Vyšetřování deníku Epoch Times odhalilo znepokojivé otázky týkající se úrovně kvality a agendy, která stojí za hodnoceními společnosti NewsGuard.
Ačkoli je provozování nezávislého média obtížné, existuje společnost, která to ještě podstatně ztěžuje.
Název této společnosti je NewsGuard. Firma tvrdí, že hodnotí důvěryhodnost online obsahu, včetně obsahu médií, ale při bližším pohledu zjistíme, že dělá mnohem víc než to – její obchodní model vytváří tlak cenzury na zpravodajské organizace. Šetření Epoch Times odhalilo znepokojivé otázky týkající se úrovně kvality a agendy, která stojí za offciálními hodnoceními společnosti NewsGuard.
Společnost NewsGuard, která byla založena v roce 2018, vysílá své „analytiky“, aby připravovali recenze tvůrců online obsahu a vydávali hodnocení, „které čtenářům pomůže získat více kontextu pro zprávy, které čtou online“. Hodnocení se zobrazují jako malé odznaky s bodovým hodnocením vedle výsledků vyhledávání.
To však představuje jen malou část obrazu. Větší pohled ukazuje, že nejmocnější funkce společnosti NewsGuard vychází z jejích vztahů s reklamními agenturami, které své klienty nasměrovaly k tomu, aby tvůrcům obsahu, jimž se nelíbí hodnocení „analytiků“ společnosti, odřízli peníze na reklamu. Jak už to tak bývá, korporátní, establishmentu nakloněná média mají tendenci získávat vysoké hodnocení, zatímco nezávislá média, která jsou vůči establishmentu skeptická, mají tendenci získávat nízké hodnocení, a to i v případě, že dodržují vysoké novinářské standardy.
Epoch Times zaslal společnosti NewsGuard e-mailem otázky týkající se jejích produktů, aktivit, personálu a financování, ale nedostal žádnou odpověď.
Subjektivní kritéria
NewsGuard se prezentuje jako objektivní a nestranný subjekt. Společnost uvádí, že její hodnocení měří kvalitu médií na základě devíti kritérií, včetně transparentnosti autorství a vlastnictví a dodržování standardních redakčních postupů, jako je vydávání oprav a označování názorových článků. V praxi se však většina hodnocení omezuje na to, zda média prezentují obsah, který je podle názoru NewsGuard pravdivý.
První kritérium se zaměřuje na to, zda cíl opakovaně zveřejňuje nepravdivá tvrzení. Další zkoumá, zda publikuje zprávy „zodpovědně“. Nesplnění prvního kritéria však znamená nesplnění druhého, vysvětluje NewsGuard na svých webových stránkách. Ještě dalším kritériem je, zda cílový zpravodajský subjekt používá přesné titulky.
Opět platí, že pokud titulek uvádí něco, co NewsGuard považuje za nepravdivé, je to považováno za selhání. Dalším kritériem je politika pravidelného opravování chyb – nebo toho, co NewsGuard za chyby považuje. Tato čtyři kritéria dohromady tvoří více než 60 bodů ze 100 bodů.
I když NewsGuard nenajde nic, co by mohl zpochybnit, stále může strhnout body, pokud cílová zpráva nereprezentuje dostatečně názory, které by společnost ráda viděla.
Takoví poskytovatelé obsahu podle ní „zjevně vybírají fakta nebo příběhy, aby podpořili své názory“.
K tomu, aby NewsGuard udělil hodnocení „důvěryhodný“, je zapotřebí alespoň 60 bodů.
Tato metodika se stává obzvláště problematickou, když se NewsGuard sám mýlí ve faktech. Například v době vrcholící pandemie covidu-19 považovala společnost za nepravdivou informaci, že virus SARS-CoV-2 unikl z laboratoře v čínském Wuhanu. Pokud by zpravodajský server s perfektním skóre zodpovědně informoval o rozsáhlých nepřímých důkazech svědčících o úniku z laboratoře, riskoval by, že mu NewsGuard sníží skóre a falešně ho označí za „nespolehlivý“ zdroj, který „vážně porušuje základní novinářské standardy“.
