Čína si pro letošní rok stanovila nejnižší cíl hospodářského růstu za poslední desetiletí, a to v rozmezí 4,5 až 5 procent.
Peking si v posledních třech letech udržoval cíl „kolem 5 procent“ a loni vykázal míru růstu přesně ve výši 5 procent – ani o desetinu více, ani méně.
Režim dlouhodobě projektuje zářivé hospodářské vyhlídky tím, že nadhodnocuje své ekonomické údaje, uvedl Yeh Yao-yuan, profesor mezinárodních studií na University of St. Thomas v Houstonu. Pokud by se však Peking i letos nadále držel tvrzení o pětiprocentním růstu, mohlo by to podle něj na občany působit jako „krutá ironie“. Uprostřed hroutícího se realitního trhu a klesajícího exportního sektoru pociťují běžní Číňané zhoršování ekonomických podmínek na vlastní kůži.
Zároveň si režim nemůže dovolit, aby cílový růst klesl příliš nízko, protože by to mohlo vyvolat obavy z hospodářské krize.
Dle profesora Jieho vedla Peking k ustálení na současném rozmezí snaha o „manipulaci s očekáváním a mentalitou lidí“ při současném zachování tváře režimu.
Ačkoliv je splnění ročního cíle růstu „politickým zadáním“, které zahrnuje úpravu statistik, odklon od pětiprocentní hranice je podle Williama Leeho, hlavního ekonomického poradce konzultační společnosti Global Economic Advisors, významným krokem.
Přerušení této řady se podle Leeho rovná „největšímu přiznání neúspěchu“ ze strany čínského režimu.
„Uvědomují si, že cokoli, co by se byť jen blížilo k pěti procentům, by bylo absurdní. Jejich model růstu začíná vykazovat známky vyčerpání,“ sdělil deníku Epoch Times. „Jejich závislost na růstu taženém exportem bez amerického trhu představuje obrovskou zranitelnost.“
Navzdory plánovanému summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Xi Jinpingem – který byl nyní odložen – zůstává výhled čínského exportu nejistý.
Čína snižuje cíle hospodářského růstu na historické minimum. Analytici v tomto kroku vidí přiznání ekonomických potíží i snahu zachovat tvář.
Zastřený příběh o exportu
Export zůstává jedním z mála světlých bodů čínského hospodářství. Společnost Rhodium Group odhadla, že zahraniční obchod se na loňském nárůstu celkového ekonomického výkonu Číny podílel více než polovinou. Firma očekává, že vývoz bude hrát stejně zásadní roli i v hospodářském výhledu země pro rok 2026.
Kromě toho Rhodium odhaduje, že druhá největší ekonomika světa v roce 2025 ve skutečnosti rostla zhruba polovičním tempem oproti oficiálním údajům a od roku 2022 se její růst drží pod hranicí 3 procent.
Na papíře se zdálo, že Čína zahájila letošní rok s robustním exportem, který meziročně vzrostl o téměř 22 procent, což zdaleka překonalo očekávání analytiků pohybující se kolem 7 procent.
Silnější vývoz do zemí jihovýchodní Asie a Evropské unie pomohl kompenzovat více než třicetiprocentní propad toku zboží do Spojených států. Meziroční nárůst exportu do těchto dvou regionů činil za první dva měsíce roku 2026 téměř 30 procent. V důsledku toho přebytky čínské obchodní bilance prudce vzrostly na více než 200 miliard dolarů (cca 4,7 bilionu Kč), což je o 25 procent více než v předchozím roce.
Někteří analytici však upozorňují, že tato čísla mohou být zavádějící.
William Lee označil oficiální údaje o čínském exportu za „umělé“ a nárůst vykládá jako hromadění zásob pro překládku, nikoli jako konečný prodej. Jinými slovy, toto zboží sice mohlo překročit čínské hranice, ale stále se nachází v tranzitu a teprve hledá koncové kupce.
