Evropské chemičky musejí místo vývoje nových technologií a modernizace zařízení investovat do dekarbonizace svých závodů. Vysoké ceny energií, upadající průmysl na kontinentu, svazující ekologické předpisy EU a levnější konkurence ze zámoří, to všechno již donutilo některé chemičky, včetně těch českých, zavřít část svých provozů a propustit některé zaměstnance.
Chemický průmysl je kvůli klimatickým cílům Green Dealu nucen k odklonu od fosilních paliv, přesto je na nich celé odvětví závislé ze 70 procent. A ani do budoucna se to zřejmě nezmění. „Ani budoucí chemický průmysl po roce 2050 si tak bez ropy a zemního plynu v tuto chvíli neumíme představit. Protože tyto fosilní vstupy budeme chtít dál částečně používat,“ uvedl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček.
Chemický průmysl je podle Součka druhým největším průmyslovým odvětvím v ČR. Zaměstnává přes 130 tisíc lidí a pokud se započítá i dodavatelský průmysl, „jde o dvoj- až trojnásobek“, uvedl. Ročně vyprodukuje odvětví zboží v hodnotě 800 miliard korun, z čehož 500 miliard připadá na odbyt v zahraničí.
Mezi největší hráče patří společnosti Orlen Unipetrol vyrábějící pohonné hmoty, Agrofert soustřeďující se zejména na produkci hnojiv, a Synthesia známá výrobou pigmentů, barviv a látek pro trhaviny. Dalšími významnými producenty jsou Synthos Kralupy nebo Moravské chemické závody.
Těžké časy pro chemičky
Podle výkonného ředitele společnosti Synthos Davida Pohla platí evropské závody za energie 3-4krát více než jejich konkurenti ve Spojených státech.
Kralupská firma Synthos je součástí stejnojmenné polské korporace. Specializuje se na výrobu syntetického kaučuku pro automobilový průmysl a stavební polystyreny. V obou je důležitým globálním hráčem. Za poslední tři roky jí však klesly zisky asi na polovinu, čemuž z části „napomohl“ skokový nárůst cen energií.
Přestože si firma styren na výrobu polystyrenu stále vyrábí sama, bylo by pro ně výhodnější nakupovat tento materiál levněji z USA nebo Asie. „Kdybychom to brali čistě ekonomicky, museli bychom tuto jednotku zavřít a styren pouze kupovat,“ řekl Pohl v rozhlasovém pořadu.
Kvůli masivnímu propadu stavebního trhu v sousedním Německu se společnost navíc potýká se slabou poptávkou po polystyrenu. „Nedávno jsem viděl statistiku stavebních povolení. Ten propad je v desítkách procent oproti rokům 2020 a 2021,“ okomentoval šéf Synthosu a dodal, že klesají objemy i marže a to díky levné konkurenci ze zemí jako Turecko nebo Írán.
Řešení vidí Pohl ve snížení ceny emisních povolenek, deregulaci trhu, snížení byrokracie a revizi Green Dealu.
„Green Deal má na chemický průmysl zásadní vliv a v této podobě se domnívám, že je to pro chemický průmysl jako takový likvidační,“ řekl.
Pro energeticky náročnou výrobu, jakou ta chemická rozhodně je, je podle něj nemyslitelné nahradit zemní plyn obnovitelnými zdroji energie. Ty jsou ze své podstaty nestálé a muselo by jich být obrovské množství, aby dokázaly chemičky pohánět, říká. Stejně skepticky se staví k vodíku, který, pokud by měl být „zelený“, stál by násobně více než zemní plyn. Jádro by bylo vhodným řešením, ale výstavba takového zařízení trvá dlouhou dobu a spolyká obří množství nákladů.
Zastaralé provozy
Globální konkurenceschopnost ztrácí celá Evropa, podotkl Souček. Chemičky jsou dle něj závislé na energii a jestliže je její cena na kontinentu výrazně vyšší než jinde ve světě, firmy se nedokáží mimo EU prosadit. Navíc i samotný evropský trh stagnuje. České i ostatní evropské chemičky se podle Součka snaží udržet nad vodou, aby mohly zachovat alespoň vlastní výrobu.
Zatímco úřady chtějí po chemických závodech, aby se dekarbonizovaly, průmyslníkům připadají takového investice „dlouhodobě neudržitelné“, protože si vyžadují investiční i provozní podporu. Naopak investice do vývoje nových technologií a obnovy zařízení nejsou pro dotační programy dostatečně zelené a státy je nepodporují. Výsledkem je, že tyto investice se odkládají a chemičky stárnou.
Podle Součka je stáří výrobních zařízení chemiček v Evropě včetně Česka v průměru 36 let, zatímco v Číně je to jen 16 let a v USA zhruba 20 let.
Pětinásobná spotřeba elektřiny
Svaz chemického průmyslu nedávno dokončil analýzu, za jakých podmínek je toto odvětví schopné dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050. Souček v pořadu Českého rozhlasu uvedl, že kdyby se měl celý průmysl u nás elektrifikovat, znamenalo by to pro něj pětinásobné zvýšení spotřeby elektřiny oproti současnému stavu, a ani tak by nebylo možné se fosilních paliv zcela zbavit.
Výrobci proto chtějí analýzu svazu nyní prodiskutovat s politiky a „zreálnit pohled“ na proveditelnost cílů Green Dealu. „Chceme poukázat na to, že některé cíle je potřeba zrevidovat a zmírnit, aby byly reálně proveditelné,“ prohlásil Souček a dodal: „Nevěříme tomu, že se energetický průmysl dokáže plně konvertovat na bezemisní nebo nízkoemisní.“
Svaz také pochybuje o tom, že bude dostatek biomasy pro všechny zástupce průmyslu, kteří budou přecházet na čisté formy výroby elektřiny. Důvěru nemá ani v to, že česká i evropská ekonomika budou tak silné, aby finančně energetickou transformaci utáhly.
Do roku 2050 budou podle analýzy činit náklady na dekarbonizaci pro evropský chemický průmysl 20 miliard eur. Souček je však přesvědčen, že by se měly financovat pouze investice, které jsou rentabilní.
„Myslím si, že by se měli realizovat jenom takové investice, které jsou návratné a přispívají k tvorbě hodnot. Nechat si zadotovat investici, o které si nemyslím, že je dostatečně zisková, je podle mě nesprávné,“ uvedl v rozhlase šéf Svazu chemického průmyslu s narážkou na některé zelené projekty.
Bude se propouštět?
Na otázku reportérky, zda se chystá nějaké další propouštění v oboru, Souček uvedl, že o ničem konkrétním neví. Uvedl ovšem, že pokud se nepodaří zvednout produkci, ohrožena je až třetina pracovních míst v odvětví. „Bohužel není možné zaměstnávat lidi na výroby, které přestávají být využívány,“ řekl.
Kromě propouštění v roce 2023 v Synthosu zavírají části provozů kvůli ztrátě konkurenceschopnosti také neratovická Spolana nebo pražský Mitas, uvedl Český rozhlas.
