Analytický komentář
Debaty o klimatické krizi a globálním oteplování se zintenzivňují. Analýzy nedávných názorů a studií jsme zveřejnili v několika našich minulých článcích (1, 2 a 3). Tentokrát se zaměříme na hlavní zdroje skleníkových plynů. Debaty o klimatických změnách tento důležitý aspekt postrádají.
Stručné shrnutí klimatických diskuzí je následující. Odpůrci klimatických změn argumentují ve dvou hlavních rovinách. Za prvé, zpochybňují oteplování planety. Dle nich existuje mnoho důkazů, že průměrné teploty byly vyšší během minulých období, například takzvané římské teplé období kolem roku 1 000 n. l. Nebo poukazují na aféru „Climategate“ v roce 2009, která odhalila, že od devadesátých let 20. století jsme měli několikaleté ochlazení. Kromě toho se odkazují na graf amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru, který od roku 2016 oteplování planety neprokázal.
Za druhé, pokud odpůrci klimatických změn globální oteplování připustí, argumentují tím, že jeho příčinou není primárně oxid uhličitý (CO₂). Sluneční svit, městské tepelné ostrovy nebo struktura mraků by podle těchto odpůrců mohly sehrát mnohem důležitější roli při oteplování planety než oxid uhličitý. To si myslí i loňský laureát Nobelovy ceny za fyziku, dr. John Francis Clauser. Podle jeho výzkumů mají například mraky mnohem zásadnější vliv na teplotu a globální klima než CO₂.
Podle Clausera se „chybná klimatická věda“ vyvinula v „masivní šokově žurnalistickou pseudovědu“.
Zůstaneme nyní u názoru druhé názorové strany, a to že hlavní příčinou oteplování je CO₂ vytvářený lidskou činností. V rámci identifikace efektivních řešení klimatických změn je nutné znát klíčové zdroje emisí CO₂. Podobné analýzy a následné debaty o klíčových aktérech skleníkových plynů však ve veřejném prostoru chybí.
1 % nejbohatších na světě emituje více CO₂ než polovina lidí na planetě
Ve Zprávě o klimatické nerovnosti Rozvojového programu OSN (UNDP) z letošního roku se uvádí, že 1 % nejbohatších na světě emituje mnohonásobně více CO₂ „na hlavu“ než všichni ostatní. V celkovém objemu se pak toto 1 % populace podílí na emisích skoro sedmnáctimi procenty. Zpráva také konstatuje, že 100 velkých firem vyprodukuje 71 % skleníkových plynů z fosilních paliv v rámci celého průmyslového sektoru.
Například firma Coca-Cola má větší uhlíkovou stopu než celý potravinářský sektor v Číně, který živý přes miliardu obyvatel. Z těchto a jiných statistik vyplývá, že pokud chceme snížit emise CO₂ ve světě, bylo by logické se zaměřit na ty nejbohatší jednotlivce a největší korporace.
Dalším zásadním „znečišťovatelem“ emisí CO₂, o kterém se prakticky nemluví, jsou armády.
Americká armáda emituje více skleníkových plynů než 140 zemí na světě
Například americká armáda podle studie zveřejněné na prestižním vědeckém internetovém časopise phys.org emituje více skleníkových plynů než většina středně velkých států jako například Portugalsko. Jinými slovy, kdyby byla americká armáda samostatným státem, byla by v produkci skleníkových plynů na 47. místě největších znečišťovatelů a tedy „předčí“ 140 zemí na světě. Využívá totiž rozsáhlou vojensko-průmyslovou síť nákladních aut, dopravních letadel a nákladních lodí, které produkují obrovské množství skleníkových plynů.
Autoři do studie nezahrnuli emise vytvořené během válek a konfliktů. Podíl armád na produkci skleníkových plynů by se tedy ještě navýšil. Připočítejme armády Ruska, Číny a dalších zemí a je více než zřejmé, že bez drastického omezení vojenského arzenálu nebude snadné problematiku „globálního oteplování“ nějak zásadně řešit. A nepůjde to také bez radikálních celospolečenských změn největšího producenta skleníkových plynů – Číny.
Uhlíkové emise Číny trhají rekordy
V prvním čtvrtletí letošního roku se emise skleníkových plynů Číny zvýšily o 4 % a dosáhly rekordních 3 miliard tun. Za posledních 30 let se množství skleníkových plynů vyprodukovaných Čínou zvýšilo trojnásobně. Z velké části je to kvůli uhlí. Vloni Čína schválila výstavbu největšího počtu uhelných elektráren od roku 2015. Těžba uhlí se mezi roky 2021 a 2022 zvýšila o 11 %. Čína také uhlí dováží a v prvním čtvrtletí tohoto roku se dovoz uhlí do Číny zvýšil o 96 %.
Přitom růst skleníkových plynů Číny není způsobený tím, že by tato země ignorovala výstavbu slunečních či větrných elektráren. Ba naopak, Čína je globálním lídrem v produkci takzvaných zelených forem energií. Nicméně energetická spotřeba Číny je tak obrovská, že tyto energie nejsou a v dohledné době nebudou dostačující.
Pokrytectví plošných celosvětových klimatických řešení
Z této analýzy je zřejmé, že smysluplné návrhy pro řešení klimatických změn musí být namířeny především na miliardáře, největší podniky a armády světa a Čínu. Nicméně, jako by tyto faktické informace nebyly k dispozici, vlády začínají přecházet na plošná globální řešení.
Například o globálním omezení letecké dopravy jsme psali v minulém článku, ačkoliv polovinu emisí CO₂ v komerční letecké dopravě způsobuje pouhé 1 % nejbohatších.
Ve Spojených státech prezident Biden v létě tohoto roku navrhoval přejít na klimatický nouzový stav. A koncem října 2023 zástupci dvou set zdravotnických časopisů zaslali otevřený dopis Světové zdravotnické organizaci (WHO), aby na květnovém shromáždění v roce 2024 vyhlásila klimatickou krizi jako globální hrozbu pro zdraví. Což by dalo do rukou WHO další potenciální nástroj k potlačení práv a svobod většiny obyvatel na světě. O tomto znepokojivém trendu pravomocných ambicí WHO jsme psali v nedávných článcích (1, 2 a 3).
Závěrem
Realita je (dle zprávy OSN) ale taková, že 90 % obyvatel na světě způsobuje jen polovinu emisí CO₂. Plošná celosvětová opatření, se kterými přicházejí někteří pokrytečtí navrhovatelé, nebudou zas tak efektivní a spravedlivá, nemluvě o ekonomických dopadech.
A otázka na závěr… Dochází vůbec ke globálnímu oteplování planety způsobeného člověkem?
