Sesazení peruánského prezidenta začalo tajnou noční večeří. Následovala série utajených setkání – na jednom měl tmavé brýle, na jiném přes hlavu kapuci.
Pak unikla videa. Uprostřed celostátního rozruchu hlasovaly tři čtvrtiny peruánských zákonodárců pro vyslovení nedůvěry původně populárnímu Josému Jerímu, pouhé čtyři měsíce po nástupu do funkce. Byl už sedmým lídrem země za posledních deset let.
„Žádáme, aby toto utrpení skončilo, abychom mohli skutečně zahájit přechod, v jaký občané doufají,“ uvedla Ruth Luqueová, jedna ze 75 poslanců, kteří hlasovali pro Jerího odvolání. „Ne přechod s utajenými zájmy, obchodováním s vlivem, tajnými schůzkami a lidmi s kapucí na hlavě. Takový přechod nechceme.“
Muž, který se s Jerím setkával, byl čínský majitel restaurace a velkoobchodu Yang Zhihua. Ten stojí za několika velkými čínskými infrastrukturními projekty v zemi.
Skandál dostal přezdívku „Chifagate“ – podle označení pro peruánsko-čínskou fúzní kuchyni. Aféra tak přidala další komplikaci do už tak napjatých vztahů mezi oběma zeměmi.
Lima se nyní snaží znovu získat dohled nad velkým přístavem v peruánském Chancay, který je kontrolován čínskou společností a stal se symbolem čínské přítomnosti v Latinské Americe.
V celém regionu se mezitím rozvinula hluboce zakořeněná síť čínského vlivu, která komunistickému režimu umožňuje měnit mocenské poměry v „zadním dvorku“ Spojených států.
Z téměř zanedbatelné úrovně investic v roce 2000 se Čína stala dominantní silou v Latinské Americe a Karibiku. Objem obchodu v roce 2024 přesáhl 500 miliard dolarů. Pro řadu jednotlivých zemí – včetně Brazílie a Peru – už Čína předstihla Spojené státy jako klíčového obchodního partnera.
Peking si tímto postupem vybudoval obrovskou páku vlivu, uvedl Ding Hung-bin, proděkan fakulty Sellinger School of Business and Management na Loyola University Maryland.
„Čínská komunistická strana hraje v Latinské Americe dlouhou hru,“ řekl deníku Epoch Times.
S přitékajícími penězi podle Dinga Peking získává politický vliv a vyčkává na vhodný okamžik, aby mohl zpochybnit světový řád vedený Spojenými státy. Po dvou desetiletích podle něj „oheň dosáhl až k prahu Spojených států“.
Čínská komunistická strana hraje v Latinské Americe dlouhou hru.
Ding Hung-bin,
proděkan, Loyola University Maryland
Washington nyní dává jasně najevo, že taková situace nemůže pokračovat. Ve své strategii národní bezpečnosti zveřejněné v listopadu 2025 označila administrativa Donalda Trumpa tento region za svou nejvyšší prioritu a uvedla, že bylo „velkou americkou strategickou chybou posledních desetiletí“ umožnit „konkurentům mimo (tuto) hemisféru“ upevnit své postavení na západní polokouli.
Podle dokumentu tato minulá nečinnost Spojené státy stála jak „ekonomické náklady v přítomnosti“, tak „strategické náklady v budoucnosti“.
Během několika týdnů po zveřejnění strategie americké síly zadržely venezuelského vůdce Nicoláse Madura a ukončily tak sbližování této země s Čínou.
Jen několik hodin před svým zadržením Maduro přijal v prezidentském paláci čínského vyslance. Převzal porcelánovou vázu a zapózoval s čínskou delegací fotografům. Na sociálních sítích pak prohlásil, že setkání potvrdilo „silné bratrské pouto“ mezi oběma zeměmi „v dobrém i ve zlém“.
Digitální hedvábná stezka
Právě toto „bratrství“ je pákou Pekingu.
V září 2025 Maduro hrdě předvedl skládací telefon Huawei v bordó barvě, který podle svých slov denně používá – dar od čínského vůdce Xi Jinpinga.
