Uhlí jako zdroj elektřiny a tepla je pro Česko v zimě nepostradatelné. Drahé emisní povolenky však mohou zruinovat uhelné elektrárny už za pár let. Jejich odstavením navíc přijdeme o zdroj levné a spolehlivé energie, který nebudeme mít čím nahradit, varuje šéf zaměstnavatelů důlního průmyslu.
Uhlí jako zdroj elektřiny a tepla je pro Českou republiku v chladných zimních měsících nepostradatelné a představuje dominantní zdroj energie. Příkladem jsou letošní poslední měsíce roku. Z hnědého uhlí se v prosinci 2023 vyrobilo 43,44 % elektřiny a z černého další 1,65 % (viz graf).
Kromě toho přes 55 % centrálního i lokálního tepla pochází z uhlí. Níže uvedený graf je sice z roku 2017, ale k žádným výraznějším změnám nedošlo, podotýká Vladimír Budinský, prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu (ZSDNP), a dodává: „Například se dosud uhlím vytápí převážná část Prahy.”
Vláda podle něj nemá jasný plán, jak uhlí nahradí. Do konce letošního roku slíbila vypracovat Státní energetickou koncepci, kde má specifikovat jednotlivé kroky zelené transformace. Domnívá se však, že je nanejvýš nepravděpodobné, že tento termín stihne.
„Jak je vidět, ohled bude vláda brát pouze na klimatické cíle EU, a cena energie a energetická bezpečnost dodávek není ze znění vládního prohlášení evidentně hlavní prioritou,“ namítá Budinský.
Blížící se krize
Hlavní pákou na klimaticky „nečistý“ průmysl jsou evropské emisní povolenky. Jde o jakýsi poplatek za produkci znečišťujících plynů. Jedna povolenka opravňuje podnik k vypuštění jedné tuny CO2, případně ekvivalentního množství N2O nebo perfluorovaných uhlovodíků (PFCs).
Elektrárny a průmyslové závody si monitorují emise skleníkových plynů a pokud je překročí, na energetických burzách v Evropě si dokupují další povolenky v potřebném rozsahu.
Cena povolenek není pevná, nýbrž se pohybuje. Úskalí je v tom, že EU postupně počet povolenek snižuje, čímž stoupá i jejich cena. Část povolenek dostávají podniky od ministerstva životního prostředí bezplatně výměnou za investice do ekologičtějších provozů.
Současná cena povolenek již přivádí domácí uhelnou energetiku na pokraj krachu. „Například ve 44. listopadovém týdnu byla cena povolenky teď v zimě vyšší než byla cena elektřiny a v takové situaci uhelná energetika fungovat ekonomicky nemůže,“ poznamenává Budinský s tím, že na 1 MWh elektřiny z uhlí je potřebná přibližně jedna povolenka. Pokud, tak jak je znázorněno na grafu, povolenka stála 78€ a MWh elektřiny stála na burze 63 €, uhelné elektrárny generují ztrátu.
V létě, kdy cena elektřiny kvůli nižší poptávce klesá, budou podobné ztrátové situace časté. „Stále dokola varujeme vládu, že krize může přijít už v létě 2024 nebo 2025. Zatím žádná vládní reakce, žádný návrh opatření,“ stěžuje si Budinský.
Po odečtení povolenky zbývá uhelné energetice jen asi 30 €/ MWh, což je podle Budinského minimum, aby přežila, zaplatila odpisy, náklady na uhlí, všechny daně, odvody a poplatky a mzdy pro lidi v elektrárnách a v dolech.
Českou uhelnou energetiku to brzy ekonomicky zničí, míní šéf ZSDNP. „Na rozdíl od uhelného Polska, nebo na uhlí velmi závislého Německa, si naše vláda nevyjednala v Bruselu možnost takové kritické stavy řešit pomocí kapacitních plateb, nebo systému rezervních plateb, jako to mají naši sousedé, kteří k energetice přistupují odborněji a systémově.“
K plánům vlády skoncovat s uhlím se staví odmítavě. „Spotřeba uhlí ve světě se do konce funkčního období Fialovy vlády – do roku 2025 – nesníží. Proč by měla svůj jediný domácí spolehlivý zdroj levné energie, který je ekonomicky ruinován výhradně jen EU emisní povolenkou, likvidovat proti národním zájmům ČR?“
Kolik nás stojí zelená transformace
Tlak vedení EU na snižování emisí a zpřísňování podmínek Green Dealu uměle zvedá cenu elektřiny. Bez předražených povolenek by bylo uhlí společně s jadernou energií schopno plně pokrýt energetické potřeby České republiky.
Zatímco dnes se cena elektřiny na burze pohybuje kolem 120 €/MWh, což je asi 3 Kč za kWh., bez povolenky by stála 30 €/MWh, tedy 0,75 Kč za kWh, vypočítává Budinský a dodává, že „s distribucí dnes lidé platí vinou vysokých vládních stropů ve svých účtech za elektřinu až 8 Kč za kWh. Tedy víc než desetkrát tolik“.
Přestože vláda svůj detailní plán na přerod české energetiky zatím nepředstavila, premiér Fiala i ministr Síkela se již dali slyšet, že budou sázet na jadernou energii vyrobenou pomocí malých modulárních reaktorů (SMR).
Tyto technologie jsou však zatím v plenkách. Jak uvádí ČEZ v dokumentu Perspektivy malých modulárních reaktorů v ČR, v celém světě se nachází jen málo SMR a ani jeden z nich není komerčně dostupný.
„Malé modulární reaktory jsou přinejlepším nevyzkoušené a vzhledem k tomu, že dosud žádný SMR nebyl komerčně objednán, vybudován a uveden do provozu, potrvá ještě minimálně deset let, než budou argumenty v jejich prospěch podrobeny zkoušce,“ uvádí se ve zprávě, která označuje argumenty zastánců SMR za „neověřené spekulace“.
ČEZ je momentálně v procesu výběru vhodného technologického konceptu, který se liší firma od firmy. V roce 2024 má energetický gigant rozhodnout, na jakou technologii se zaměří, přičemž první malý modulární reaktor by měl být zprovozněn do roku 2032. (Tématice malých modulárních reaktorů se budeme více věnovat v dalším z našich článků).
Podle Budinského budou SMR „mnohem, mnohem dražší“ na provoz než naše klasické jaderné elektrárny. Poznamenává, že nejasná energetická koncepce vlády vyvolává „obrovskou nejistotu v ekonomice a ve společnosti“ a klade překážky průmyslu. „Bohužel, tato česká vláda vedle toho, že nemá energetickou koncepci, tak nemá ani žádnou seriózní prognózu, kolik bude elektřina v České republice v budoucnu stát.“
„Ve svém Národním klimaticko-energetickém plánu mají, že třetinu čisté spotřeby elektřiny budeme dovážet, ale nevědí odkud. Naši sousedé elektřinu nazbyt mít nebudou. Dokonce vláda počítá, že ČR bude 16 dní zcela bez elektřiny, ale nevědí, kterých 16 dnů to bude, abychom si vzali volno. Nejspíše to bude v zimě, to ve střední Evropě energie chybí,“ konstatuje Budinský.
