Zástupci energeticky náročných firem zaslali dopis premiéru Petru Fialovi (ODS), ve kterém apelují na vládu, aby se „postavila čelem“ k problematice vysokých cen energií.
List datovaný 21. července 2025 upozorňuje na to, že ocelárny, slévárny, chemičky a další energeticky náročné podniky „bojují o vlastní přežití“ a „nevidí cestu ven“ z krize. Nejpalčivějším problémem jsou pro průmysl právě ceny energií, jejichž řešení Evropská komise přenechala národním vládám. „Tyto ceny i nadále dusí náš průmysl a my už opravdu nemáme další kyslík,“ píše se v dopise.
Autoři namítají, že energetická politika země je postavená zejména na „pochybném“ modelu SEEPIA, podle něhož byl sestaven Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). Od něj se odvíjí i Státní energetická koncepce (SEK), na jejímž návrhu nyní vláda pracuje. Jedním z požadavků průmyslu je, aby měly firmy možnost nahlédnout do návrhu a zjistit, jakým směrem se má energetická situace v zemi ubírat.
V dopise se rovněž píše, že společnosti v Evropě začínají pozastavovat dekarbonizační investice. „V ČR jsou příkladem Třinecké železárny, které pozastavily svou investici do elektrické obloukové pece, v Lovochemii došlo k odkladu výstavby nového provozu kyseliny dusičné, stále je otevřeno rozhodnutí přebudování uhelného energetického zdroje na plynový v areálu Orlen Unipetrol RPA,“ vyjmenovávají autoři jednotlivé projekty.
Podle nich jsou odklady důsledkem toho, „že to firmám prostě ekonomicky nevychází“. „Takovouto investicí by totiž definitivně ztratily konkurenceschopnost, která je již nyní v kritickém stadiu,“ uvádí se v listu předsedovi vlády.
Jako autoři dopisu jsou podepsáni šéfové Ocelářské unie, Svazu chemického průmyslu ČR, Asociace českého papírenského průmyslu, Svazu sléváren ČR, Národního strojírenského klastru a Svazu kováren ČR.
Řešení, která přicházejí z Bruselu, jako jsou Akční plán pro ocel a kovy a nedávno představený Akční plán pro chemický průmysl jen naznačují cestu, ale ukotvit je do zákona bude trvat několik dalších let, jsou přesvědčeni průmyslníci.
Po české vládě chtějí, aby při jednáních v Bruselu zdůrazňovala a zohledňovala zájmy českých firem a nepřijímala rozhodnutí, které s nimi nejsou v souladu.
Urgentně pak žádají o finanční opatření v oblasti energií. Konkrétně jde o zavedení nulové sazby daně ze zemního plynu a snížení síťových poplatků za elektřinu a zemní plyn, zachování a prodloužení bezplatného přidělování emisních povolenek, kompenzace nepřímých nákladů nebo zavedení dočasné státní podpory pro podniky, které používají zemní plyn, elektřinu a nakupují emisní povolenky.
