Show Low, Arizona — Majitel obchodu s mincemi už zažil řadu velkých obchodů, ale tento telefonát ho zaskočil. Starší muž z nedalekého města Snowflake v Arizoně chtěl koupit zlaté mince v hodnotě desítek tisíc dolarů.
Když druhý den muž vstoupil do obchodu v Show Low, bylo jeho nervózní chování zjevné. Svíral v ruce telefon a pozorně naslouchal každému slovu ženského hlasu, který se zdál muže instruovat, co má dělat.
„Ještě než jsme si vůbec sedli a začali mluvit o ceně, zboží nebo čemkoli jiném, měl už připravený pokladní šek na 180 000 dolarů,“ řekl majitel obchodu Epoch Times s tím, že si přeje zůstat v anonymitě. „Přišlo mi to zvláštní.“
Muž klopýtal v odpovědích na základní otázky a působil velmi nervózně, jako by chtěl transakci co nejrychleji dokončit.
Majitelův neklid se stupňoval. Byl tento starší zákazník manipulován podvodníkem?
Aby neupozornil ženu na telefonu, nenápadně mu podal lístek s dotazem, zda nepotřebuje pomoc. Když si byl jistý, že je něco v nepořádku, kontaktoval policii.
Federální úřad FBI a další instituce se případu rychle ujaly. O dva týdny později zadržely podezřelého a odhalily složité schéma, které už sedmdesátidevítiletého muže připravilo o zlaté mince v hodnotě 100 000 dolarů.
Zdaleka nešlo o ojedinělý případ. Od května 2023 zaznamenalo Centrum FBI pro podávání stížností na internetovou kriminalitu prudký nárůst těchto podvodů. Zářijové varování FBI odhadlo, že celkové ztráty už přesáhly 186 milionů dolarů (téměr 4 miliardy korun).
Podvod je známý jako „podvod se zlatými cihlami“ založený na vydávání se za vládní úředníky a cílí na nic netušící seniory, důchodce a další zranitelné osoby.
Podle ministerstva obchodu státu Ohio často začíná tím, že se pachatelé vydávají za zaměstnance americké vlády nebo policisty. V lednu místní média uvedla, že devětaosmdesátiletá žena ze Sylvania ve státě Ohio přišla v podobném případě o více než 1 milion dolarů.
Dopis, e-mail nebo telefonát oběti sdělí, že její identita byla zneužita, a že její bankovní či investiční účty jsou v ohrožení.
Následně je oběti řečeno, že může své peníze na krátkou dobu ochránit, pokud bude jednat rychle.
Podvodníci pak člověka přesvědčí, aby nakoupil zlato, stříbro nebo jiné cenné kovy, a zařídí vyzvednutí kurýrem s tvrzením, že takto bude majetek v bezpečí před krádeží.
Obětem zároveň zakazují mluvit s bankou nebo kýmkoli dalším o tom, co se děje, a vyhrožují jim právními následky, pokud zákaz poruší.
Podle detektivky Tothové oběti často spolupracují ze strachu z neoprávněného zatčení nebo kvůli neznalosti práva.
Jeden podvod může zahrnovat několik pachatelů, kteří oběť společně manipulují – každý z nich hraje jinou roli, například zaměstnance technologické firmy, bankovního úředníka nebo vládního pracovníka.
V některých případech, jako u muže ze Snowflake, jsou oběti požádány o peníze, aby se vyhnuly trestnímu stíhání nebo „prokázaly dobrou vůli“.
„V podstatě jde o velmi běžný podvod,“ uvedla detektivka Amity Tothová ze policejního oddělení Snowflake–Taylor, která případ vedla, pro Epoch Times s tím, že je tento způsob jednání stejně rafinovaný jako krutý.
Podle Tothové oběti často spolupracují ze strachu z neoprávněného zatčení nebo kvůli neznalosti práva.
4 miliardy korun
Ztráty způsobené podvody s drahými kovy podle odhadu FBI do září přesáhly 186 milionů dolarů (cca 4 miliardy korun).
„Významný celostátní problém“
V tomto případě muž ze Snowflake vyšetřovatelům uvedl, že mu v říjnu zavolala žena s cizím přízvukem, která se představila jako Holly O’Brienová, federální maršálka USA.
Tvrdila mu, že někdo ukradl jeho identitu a použil ji k pronájmu auta, které bylo později nalezeno v El Pasu v Texasu.
