Před dvanácti lety začal najednou pan Otakar (65) z Milovic vidět rozmazaně. Navštívil proto praktického lékaře. Do té doby tam nechodil, nic ho netrápilo. Rozbor krve ukázal, že má zvýšenou hladinu cukru v krvi, praktik ho proto odeslal na podrobnější vyšetření k diabetologovi a na oční. Oba lékaři se shodli, že rozmazané vidění způsobil rozkolísaný cukr.
Pan Otakar proto upravil jídelníček, což problémy se zrakem vyřešilo. Jenže po pár letech diabetolog zjistili, že má i vysoký krevní tlak a vyšší hladinu kreatininu. To ho překvapilo, vždyť se cítil dobře, naplno pracoval ve své dílně, kde vyrábí dřevěné hračky a sportoval. Z jídelníčku tedy ubral bílkoviny, maso a vyřadil alkohol.
Jenže i to pomohlo jen na čas.
Když mu bylo 60 let, hladina kreatininu mu stoupla několikanásobně nad normální hodnotu, což ohrožovalo funkčnost jeho ledvin. Diabetolog ho proto odeslal do nefrologické ambulance v Nymburku, kde se pan Otakar dozvěděl, že mu hrozí úplné selhání ledvin.
„Začal jsem ihned podstupovat léčbu, díky které sice hodnota kreatininu klesla, optimální však nebyla. Lékaři mi proto doporučili transplantaci ledviny, abych se vyhnul případné dialýze,“ vzpomíná. Jeho péči následně převzala Nefrologická klinika Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, kde začali hledat vhodného dárce. To se podařilo začátkem roku 2023.
„Lékaři mi transplantovali ledvinu od žijícího dárce, na základě tzv. párové výměny. Manželka pak ‚na oplátku‘ darovala ledvinu zase někomu jinému,“ vysvětlil. Po devítidenní operaci a dvouměsíční rekonvalescenci se pan Otakar opět vrátil do práce a ke svým koníčkům.
„Naštěstí všechno dobře dopadlo. Až zpětně jsem si uvědomil, co se mohlo stát a jak se vyplatilo, že jsem poctivě chodil na kontroly. Ledviny mi mohly selhat úplně – nikdy mě totiž nic nebolelo,“ uzavřel svůj příběh, který sepsal pro média jako ponaučení pro ostatní.
Od nového roku jsou testy v rámci prevence
Včasné zachycení rizikových pacientů, jako je pan Otakar, bude nyní snadnější díky změně vyhlášky, která praktickým lékařům stanovuje provádět vyšetření u vybraných pacientů.
Praktici totiž nyní při preventivních prohlídkách důkladněji zkoumají, zda jejich pacientům neselhávají ledviny nebo srdce. Selhání ledvin odhalí za pomoci testu z moči a z krve, oslabené srdce zase prozradí krevní marker NT-proBNP.
Pokud testy nedopadnou „na jedničku“, všeobecní lékaři pacienta pošlou na další vyšetření k nefrologovi či kardiologovi. U ledvin se od ledna 2026 provádí preventivní vyšetření jednou za dva roky u všech osob starších 50 let. Nárok na něj mají i lidé s diabetem, onemocněním srdce či cév a pacienti s vysokým krevním tlakem.
Preventivní vyšetření funkce srdce se nyní provádí také každé dva roky a týká se lidí starších 50 let se dvěma rizikovými faktory srdečního selhání, a osob starších 60 let s alespoň jedním rizikovým faktorem. Rizikovými faktory jsou obezita, hypertenze, diabetes a případně nahromadění rizikových faktorů aterosklerózy, vysvětlil pro Epoch Times prof Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Vojenské fakultní nemocnice (VFN) a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
„Cílem je zachytit včas pacienty, kteří se zatím s žádným civilizačním onemocněním systematicky neléčí, a zabránit případnému rozvoji srdečního a ledvinového selhání,“ konstatoval na čtvrteční tiskové konferenci Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů s tím, že nemoci ledvin a srdce spolu souvisejí a jedno ovlivňuje druhé.
Nová podoba preventivních prohlídek podle něj posouvá léčbu do fáze, kdy pacient ještě ‚nic necítí‘. „Zdravotní stav se hodnotí podle laboratorních markerů, ne podle obtíží,“ dodal.
