Uvalením omezení na vývoz vzácných zemin podle něj Čína „míří nabitou zbraní“ na americkou ekonomiku.
WASHINGTON – Čínský režim se podle předsedy sněmovního výboru pro Čínu snaží všemi prostředky – včetně nátlaku – získat vyjednávací převahu před nadcházejícími rozhovory se Spojenými státy.
„Pokládají na stůl veškerou možnou páku, aby mohli v jednání alespoň trochu ustoupit a přitom si udržet vyjednané výhody,“ řekl pro Epoch Times v pořadu American Thought Leaders na EpochTV poslanec John Moolenaar (republikán z Michiganu), který vede zvláštní výbor Sněmovny reprezentantů pro Komunistickou stranu Číny.
Podle něj byly zvlášť výmluvné rozsáhlé kontroly vývozu vzácných zemin, které Čína zavedla 9. října.
Peking těží dvě třetiny světových vzácných kovů a drží přes 90 procent zpracovatelské kapacity. Tyto prvky jsou klíčové pro moderní technologie, jako jsou televize, telefony, počítače a obranné systémy, takže tento krok má vysoce narušující dopad.
„Čína v podstatě míří nabitou zbraní na naši ekonomiku,“ řekl Moolenaar a označil to za „velmi agresivní a výhružný krok“.
„Otevírá to světu oči, čeho je Xi Jinping (Si Ťin-pching) schopen, když chce získat jakoukoli výhodu při vyjednávání.“
Vyjednávací trumfy
Americký prezident Donald Trump se má se Xiem setkat v Jižní Koreji při okrajovém jednání summitu APEC. Přední představitelé USA, včetně obchodního zmocněnce Jamiesona Greera a ministra financí Scotta Bessenta, už míří do Malajsie na obchodní rozhovory s čínskými protějšky.
Moolenaar uvedl, že omezení vývozu vzácných zemin – které přimělo Trumpa zvažovat zrušení schůzky – není jediným trumfem Pekingu v jednáních.
Několik dní po tomto kroku čínské úřady zahájily rozsáhlou akci proti pastorům církve Zion, při níž zadržely nebo nechaly zmizet více než 30 vedoucích a věřících. A už v září Peking zahájil vyšetřování společnosti Nvidia s tvrzením, že výrobce čipů pro umělou inteligenci porušil čínský protimonopolní zákon.
Uprostřed vyjednávání jsou podle Moolenaara všechny tyto kroky strategické.
„Připravují si tak vyjednávací pozici,“ uvedl.
„Vítěz–poražený“
Čínský režim se podle něj rád prezentuje jako mírumilovný a vstřícný partner, který usiluje o oboustranně výhodné dohody, ale skutečnost bývá „velmi odlišná“.
„Ve skutečnosti uvažují v mnohem delším časovém horizontu a ve výsledku jde vždy o vztah vítěz–poražený, protože chtějí být… nejdominantnější mocí na světě – a jsou ochotni čekat 50 nebo 100 let,“ vysvětluje Moolenaar.
Vlajkový čínský infrastrukturní projekt, iniciativa Pás a stezka, podle něj přivedl mnoho rozvojových zemí do dluhové pasti. Klíčovou hospodářskou strategií Pekingu je vybrat si odvětví, v němž chce získat dominanci, přilákat do něj zahraniční firmy, „vytěžit z nich veškeré know-how“, a poté je prostřednictvím podbízení cen nebo krádeže obchodních tajemství vytlačit z trhu či jinak donutit k odchodu z Číny.
Řešení čínské hospodářské agresivity je podle Moolenaara složité. Americká ekonomika je úzce provázána s čínskou – Čína dodává významnou část amerického spotřebního zboží, jako jsou textilie a elektronika, zatímco z USA nakupuje zemědělské produkty, polovodiče, letadla a zdravotnické vybavení.
Obchodní deficit s Čínou v roce 2024 činil téměř 300 miliard dolarů (asi 7 bilionů Kč), což je nejvíce ze všech obchodních partnerů USA. „Na rozdíl od studené války se Sovětským svazem,“ poznamenal Moolenaar, „nikdy jsme nebyli ekonomicky tak provázaní, jako jsme dnes s Čínou.“
Trump pohrozil, že pokud režim nezruší omezení vývozu vzácných zemin, uvalí od listopadu na Čínu clo ve výši 100 procent.
Moolenaar s tímto krokem souhlasí.
„Obvykle podporuji volný obchod, ale volný obchod má smysl jen s volnými zeměmi, které dodržují stejná pravidla,“ řekl.
Podle něj by cla zároveň „potrestala Čínu za tento agresivní, nehorázný krok“ a zároveň motivovala Spojené státy a jejich spojence k investicím do zajištění klíčového dodavatelského řetězce.
„Nesmíme dovolit, aby naše obranná základna a ekonomika závisely na tom, co si Xi Jinping rozhodne kterýkoli den.“
Střet hodnot
Když se očekávané setkání Trump–Xi uskuteční, Moolenaar doufá, že na vrcholu americké agendy bude omezování zneužívání lidských práv čínským režimem.
Mezi tato zneužívání podle něj patří nucené odebírání orgánů, které cílí na vězně svědomí – například na praktikující Falun Gongu, duchovní disciplíny založené na principech pravdivosti, soucitu a snášenlivosti, kterou se režim již 26 let snaží zlikvidovat brutální kampaní pronásledování.
Nedávná situace, kdy mikrofony zachytily rozhovor Xiho a ruského prezidenta Vladimira Putina o nadějích na prodloužení života pomocí transplantací orgánů, znovu přivedla toto téma do popředí.
„Je to až znepokojivě děsivé,“ zdůrazňuje Moolenaar.
„Nikdo nerad srovnává věci s nacistickým Německem,“ podotýká, ale při nuceném odebírání orgánů se z lidí stávají pouhé nástroje čínského režimu k prosazování jeho cílů – Peking „se snaží získat z lidí, co může, a to bez jejich souhlasu“.
„To skutečně odhaluje podstatu problémů Komunistické strany Číny.“
Systémové potlačování víry – od křesťanů po Falun Gong a Ujgury – považuje Moolenaar za ještě znepokojivější než současné nátlakové ekonomické kroky Pekingu.
Tím, že shromažďují věřící, uvedl, komunistické úřady trestají „lidi, kteří chtějí žít v souladu se svým Stvořitelem“.
„Místo aby umožnili víru v Boha, říkají: Musíte mít víru ve Stranu, a Strana je bůh.“
Podle něj, zatímco se režim snaží rozšiřovat tento autoritářský model i do zahraničí, Spojené státy musí klást odpor.
„Probíhá soutěž – a je mimořádně důležité, aby Spojené státy tuto soutěž o svobodu, které si zde vážíme, vyhrály.“
–ete–