V principu by měl export dané země odpovídat importu jejích obchodních partnerů. V praxi jsou drobné nesrovnalosti běžné, protože vývoz se eviduje jinak než dovoz. Tyto faktory obvykle vysvětlují rozdíl ve výši 5 až 10 procent, uvádí OSN a také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Rozdíly větší než 15 procent však mohou signalizovat nesprávné vykazování údajů nebo překládku přes třetí země.
Rozdíl mezi Čínou vykazovaným exportem do Spojených států a Amerikou vykazovaným importem z Číny činí 22 procent. U některých jiných zemí jsou mezery v čínských obchodních číslech ještě vyšší – například v případě Ruska dosahuje tento rozdíl 87 procent.
Také další ekonomické ukazatele vyvolávají pochybnosti o síle čínského exportního sektoru.
Index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu v čínských továrnách, vykazuje od dubna 2025 převážně pokles, což naznačuje oslabování průmyslové výroby.
Cai Shenkun, nezávislý čínský spisovatel a komentátor, poznamenal, že místní samosprávy mají další motivaci k nadhodnocování údajů o vývozu.
Čínská ústřední vláda totiž nabízí vratky daně z vývozu. Podle poskytovatele globálních ekonomických dat CEIC činila tato kumulativní vratka v roce 2025 více než 2 biliony yuanů (přibližně 280 miliard dolarů). To představuje o něco více než 7 procent hodnoty celkového čínského exportu.
Cai vysvětlil, že místní úřady se během svátků často uchylují k daňovým vratkám z vývozu, aby pokryly mimořádné výdaje, a exportní čísla upravují až v pozdějším průběhu roku. Čínský nový rok v roce 2026 připadl na únor, což mohlo tato zkreslení ještě umocnit.
V loňském roce dosáhl objem čínských reimportů – tedy zboží, které bylo dříve vyvezeno a následně se vrátilo do Číny – podle Global Trade Tracker 126 miliard dolarů. Naproti tomu celkový dovoz zboží z Číny do USA v roce 2025 činil zhruba 300 miliard dolarů.
Cai také poukázal na další faktor, který usnadňuje nadhodnocování exportních čísel.
V mnoha případech jsou dovozci tohoto zboží dceřiné společnosti čínských podniků se sídlem v jihovýchodní Asii a Evropě. Objem vykazovaného vývozu se tak podle něj stává interním rozhodnutím v rámci stejných mateřských společností.
Peking zatím nenaznačil, že by hodlal tempo exportu zvolnit. Vládní zpráva o činnosti pro rok 2026 hovoří o udržení objemu zahraničního obchodu a zlepšování skladby produktů.
Washington mezitím nadále buduje bariéry, aby omezil dumping čínských nadbytečných kapacit.
Poté, co Nejvyšší soud zrušil cla, která Trump uvalil na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích, zavedl prezident desetiprocentní všeobecné clo podle oddílu 122 obchodního zákona z roku 1974 a prohlásil, že plánuje zvýšit tento odvod na 15 procent.
Zákon umožňuje americkému prezidentovi zavést cla až do výše 15 procent na dobu až 150 dnů bez nutnosti provádět úplné šetření v oblasti obchodu.
Čína vykazuje rekordní exporty, zatímco realita naznačuje manipulaci s daty a snahu zakrýt hospodářský útlum uměle vytvořenými čísly.
Summit Trump–Xi pravděpodobně výhled nezmění
Tlak na čínský exportní sektor zřejmě v dohledné době nepoleví – a to ani v souvislosti s nadcházejícím setkáním Trumpa a Xiho.
Bílý dům původně potvrdil, že Trump navštíví Čínu ve dnech 31. března až 2. dubna, načež prezident oznámil, že cestu o „zhruba měsíc“ odkládá kvůli válce v Íránu. Peking návštěvu prezentuje jako „diplomacii hlav států“ a zdůraznil, že Xi pozval Trumpa na základě prezidentova „přání navštívit Čínu“.