Maduro jej označil za „nejlepší telefon na světě“.
„Američané ho nedokážou hacknout,“ řekl novinářům.
Pro Čínu to byl potvrzující moment v boji režimu o technologickou nadvládu, v němž Huawei hraje hlavní roli.
Čínský telekomunikační gigant, který je ve Spojených státech na černé listině, mezitím posiluje své postavení v dalších částech amerického kontinentu. Stojí v čele projektu Digitální hedvábné stezky – klíčové součásti bilionové iniciativy Pásu a stezky, jejímž cílem je rozšířit moc a vliv Pekingu po celém světě.
Datová úložiště Huawei dnes pokrývají všechny země Latinské Ameriky a vykazují nejrychlejší růst mezi telekomunikačními společnostmi. Význam tohoto faktu se ukázal v roce 2020, když se Brazílie pokusila z bezpečnostních důvodů zablokovat Huawei ve svých 5G sítích. Technologie Huawei už však byla hluboce integrována do telekomunikační infrastruktury země – její nahrazení by stálo miliardy dolarů.
V roce 2022 Huawei podepsal dohodu o přeměně Curitiby na jihu Brazílie na chytré město poháněné sítí 5G. Projekt propojuje umělou inteligenci a analýzu velkých dat s různými oblastmi městského života – od zdravotnictví až po veřejnou bezpečnost. Na webových stránkách společnosti se nyní objevuje rozhovor s primátorem města, který Curitibu označuje za „chytré město, které slouží svým občanům“.
Huawei však není jediným čínským subjektem, který v regionu expanduje. Podle dat společnosti Canalys mají dnes čínské značky mobilních telefonů podíl na více než 60 procentech latinskoamerického trhu.
V Ekvádoru systém ECU911 vyrobený v Číně napájí síť kamerového dohledu po celé zemi. Ty v reálném čase přenášejí obraz do policejní jednotky čítající tisíce lidí, která řeší vše od dopravních přestupků až po otázky národní bezpečnosti. Xi Jinping kdysi tento projekt označil za „vizitku čínsko-latinskoamerické technologické spolupráce“.
Podle zákona čínské společnosti nemají jinou možnost než předat veškerá data, pokud si je vyžádá Čínská komunistická strana. A právě to podle Evana Ellise, výzkumného profesora latinskoamerických studií v institutu Strategic Studies Institute při U.S. Army War College, činí jejich všudypřítomnost problematickou.
S ohledem na veškerá data vycházející z firemních zasedacích místností, výrobních hal i domácností lidí je klíčovou otázkou, kam nakonec směřují, řekl deníku Epoch Times. Přítomnost čínských technologií ve státních institucích napříč regionem podle něj „otevírá prostor pro vydírání vládních úředníků“.
„Predátorské“ investice
Peking má pro svou vizi vlastní označení: „společenství Číny a Latinské Ameriky se sdílenou budoucností“.
Tento termín poprvé použil Xi Jinping. Při projevu v brazilském Národním kongresu v roce 2014 přirovnal vztahy mezi Čínou a Latinskou Amerikou k vínu – k něčemu, co „se s věkem zlepšuje“.
Cílem je podle Florencie Huangové, profesorky specializující se na latinskoamerická studia na taiwanské univerzitě Tamkang, „vybudovat vztahy od základů a přitáhnout 33 zemí Latinské Ameriky a Karibiku k Číně, zatímco Spojené státy zůstanou stranou“, uvedla pro Epoch Times.
Ať je to varováním pro region i pro svět: levné čínské peníze (vás) stojí suverenitu.
Úřad pro záležitosti západní polokoule při americkém ministerstvu zahraničí
Pod touto vlajkou Čína přiměla více než 20 zemí Latinské Ameriky a Karibiku, aby se připojily k partnerstvím v rámci iniciativy Pásu a stezky. Následovaly stovky infrastrukturních projektů.