Volající dále uvedla, že policie v autě objevila nelegální drogy a krev na sedadle řidiče. Varovala muže, že bude obviněn z trestného činu, pokud neprokáže svou totožnost sdílením podrobností o svém majetku.
Muž jejím požadavkům vyhověl. Následně také souhlasil s tím, že 27. října předá kurýrovi zlaté mince ze své soukromé sbírky v hodnotě 100 000 dolarů.
Podle Tothové se pouze s tím však podvodník nespokojil.
Muž dostal pokyn vybrat z banky 180 000 dolarů a koupit další zlaté mince, které měl kurýr vyzvednout 14. listopadu.
(Podvodníci) rozhazují širokou síť. … Většina lidí zavěsí nebo hovor nepřijme, ale jeden z tisíce jim uvěří.
Amity Tothová,
detektivka, policejní oddělení
„Myslím, že by se nezastavili před ničím,“ uvedla Tothová. „Zničili by ho. Našli by si jiný způsob, jak pokračovat [ve vydírání oběti].“
„[Tyto podvody jsou] významným celostátním problémem,“ řekla Tothová, která se vyšetřování podvodů věnuje více než deset let.
Podle jejích slov si podvodníci při podvodech typu „hotovost za zlato“ oběti často vybírají náhodně.
„Rozhazují širokou síť,“ uvedla Tothová. „V podstatě jde o nevyžádané telefonáty. Vytvářejí pocit naléhavosti.“
„Většina lidí zavěsí nebo hovor nepřijme, ale jeden z tisíce jim uvěří,“ dodala.
Stejně jako v případě ze Show Low jsou obětem říkáno, aby svůj majetek převedly na hotovost nebo nakoupily zlato, stříbro či jiné cenné kovy k údajnému bezpečnému uložení.
„Bohužel se oběti už od podvodníků nikdy neozvou zpět a nakonec přijdou o všechny své peníze,“ uvedlo ministerstvo obchodu státu Ohio.
Dopadeni a odsouzeni
Letos byli za podobné trestné činy odsouzeni nejméně čtyři lidé.
V červnu se podle tiskové zprávy Úřadu státního zástupce USA pro Západní okres Texasu přiznal indický státní příslušník žijící ve Spojených státech na studentské vízum k vině v případu, v němž starší oběti přišly o stovky tisíc dolarů v hotovosti a ve zlatě.
Jednadvacetiletý Dhruv Rajeshbhai Mangukiya byl u federálního soudu v Austinu ve státě Texas odsouzen k trestu přesahujícímu osm let vězení poté, co se přiznal ke spiknutí za účelem praní špinavých peněz. Soud mu rovněž nařídil uhradit náhradu škody ve výši přes 2,5 milionu dolarů.
Podle amerického ministerstva spravedlnosti se na mnohamilionovém podvodu z roku 2024 podílel také dvacetiletý Kishan Rajeshkumar Patel, který s Mangukiyou a dalšími osobami spolupracoval. Patel se rovněž přiznal a byl odsouzen k trestu delšímu než pět let vězení.
Skupina rozesílala falešné online zprávy a vydávala se za představitele vlády USA. Patel přitom od obětí vybíral hotovost a zlato, část předával dalším členům skupiny a část si ponechával.
V listopadu se k vině přiznali také dva muži z jižní Kalifornie, kteří během několika měsíců připravili ženu z města Carlsbad v Kalifornii o téměř 1,5 milionu dolarů.
Tito muži, pětatřicetiletý Xilin Sun a jednadvacetiletý Alexander Charles James, se podle Úřadu státního zástupce USA pro Jižní okres Kalifornie vydávali za vládní úředníky, bankovní pracovníky a zaměstnance technické podpory.
Podvod začal vyskakovacím oknem s varováním, že počítač oběti byl napaden hackery. Muži pak oběť přesvědčili, že může své prostředky ochránit tím, že je pošle do údajné schránky amerického ministerstva financí. Policejní past zabránila závěrečné platbě 100 000 dolarů ve zlatých cihlách a vedla k zatčení pachatelů.
Ve svých dohodách o vině a trestu Sun a James přiznali, že se podíleli na organizaci, která provozovala podvody vydávající se za technickou podporu, bankovní zaměstnance a vládní úředníky, a cílila na oběti po celých Spojených státech. Vynesení rozsudku je plánováno na únor 2026.
