Americký prezident Donald Trump 6. listopadu v Bílém domě hostil lídry pěti středoasijských zemí. Jednání se zaměřila na kritické minerály, jelikož Spojené státy usilují o diverzifikaci dodavatelských řetězců mimo Čínu. Převážně muslimský Kazachstán se připojí k abrahámovským dohodám o normalizaci vztahů s Izraelem, v noci na dnešek SEČ to oznámil americký prezident Donald Trump. Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev, jenž je v současné době na návštěvě Bílého domu, už si telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, dodal Trump na sociální síti.
Kazašská vláda už ve čtvrtek večer potvrdila, že se k abrahámovským dohodám připojí. Washington se v rámci těchto dohod snaží zlepšovat vztahy mezi Izraelem a arabskými či převážně muslimskými zeměmi. Dohody vznikly za prvního Trumpova mandátu v roce 2020, vztahy s Izraelem na jejich základě dosud navázaly Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Súdán a Maroko.
Trump před jednáním s představiteli pěti středoasijských republik na své sociální síti zdůraznil, že Kazachstán je první zemí jeho druhého mandátu, která se k dohodám přidá, a další podle něj budou následovat. „Brzy ohlásíme podpisovou ceremonii, aby to bylo oficiální, a mnoho dalších zemí se snaží připojit k tomuto klubu SÍLY,“ napsal Trump na v příspěvku na Truth Social.
„Mnoho dalšího se chystá při sjednocování zemí ke stabilitě a růstu – skutečný pokrok, skutečné výsledky. POŽEHNÁNI BUDIŽ MÍROTVŮRCI!“ dodal Trump.
Připojení Kazachstánu k dohodám je nicméně do značné míry symbolické, uvedla agentura Reuters, neboť tato země již má s Izraelem navázány diplomatické i ekonomické vztahy. Kazašská vláda tento krok ve čtvrtek označila za „přirozené a logické pokračování“ své zahraniční politiky, která je podle ní postavená na dialogu, vzájemném respektu a regionální stabilitě. Podle amerického diplomatického zdroje má připojení Kazachstánu ukázat obnovenou sílu abrahámovských dohod.
Trump tvrdí, že o abrahámovské dohody má zájem řada států. V noci na dnešek zopakoval, že o připojení jedná s mnoha zeměmi a že se k nim přidají také některé další z pětice středoasijských republik Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán.
V minulosti se jednalo o tom, že by se k dohodám připojila také Saúdská Arábie, která diplomatické vztahy s Izraelem nemá. Jednání však zkomplikovala válka v Pásmu Gazy. Rijád podmiňuje navázání vztahů s Izraelem vznikem životaschopného Palestinského státu, což ale současná izraelská vláda, která se opírá o nacionalistické a náboženské strany, odmítá.
Strategické nerosty v centru jednání
Hlavním tématem rozhovorů v Bílém domě byly kritické nerostné suroviny, protože Spojené státy usilují o diverzifikaci dodavatelských řetězců mimo Čínu. Trump ve svém úvodním vystoupení uvedl, že hodlá posílit partnerství USA s pěti středoasijskými zeměmi známými jako C5.
„Tyto země byly kdysi domovem starověké Hedvábné stezky spojující Východ a Západ,“ řekl Trump. „Dnes jim jejich poloha v srdci Eurasie dává mimořádný význam a neuvěřitelný potenciál. Bohužel předchozí američtí prezidenti tuto oblast zcela zanedbávali.“
Prezident uvedl, že si uvědomuje význam regionu, a slíbil, že partnerství USA s každou středoasijskou zemí budou „silnější než kdy dřív“.
„Jedním z klíčových bodů našeho programu jsou kritické nerostné suroviny. V posledních týdnech má administrativa posílila ekonomickou bezpečnost USA uzavíráním dohod se spojenci a partnery po celém světě s cílem rozšířit naše dodavatelské řetězce kritických surovin,“ poznamenal.
Prezident Kazachstánu Kassym-Žomart Tokajev označil jednání za „začátek nové éry spolupráce mezi Spojenými státy a Střední Asií“ a vyjádřil důvěru, že Trump vnese „zdravý rozum a tradice, které všichni sdílíme a ctíme“.
„Jsem přesvědčen, že vaše moudrá a odvážná politika si zaslouží silnou podporu po celém světě,“ uvedl Tokajev na setkání.
Trumpovo setkání s vůdci středoasijských států přichází v době, kdy Rusko a Čína prohlubují vztahy a Spojené státy s oběma autoritářskými mocnostmi soupeří o vliv v regionu, který má silné hospodářské vazby na Moskvu i Peking.
Americký prezident rovněž usiluje o prohloubení hospodářské spolupráce se středoasijskými zeměmi, aby se snížila závislost USA na Číně v oblasti vzácných zemin.
Tádžický prezident Emomalí Rahmon na jednání uvedl, že jeho země disponuje značnými zásobami kritických nerostů, včetně kovového antimonu – suroviny, o kterou jsou podle něj „Spojené státy velmi vážně zainteresovány“.
Rahmon poznamenal, že antimon tvořil loni 97 procent celkového exportu Tádžikistánu do Spojených států.
Během nedávné Trumpovy cesty po Asii podepsal memoranda o porozumění s Japonskem, Malajsií a Thajskem o spolupráci při průzkumu, investicích a výrobě kritických nerostů, a zároveň o ochraně odvětví před netržními aktéry, jako je čínský režim.
Americký prezident nedávno uvedl, že za rok a půl už Spojené státy nebudou zcela závislé na Číně, pokud jde o kritické suroviny – což je strategická zranitelnost budovaná tři desetiletí.
Na této zprávě se podíleli Catherine Yangová, Jackson Richman a Joseph Lord.
