K virgulím se dostal před 20 lety jako dvacetiletý mladík. Zjistil, že dokáže přesně určit geopatogenní zóny, ale dalších 7 let mu trvalo, než tomu uvěřil. Dnes provozuje firmu, která po celé České republice zajišťuje jejich měření. Přišel s vlastní teorií o příčině škodlivosti geopatogenních zón, které také odrušuje prostřednictvím speciálních přístrojů.
Druhá část rozhovoru s proutkařem a senzibilem Stanislavem Bažackým. (První díl si přečtete ZDE.)
Jak často dochází ke změnám geopatogenních zón? Jak často by se měla měření vykonávat? Řekněme, že si měření nechám udělat jednou. Stačí to do konce života?
Ne. Doporučuji preventivně jednou za pět let. Anebo, pokud pocitově vidíte nějaký rozdíl, že tam třeba zóny byly a přemístil se nábytek a po nějaké době zase cítíte, že se něco změnilo, že zase přichází ty samé pocity, pravděpodobně se dole změnilo podloží, koneckonců planeta je živý organismus. Pak si můžete nechat prostory opět vyměřit anebo zkusit lehce pootáčet nábytek.
Pokud bydlí někdo v paneláku, do jaké výšky mohou tyto geopatogenní zóny vystoupat?
Co se týká paneláku a síly geopatogenních zón, energie nabývá na intenzitě s počty pater. Takže v přízemí je ta intenzita nějaká, řekněme stupeň 3 z deseti, a v osmém patře může být intenzita 7 nebo 6. Je to dáno tím, že pokud máme dole energii, ty ionty těžkých kovů, ty nám procházejí na povrch a seshora na nás působí něco, čemu se říká kosmické záření. Dneska víme, že když je úplněk, tak se citlivějším lidem spí hůř a ono to kosmické záření ze zónami funguje podobně, jako když k sobě přibližujete dva magnety. To znamená, že efekt se zesiluje.
Co se týká paneláku a síly geopatogenních zón, energie nabývá na intenzitě s počty pater.
Geopatogenní zóna vydrží ve své trajektorii a pokračuje směrem nahoru a prochází skrz celý panelák. Rozdíl tam může být maximálně v tom, že zóna díky panelu, díky těm patrům, může lehce uskočit o pár desítek centimetrů doleva nebo doprava, ale plus minus se drží v té své trajektorii.
Mohou lidé odhalit geopatogenní zóny sami? Jak pozná člověk, že je senzibil?
Jeden z nejdůležitějších aspektů je vnímat svůj vnitřní pocit, ten svůj hlásek podvědomí. Opravdu svůj vnitřní hlas poslouchejte. Apeluju u každého, kde jsem: Neignorujte své vnitřní pocity, poslouchejte, co vám radí ten malý hlásek, který se dá rychle zadupat do země a utlumit argumenty a logikou.
Když cítíte, že je něco špatně, neutlučte ho argumenty, protože on má ve většině případů pravdu. Když hlásí, že něco není v pořádku, má pravdu. To znamená, že když mám někde nějaké pochybnosti, není to jen tak.
Dá se tato schopnost vytrénovat?
Dá se to trénovat. Nicméně je tam vždycky předpoklad toho, abyste byli v kontaktu s někým, kdo vám může ukázat, jestli citlivost na detekování zón máte. Takže prvotní je vyzkoušet si to pod nějakým dozorem. A i kdyby tam byla citlivost menší, dá se to trénovat a cvičit a citlivost tak zesilovat.
Nevýhodu to má, že když zesílíte své schopnosti v rámci detekce, tak ji zesílíte i v rámci vnímání. Takže může pak na vás mít trošičku větší dopad, než tomu bylo dříve. Každopádně ta citlivost musí souviset s tím, že opravdu vnímáte. Že třeba máte místa, kde je vám fakt nepříjemně a nevíte proč, a sednete si na vedlejší židli a je to lepší. Kolikrát toto ukazuje, že sedíte v zóně a v momentě, kdy vás tělo takhle upozorňuje a varuje a dává vám tyhle signály, máte velkou pravděpodobnost, že tu citlivost u sebe máte a dokážete zóny měřit.
A jak jste se k tomu dostal vy?
Bylo to někdy v roce 2006, možná 2005, nevím přesně. Jako 20letý kluk jsem jel na inzerát k firmě, která hledala obchodního zástupce pro prodej zdravotních pomůcek. Když jsem přijel, tak mi tehdy poprvé ukázali virgule a řekli, že existují geopatogenní zóny.