Využívání strachu
Tothová uvedla, že v případě podvodnice ze Show Low, která se vydávala za federální maršálku, to bylo tak, že používala oficiální tón a vzbuzovala v oběti strach a úzkost. Přiměla ho, aby jí sdělil důležité údaje, včetně jména, data narození, čísla sociálního zabezpečení a seznamu finančních aktiv.
„Seděla jsem s obětí několikrát, když s ní telefonoval,“ řekla Tothová. „Mluvila s ním a v pozadí byl značný hluk. Proto se domnívám, že pracuje v call centru. Pravděpodobnost, že by se nacházelo ve Spojených státech, je minimální.“
Podle Tothové dokázal majitel obchodu s mincemi v Show Low oddálit druhou dodávku zlatých mincí o dva týdny. To dalo úřadům více času shromáždit důkazy a připravit se na zadržení kurýra, který měl zlato vyzvednout.
Dne 14. listopadu úřady v okrese Navajo v Arizoně zatkly sedmadvacetiletého Anikita Sahooa z New Jersey poblíž domu oběti ve Snowflake. Sahoo se pokusil z místa utéct a byl zadržen dříve, než oběť stihla předat platbu ve 43 australských zlatých mincích o hmotnosti jedné unce (cca 31 g).
Jde o osobní předání z ruky do ruky, takže je to téměř nemožné vystopovat.
Amity Tothová,
detektivka, policejní oddělení
Vyšetřovatelé zjistili, že Sahoo pobýval v zemi na propadlém studentském vízu z Indie a že byl letecky dopraven ze St. Louis do Phoenixu, aby peníze vyzvedl.
„Přiletěl tu noc,“ uvedla Tothová. „Auto si pronajal krátce po půlnoci a měl ho vrátit ještě ten den večer. Jsem si jistá, že se pak chystal odletět zpět tam, odkud pocházel.“
Sahoo je držen na kauci ve výši 400 000 dolarů a 4. prosince se prohlásil za nevinného. Jeho advokát na žádost o vyjádření nereagoval.
Podle Tothové jsou však zlaté mince oběti v hodnotě 100 000 dolarů nenávratně pryč.
„Vydírají lidi různými způsoby,“ uvedla. „Nepoužívají žádná potvrzení. Jde o osobní předání z ruky do ruky, takže je téměř nemožné tyto transakce dohledat.“
Obchodní partner majitele prodejny mincí ze San Diega řekl deníku Epoch Times, že zaznamenal několik podvodů se zlatými cihlami se stejným scénářem.
„Říkají lidem, že jejich identita byla kompromitována a že si musí vybrat majetek z banky,“ uvedl. „Tvrdí, že nejbezpečnější je koupit zlato a poslat pro něj kurýra – a lidé jim na to skočí.“
„Vidím, že tyto trestné činy spojené s drahými kovy rychle přibývají, jak ceny dál rostou,“ dodal.
Zlato dosáhlo v říjnu historického maxima 4 381,60 dolaru (cca 91 000 korun) za unci (cca 31 g) a od té doby se drží na vysokých hodnotách.
Podle Tothové je nejlepším způsobem, jak podvody se zlatými cihlami zastavit, poskytnout lidem informace, díky nimž je dokážou rozpoznat dříve, než se stanou oběťmi.
Tipy, jak se vyhnout podvodům
Veřejné oznámení FBI připomíná, aby lidé nesdíleli soukromé informace s cizími osobami na internetu ani po telefonu.
Tothová uvedla, že orgány činné v trestním řízení nikdy nepožadují finanční informace ani nevyhrožují zatčením během telefonátu.
Pokud se někdo vydávající se za policistu nebo vládního zaměstnance přesto finančních údajů domáhá, je podle ní důležité vyžádat si jméno, číslo odznaku, číslo zatykače a další informace, které by mohly ověřit totožnost volajícího.
Nejdůležitější je podle ní zachovat klid.
„Rozblikají se vám varovné kontrolky, ale vzadu v hlavě je vždy otázka: ‚Co když je to pravda? Nechci jít do vězení,‘“ řekla Tothová.
Jakmile se cíl podvodu začne bránit, dodala, podvodník se rozhodne: „Ukončit hovor, je konec.“
–ete–
