Aktualizováno 17. 1. 2024 15:55 o grafy prezentované na semináři z 8. ledna 2024
Minulý týden pořádali vědci z projektu SEEPIA seminář na půdě Univerzity Karlovy (UK), na kterém představili modely transformace energetického sektoru a jejich možného dopadu na ekonomiku a společnost. Výhled ukazuje, že ČR se brzy změní z vývozce na dovoze elektrické energie a že může docházet k tzv. blackoutům.
SEEPIA aneb Centrum socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik zkoumá dopady Green Dealu a jeho konkrétních forem, jako je evropský balíček Fit for 55 či naší vládou zadaných parametrů. Výstupy projektu pak slouží jako „nejdůležitější vstup“ Návrhu aktualizace Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NKEP).
Složitý systém modelování scénářů dekarbonizace představil koordinátor projektu Milan Ščasný. Jde o několik modulů, do kterých se „nasype“ řada konkrétních parametrů a vstupních informací, a po výpočtech a vzájemné komunikaci modulů a dalšího přepočtu získají vědci po zhruba třech týdnech výstupy v podobě výhledů. Přiznává, že modelování má určitá omezení a nedostatky.
Byť modely simulují budoucí stav, Ščasný upozorňuje, že nejde o predikce: „Nepredikujeme budoucnost. Děláme projekce nebo simulace, ale rozdíl mezi prediction-projection-forecast je někdy malý. Forecast určitě neděláme. To, co je důležité zdůraznit, je to, že ve výzkumu (bez krátkodobých forecast) nejsme schopni říct, jak bude například velké HDP, ale jsme schopni modelovat dopady politiky nebo jiného exogenního šoku [zadaným parametrem] a tímto dopadem je rozdíl mezi modelovaným stavem bez politiky a modelovaným stavem s politikou, podtrhuji slovo ‚modelovaným‘.“
Dle Ščasného model počítá s tím, „že když se investuje do zelených technologií, tak se vytlačují ‚špinavé‘ technologie. Pak je méně emisí. Když je méně emisí, je potřeba méně emisních povolenek. Pak je menší výnos. A když je menší výnos, tak jsou menší zdroje na investování. A když jsou menší zdroje na investování, tak jsou ceteris paribus [předpoklad neměnění ostatních parametrů] větší investice, než kdyby těch investicí bylo [početně] více“.
Konkrétní dopady dekarbonizace
Pokud jde o makroekonomické dopady v současnosti nastaveného směru transformace energetiky (postupné omezování/vyřazení fosilních zdrojů), mělo by dle vedoucího „sépie“ díky onomu investování do zelených technologií mírně vzrůst HDP a také zaměstnanost, obzvláště v době výstavby dodatečných jaderných bloků. Byť onen růst zaměstnanosti se týká sektoru stavebnictví, ve kterém už teď máme nedostatek pracovní síly.
Při modelování ceny emisních povolenek zjistili, že za předpokladu snížení emisí CO2 v EU o 93 % by stála emisní povolenka až dva až čtyři tisíce eur. Při „snížení laťky“ na 91 % se dostali na hodnotu zhruba 350 eur (v letech 2040–2050), což je cena, kterou Evropská komise předpokládá a pro modelování doporučuje. Za poslední rok se ceny povolenek pohybovaly od 70 do 100 eur.
Pokud jde o cenu emisních povolenek, ta je v kombinaci s cenou elektřiny na burze zásadní pro ekonomiku provozu uhelných elektráren. Vladimír Budinský, prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu, nedávno pre Epoch Times predikoval, že v důsledku růstu cen povolenek by mohly svůj provoz zavřít některé uhelné elektrárny již letos a „naplno to pravděpodobně krachne už v létě v roce 2025“.
I modely SEEPIA ukazují, že od roku 2025 dojde ke snížení produkce elektřiny z uhlí a Česká republika bude muset vykompenzovat chybějící energii ze zahraničních zdrojů. Jinými slovy, z exportéra elektrické energie se staneme importérem. Model prezentoval Lukáš Řečka z UK.
Co je ještě horší, Vladimír Kubeček z ČEPS a UK prezentoval výhledovou možnost výraznějších blackoutů, tj. výpadků elektřiny, v období 2045–2050 v řádu desítek a vyšších desítek hodin za rok. V progresivním scénáři NKEP z října 2023 se indikoval výraznější problém už v roce 2035, a to v řádu přes 100 hodin a několik set hodin ročně.
V diskuzi na semináři se Kubeček s přítomnými shodl na tom, že (za předpokladu zrušení energie z uhlí) je potřeba začít investovat do nových kapacit (např. do uvažovaných plynových elektráren) v energetice co nejdříve, aby se blackoutům předešlo.
Pokud jde o poptávku po elektrické energii, Řečka prezentoval významný předpoklad – zateplování budov, který poptávku snižuje.
Naopak, další důležitou kapitolu, která poptávku zvyšuje – elektromobilitu – rozebral Vojtěch Máca, také z UK. Na jeho modelu je vidět, jak od roku 2040 významně narůstá podíl elektromobilů na celkovém počtu aut a naopak, klesá podíl aut na benzinový a dieslový pohod. Prostor se objevuje i pro auta na vodík.
