Česká republika je v situaci, kdy má výhledově dojít ke zrušení nejvýznamnějšího zdroje elektrické energie – uhelných elektráren – a na straně druhé evropský „Green Deal“ tlačí na zvyšování využití elektromobilů, a tedy na vyšší spotřebu elektřiny. Pokusili jsme se proto o vytvoření budoucího modelu.

Na prosincové klimatické konferenci COP28 se premiér Petr Fiala svým podpisem připojil k protiuhelné alianci s názvem „Powering Past Coal Alliance“ (PPCA). Toto sdružení 56 zemí se zavázalo do roku 2030 ukončit provoz uhelných elektráren u rozvinutých ekonomik a do roku 2040 u rozvojových zemí. Česko se k tomuto kroku dle ministra pro životní prostředí Petra Hladíka zavázalo k roku 2033.

Uhlí se v ČR momentálně podílí na výrobě elektřiny z 38–40 % (a z 55 % na teple) a patří společně s jadernou energií k jejím hlavním zdrojům. Vláda má brzy přijít s energetickou koncepcí – klíčovým dokumentem, který bude řešit „směr dalších kroků v energetice do roku 2050“.

Nicméně, někteří vládní představitelé už veřejně zmínili vyšší využití jádra – do roku 2040 na 50 %. Posloužit k tomu má dostavba bloku v Dukovanech, která má být ale hotová až v roce 2036. Mluví se také o tzv. modulárních reaktorech (malých a středních), na jejichž vývoji se ale teprve pracuje a prvních 10 takových reaktorů má být v EU (nikoli v ČR) zprovozněno do roku 2035.

Přes „velký boom“ s obnovitelnými zdroji během posledních dvou dekád přispívají fotovoltaika a větrné farmy k celkové produkci elektřiny jen několika procenty. Včera prošel Senátem návrh umožňující tzv. sdílení komunitní energie, od kterého se očekává zvýšení instalace zdrojů pro obnovitelnou energii.

V říjnu 2023 Hladík řekl, že plán zrušení uhelných elektráren „je ambiciózní, ale je realistický“.

V září 2023 Fiala představil střednědobý plán směřování České republiky a ten mimo jiné klade důraz na elektromobilitu. Je otázkou, jestli jsou všechny tyto plány a závazky kompatibilní.

Budoucnost české ekonomiky patří podle vlády elektromobilitě

Fiala uvedl, že „… pracujeme na tom, abychom co nejdříve spustili těžbu (lithia), ideálně v roce 2026. Můžeme mít celý řetězec od těžby, zpracování, výroby baterií, výroby čipů až po produkci finálních aut“.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) ČR aktuálně jedná s pěti potenciálními investory na výstavbu továrny na baterie pro elektromobily na svém území. Jde o investice od nižších do vyšších jednotek miliard eur.

Tyto plány jdou ruku v ruce s novou legislativou EU, která byla minulý rok schválena Evropským parlamentem. Všechny nové osobní a dodávkové automobily prodávané v EU by od roku 2035 neměly produkovat žádné emise CO2. Legislativa je součástí dlouhodobé vize EU nepřidávat do roku 2050 další skleníkové plyny do atmosféry (takzvané net-zero). Vzniká tedy tlak nejen na redukci výroby energií z fosilních paliv (například z uhlí), ale také na větší produkci a spotřebu elektrických aut.

Podíl elektroaut v Evropě roste, Česko je zatím hluboko pod průměrem EU

Na konci roku 2022 tvořil podíl eletroaut v EU kolem 2,4 % všech osobních vozidel. V Norsku byl podíl nejvyšší, a to 27 %. Island byl druhý s 16 %. V Německu byl podíl elektroaut na všech osobních vozidlech kolem 4 %.

Podle statistik Sdružení dovozců automobilů (SDA) bylo u nás v roce 2022 evidováno celkem 8 747 712 motorových vozidel. Z toho bylo 6 425 417 osobních vozů. K 31. prosinci 2022 bylo v České republice registrováno 14 316 osobních bateriových elektrických vozidel. Čili jen 0,22 % všech osobních vozidel byla elektroauta.

Průměrná spotřeba elektrické energie elektromobily se dle serveru portalridice.cz pohybovala v roce 2022 kolem 20 kWh/100 km. U větších a těžších elektrických aut může být tato hodnota 30 kWh/100 km a více, např. u nového plně naloženého tahače volva byla minulý rok naměřena průměrná spotřeba 1,1 kWh/km. Řidiči osobních bateriových elektromobilů najeli dle portálu elektrickevozy.cz v roce 2022 v průměru 12 386 km.

