Times.
Mezi Čínou a Ruskem existuje mnoho konfliktů. Xi Jinping slíbil, že bude i nadále podporovat Rusko v rusko-ukrajinské válce, ale zároveň se obává zhoršení vztahů se Západem, zejména proto, že KS Číny nyní čelí vážnému poklesu své ekonomiky.“
Pokud jde o globální finance, prohlásil Zheng: „Rusko pod západními sankcemi spíše usiluje o vytvoření jiného přeshraničního platebního systému, ale KS Číny má obavy. Doufá, že se jí podaří vybudovat mezinárodní řád, jemuž bude dominovat právě KS Číny a který bude založen na podpoře zemí globálního Jihu, aby mohl konkurovat Spojeným státům.“
Na Rusko jsou od jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022 uvaleny mezinárodní sankce a Čína zůstává hlavním podporovatelem Ruska v této probíhající válce. Čína je mezitím pod rostoucím tlakem mezinárodního společenství v čele se Spojenými státy kvůli neustálému ohrožování svrchovanosti Taiwanu a nekalým praktikám ve světovém obchodu.
Na této zprávě se podíleli Luo Ya, Pei Zhen a agentura Reuters.
–ete–