Přístav Chancay – projekt za 1,3 miliardy dolarů vzdálený necelých 80 km od Limy – stojí na vrcholu tohoto seznamu. Hlubokomořský přístav, který zabírá přibližně 445 akrů peruánského území (asi 180 hektarů), je hlavním čínským logistickým uzlem na tichomořské straně Latinské Ameriky. Jeho strategická poloha přímo propojuje Jižní Ameriku s Čínou, zkracuje dobu přepravy téměř na polovinu a zároveň Pekingu usnadňuje přístup k nerostům klíčovým pro jeho průmyslovou poptávku.
Čínský lodní gigant COSCO získal exkluzivní práva na provoz přístavu na 30 let. Peruánský přístavní úřad to v roce 2024 přičítal „administrativní chybě“. Pokus o zrušení této dohody však rychle vyšuměl – peruánský kongres schválil změny, které smlouvu s COSCO zlegalizovaly.
Další vítězství pro COSCO přišlo 29. ledna, kdy peruánský soud omezil státní dohled nad provozem terminálu. Spojené státy varovaly, že Peru by mohlo přijít o suverenitu nad „kritickou infrastrukturou na vlastním území“ ve prospěch „predátorských čínských vlastníků“.
„Ať je to varováním pro region i pro svět: levné čínské peníze (vás) stojí suverenitu,“ uvedl v únorovém prohlášení Úřad pro záležitosti západní polokoule při americkém ministerstvu zahraničí.
„Predátorskými“ nazývá projekty jako Chancay i Ellis. Jde o jeden z přibližně 40 přístavů v Latinské Americe s čínskými investicemi. Podobná dominance se opakuje i v odvětvích, jako je těžba kritických nerostů, logistika nebo obnovitelná energie.
Podle Ellise je běžným vzorcem nejprve získat přístup na trh ve strategických sektorech a následně ovládnout celý dodavatelský řetězec.
„Pokud chcete přístup k nejlevnější a nejrychlejší trase, musíte spolupracovat s Číňany,“ řekl Ellis. „Dává jim to páku.“
Postupně tak mohou vytlačit jiné lodní aliance z trhu a ovládnout nejdůležitější transpacifické trasy.
Jako státní podnik COSCO úzce spolupracuje s Lidovou osvobozeneckou armádou (PLA) a v minulém desetiletí poskytoval logistickou podporu například v Libanonu a Jemenu.
V případě vojenské krize – například konfliktu se Spojenými státy v indicko-pacifickém regionu – by podle Ellise představitelé COSCO „využili svou výlučnou kontrolu nad přístavem jakýmkoli způsobem k zásobování válečných lodí PLA“.
Společnost COSCO do uzávěrky článku na žádost o komentář nereagovala.
Široce rozhozené sítě
V srdci patagonské pouště v Argentině provozuje čínský subjekt podřízený strategické podpůrné složce PLA uzavřenou kosmickou stanici. Areál je obehnán asi 2,5 metru vysokým plotem z ostnatého drátu a přístup cizinců je možný pouze po předchozí domluvě.
Zhruba 160 km od pobřeží Floridy se nacházejí čtyři strategicky umístěná kubánská zařízení, která mají podle analýzy satelitních snímků vazby na Čínu. Jsou vybavena anténami a dalším zařízením schopným shromažďovat zpravodajské informace o Spojených státech. Podle think-tanku Center for Strategic and International Studies prošlo alespoň jedno z nich v roce 2025 modernizací, která mohla výrazně zvýšit jeho sledovací schopnosti.
Podle americko-čínské komise pro hospodářskou a bezpečnostní přezkum navštívili vysocí čínští vojenští představitelé region během posledních dvou desetiletí až několiksetkrát.
Tajné zpravodajské operace a zařízení s dvojím využitím však nejsou jedinou cestou, jak si Čína v regionu buduje náskok. Viditelnější – a zřejmě i úspěšnější – jsou snahy režimu navazovat osobní vztahy.
Podle americko-čínské komise pro hospodářskou a bezpečnostní přezkum navštívili vysocí čínští vojenští představitelé region během posledních dvou desetiletí až několiksetkrát. Tyto návštěvy doprovázely vojenské výměny, společná cvičení i prodej zbraní.
