Státní zaměstnanci v systému vládnoucí Komunistické strany Číny (KS Číny) čelí bezprecedentním sociálním kontrolám, protože čínský režim začal prověřovat jejich kontakty v zahraničí, sdělují v poslední době čínští obyvatelé deníku Epoch Times.
Na začátku ledna byly interně vydány pokyny napříč sektory veřejné bezpečnosti, prokuratury a soudnictví čínského režimu, uvedl Liu, insider z justičního systému KS Číny, který z obavy před odvetou sdělil pouze své příjmení.
„Jakýkoli kontakt s osobami se zahraničním zázemím je nyní považován za potenciální riziko, které vyžaduje vyhýbání se a formální hlášení – v závažných případech dokonce úplné přerušení vztahů,“ uvádějí podle Liua vydané pokyny.
V důsledku toho se lidé pracující v justičním systému čínského režimu zpravidla vyhýbají setkáním se starými známými, kteří se vracejí do Číny ze zahraničí, dodává.
Liu se domnívá, že hlavním důvodem, proč režim tak přísně brání kontaktům státních zaměstnanců se zahraničím, je snaha zabránit úniku utajovaných informací.
Zahraniční kontakty často zahrnují „bývalé spolužáky, staré přátele, online známé nebo příbuzné“, říká.
„Při komunikaci s přáteli nebo rodinou v zahraničí mohou někteří lidé neúmyslně sdělit interní informace, včetně citlivých záležitostí, které se právě odehrávají – například zatýkání zkorumpovaných úředníků nebo události, jako je čistka generála Zhang Youxia,“ poznamenává Liu.
Huang Kunming, obyvatel San Francisca vystupující pod pseudonymem z obavy před odvetou čínského režimu, zmínil pro Epoch Times, že se začátkem března vrátil na návštěvu do Číny a situace je podle něj velmi odlišná od té před třemi lety.
„Kontaktoval jsem spolužáka ze střední školy v Shijiazhuangu, který pracuje ve veřejné bezpečnosti,“ sdílí. „Poslal jsem mu tři zprávy, abychom se domluvili na setkání, ale nikdy neodpověděl. Jindy jsme plánovali třídní sraz; nejprve souhlasil, ale na poslední chvíli účast zrušil – a když jsem mu volal, telefon nezvedl.“
Huang říká, že později se od jiného spolužáka dozvěděl, že tento pracovník Úřadu veřejné bezpečnosti podléhá interním předpisům, které vyžadují souhlas nadřízených před kontaktem s osobami ze zahraničí.
„Musel uvést podrobnosti o zázemí spolužáka, se kterým se měl setkat – zejména pokud šlo o někoho přijíždějícího ze Spojených států – protože bylo nutné provést interní prověrku; proto se se mnou neodvážil setkat soukromě,“ vysvětluje Huang.
Rozšířený dohled
Podle čínských obyvatel se tato omezení zřejmě rozšířila i na další státní instituce.
Song Xuan, inženýrka, která před lety emigrovala do Velké Británie a vystupuje pod pseudonymem z obavy před odvetou, popsala pro Epoch Times, že její známá, čínská úřednice působící na ministerstvu podřízeném Státní radě, se při její nedávné návštěvě Číny rovněž vyhýbala přímému kontaktu.
„Na mou výzvu ke schůzce přes běžně používanou aplikaci WeChat nereagovala. Místo toho si půjčila telefon od člena rodiny, zavolala prostředníkovi a vysvětlila, že vzhledem k povaze její práce ‚není nyní vhodné se setkat, ale v budoucnu bude příležitostí dost‘,“ konstatuje.
Song podotýká, že protože se několik let do Číny nevrátila, nečekala, že míra obezřetnosti a podezřívavosti vůči lidem ze zahraničí dosáhne takové úrovně.
„Je to děsivé,“ podtrhuje. „Jak se tento režim mohl stát tak paranoidním? Jsme na pokraji války? Je to naprosto bizarní.“
KS Číny již nyní uplatňuje přísnou kontrolu nad tokem informací do Číny a z Číny prostřednictvím vícevrstvého systému: agresivní internetové cenzury v rámci Velkého čínského firewallu, přísné státní kontroly médií a online platforem, rozsáhlého digitálního i fyzického dohledu a omezení svobody pohybu státních zaměstnanců prostřednictvím zabavování pasů.
Zhou Liang, bývalý zaměstnanec celní správy v Tianjinu, vystupující pod pseudonymem z obavy před odvetou, popisuje pro Epoch Times, že krátce po návratu z Austrálie pozval bývalého kolegu, který stále pracuje na celnici, na setkání. Ten však pozvání na večeři odmítl s odkazem na pracovní vytížení.
„Kolega mi řekl: ‚Poslední dobou mám hodně práce, tak to jídlo nechme. Zítra jdu vyzvednout dítě; potkejme se raději u školy.‘ Nakonec jsme si vyměnili jen pár slov přímo u školní brány,“ pokračuje Zhou.
„[Řekl], že takové setkání je bezpečnější, i kdyby nás viděli jeho kolegové; protože jsou tam kamery a jde o veřejné místo, mohl by tvrdit, že šlo o náhodné setkání.“
Zhou dodává, že tento bývalý kolega z celní správy mu prozradil, že interní předpisy vyžadují, aby zaměstnanci hlásili jakýkoli kontakt s osobami vracejícími se ze zahraničí.
Čínský režim přijal v roce 2023 rozšířený zákon proti špionáži, který se zaměřuje na osoby a subjekty se zahraničními vazbami. Zároveň ukládá všem jednotlivcům i organizacím povinnost hlásit špionáž orgánům státní bezpečnosti. Od té doby v zemi narůstá podezřívavost vůči kontaktům se zahraničím a související omezení se v praxi postupně zpřísňují.
Interní dokumenty z různých regionů, které získala čínskojazyčná redakce deníku Epoch Times, ukazují, že státní zaměstnanci musí vyplňovat „registrační formulář o příbuzných v zahraničí“ a jakýkoli nenahlášený kontakt může při politickém prověřování vést k disciplinárnímu postihu.
To podle Denga, zkušeného mediálního pracovníka z Tianjinu, ukazuje, že správní logika KS Číny se rozšířila od „kontroly chování“ ke „kontrole vztahů“. Z obavy před odvetou uvedl pouze své příjmení.
Upozorňuje, že čínské úřady se již nezaměřují pouze na jednání státních zaměstnanců na pracovišti.
„Naopak zahrnuly jejich mezilidské sítě a sociální interakce do rámce hodnocení rizik,“ zdůrazňuje.
„Tento způsob kontroly přerušuje vazby mezi lidmi uvnitř a vně systému KS Číny a zároveň vede mnoho státních zaměstnanců k větší opatrnosti v každodenních společenských kontaktech.“
Na tomto článku se podílel také Wang Yibo.
–ete–