Problém s původem covidu-19 byl vzácným případem, kdy NewsGuard nakonec vydal opravu, ačkoli se omezil pouze na konstatování, že hypotézu o úniku z laboratoře nelze zcela vyloučit.
Zatímco NewsGuard ověřuje fakta ostatních, má zřejmě vlastní názory, které chce prosazovat. Existuje mnoho příkladů, kdy se média ocitla v hledáčku NewsGuard za to, že zveřejnila názory, které zpochybňují ortodoxní postoje establishmentu k tématům, jako je změna klimatu, bezpečnost vakcín, lockdowny kvůli covidu-19, válka na Ukrajině, Světové ekonomické fórum a další. Zdá se, že NewsGuard v těchto otázkách působí jako strážce narativu establishmentu a požaduje, aby tvůrci obsahu dodržovali stanovenou linii.
„Měl jsem s nimi jednání, při kterých bylo zcela zřejmé, že nejsou objektivní,“ řekl John Tillman, předseda neziskové organizace Franklin Foundation, která provozuje zpravodajskou službu The Center Square.
Zpravodajské servery se špatným hodnocením od NewsGuard se nejčastěji nacházejí na pravé straně politického spektra.
Media Research Center (MRC), konzervativní organizace pro sledování médií, uvedla, že NewsGuard udělil levicovým médiím v průměru o 22 bodů vyšší skóre než pravicovým. Zpráva z roku 2021 vycházela z přehledu hodnocení NewsGuard pro více než 50 hlavních zpravodajských serverů, které byly seřazeny podle levicové či pravicové zaujatosti společností AllSides, jež měří zaujatost médií na základě slepých studií obsahu a redakčních recenzí.
Newsguard zprávu MRC kritizoval s tím, že do studie byly vybrány jen některé redakce a že vzorek byl příliš malý. MRC opáčila, že seznam zahrnoval všechny zpravodajské kanály, které AllSides prověřoval.
Když MRC koncem roku 2022 studii zopakovala, rozdíl se zvýšil na 25 bodů.
„Na rozdíl od hlavních organizací zabývajících se kontrolou faktů, NewsGuard alespoň dostojí svému názvu v tom, že hlídá levicové zprávy,“ píše Matt Palumbo, výzkumník konzervativního podcastu „The Dan Bongino Show“, ve své nové knize „Kontrola faktů kontrolorů faktů“.
V listopadu 2019 se NewsGuard obrátil na webovou stránku RealClearInvestigations (RCI) a zpochybnil její využívání anonymních zdrojů k odhalení údajné identity whistleblowera, který inicioval impeachment prezidenta Donalda Trumpa.
Společnost RCI odpověděla dotazem na NewsGuard, zda se obrátí na The New York Times, The Washington Post, CNN, NBC nebo BuzzFeed s dotazem na používání anonymních zdrojů. Společnost NewsGuard údajně neodpověděla.
Když konzervativní vzdělávací platforma PragerU dostala od NewsGuard červenou nálepku, generální ředitelka PragerU Marissa Streitová se podle svých slov v dobré víře pokusila situaci napravit.
„Opravdu jsme věřili, že to byla chyba,“ řekla zakladateli PragerU Dennisi Pragerovi v rozhovoru pro jeho podcast.
V odpovědi dostala „v podstatě seznam požadavků“, řekla.
NewsGuard chtěl, aby PragerU přestal kritizovat politiku lockdownů z důvodu covidu-19, přestal zpochybňovat bezpečnost vakcín proti covidu-19, přestal mluvit o jakékoli léčbě covidu-19, kterou neschválila vláda, přestal zpochybňovat závažnost změny klimatu – a seznam pokračoval.
„Součástí jejich požadavků bylo v podstatě diktovat nám, jaký obsah smíme a nesmíme poskytovat,“ řekla.
