BUDAPEŠŤ – Maďarské parlamentní volby z 12. dubna, které ukončily 16 let vlády Viktora Orbána, sledovaly dvě mezinárodní pozorovatelské mise působící z odlišných perspektiv.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nasadila 389 pozorovatelů ze 47 zemí.
Liberty Coalition for a Free and Fair Election (LCFFE), konkurenční pozorovatelská iniciativa, vyslala 86 pozorovatelů z 15 zemí na čtyřech kontinentech.
Obě mise uvedly, že postupy v den voleb byly obecně dodrženy. Ve většině dalších otázek však dospěly k odlišným závěrům.
Ve své zprávě OBSE uvedla, že „neexistovaly rovné podmínky, přičemž vládnoucí strana těžila ze systémových výhod, které stíraly hranici mezi státem a stranou“.
LCFFE, přestože se zabývala některými stejnými vnitrostátními nerovnováhami, zahrnula do svých zjištění nadnárodní rozměr a považovala kroky institucí EU a řízení digitálních platforem za faktory relevantní pro férovost voleb.
Zahraniční vměšování
LCFFE věnuje celou kapitolu zahraničnímu vměšování do volebního procesu.
LCFFE uvádí, že podporu ze zahraničí získaly obě strany. Orbán a jeho strana Fidesz čerpali podporu od italské premiérky Giorgie Meloniové, francouzské opoziční lídryně Marine Le Penové a amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta J. D. Vance.
Lídr strany Tisza Péter Magyar „těžil z veřejných projevů politického souznění“ s německým kancléřem Friedrichem Merzem a polským premiérem Donaldem Tuskem.
Zpráva však rozlišuje: „Nejhmatatelnější a institucionalizovaný tlak přicházel od představitelů Evropské unie.“ Tento tlak je podle ní „kategoriálně odlišný od různých vyjádření podpory či setkání s kandidáty“ a „zdá se, že porušuje konkrétní normy práva smluv EU a obyčejového mezinárodního práva“.
Zpráva konstatuje, že Evropská komise 16. března aktivovala svůj systém rychlé reakce podle Aktu o digitálních službách v zemi, kde 65 procent obyvatel spoléhá na digitální média jako na zdroj zpráv, dále dvě stanoviska generálního advokáta Soudního dvora EU zveřejněná devět dní před oficiálním zahájením kampaně, institucionální kritiku ze strany představitelů EU a pokračující zadržování miliard eur z fondů EU.
„Ačkoli jsou tyto mechanismy často prezentovány jako podpora demokratických hodnot, vyvolaly také obavy, zda v praxi nefungují jako nástroje politického tlaku,“ popisuje zpráva.
LCFFE také poukazuje na „možné zapojení zahraničních zpravodajských služeb do domácí politiky, včetně šíření zaznamenané komunikace vládních představitelů prostřednictvím politicky angažovaných aktérů vystupujících jako investigativní novináři“, a na granty Evropské komise a dalších zahraničních subjektů pro „nevládní organizace, politické aktivisty a mediální subjekty, které se často politicky shodují s poskytovateli financí, ale působí mimo formální režim financování kampaní“.
Na digitálních platformách LCFFE dokumentuje údajné odstranění několika provládních stránek z Facebooku, nejpopulárnější platformy v zemi, a znevýhodňování příspěvků Fideszu, Orbána a vládních ministrů před volbami, což bylo sděleno prostřednictvím „online notifikace Facebooku“.
Zpráva tyto kroky popisuje jako potenciální „nepeněžní příspěvek do kampaně představující obcházení zákazu zahraničního financování volebních kampaní.“
Spolupředseda Jerzy Kwasniewski v předvolebním rozhovoru pro Epoch Times označil Maďarsko za „testovací prostředí“ pro tyto nástroje, jejichž „označovatelé a ověřovatelé faktů jmenovaní Evropskou komisí jsou otevřeně nakloněni jedné straně politického spektra“. Metody podle něj byly „vyzkoušeny v Polsku v roce 2023, zdokonaleny v Rumunsku a nyní zde nasazeny s dalšími nástroji“.
„Míra mezinárodního tlaku na tyto volby je bezprecedentní,“ sdělil.
Tisková konference OBSE
Zpráva OBSE charakterizuje tvrzení vlády o zásazích EU jako „nepodložená“.
Na tiskové konferenci 13. dubna vystoupili vedoucí členové delegace OBSE se svými zjištěními a odsoudili „protiunijní propagandu“.
