Juraj Skovajsa

30. 1. 2025

Třinecké železárny dnes oznámily rekordní investici v objemu miliardy eur do zelenějších technologií. Obrovskou injekcí však změní pouze technologii výroby a bez značné pomoci peněz daňových poplatníků se cílům EU nepřiblíží.

Oceláři v Evropě čelí tvrdým podmínkám, světová nadprodukce a nerovné podmínky tlačí na snižování cen oceli na trhu, drahé energie v EU naopak tlačí výrobní cenu oceli nahoru. Do toho se státy unie zavázaly ke snižování CO2, z čehož se dá buď vykoupit emisními povolenkami, nebo investovat do nových technologií.

Právě pro druhý krok se rozhodly Třinecké železárny. Cílem EU je snížit emise oxidu uhličitého do roku 2030 o 55 % (ve srovnání s rokem 1990). Nová investice tak dle generálního ředitele Romana Heideho „umožní dál vyrábět strategický materiál bez závazku placení extrémních nákladů na emisní povolenky, jejichž bezplatný příděl bude postupně ukončen“.

V Třinci mají v provozu dvě vysoké pece na koks, z které každá vyrábí 1,2–1,3 milionu tun oceli ročně. Jednu z nich by měla nahradit oblouková pec, která je poháněna elektrickým proudem.

Na dnešní tiskové konferenci Heide sdělil, že celý projekt bude stát zhruba miliardu eur (cca 25 miliard Kč), a bez pomoci státu a/nebo EU se neobejdou – potřebují zhruba 70 %. Žádost o dotaci žádají dnes.

„S českou vládou jsme v březnu loňského roku uzavřeli memorandum, které vnímáme tak, že vláda za námi v dekarbonizaci stojí a bude nás podporovat,“ sdělil ředitel v tiskové zprávě.

Největší položkou investice je samotná oblouková pec, která bude ve „špičce“ spotřebovávat až 150 MW. Oproti vysoké peci, která vyrábí ocel z železné rudy či surového železa, oblouková pec taví železný šrot. Celkovou kapacitu 2,6 milionu tun oceli ročně budou v Třinci využívat na polovinu

Aby ji „ukrmili“, musí se ve větším objemu napojit na přenosovou soustavu. Tento proces jde dle ředitele zatím dobře, protože díky pochopení lidí v regionu se železárnám daří vykoupit pozemky pro budoucí připojení. Dalším zdrojem má být vlastní paroplynová elektrárna (přechod od uhlí) o výkonu 62 MW coby součást investice, kterou by železárny rády začaly realizovat letos s dokončením v roce 2027.

Další významnou položkou investice je pak železnorudná briketační linka, kterou budou mít Třinečtí jako první v Evropě. Značné náklady padnou i na přesuny provozů a změnu infrastruktury v železárnách.

Celkovou spotřebu elektrické energie v závodě odhaduje Heide po realizaci investice na jednu TWh ročně. V roce 2023 spotřebovala celá ČR 57 TWh.

Heide se během prezentace projektu kriticky zamýšlel nad situací ocelářského trhu a transformací energetického sektoru a politiky v EU.

Na tom, že ocel je strategickou surovinou v národním hospodářství či v obranném průmyslu, se shodl s generálním ředitelem Euroferu Axel Eggert, který na akci vystoupil také.

Zleva: Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren a Axel Eggert, generální ředitel asociace evropských výrobců oceli Eurofer. (Juraj Skovajsa / Epoch Times)

Jen do automobilového průmyslu směřuje 33 % jejich produkce. Přitom sektor automotive je dle něj dobrým příkladem „kam došel“. „V rámci Green Dealu a transformace jsme s automobilovým průmyslem došli až na kraj propasti,“ sdělil Heide k problémům evropských závodů a rostoucí závislosti na dovozu baterií z Číny.

„To chceme? Tam chceme dostat i produkci ocelárenství?“ ptá se generální ředitel Třineckých železáren, aby si vzápětí odpověděl: „Myslím, že ne.“

V případě eventuální situace zničení evropského ocelářství, které má v posledních letech klesající výkon, se ptá dále: „Kdo nám bude dodávat ocel na naše BVPéčka, tanky… Čína nebo Rusko? To chceme? To já ne teda!“

Pokud jde o ekonomickou situaci podniku, na dotaz novinářů Heide odpověděl, že v posledních několika letech přistoupili k razantním opatřením na straně nákladů a zatím jsou v „černých číslech“ byť ne tolik jak před lety.