Já jako velice racionálně uvažující puberťák jsem si zaťukal na čelo, že jsou úplně „prdlí“, ale když mi ty virgule dali do ruky, reagovaly podle toho, jak si oni zóny zmapovali. Tak jsem objevil, že jsem na to citlivý. Druhý milník byl v roce 2013, kdy jsem tomu uvěřil. Takže mi trvalo nějakých 7 let nebo 8 let, než jsem uvěřil tomu, že tyhle věci opravdu existují.
Bylo to díky mému malému synovi, který se v posteli přetáčel a ráno byl zkroucený v podivné poloze – to nikdy předtím nedělal. Tak jsem to přeměřil a zjistil, že přes postel prochází dvě zóny. Syn se tlačil přesně do míst, kde ho už zóny nezachytávaly. Po otočení postele mimo zóny už se to nikdy nezopakovalo a spal dobře.
Jaký je zájem o vaše služby?
Je období, kdy mám třeba na měsíc dopředu plno. Pak máte období, kdy máte naplánované třeba jen 2-3 dny. Takže je to ve vlnách. Ale obecně můžu říct, že práce je dostatek. Hodně to vystřelilo za covidu. Lidé se víc začali zajímat o zdraví, i to alternativní. Jinak se dá říct, že zájem postupně roste a povědomí se rozšiřuje mezi větší sortu lidí.
Funguje to hlavně na osobním doporučení?
Často to tak je. Ale dneska už nejsou výjimky ani lidé, kteří vyloženě řeší nějaký konkrétní problém. Naposledy včera jsem byl u paní doktorky a řešila nějaký problém. Neviděli, kde ten problém vznikl, neviděli ten původ, tak začali studovat, číst, narazili na téma geopatogenních zón a na základě toho si mě zavolali na měření.
Eventuálně ještě dneska funguje i to, že dostanou lidé doporučení od nějakého léčitele. Naposledy se pamatuji na situaci, kdy léčitel pánovi říkal: „Já vás nebudu léčit, protože tam máte podle mě nějaké geopatogenní zóny. Až to vyřešíte, přijďte. Když vám pomůžu, tak se vám to stejně zase vrátí zpátky.“
Jaký je vztah mezi elektrosmogem a geopatogenními zónami?
To jsou dvě různá témata. Elektrosmog je takové lidové pojmenování. Odborně jde o elektromagnetické záření. Elektrosmog hodnotím jako čistou frekvenci. To znamená, že ji lze měřit, jsou na to přístroje a limity a definice toho, jaké hodnoty by neměly být v rámci limitů předběžné opatrnosti překročeny. Já, když měřím i elektrosmog, tak nejprve projdeme geopatogenní zóny a pak teprve elektrosmog. Je potřeba tyto energie rozlišit, protože i každý tenhle problém se řeší jiným způsobem.
A co z toho je nebezpečnější?
Vždycky záleží na intenzitě a časovém úseku, to je alfa-omega. Ale ze své praxe mám vysledováno, že zákeřnější jsou geopatogenní zóny, i když to není dogma. Vždycky je podstatná intenzita. Takže pokud budu sedět poblíž třeba wifi routeru, budu ho mít u nohou nebo vedle hlavy nebo prostě na stole, kde mám počítač a budu vedle toho sedět, tak ten vliv tam bude obrovský a může být větší než třeba geopatogenní zóna, na které já můžu ležet, sedět nebo odpočívat. Takže vždycky záleží na tom, jak je to silné a pak je důležitá expozice času, jakou dobu v dané lokalitě trávíme.
Jakou roli hrají geopatogenní zóny pro lidské zdraví? Přeci jenom nás může ovlivňovat i spousta dalších faktorů, ne?
Nemůžeme všechno házet na geopatogenní zóny, to jednoznačně. Ale pokud máte v těle někde nějaký problém, o kterém třeba nevíte, tak ta zóna vám ho urychlí, zhorší ho. Když třeba lidi s chřipkou nebo s nějakou angínou leží v zóně, tak to léčení trvá déle než obvykle. Má to vliv nejenom na nemoci samotné, ale i na psychiku. Když se člověk dobře nevyspí, může být podrážděný, ve stresu, pod větším tlakem. Pokud si přinesete velkou dávku stresu z práce a doma budete vystaveni pro změnu geopatogenní zóně, tak se nezregenerujete, neodpočinete si a vaše tělo, respektive buňky, budou v neustálém stresu.
Pak je samozřejmě jenom otázka času, kdy se objeví nějaký průšvih. A díky geopatogenní zóně ten proces urychlíte. Můžu to připodobnit třeba k tomu, že zóna je, jako když si jdete lehnout a stále s vámi někdo lehounce třese, takže se klidně nevyspíte.
Mohl byste uvést nějaké případy z praxe, kterými jste se zabýval?