Sargis Khandanyan, zvláštní koordinátor OBSE a arménský poslanec, obvinil Fidesz z používání „rozdělující a podněcující rétoriky“ během kampaně za znovuzvolení.
Rupa Huqová, vedoucí delegace OBSE a britská labouristická politička, se zaměřila na Orbánův „zastrašující narativ“.
Pablo Hispan, španělský politik stojící v čele delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy, řekl, že „protiukrajinská a protiunijní propaganda“ „oslabila podmínky pro informovanou volbu voličů“. Zároveň prohlásil, že „dnešek je velkým dnem pro Evropu“, a označil volby za reakci na „extrémní populistickou výzvu liberálně-demokratickým hodnotám“.
Ve své zprávě OBSE přisuzuje Aktu o digitálních službách pozitivní regulační roli a uvádí, že „online kampaň není dostatečně regulována vnitrostátní legislativou, ačkoli Akt o digitálních službách EU se na online aktivity obecně vztahuje“.
Zároveň kritizuje úřady za nedostatečnou ochranu online prostoru a „nedostatek osvětových aktivit zaměřených na informování občanů o rizicích dezinformací a manipulačního obsahu“.
Uvádí, že „účty na Facebooku spojené s vládnoucí stranou opakovaně dokázaly obcházet“ zákaz politické reklamy společnosti Meta. Zpráva se nezabývá obviněními ohledně znevýhodňování obsahu spojeného s vládou.
Zdroje kampaně
Během tiskové konference Eoghan Murphy, vedoucí mise OBSE pro Úřad pro demokratické instituce a lidská práva a irský politik, kritizoval „absenci výslovného zákazu zneužívání administrativních zdrojů pro účely kampaně“, a dodal, že „sdělení vládnoucí strany se odráželo ve vládních informačních kampaních i ve vystoupeních státních orgánů a státních podniků“.
Zpráva OBSE rovněž kritizuje zrušení limitů výdajů na kampaně v roce 2025 a absenci průběžných reportovacích povinností, přičemž tvrdí, že tyto nedostatky „výrazně oslabily transparentnost a odpovědnost“ a zvýhodnily vládnoucí stranu.
LCFFE sdílí tyto obavy o transparentnost, ale zaměřuje svou pozornost na opozici.
S odkazem na veřejně dostupné čtvrtletní zprávy strany Tisza z roku 2025 LCFFE vypočítala, že průměrný příspěvek na kampaň na jednoho dárce přesahoval 14 400 Kč, což považuje za neslučitelné s deklarovaným spoléháním strany na malé individuální dary.
Roční finanční zpráva Tiszy za rok 2024 uváděla přibližně 818,9 milionu forintů (asi 55 milionů Kč) v soukromých darech „bez poskytnutí jasného rozpisu celkové částky připadající na dárce nad stanovený limit nebo souhrnného přehledu rozdělení darů“.
LCFFE uzavírá, že „z publikovaných výkazů není možné určit, do jaké míry financování pochází ze široké základny malých přispěvatelů, nebo z koncentrovanějších zdrojů“.
Zpráva také upozorňuje na aktivitu Magyara na Facebooku, která podle ní překračovala míru zapojení lídrů s mnohem větším mezinárodním dosahem, což popisuje jako vzorec „statisticky obtížně, ne-li nemožně vysvětlitelný bez propagace stránky, zvýšeného dosahu nebo placené reklamy“, vzhledem k zákonnému zákazu politické reklamy na sociálních sítích v Maďarsku.
„Relativně nízké mezinárodní povědomí o Péteru Magyarovi mimo Maďarsko tuto analýzu dále komplikuje,“ dodává zpráva. Podle zprávy Tisza nereagovala na žádosti LCFFE o setkání k projednání těchto záležitostí.
Obecněji LCFFE uvádí, že „maďarské právo dlouhodobě zakazuje zahraniční financování politických stran“, avšak „vyvíjející se mechanismy vlivu, zejména prostřednictvím nevládních organizací, mediálních sítí, digitálních platforem a mezinárodních institucí regulujících svobodu projevu, zkomplikovaly rozlišení mezi legální domácí politickou činností a nezákonným vnějším zapojením“.
Mezinárodní média a průzkumy
LCFFE rovněž dokumentuje to, co označuje za jednostranné zpravodajství velkých západních médií v týdnech před hlasováním.
Podle zprávy CNN, BBC, Politico Europe a Deutsche Welle „vykazovaly výrazný odklon od neutrality“: Orbán byl „systematicky vykreslován jako autoritářský vůdce usnadňující ruský vliv uvnitř EU“, zatímco Magyar a Tisza „byli prezentováni jako nositelé demokratické obnovy“.