V prezentaci také zmínil, že od roku 2010 odvedl podnik do státní kasy na daních a odvodech za zaměstnance 28 miliard Kč a ze zaměstnanců pak dostal stát dalších 26 miliard.

Šéf Euroferu pak ve své prezentaci poukázal např. na klesající výrobu oceli v Evropě a faktory, které za tím stojí – nadprodukce oceli, hlavně z Číny, Asie a Severní Afriky (jež vyrábí za jiných podmínek než v EU), nižší domácí poptávka a rostoucí ceny energetických zdrojů.

Jeho tým odhaduje, že pokud by trend pokračoval tempem několika posledních let, do roku 2050 by se v Evropě vyrábělo jen 20 % současného objemu oceli. Volá proto po zavedení celních opatření, zákazu vývozu železného šrotu z EU a nižších cenách energií.

Související články

Přečtěte si také

Jak se USAID a její obří rozpočet staly cílem reformy

Jaké argumenty mají oba tábory? A jaký se dá očekávat další vývoj?

Americké firmy podpořily ČR ve snaze o nulové limity vývozu čipů pro AI, uvedl Lipavský

Přední americké technologické firmy podpořily Česko ve snaze o nulová omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci.

Logo China Railway Express, jednotky čínské státní společnosti China Railway Corporation, na přepravních kontejnerech v železničním depu v Londýně 18. ledna 2017 po příjezdu nákladního vlaku z Yiwu ve východočínské provincii Zhejiang. (Niklas Halle'n / AFP via Getty Images)
Divadlo pro Západ? Rusko zadržuje železniční náklad z Číny a podněcuje spekulace o obcházení sankcí

Jeden z analytiků se domnívá, že Rusové a Číňané zřejmě hrají divadlo pro mezinárodní společenství. Rusko od konce října 2024 zadržuje čínské železniční nákladní zásilky na trase Čínsko-evropského železničního expresu (China–Europe Railway Express), přičemž podle nedávných zpráv čínských médií byly zadrženy tisíce kontejnerů. Pozorovatelé tvrdí, že situace souvisí se sankcemi Západu proti Rusku a že v ní hraje roli […]

Imunolog RNDr. Karel Drbal, Ph.D.
Nevíme, kolik spike proteinu v těle mRNA vakcína vytvoří, riskujeme autoimunitní onemocnění, říká imunolog Drbal

Když se mRNA z vakcíny dostane do buňky, začne buňka spike protein produkovat. Problém nastane ve chvíli, kdy imunitní systém začne napadat i samotné „buňky, které ukáží ten protein na svém povrchu“.

Čtenost tištěných médií klesá i nadále, prodaný náklad „velikánů“ pak ještě rychleji

MEDIA PROJEKT představil ve čtvrtek výsledky celostátního výzkumu čtenosti periodického tisku, který ukazuje na pokračování pozvolného poklesu. Prodaný náklad vybraných novin a časopisů klesl ještě markantněji.

Diamant vytvořený v laboratoři v New Yorku, 7. května 2015. (Timothy A. Clary / AFP via Getty Images)
Diamantový kartel propadá panice

V posledních letech se na trhu s diamanty děje něco zvláštního. V období inflace, kdy jiné komodity považované za „uchovatele hodnoty“, jako zlato a stříbro, rostou na ceně, ceny diamantů se propadají. Od března 2022, kdy dosáhly svého maxima, se index cen diamantů snížil o více než 40 %. Za stejné tříleté období ceny zlata a stříbra vzrostly o 42, resp. 25 %.

Výhřez meziobratlové ploténky: Příznaky, příčiny, léčba a přírodní přístupy

Výhřez meziobratlové ploténky může způsobit bolest a omezení pohybu. Zjistěte jeho příčiny, příznaky, léčbu a tipy na prevenci.

Když mysl nedokáže pustit

Když se mysl upne na myšlenku a odmítá ji pustit, může to ovlivnit vaše vztahy i pohodu. Naučte se rozpoznat příznaky upnutí mysli, pochopit jeho příčiny a osvojit si techniky, které vám ji pomohou uvolnit.

Zpátky k plastovým brčkům, zavelel Trump. Papírová se podle něj neosvědčila

Americký prezident Donald Trump chce prosadit návrat k plastovým brčkům místo těch papírových, která se ve Spojených státech z ekologických důvodů začala nahrazovat v posledních letech.