NewsGuard si také vyžádal seznam dárců PragerU, o který se nezisková organizace odmítla podělit z obavy, že by se na dárce mohla zaměřit.
„Chtějí tyto lidi očernit. To je jediný důvod, proč chtějí jejich jména,“ řekl Prager.
Streitová se pokusila provést změny, aby vyhověla některým požadavkům společnosti NewsGuard a zjistila, jak bude reagovat.
„Cíle se neustále měnily. Pokaždé, když jsme udělali nějakou změnu, chtěli další změny,“ řekla.
Když komentátorka PragerU Amala Ekpunobiová natočila podcast zpochybňující motivy Světového ekonomického fóra, NewsGuard požadoval stažení videa, uvedla Streitová.
Podle Pragera NewsGuard postrádá úctu k hledání pravdy prostřednictvím názorových rozdílů.
„Stále jsem nezaznamenal, že bychom řekli něco, co je dezinformace, na rozdíl od [názoru, ve kterém] se mohou ctihodní lidé rozcházet,“ řekl.
Špatné hodnocení způsobilo, že poskytovatel hostingu videa PragerU, společnost JW Player, od něj upustil, řekla Streitová.
PragerU mezitím spustil online petici proti NewsGuard.
„Jsou mocní velmi špatným, zlomyslným, zlovolným a destruktivním způsobem,“ řekl Prager.
Společnost NewsGuard tvrdí, že její postup je spravedlivý, protože oslovuje hodnocená média s žádostí o vyjádření a připomínky zahrnuje do hodnocení.
Na základě zkušeností PragerU se však zdá, že tato praxe může být pouhou formalitou a jakékoli argumenty, které redakce předloží, neovlivní finální hodnocení. Zdá se, že dříve či později to vybrané redakce jednoduše vzdají a od té chvíle NewsGuard odepíšou.
Anthony Watts a Charles Rotter provozují blog WattsUpWithThat.com, který obsahuje skeptické informace o katastrofických důsledcích změny klimatu.
Podle jejich názoru společnost NewsGuard nejedná v dobré víře.
„Cíleně se zaměřují na ničení důvěryhodnosti webových stránek, které se jim nelíbí,“ uvedl Watts, spolupracovník The Heartland Institute, pro Epoch Times.
Začátkem tohoto roku se Zack Fishman, pracovník NewsGuard, obrátil na Wattse kvůli několika článkům. Jeden z nich zmiňoval, že zatčení klimatické aktivistky Grety Thunbergové bylo „zinscenované“. Fishman se proti tomu ohradil s tím, že šlo o skutečné zatčení. Watts však vysvětlil, že mluvil o způsobu, jakým byla Thunbergová zatčena. Na videu, které kolovalo po internetu, bylo vidět, že policisté, kteří ji zatýkali, pózovali pro fotografie, když ji drželi v náručí, zatímco ona se usmívala a smála, než ji odvedli.
„Jde o nesouhlas s hodnotitelem,“ řekl Watts.
„Používají takovéto hry na důvěryhodnost,“ řekl Rotter.
„Řeknou něco jako: ,Našli jsme tuto studii, která je v rozporu s tím, co řekl tento člověk, a proto se mýlíte.‘“
Ale i kdyby to, co Fishman našel, byly skutečné chyby, zdálo se to příliš malé na to, aby to zpochybnilo důvěryhodnost celého blogu, což NewsGuard udělal.
Fishman upozornil Wattse na tři nebo čtyři články s tvrzeními, která mohl vyvrátit. Na webu však byly zveřejněny desítky tisíc článků. NewsGuard přitom sám naznačil, že jeho hodnocení by nemělo být reflexí fakticity malého počtu specifických částí obsahu.
„Naše hodnocení neznamená, že web se špatným hodnocením nikdy nenapíše správný článek nebo že web se silným hodnocením nikdy nenapíše špatný článek,“ řekl Breitbartu Matt Skibinski, generální ředitel společnosti NewsGuard.