Tisíce nových pacientů navíc
Nefrologové a kardiologové sice změny v preventivních prohlídkách vítají, nicméně si dobře uvědomují, že je to může zatížit. „Selhání ledvin nebolí. Týká se přibližně každého desátého Čecha. Většina se ale dostává k léčbě pozdě, ve chvíli, kdy ledviny pracují už jen omezeně nebo vůbec,“ upozornil na konferenci profesor Ondřej Viklický, přednosta Kliniky nefrologie a Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
V případě nezvratného selhání je nutné funkci ledvin nahradit buď dialýzou nebo transplantací. V IKEMu každoročně zahájí léčbu více než 2 200 nemocných. V roce 2025 lékaři v Česku transplantovali ledviny 579 pacientům, což je podle Viklického zatím nejvíce v historii.
Dle odborníků stoupá také počet lidí se srdečním selháním, ročně asi o 40 tisíc. Srdeční selhání je nejčastější příčinou, proč končí lidé starší 65 let v nemocnici, přičemž nyní se těchto pacientů léčí v ČR kolem 400 tisíc nemocných, zaznělo na konferenci.
Jak zvládnout nápor?
Nové preventivní prohlídky přinesou specialistům tisíce až desetitisíce lidí navíc, podle toho, jak striktně budou praktičtí lékaři pacienty vyhodnocovat, odhadl prof. Linhart. „To jsou ti, které obvykle dostaneme do péče, až když se výrazně zhorší, a v mnoha případech skončí přímo v nemocnici. Od nových preventivních prohlídek s testem na NT-pro BNP si slibujeme, že společně s praktickými lékaři stav pacientů stabilizujeme a odsuneme jejich potíže ideálně až o desítky let,“ pronesl.
Kardiologové a nefrologové se však shodují, že jedna věc je nemoc včas zachytit a druhá dostat pacienta ke specialistovi. To může být problém hlavně v některých regionech republiky, kde je specialistů zoufalý nedostatek a čekací lhůty jsou již nyní v řádu měsíců.
„Že to může někde drhnout, nepochybujeme. Lhůta, do kdy by se měl pacient u ambulantních kardiologů ‚došetřit‘, se pohybuje mezi 6–12 týdny. To bývá problém, protože kardiologické ambulance jsou přeplněné a fungují na hraně své kapacity,“ uznal prof. Linhart.
Dodal však, že kardiologové i nefrologové jednají se zdravotními pojišťovnami o bonifikaci přechodu pacienta od praktika ke kardiologovi – za včasné odeslání ke specialistovi a následné vyšetření dostanou oba lékaři vyšší finanční ohodnocení. Zatím se to podařilo dojednat jen se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, řekl Epoch Times.
Profesor Viklický vidí cestu v telemedicíně, kdy by praktik mohl konzultovat stav pacienta a výsledky testů přímo s nefrologem a domlouvat se na dalším postupu tak, aby se pacienti v pokročilém stádiu onemocnění ledvin dostali na odborné vyšetření co nejdříve.
Oba specialisté se však shodují v tom, že největší úlevu by jim poskytlo uvolnění omezení pro předepisování léků tak, aby lehčí případy mohli pokrýt praktičtí lékaři. „Bohužel doposud nemohou praktici předepisovat řadu běžných léků na ledviny, což je podle nás nesmyslné. Mohli by totiž pečovat o lehčí případy,“ uvedl na konferenci prof. Viklický.
Stejný pohled má i prof. Linhart. „V řadě případů kardiologové sledují pacienty jenom proto, že všeobecný praktický lékař nemůže předepisovat danou léčbu. V tuto chvíli opravdu naléháme na plátce péče, aby to přehodnotili a aby praktičtí lékaři měli daleko větší kompetence,“ poznamenal prof. Linhart.
„Upřímně řečeno preskripční omezení nedává vůbec žádný smysl. Nikde v Evropě už to skoro neexistuje,“ uzavřel kardiolog s tím, že změnu u nás vidí jako „běh na dlouhou trať“. Aby k ní došlo, museli by s tím podle něj souhlasit zdravotní pojišťovny, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) i držitel registrace příslušného léku.
