Český premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil o víkendu na klimatické konferenci COP28 v Dubaji, že 50 % výroby elektřiny bude v Česku do roku 2050 generováno z jaderných elektráren.
„Jaderná energie je spolehlivá i čistá. Měli bychom tak využívat její výhody. Jednou z cest je rozvoj nové generace modulárních reaktorů,“ uvedl předseda vlády, který už před odletem do Dubaje avizoval, že ČR podpoří deklaraci za ztrojnásobení světových kapacit jaderných zařízení do roku 2050.
V souvislosti s tímto závazkem se Fiala svým podpisem připojil 2. prosince také k protiuhelné alianci s názvem „Powering Past Coal Alliance“ (PPCA). Toto sdružení 56 zemí prosazuje zastavení výstavby nových uhelných elektráren a jejich odstavení do roku 2030 u rozvinutých ekonomik a do roku 2040 u rozvojových zemí.
„Podpisem PPCA jsme podnikli další důležitý krok ke globálnímu úsilí snížit emise z fosilních paliv, především z uhlí. Vláda potvrzuje svůj závazek ukončit užívání uhlí v českém energetickém sektoru do roku 2033,“ vyslovil se ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Nyní má Česká republika skvělou příležitost využít svůj obrovský solární a větrný potenciál, který v současnosti představuje méně než čtyři procenta elektrické energie země, a posunout svůj odchod z uhlí v souladu s evropskými klimatickými cíli,“ napsal Alexandru Mustață, aktivista z neziskové organizace Beyond Fosil Fuels.
Vláda se již v říjnu dohodla na plánu ukončit spalování uhlí do roku 2033. „Moderní energetika bude založena na dekarbonizaci,“ řekl podle iDnes po jednání vlády ministr průmyslu Jozef Síkela.
„Ten plán je ambiciozní, ale je realistický,“ řekl tehdy Hladík. Ministr chce zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie v podobě solárních a větrných elektráren na zhruba 30 procent celkové spotřeby.
Ideologie před realističností
Při plánování a směřování energetické politiky dává česká vláda přednost ideologii před realističností, míní Michal Šnobr, energetický odborník, investor a podnikatel. „To je něco, co nás může v následujících letech, v hodně blízké budoucnosti, bolet,“ uvedl v pořadu Offline Štěpána Křečka z 27. září 2023.
Podle něj jsme právě ve fázi přechodu na bezuhlíkové formy energie, kdy narážíme na reálné provozní problémy transformace. „Pokud budeme nadále tuto transformaci energetiky řídit tak, že někdo bude z nějakého místa říkat konkrétní datumy, do kdy něco musíme, a bude se tomu podřizovat vše, za sebe říkám, že si myslím, že to nikdy nemůže dopadnout. Tam jsme opravdu velice blízko tomu, kde jsme byli před rokem ‘89,“ řekl Šnobr.
Ve světě není, zdá se, opouštění od uhlí příliš v kurzu, navzdory slavnostním prohlášením na klimatických konferencích. Zatímco rozvinuté západní ekonomiky jdou cestou dekarbonizace, na druhé straně světa je to spíše naopak.
Zejména velcí hráči jako Čína, Indie a Rusko na uhlí sázejí dál. Vloni dosáhla těžba uhlí globálně historického vrcholu 8,3 miliardy tun a podle predikcí Mezinárodní energetické agentury (IEA) se bude držet vysoko i nadále.
Uhlí stále zůstává velmi významným zdrojem české energie. Od začátku roku „do Mikuláše“ z něj bylo vyrobeno 24,8 TWh, to je zatím 38,1 % z celkové roční spotřeby, která v kategorii čisté roční spotřeby dosahuje v ČR 60 TWh. Toto číslo však do konce roku s klesajícími teplotami ještě vzroste, podotýká Vladimír Budinský, prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu (ZSDNP).
Podle Budínského není reálné, aby se republika zbavila uhlí tak rychle. „Nelze se snadno, už za 10 let, zbavit energetického zdroje, který dává přes 40 % elektřiny a 55 % tepla. Energetika je setrvačná a za 10 let nebudou hotovy nové zdroje, které by měly uhlí nahradit,“ uvedl pro Epoch Times.
Správce české přenosové soustavy ČEPS varoval ve své zprávě z roku 2022, že pokud skončí uhelná energetika do roku 2033 (progresivní scénář), bude u nás chybět nebezpečně velký objem elektřiny. Navíc rychlý odchod od uhlí nepřinese Česku automaticky čistší energetiku.
Ve své predikci vývoje nabídl ČEPS tři scénáře dekarbonizace. Při nejrychlejším zvažovaném tempu dekarbonizace budou uhlíkové emise vyšší než při udržení uhlí až do 40. let. Scénáře s koncem uhlí v letech 2033 a 2030 ukazují na vysoké náklady a závažné riziko nedostatku elektřiny. Ta bude chybět nejenom nám, ale i Němcům, kterým naši přebytkovou energii z uhlí prodáváme.
Váha uhlí jako zdroje primární energie je v ČR evidentní, říká Budinský a dodává: „Uhlí dává v primární energii padesátkrát více energie než soláry a větrníky, takže musí být každému, kdo umí počítat, jasné, že vládou plánované zpětinásobení výroby elektřiny ze solárů a větrníků neřeší nic.“
Tvrzení Fialy, který 1. listopadu 2023 na jednání vlády dle Seznam Zprávy prohlásil, že „dokud nebudeme mít mnohem silnější podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu, ještě neposílíme jaderné elektrárny, tak se k levnějším cenám nedostaneme“, je podle Budínského mylné.
„Uhelnou energii uměle zdražuje EU emisní povolenka, která je v EU osmkrát dražší než v Číně. Tato emisní povolenka ničí český průmysl. Zdražuje energii pro všechny a likviduje konkurenceschopnost ekonomiky Evropské unie,“ myslí si zástupce uhelného průmyslu. Drahé energie v důsledku vysoké ceny evropské emisní povolenky jsou podle Budínského hlavní příčinou krize evropského a českého průmyslu.
Uhelná energie je „bezpečná, cenově dostupná a s uplatněním nových vysoce účinných technologií i ekologická,“ doplňuje Budinský a dodává, že tím, že si vedení unie vybralo za úhlavního nepřítele uhlí, tratí hlavně sama Evropa.