Určitě, uvedu příklad zhruba dva, tři roky zpátky. Byl jsem na měření, kde měli holčičku, která měla rok a půl až dva. Měla svůj pokojík a vůbec v něm nechtěla spát, nechtěla tam trávit čas. Když usnula, tak měla noční můry, budila se, plakala. My jsme tam naměřili zóny, zajistili jsme to tak, aby ten prostor byl čistý, odrušený, aby se tam cítili dobře, a od té doby si tam holčička v pohodě začala hrát, i se svou sestřičkou, bez problému tam spala a nebyl žádný problém.
Příklad dvě, co si vybavím, bylo to v Liberci. Po tom odstřelování, jak jsem vám říkal, došlo v jedné domácnosti i ke změně v chování psů. Nechtěli chodit do ložnice, kde to měli vždy rádi. Tak jsme to odrušili pomocí ionizéru a najednou ti pejskové zase začali do té ložnice chodit. Naopak kočky ta místa vyhledávají, vyloženě po těch špatných zónách jdou, těžko říct proč.
Pak si vzpomínám na dům, byla to relativně novostavba. A objevilo se tam onkologické onemocnění na hrudi u holčičky, myslím, že 8 let, jestli si dobře pamatuju. Problém byl ten, že vždycky, když byli na léčbě, tak se jim to vracelo. Furt se jim to vracelo zpátky, znova a znova a znova. Proto mě pozvali. Zjistil jsem, že v celém baráku je jedna jediná zóna, která šla zrovna přes její postel. Tak jsme navrhli opatření. Měli jsme zase ionizér. Postel jsme pro jistotu ještě otočili i mimo, abychom měli 100% jistotu, že je vše v pořádku. Těch případů je hodně.
Přejděme teď k tomu, jak lze geopatogenní zóny odstranit. Přece jen ne vždy půjde přestěhovat nábytek a byt nebo dům přeuspořádat. Zmínil jste rušičky a ionizéry. Co to vlastně je a jak to funguje?
Já používám odrušovač, kterým je specifický druh ionizéru vzduchu GeoAir. Ten funguje na principu generování obrovského množství záporných kyslíkových iontů. Je důležité, že to není klasický ionizér, ale opravdu specifický druh. Tento vytváří takové klima, které zóny opravdu vymaže. Záporný kyslík je chemicky nestabilní látka, a díky tomu chce vytvářet chemickou reakci.
Podle mé teorie dochází k tomu, že s tou zónou, respektive s tím iontem kovu vytvoří chemickou reakci, vzniká molekula a molekula už podléhá gravitačnímu zákonu. Takže pokud já chci nějakým způsobem s těmi zónami pracovat, začínám s tímto zařízením, protože v 90 % případů mi zafunguje fantasticky.
V 10 % pravděpodobně tam bude složení těch kovů takové, které není reaktivní s kyslíkovým iontem. Ale nemám to nějak podložené vědecky, je to opravdu jen v rámci mé teorie. Ale ve své podstatě to dává smysl, protože některé kovy jsou reaktivní s kyslíkem a některé ne.
Pokud by tohle nezafungovalo, můžeme sáhnout po složitějších metodách, dražších metodách. Takovým vrcholem účinnosti je zařízení, které se jmenuje Geosan. Je to vlastně hliníkový kondenzátor, neboli pohlcovač energií, vlastně funguje jako houba. Absorbuje energii geopatrogenní zóny a po nějakých 25 minutách se tam pustí jemné stejnosměrné napětí, aby se ta podložka vybila a byla znova připravena k absorbci. Tohle je věc, která funguje ve 100 % případů, je to absolutně nejúčinnější, nicméně má složitost v rámci instalace. Musí se tam připravit podlaha, dát pryč nábytek, postel, má to určité specifikace, takže po něm sahám v momentě, kdy mi nezafunguje GeoAir.
Že geopatogenní zóny souvisí s ionty, to je váš objev?
Ve své podstatě ano, nebo nevím o nikom jiném, kdo by došel k tomuto názoru. Náhodou při brouzdání po internetu během covidu jsem objevil tyto ionizéry a chtěl tuto novou technologii vyzkoušet, že uvidím, co to udělá. A byl jsem hodně překvapený, jaký to mělo efekt. Takže ano, můžeme říct, že jsem to tak nějak objevil. Ale jestli jsem jediný, to nevím.
Tento přístroj ale nemusí použít každý, jestli to chápu správně. Někdy stačí na základě vašeho měření jen věci přestěhovat nebo přeorganizovat nebo ne?
Ano, kolikrát to stačí. Kolikrát je jeden pokoj totálně zaneřáděný, a stačí vám jenom přestěhovat se do pokoje číslo dva, který může být klidně hned za zdí. Nebo přemístit postel. To je vlastně to nejjednodušší a nejrychlejší řešení.
Děkujeme za rozhovor.
