Mezinárodní think-tank Globsec publikoval koncem minulého měsíce analýzu, podle které jsou USA v jednání s Ukrajinou v oblasti těžby a dodávek kritických nerostných surovin dále než Evropská unie, do které chce Ukrajina vstoupit. EU suroviny prozatím dováží z mnohem vzdálenějších zemí a přes oceán.
Ukrajina má podle odhadů OSN zásoby mnoha kritických surovin tvořící přibližně 5 % světových zásob.
Podle mezinárodního Globsecu disponuje „zásobami přibližně 22 z 34 kritických surovin identifikovaných EU, včetně lithia, kobaltu, prvků vzácných zemin a dalších důležitých materiálů nezbytných pro obranný, automobilový, letecký a energetický sektor EU“.
Mnohé z těchto ložisek se mají nacházet ve střední a západní části Ukrajiny, tedy mimo frontové linie války s Ruskem.
Napadená země má podle think-tanku také disponovat „značnými zásobami grafitu, manganu a lithia, které se využívají v obnovitelných zdrojích energie, elektronice, elektromobilech a výrobě baterií; a zásobami titanu a uranu, které se používají v vojenském a leteckém průmyslu“.
I když Ukrajina disponuje takovým množstvím surovin a leží geograficky blízko, podle statistik EU, na které se Globsec odvolává, se z ní v roce 2023 dovezly do EU pouze 2 % celkového importu vzácných zemin a dalších kritických surovin.
„Naproti tomu EU odebírala přibližně 25 % z Latinské Ameriky, 16 % z Afriky a 6 % z Kanady,“ píše think-tank, s tím, že tyto poměrně vzdálení a logisticky složití partneři „poskytují přesnější geologické údaje, předvídatelnější těžební kapacitu a regulační normy, které investorům poskytují větší jistotu“.
Podle Globsecu tvoří překážky ve spolupráci na straně Ukrajiny zastaralé zákony o povolování, omezené geologické údaje a byrokratická úskalí, zatímco na straně EU jde o pokulhávání praxe za strategií. „EU nepřevedla své cíle v oblasti kritických surovin do praktických investičních mechanismů pro Ukrajinu, a to navzdory značnému potenciálu této země a jejímu úzkému politickému sblížení s Evropou.“
Think-tank také konstatuje, že Spojené státy už mají navrch, protože dohoda mezi nimi a Ukrajinou již umožnila vytvořit specializovaný investiční fond, dále udělila americkým firmám práva na první jednání a zavedla ustanovení, která brání Ukrajině poskytovat preferenční podmínky jiným partnerům.
„Ačkoli dohoda uznává současné závazky Ukrajiny vůči EU a obsahuje klauzuli o konzultacích v dobré víře, pokud budoucí závazky související s EU povedou k nesrovnalostem, neposkytuje závazný mechanismus pro zapojení EU,“ dodává think-tank, podle kterého by měla EU realizovat praktické kroky pro navazování spolupráce a vytváření reálných podmínek pro těžbu a dodávky surovin.
