České teplárenství se v důsledku neustálých změn v evropské legislativě potýká s obrovskou nejistotou. Teplárny letos budou zřejmě zvyšovat ceny, hlavně ty uhelné, uvádějí dva odborníci v rozhovoru na YouTube.
Asi 54 % tepla v České republice momentálně zajišťuje uhlí a na zhruba čtvrtině se podílí plyn. V souvislosti s dekarbonizací energetiky čeká naše teplárny „největší transformace od vzniku teplárenství“. Přesto mohou obrovské investice, které se realizují do jednoho zdroje energie, přestat existovat škrtem pera z Bruselu, uvedl koncem listopadu 2023 v energetickém podcastu Budoucnost českého teplárenství a vývoj ceny tepla ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
„Jediná jistota, kterou v energetice máme, je absolutní nejistota,“ podotkl s úsměvem Hájek a již vážněji dodal, že evropská legislativa je ještě méně předvídatelná než to, co se odehrává na mezinárodním trhu.
Zásadní vliv na cenu tepla u obou typů tepláren má dnes emisní povolenka, poznamenal další host pořadu, ředitel obchodu a strategie Teplárny Kladno Viktor Kalina. Jak uvedl, cena emisní povolenky se v posledních letech znásobila tak, že tvoří dominantní část u ceny tepla z uhlí a významnou část u ceny tepla ze zemního plynu.
Emisní povolenka je forma ekologické daně, kterou musí platit velcí znečišťovatelé ovzduší. Za každou tunu vypuštěného CO2 nebo jiného skleníkového plynu si musí elektrárny, teplárny a velké průmyslové podniky koupit tzv. emisní povolenku, jejíž cena se průběžně mění.
ETS 2 výrazně zasáhne domácnosti
Tento systém obchodování s emisemi se označuje jako EU ETS. Evropská unie se ale nezastavila u povolenek pro velké znečišťovatele. V honbě za snižováním emisí vytvořila v roce 2023 nový systém pro obchodování s emisemi nazvaný ETS 2. Ten se má týkat i menších znečišťovatelů, kteří si rovněž budou muset kupovat emisní povolenky.
ETS 2 se bude týkat stavebnictví, silniční dopravy, námořní přepravy, letectví a dalších sektorů. Podle plánu Evropské komise by měl systém začít naostro fungovat od roku 2027 s tím, že už od roku 2025 vznikne všem dotčeným subjektům povinnost vést evidenci svých emisí.
Emisní povolenky si nebudou muset kupovat přímo domácnosti a koneční spotřebitelé, nicméně se jich tato opatření též dotknou, jelikož dodavatelé paliv na trh samozřejmě promítnou zvýšené náklady do ceny pro konečného zákazníka, poznamenal v podcastu ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Nikdo dnes netuší, kolik se za takové povolenky bude platit. Kalina poznamenal, že povolenka v systému ETS 2 bude zřejmě na poloviční úrovni oproti cenám povolenek v současném systému ETS EU.
Spotřebitelé se musí připravit na růst cen jak nafty a benzínu, tak i zemního plynu a uhlí, varoval šéf Teplárenského sdružení. „Myslím si, že zejména ti lidé, kteří doma topí uhlím, budou mít velký problém s nárůstem ceny,“ domnívá se Hájek.
V pořadu zdůraznil, že směrnici pro zavedení ETS 2 vyjednala Česká republika během svého předsednictví v druhé polovině 2022, následně ji schválila, ale domácnostem to nikdo neoznámil.
„Vláda nikomu neřekla, že tu bude systém ETS 2. Jak se ty domácnosti mají racionálně rozhodovat, když tady někdo něco schválí v Bruselu a pak nemá odvahu to na domácím trhu sdělit, co schválil, jaké to bude mít dopady…“ namítá Hájek.
Odběr tepla klesá
Kalina potvrdil, že meziročně dochází k velkým poklesům produkce tepla, což snižuje příjmy tepláren. Příčinou je dle něj odchod energeticky náročných firem jinam, ale na úrovni domácností také masivní zateplování domů i paneláků a šetření na straně odběratelů.
Podle Hájka lidé nesnižovali termostaty jen kvůli ceně, ale i kvůli obří mediální kampani vlády. „Výrazně šetřili i lidi u tepláren, které měly velmi nízkou cenu tepla a nezdražovaly vůbec nebo jen minimálně,“ řekl a potvrdil, že pokles je výrazný.
Za rok 2022 to bylo 12 %. Pro rok 2023 čeká on i Kalina pokles o dalších alespoň 10 % oproti roku 2022. Kromě šetření uvádějí jako důvod i výrazně teplejší počasí.
Jaké budou ceny tepla v následujících letech?
Na tuto otázku oba hosté nedokázali jednoznačně odpovědět, protože trh s energiemi se rapidně mění, stejně jako se mění chování spotřebitelů i počasí.
Hájek nicméně poznamenal, že u plynových tepláren očekává pro rok 2024 víceméně zachování cen, kdežto u uhelných tepláren se budou ceny zvyšovat „někde o inflaci, někde i výrazně víc“. Důvodem je nárůst nákladů v průběhu roku 2023.
I ceny plynu v minulém roce neúměrně vzrostly, kdy na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) došlo ke 40procentnímu zvýšení ceny za rezervovanou kapacitu v distribučních soustavách.
„Máme zásadní problémy s tím, že regulační úřad do dneška neřekl, co ho k tomu vedlo, což pokládám za neuvěřitelné,“ řekl Hájek a dodal, že teplárnám se nelíbí takováto netransparentnost, protože to má dopad jak na podniky samotné, tak na konečné odběratele.
Podle jeho nepodloženého názoru ERÚ přehodil na české odběratele plynu náklady na provoz vysokotlakých plynovodů, kterými kdysi proudil ruský plyn. „Tranzit se dramaticky snížil, a jak to vypadá, zřejmě regulační úřad část z těch aktiv, která jsou dlouhodobě určená pro tranzit, přehodil na tuzemské zákazníky.“ Ředitel ERÚ podle Hájka na výzvu Teplárenského sdružení o vysvětlení metodiky změny cen vytrvale nereaguje.
V roce 2024 se čeká nárůst nákladů na přepravu plynu pro distribuční společnosti z 1,8 miliardy na 3,8 miliardy, tedy víc jak o 100 procent. Tyto zvýšené výdaje se odrazí v nárůstu ceny tepla pro konečného odběratele, podotkl Hájek.
