Přinášíme vám další díl z rubriky cesta k původu slov (Etymosofie) od Rolanda R. Roperse. Předchozí díly naleznete zde.

20121107 ropers
    Ústí řeky na Novém Zélandu, letecký snímek. (A. Kriewel/Pixelio.de)

 

Ano, je přímo nápadná ona podobnost dvou latinských slov terror (hrůza, děs) a terra (Země), která jsou rodu mužského a ženského.

Země volá po setkání, ne po nepřátelích.

Překrásná planeta Země žije po mnoho let ve strachu a hrůze a neustále ze sebe vydává nepřehlédnutelné varovné jevy. V příběhu o stvoření světa (Genesis 6,1 – 9,29) nalezneme působivý příběh o Noemově arše a potopě světa. Odpovědí Boha na morální úpadek lidstva bylo zničení lidí živelnou silou. Směl se zachránit jenom Noe a jeho rodina včetně zvířat.

Člověk by chtěl nyní živelnou sílu ovládnout a příroda se pro mnohé stala protivníkem nebo objektem kořistění. Jaká arogance! A tento model nepřátelství a kořistění se přenáší také na lidi. Současně s tím se šíří i jakási velká slabost, jíž je lhostejné úplně všechno, dokonce i rozdíl mezi ženským a mužským pohlavím. 

Latinské slovo pro nepřítele, protivníka: adversarius, anglicky: adversary, nám jasně naznačuje, oč vlastně běží. Latinské sloveso advertere doslovně znamená obrátit se. Jedná se o obrácení, otočení, ucházení se, o náklonnost, o pozornost, ne opozici. Z toho latinského slova dokonce vzniklo anglické slovo advertising (reklama). Reklama není nic jiného, než žádat o pozornost.  Ucházet se o nevěstu nebo o místo. 

Nepřátelství, animozita či nevole (anglicky animosity) je původně vášnivý pocit v pozitivním smyslu. Etymologicky pochází z latinského slova animus/anima = duše. Zajímavé je, že latinář pro slovo „duše“ volí jak tvar mužský, tak ženský. Když někoho animujeme, nadchneme, provádíme animaci, nemáme žádné nepřátelské myšlenky. I anglické slovo enemy (nepřítel) pochází ze slova animus. (Možná, že člověk táhl do války s nadšením?)

Jazyk je třeba používat a reflektovat s velkou naléhavostí vědomě.

Tak se slovní spojení WORLD TRADE CENTER musí proměnit na INNER WORLD CENTER. V této souvislosti si vzpomínám na jeden z nejkrásnějších textů z upanišady „Zámek bráhmanův“:

Ten malý prostor v srdci je tak velký jako vesmír.
Je tam nebe a země, slunce, měsíc i hvězdy;
Oheň a blesk a dech ...
Neboť celý vesmír je v něm a tak bydlí v našich srdcích.

Potřebujeme lidi uvnitř osvícené, lidi zářící. Luxus ve světě (latinsky lux = světlo) je umělé ozařování z vnějšku, mocný nablýskaný svět. Podíváme-li se na osvícené mistry, kteří nejsou zatíženi žádným vnějším přepychem, pochopíme význam vnitřního centra, které opravdově a věčně září a třpytí se. 

Svět je třeba obejmout, německy umarmen (anglický dvojí význam slova arm:  paže a zbraň má symbolický charakter), ne proti němu bojovat.

Od mudrce Lao C’ v 61. Kapitole knihy „Tao Te Ťing“ čteme:

„Velký stát je jako úrodná nížina,
do níž tečou všechny řeky světa.
Stává se průsečíkem světa,
a plodivou silou světa jako matka.

Ženskost vždy ovládne mužské pohlaví svým klidem.
Klid jí dává místo dole.

Proto i velký stát,
dovede-li se sklonit před malým státem,
získá si ho,
A malý stát,
dovede-li se sklonit před velkým státem,
získá si velký stát.

Tak slouží nízké postavení velkého státu
k získání malého státu.
A malému státu slouží k tomu,
aby byl získán a uznán velkým státem.

Chce-li každý stát dosáhnout toho, po čem touží,
pak je nutné, 
aby se ten velký stát uměl snížit."

 

"Etymologie“ se skládá z řeckých slov „etymos“ (pravdivý, skutečný, pravý) a „lógos“ (ponaučení). Etymosofie však běžnou etymologii převyšuje (podobně jako filologie a filosofie, teologie a teosofie).

Rubrika cesta k původu slov Etymosofie od Rolanda R. Roperse vychází exkluzivně v EPOCH TIMES Deutschland. Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

 

20120801 ropers
Autor Roland R. Ropers.

Čtěte také: první díl: úvod a původ slova EPOCH TIMES

druhý díl: ČLOVĚČE buď zásadní!

třetí díl: Passion – utrpení nebo vášeň, smutek nebo radost

čtvrtý díl: Pokrok a neo-utopická evoluce

pátý díl: Rekordance: Podstata paměti

šestý díl: Přítomnost (prezence) – dar (prezent)

sedmý díl: Rezoluce – návrat k řešení aneb putuj tam, kde není žádná cesta

osmý díl: Virtuální kybernetický svět – datové impérium mužské cti a ctnosti?

devátý díl: Kariéra – běžecké závody manažerů na Olymp kapitálových výnosů

desátý díl: Trans-horizont – mimo jakékoliv omezezení

jedenáctý díl: Apokalypsa – horory o konci světa nás klamou

dvanáctý díl: Životní cesta – tajemství prastarého počátku

třináctý díl: Preciznost – seříznutí špičky

čtrnáctý díl: Insolvence – nemít žádné řešení?

patnáctý díl: Lačnost - zaslepení v nevědomosti

šestnáctý díl: Paradigma – změna pohledu na svět?

osmnáctý díl: Stáří znamená změnu i proměnu