Podívejme se tedy na energetickou náročnost elektromobilů a co by jejich růst znamenal pro budoucí spotřebu energií u nás.

Kdybychom jezdili jen osobními elektroauty, celková spotřeba energie v ČR by se zvýšila o 25 %

Pokud bychom zvýšili celkový podíl elektroaut u nás na 4 % (tak jako u soudního Německa), celková roční spotřeba elektroaut by stoupla na 0,63 TWh, což je 1 % roční spotřeby energie v ČR. Reálně by však byla o něco vyšší, protože bychom museli do spotřeby zahrnout i větší elektrická auta.

Kdybychom však v rámci politiky net-zero do roku 2050 transformovali všechna osobní vozidla na elektromobily, spotřebovali bychom ročně 15,9 TWh energie (za předpokladu stejného počtu osobních aut, jaký je v ČR nyní, za předpokladu průměrné spotřeby 20 kWh/100 km a za předpokladu průměrně najetých 12 386 km ročně).

K tomu přidejme transformaci nákladních automobilů, tj. dle SDA jde o současných 620 192 lehkých užitkových vozů (počítejme spotřebu 30 kWh/100km a 26 000 km ročně), 21 228 autobusů (počítejme odhad spotřeby konzervativních 40 kWh/100km a 50 000 km ročně) a 187 035 nákladních vozů (vycházejme ze spotřeby dle Volva a ne vždy plně loženého či ne vždy velkého tahače: 80 kWh/100 km s průměrnou ujetou vzdálleností 120 000 km ročně – dle spol. Hortim Cargo a obvyklých kalkulací). To je celkem 23,1 TWh (4,8 + 0,4 + 17,9).

To znamená, že nahradit eletromobily (k roku 2050) by znamenalo navýšení roční spotřeby energie v ČR ze současných 60 na budoucích cca 99 TWh. Dodáváme, že nahrazení motocyklů a zemědělských strojů jsme v modelu nezohlednili (bylo by to tedy ještě o něco více).

Za poslední roky vyrábí ČR dle ERÚ kolem 80 TWh elektřiny. Za předpokladu zrušení uhelných elektráren (současných cca 39 %) se dostáváme na roční produkci pouze 49 TWh. Už to je o 11 TWh méně, než je naše současná potřeba.

My sice nevíme, kolik elektřiny se do roku 2033 podaří vykompenzovat jinými zdroji, nicméně jádrem si do té doby zřejmě nepomůžeme, a zda budou stačit jiné zdroje anebo zda budou mít naši sousedé dostatek „proudu“ k odprodeji, je také otázkou. Také lze racionálně předpokládat, že spotřeba elektřiny bude rok od roku růst kvůli tlakům (nejen) na elektromobilitu. Do hry mohou vstoupit i jiné faktory, se kterými jsme v modelu nepočítali.

Související články

Přečtěte si také

Klimatická politika se musí řídit zdravým rozumem, nesmí obětovat zemědělce a ničit ekonomiku, prohlásil Orbán
Klimatická politika se musí řídit zdravým rozumem, nesmí obětovat zemědělce a ničit ekonomiku, prohlásil Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil na konferenci COP29 s proslovem, ve kterém prezentoval dosažené výsledky, cíle i mantinely Maďarska pod jeho vedením.

Republikáni budou mít znovu většinu ve Sněmovně reprezentantů, potvrzuje agentura AP
Republikáni budou mít znovu většinu ve Sněmovně reprezentantů, potvrzuje agentura AP

Republikáni budou mít znovu většinu v americké Sněmovně reprezentantů, ukazují prognózy agentury Edison Research či zpravodajské televize NBC News.

Příštím americkým ministrem zahraničí se stane senátor za Floridu Marco Rubio
Příštím americkým ministrem zahraničí se stane senátor za Floridu Marco Rubio

Příštím americkým ministrem zahraničí se stane senátor za Floridu Marco Rubio.

Bývalý Mladičův spolupracovník přiznal odpovědnost za genocidu ve Srebrenici
Bývalý Mladičův spolupracovník přiznal odpovědnost za genocidu ve Srebrenici

Radislav Krstić, bývalý velitel bosenskosrbské armády a kdysi nejbližší spolupracovník generála Ratka Mladiče, přiznal svou odpovědnost za genocidu ve Srebrenici.

Americká NOAA vyvrací ovlivňování hurikánů či účast na manipulaci s počasím. Jaká je ale realita?
Americká NOAA vyvrací ovlivňování hurikánů či účast na manipulaci s počasím. Jaká je ale realita?

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru vyvrací některá tvrzení o možnostech ovlivňování hurikánů a o zapojení úřadu do manipulace s počasím. Jeho tvrzení však úplně neodráží realitu.