Peking navíc nabízel různé pobídky. Podle studie think-tanku RAND z roku 2022, financované Pentagonem, dostávali latinskoameričtí důstojníci zdarma vojenský výcvik, letenky v business třídě i ubytování v pětihvězdičkových hotelech v Číně.
V rámci státního programu nazvaného „Bridge of the Future“ přivezl Peking do Číny více než tisíc latinskoamerických politických představitelů a „mladých lídrů“, jak ukazují záznamy čínské vlády.
Čínský ministr zahraničí Wang Yi v květnu 2025 uvedl, že Peking plánuje v následujících třech letech pozvat každý rok 300 latinskoamerických delegátů.
A tyto snahy přinesly výsledky.
Zaměstnanec honduraského kongresu během cesty do „rudé turistické“ vesnice komunistické strany v roce 2023 nadšeně hovořil pro čínská státní média o čínské kampani na zmírnění chudoby a prohlásil, že režim vytvořil „zázrak v dějinách lidstva“.
Podobných svědectví latinskoamerických představitelů existuje více. Jeden argentinský plukovník například chválil iniciativu Pásu a stezky a generálmajor přičítal opatřením čínského režimu proti covidu-19 zásluhu za to, že „Západu získala čas“.
Kolik významu těmto programům režim přikládá, naznačuje i čínský vládní dokument zveřejněný souběžně s americkou strategií národní bezpečnosti. Když jej Ellis četl, překvapilo ho, „kolik různých programů existuje pro lidi na všech úrovních“.
„Číňané rozhazují sítě opravdu velmi široce,“ řekl.
„Je to jako setí semen,“ dodal. Jen malá část těchto lidí se nakonec dostane do důležitých funkcí, ale právě pro tuto skupinu to podle něj „otevírá dveře k dalším, mnohem problematičtějším vztahům“.
Ellis to pozoroval i ve svém okolí. Jeden jeho panamský známý získal čtyřleté stipendium na studium na státní univerzitě Fudan v Číně. Když se po letech znovu setkali, absolvent této čínské univerzity už působil jako technický zástupce Panamy při jednáních o dohodě o volném obchodu s Pekingem.
Dalším příkladem je podle Ellise Nicole Wongová, která dříve působila jako generální ředitelka pro zahraniční politiku na panamském ministerstvu zahraničí. Wongová studovala čínštinu na univerzitě Jinan, která spadá pod Oddělení práce na sjednocené frontě – orgán komunistické strany zodpovědný za šíření jejího vlivu v zahraničí. Univerzita se v roce 2018 stala také školícím centrem pro lektory před jejich vysláním do zahraničních Konfuciových institutů, dalšího programu sjednocené fronty šířícího čínskou propagandu pod záminkou výuky jazyka.
V roce 2017 sehrála Wongová klíčovou roli při nasměrování Panamy k Číně a odklonu od Taiwanu. Později v čínských státních médiích uvedla, že „panamský model“ posloužil jako inspirace pro Salvador a Dominikánskou republiku; obě země v roce 2018 následovaly Panamu a přerušily diplomatické vztahy s Taiwanem. Po odchodu z panamské vlády Wongová krátce pracovala pro China Harbour Engineering Co. Americas, kde radila této čínské státní stavební firmě při infrastrukturních projektech v Latinské Americe.
Ellis ji popsal jako „brilantního člověka“, který se „prostě nechal vtáhnout do této sítě čínského vlivu“.
„Nejde o to, že by z ní dva roky v Číně udělaly čínskou agentku. Mohly ale ovlivnit její vnímání Číny a vytvořit vztahy, které se pravděpodobně prohloubily, když se později dostala do významnějších funkcí,“ uvedl.
Wongová ani společnost China Harbour Engineering Co. Americas do uzávěrky článku na žádost o komentář nereagovaly.
Kyvadlo se obrací
Politické klima v regionu se nyní začíná obracet proti Pekingu.
Konec roku 2025 přinesl vzestup bloku pravicových lídrů, jejichž ideologie má blíže k administrativě Donalda Trumpa než k Číně.
