Češi považují průmysl a ocel za klíčové pro ekonomiku i zaměstnanost, vyplývá z průzkumu agentury STEM/MARK, který si nechali zpracovat oceláři. Podle odborníků z oboru je v současnosti nutná větší podpora státu a reformy ve školství, aby český průmysl zůstal konkurenceschopný.
„Téměř všichni Češi mají tradici a identitu národa spojenou s průmyslem. Přímo s ocelí ji spojuje osm z deseti Čechů,” řekl na dnešní tiskové konferenci ředitel agentury STEM/MARK Tomáš Rychecký. Vedle identity si přes devadesát procent lidí myslí, že průmysl hraje klíčovou roli pro zaměstnanost a ekonomickou stabilitu, vyplývá z průzkumu agentury.

Energie a regulace jako největší problém
„Myslím si, že český průmysl je ve velmi obtížné situaci, jak přichází k jeho transformaci a jeho zelenání,” řekl na společné tiskové konferenci generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Daniel Urban.
Zdá se, že veřejnost tento aspekt vnímá také. Jako hlavní výzvu, které český průmysl čelí, totiž identifikovali respondenti cenu energií. A více než polovina lidí vnímá jako komplikaci regulace přicházející z EU.
„Cena energií je problém pro celou českou ekonomiku, není to ale problém jen pro energeticky náročné odvětví jako je ocelářství, je to problém i pro automobilové odvětví nebo pro odvětví, které by vás hned nenapadlo, jako je farmacie nebo výroba polovodičů,” přiblížil Urban.
„Já si myslím, že na evropské úrovni vidíme snahu nebo minimálně uvědomění si toho, že to je problém, že EU má problémy, že je přeregulovaná a ztrácí konkurenceschopnost,“ dodal Urban. Téměř padesát procent lidí se domnívá, že právě konkurence ze zemí mimo EU by mohla ohrozit český průmysl.
„Zrušení Green Dealu je fantasmagorie, to prostě není možné,“ pokračoval šéf svazu a dodal, že jako reálnou možnost považuje úpravu, která by ale neměla být tak náhlá a rychlá, že by jádro evropského průmyslu zahynulo.
S tím souhlasila i předsedkyně představenstva Ocelářské unie Marcela Kubalová. Green Deal by se podle ní měl postavit na reálné základy. Mimo jiné zmínila, že dosud neviděli žádnou dopadovou studii Green Dealu a fakt, že se postavil na technologiích, které doposud neexistují.

Problematika konkurence je podle Urbana markantní například v ocelářství, protože se přes polovina oceli vyrobí v Číně.
Jako další faktor poukázal na současné nastavení emisních povolenek, které ovlivňují průmysl dražšími cenami elektrické energie a například na ocelářství dopadají podle něj i přímo, protože „firmy musí nakupovat větší a větší podíl povolenek, aby kryly své vlastní emise CO2, které vypouští“. To oslabuje konkurenční pozici českých podniků a podle něj se problém bude s klesající bezplatnou alokací povolenek dále prohlubovat.
Evropa má výrobní kapacitu, ale rozhoduje cena
Podle Kubalové má Evropa dostatek prostředků na pokrytí veškeré spotřeby EU všemi druhy oceli: „Nemáme vůbec zapotřebí cokoliv dovážet mimo Evropu, byli bychom schopni to vyrobit sami.”
Do Evropy se ze zemí mimo EU dováží kolem 25 až 30 procent spotřeby, podle Kubalové ale jde pouze o otázku ceny. „Evropské ocelárny dneska jedou na šedesát procent, pro životaschopnost je potřeba minimálně osmdesát až pětaosmdesát. Jestli se to nezvedne, tak to zavřeme,” dodala šéfka ocelářů.
Z průzkumu zároveň vyplývá, že osmdesát procent lidí si myslí, že by Česká republika měla být na dovozech oceli nezávislá.

Sedm z deseti Čechů vnímá ocel jako strategický materiál nezbytný pro chod společnosti. „Ocel je klíčová ve strojírenství, automobilovém průmyslu, stavebnictví nebo železniční dopravě. Neobejde se bez ní ani obranný průmysl, proto je třeba na ocelářství nahlížet jako na strategické odvětví a výrobu oceli udržet v Česku a Evropě,” řek Urban. Z pohledu bezpečnosti státu ji tři čtvrtiny lidí považují jako klíčovou, ukázal výzkum.

Vnímání oceli jako strategické suroviny podle Kubalové souvisí se současnou geopolitickou situací. Lidé si dle ní často myslí, že zbrojení pro ocelářství znamená žně. „Je třeba si uvědomit, že zbrojní průmysl bude pro ocelářství znamenat jednotky procent. Nebude to něco, co by nás spasilo, ale jsme za ty zakázky rádi,” řekl na konferenci. Zařazení oceli na seznam strategických materiálů se zatím podle Kubalové nedaří.
Volání po větší podpoře státu
Osmdesát procent respondentů průzkumu si myslí, že by stát měl české ocelářství více podporovat, přičemž čtyřicet procent říká, že rozhodně. „My o podporu prosíme, ale zdroje, které nám jsou nabízeny nejsou v takové výši jako jsou v okolních zemích, jako třeba v Německu. A pro naše firmy to je finančně velmi náročné,” řekla Kubalová.

Kromě cen energií, regulací a konkurence český průmysl také bojuje s nedostatkem pracovní síly, mladá generace se totiž podle Kubalové do odvětví úplně nehrne. Podle předsedkyně v tom hraje roli i podpora školství a vůbec celý systém vzdělávání. „Řekněme si upřímně, nové technologie opravdu vymyslí lidé na technikách. Nechci se dotknout žádného oboru, ale to nám rekreolog nebo filozof nevymyslí.” Svaz průmyslu a Ocelářské unie proto údajně volá po reformě financování školství.