Podle profesora Yeha se však širší trajektorie americko-čínské konkurence v zásadě nemění. Rivalita se podle něj dostala do „nezvratné“ fáze, kterou pohání soutěž v obchodu, investicích a technologiích.
Několik strukturálních napětí zůstává nevyřešeno.
Jednoleté pozastavení přísné čínské kontroly vývozu vzácných zemin má vypršet v listopadu. Současně zůstává v platnosti stávající režim kontroly vývozu zboží dvojího užití, včetně zákazu vývozu určitých položek pro americké vojenské koncové uživatele z roku 2024.
Washington se mezitím zdá být připraven udržet tlak.
Dne 11. března oznámil americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer sérii vyšetřování strukturální nadbytečné kapacity ve výrobních odvětvích v řadě zemí a regionů, včetně Číny, Evropské unie a států jihovýchodní Asie.
Očekává se, že vyšetřování skončí dříve, než v červenci vyprší platnost cel podle oddílu 122, což by mohlo připravit půdu pro další obchodní opatření.
Podle Yeha je klíčovou otázkou, zda je Čína ochotna vytvořit pro americké firmy vzájemně rovnocenné investiční prostředí.
„Pokud je Čína ochotna se na této frontě otevřít, pak by summit mohl mít smysl,“ uvedl pro Epoch Times. „V opačném případě už telefonát mezi Trumpem a Xim ze 4. února stačil k tomu, aby svět ujistil, že soupeření mezi oběma zeměmi nepřeroste v přímý vojenský konflikt.“
Dne 4. února Trump prohlásil, že se Xim vedl „dlouhý a důkladný hovor“, v němž diskutovali o tématech zahrnujících Írán, Taiwan a rusko-ukrajinskou válku. Prezident v příspěvku na síti Truth Social napsal, že diskuse byla „velmi pozitivní“, a svůj vztah se Xim popsal jako „mimořádně dobrý“.
„Oba si uvědomujeme, jak důležité je to takto udržet,“ napsal Trump.
Domácí tlaky zvyšují sázky pro Xiho
Xi Jinping čelí narůstajícím výzvám také na domácí scéně.
Nedávno provedl čistku, při níž byl sesazen Zhang Youxia, místopředseda Ústřední vojenské komise a fakticky druhý nejvýše postavený vojenský představitel v Číně. Zhang je nejvýše postavenou vojenskou postavou, která kdy byla odstraněna v rámci Xiho rozsáhlé protikorupční kampaně. Ta se podle houstonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) od roku 2022 zaměřila na více než 100 vysokých úředníků.
Podle komentátora Caie potřebuje Xi stabilizovat vnitřní systém Komunistické strany Číny. Zároveň se všeobecně očekává, že Xi bude usilovat o další pětileté funkční období v čele strany, takže politická konsolidace před příštím rokem je pro něj mimořádně důležitá.
V této souvislosti by podle Caie bylo gesto dobré vůle ze strany Spojených států – které Peking dlouhodobě považuje za klíčovou vnější oporu čínského hospodářského růstu – pro Xiho velmi cenné.
Cai uvedl, že mu zdroje v Pekingu sdělily, že by Xi mohl být ochoten nabídnout ústupky, jako je zadání velké zakázky na letadla Boeing nebo oznámení významných čínských investic ve Spojených státech.
Dalším možným ústupkem by podle Caie mohlo být udělení zdravotního podmínečného propuštění hongkongskému mediálnímu magnátovi Jimmymu Laiovi.
Osmaosmdesátiletý Lai byl koncem roku 2025 odsouzen na základě pekingského zákona o národní bezpečnosti k 20 letům vězení. Trump osobně vyzval Xiho k jeho propuštění.
Bez ohledu na to, zda se tato gesta naplní, či nikoli, analytici uvádějí, že nižší cíl růstu stanovený Pekingem odráží narůstající ekonomický tlak, který sahá od slábnoucího exportu až po přetrvávající obchodní napětí se Spojenými státy.
–ete–