Před prezidentskými volbami v Hondurasu na konci listopadu oba hlavní kandidáti kritizovali rozhodnutí země přerušit vztahy s Taiwanem.
Mnoho lídrů si myslelo, že vztahy s Čínou otevřou přístup na obrovský čínský trh. Realita je však zcela opačná.
Santiago Peña Palacios,
prezident Paraguaye
Tento krok z roku 2023 připravil Honduras o lukrativní trh, který byl dlouho oporou jeho odvětví exportu krevet. Čínští kupci nedokázali poptávku nahradit a honduraský vývoz krevet klesl o dvě třetiny, což vedlo k uzavření více než 60 firem a ztrátě 14 000 pracovních míst.
„S Taiwanem jsme na tom byli stokrát lépe,“ uvedl před svým prosincovým vítězstvím honduraský prezident Nasry Asfura, nový konzervativní lídr země.
Podle paraguayského prezidenta Santiaga Peñi Palaciose, pevného spojence Taiwanu v regionu, však Honduras pravděpodobně není jedinou zemí, která svého rozhodnutí lituje.
„Mnoho lídrů si myslelo, že vztahy s Čínou otevřou přístup na obrovský čínský trh,“ řekl deníku Epoch Times na začátku roku 2025. „Realita je však zcela opačná.“
To podle Shena Ming-shie, výzkumného pracovníka taiwanského Institutu pro národní obranu a bezpečnostní výzkum, znamená, že se politické kyvadlo znovu přiklání ke Spojeným státům.
Čína na vás vydělá. Ale nespoléhejte na to, že tam bude, když ji budete potřebovat.
Evan Ellis,
výzkumný profesora latinskoamerických studií, U.S. Army War College
„Čína hodně slibuje,“ řekl listu Epoch Times. „Ale když se sliby a očekávané investice nenaplní, země, které se kdysi obracely na Čínu, se vrátí ke Spojeným státům nebo k Taiwanu.“
Ellis s tímto názorem souhlasí.
Latinská Amerika je podle něj „poseta“ čínskými projekty, které skončily „katastrofálně“.
Vodní elektrárna Coca Codo Sinclair v Ekvádoru je podle něj „ukázkovým příkladem toho, jak se projekt může dramaticky pokazit“. Přestože stála 2,6 miliardy dolarů, čínská přehrada čelila značným zpožděním i opakovaným odstávkám. Bylo na ní zaznamenáno více než 17 000 trhlin.
Spolupráce s Čínou je podle Ellise podobná „hraní si s ohněm“.
„Když jste velmi opatrní, možná si na něm ohřejete polévku. Když opatrní nejste, můžete si spálit celý dům,“ řekl.
Podle Ellise je neschopnost Pekingu pomoci Madurovi také signálem pro další latinskoamerické země spolupracující s čínským režimem.
„Čína na vás vydělá,“ uvedl. „Ale nespoléhejte na to, že tam bude, když ji budete potřebovat.“
S pravicovým obratem přichází podle něj pro Spojené státy příležitost znovu zamíchat kartami. Washington už tohoto momentu využívá.
Americký prezident Donald Trump pozval latinskoamerické lídry na březnový summit na Floridě, který se uskuteční před jeho cestou do Pekingu.
V posledních měsících podepsalo nejméně šest zemí obchodní dohody nebo dohody o kritických nerostech se Spojenými státy.
Panama v lednu zrušila kontrakty, které hongkongské společnosti CK Hutchison umožňovaly provozovat dva strategické přístavy u Panamského průplavu. Šest latinskoamerických zemí se připojilo k prohlášení Spojených států na podporu tohoto kroku.
Na nedávné investorské konferenci v São Paulu uvedl americký ministr financí Scott Bessent, že administrativa pracuje na „znovuzískání suverenity“ ze sféry čínského vlivu v klíčových sektorech.
A v Latinské Americe podle něj existuje „generační příležitost“ posílit vztahy s vládami, které jsou tomu otevřené.
Na této zprávě se podílela také Yi Ru.
–ete–