Pojmy jako „autoritářský“, „neliberální laboratoř“ a „demokratický ústup“ se podle zprávy objevovaly ve zpravodajství, nikoli pouze v komentářích; metodologické spory kolem průzkumů byly zřídka uváděny; a podpora Fideszu byla připisována kontrole médií a klientelismu spíše než preferencím voličů.
Fox News poskytla jediný významný protinarrativ, ačkoli LCFFE tuto coverage popisuje jako „nekritické zesilování podpory Orbána ze strany amerických konzervativců“.
V oblasti průzkumů zpráva kritizuje dvojí metr: „Instituce publikující výsledky příznivé pro Fidesz jsou často označovány jako provládní nebo zaujaté, zatímco ty, které zveřejňují výsledky příznivé pro Tiszu, jsou označovány jako ‚nezávislé‘.“
LCFFE také dokumentuje to, co popisuje jako výrazný nárůst nepřátelství vůči novinářům během kampaně, „od slovních útoků a zastrašování až po fyzická napadení a výhrůžky smrtí“, směřované především proti „reportérům a štábům spojeným s provládními nebo vnímanými ‚neutrálními‘ médii“.
Novinář z pravicově orientovaného týdeníku Mandiner byl fyzicky napaden na shromáždění Tiszy v roce 2025. Několik televizních stanic a zpravodajských organizací bylo nuceno najmout pro své štáby soukromou ochranu, což zpráva označuje za „bezprecedentní v demokratické historii Maďarska po roce 1989“.
Zpráva OBSE rovněž odkazuje na „napjaté pracovní prostředí“ pro novináře, ale soustředí se na omezený přístup nezávislých médií k vládním akcím. Zároveň však uvádí, že „centralizovaná komunikace Tiszy během kampaně, vedená téměř výhradně prostřednictvím lídra strany, rovněž ztěžovala mediální kontrolu“.
Ve své zprávě OBSE také poznamenává, že „volební sdělení byla jen zřídka zaměřena na ženy, a pokud ano, soustředila se na tradiční rodinné nebo sociální otázky“, lituje absence legislativní genderové kvóty a upozorňuje na „případy vysoce hanlivé rétoriky zaměřené na romské komunity“ jako na závažný problém.
Za hranicemi Maďarska
Kwasniewski pro deník Epoch Times řekl, že dokumentování volebního prostředí v Maďarsku má význam „nejen pro Maďarsko, ale i jako referenční rámec pro další země, které mohou v budoucnu čelit stejným tlakům“.
Obvinil OBSE z výběru účastníků „na liberálním základě, s vyloučením konzervativců“ a konstatoval, že jeho skupina pomohla zajistit vyváženost. Dodal, že Liberty Coalition je připravena vysílat pozorovatele kamkoli, kde budou potřeba: „Trh mezinárodního pozorování voleb byl dosud ovládán jedním ideologickým proudem. Zavádíme alternativu, která je důsledná, profesionální a transparentní.“
Carla Sandsová, předsedkyně iniciativy Foreign Policy Initiative při America First Policy Institute, rovněž zdůraznila nutnost takové iniciativy pro Epoch Times: „Volební zásahy se nadále šíří po Evropě i ve Spojených státech, přesto na ně zavedené pozorovatelské instituce nijak neupozornily,“ sdělila.
Sandsová zasadila svou účast v LCFFE do kontextu zkušeností s americkými volbami. „Sledovala jsem, jak se volební zásahy odehrávaly jak na domácí půdě, tak ze strany zahraničních aktérů“ během volebních cyklů v letech 2016, 2020 a 2024, řekla pro Epoch Times.
„Viděla jsem dezinformační kampaně, systematickou cenzuru konzervativních hlasů ze strany velkých technologických společností a nakonec i zablokování úřadujícího prezidenta Spojených států na Twitteru, Facebooku, Instagramu a na všech hlavních sociálních platformách,“ uvedla. „To, co jsem tam viděla, mě přesvědčilo, že musím přijet do Maďarska.“
Podle jejího názoru je problém strukturální: mise, která od počátku vylučuje jednu stranu politické debaty, „může vést pouze k jednostranné zprávě“. Pro Sandsovou spočívá řešení ve skutečném pluralismu. „Je zapotřebí nejen geografická rozmanitost, ale i ideologická rozmanitost,“ vyzdvihla. „Bez ní se důvěryhodnost těchto institucí velmi obtížně obhajuje.“
Deník Epoch Times kontaktoval OBSE s žádostí o vyjádření.
–ete–