NewsGuard tvrdí, že se zaměřuje na novinářská kritéria – když upozorní na chyby, jsou opraveny?
Watts však neodmítal opravovat chyby. Domníval se, že to nebyly chyby na začátku, ale spíše otázky legitimního nesouhlasu a názoru.
„Tito lidé jsou jako roboti. Je velmi těžké s nimi vést diskusi,“ řekl Rotter.
Ochránce establishmentu
Podle Mikea Benze, bývalého vedoucího digitálního oddělení na ministerstvu zahraničí USA a nyní vedoucího Nadace pro svobodu online, je NewsGuard součástí širšího cenzurního odvětví, které se objevilo v posledních zhruba šesti letech. Poznamenal, že hráči v tomto odvětví nejsou primárně straničtí, ale spíše pro-establishmentoví. Pravicově orientované média mohou získat vysoké skóre od NewsGuard – pokud se řídí narativy establishmentu ve specifických tématech.
Toto odvětví se zrodilo v reakci na vlnu populismu, která od roku 2015 zachvátila Západ, počínaje brexitem a zvolením prezidenta Donalda Trumpa, a pokračuje vzestupem hlavních populistických vůdců v dalších zemích, včetně Marine Le Penové ve Francii a Mattea Salviniho v Itálii, vysvětlil Benz.
Podle něj establishment obviňuje internetová média, včetně sociálních sítí, že občané volí „špatné“ lidi k moci.
„Od čtyřicátých let minulého století až do současnosti existovalo dvoustranné pojetí zahraniční politiky,“ řekl. „Existuje tato jednostranná osa, která se rozpadala v důsledku nárůstu svobodného a neomezeného zpravodajství na internetu, které nabývalo na takové popularitě, že strážci národní bezpečnosti prostátně orientovaných médií, jako jsou The New York Times, The Washington Post a hlavní média, jako CBS, ABC, NBC, nyní již nebyli rozhodujícími silami při volbách po celém světě, zejména ve Spojených státech a v celé EU.
„NewsGuard v podstatě vyrostl z této polévky roku 2017, kdy se stát národní bezpečnosti a různí oportunisté na obou stranách politického spektra, zejména neokonzervativní křídlo Republikánské strany a v podstatě celá Demokratická strana, s výjimkou protiválečné levice, spojili s různými složkami státu národní bezpečnosti, včetně Pentagonu, ministerstva zahraničí a zpravodajských služeb, a vymysleli v podstatě plán, jak ukončit popularitu a dostupnost alternativních zpráv na internetu.“
Tillman dospěl k podobnému závěru.
„Ve skutečnosti se snaží kontrolovat informační flow, protože se jim nelíbí demokratizace informací,“ řekl.
Poradní sbor NewsGuard je plný pro-establishmentových osobností. Jejím nejvýznamnějším členem je generál Michael Hayden, bývalý šéf CIA a NSA –„vrcholný predátor státu národní bezpečnosti“, jak se vyjádřil Benz.
Hayden na svém twitterovém účtu dává najevo zjevné, až přehnané pohrdání prezidentem Trumpem a jeho příznivci. V jednom ze svých tweetů přirovnal Trumpovy příznivce k teroristické skupině Taliban. Jiný přirovnal Trumpovy příznivce k nacistům. V dalším vyzval k sesazení významných republikánských zákonodárců, včetně senátora Teda Cruze, poslance Matta Gaetze a poslankyně Marjorie Taylorové-Greenové (Republikáni-Georgie).
Mezi další poradce NewsGuard patří Anders Fogh Rasmussen, bývalý generální tajemník NATO, Arne Duncan, bývalý ministr školství za Obamovy vlády, Don Baer, bývalý mluvčí Clintonova Bílého domu, a Tom Ridge, první šéf ministerstva vnitřní bezpečnosti za prezidenta George W. Bushe.
V předloňském roce byl NewsGuard propagován Světovým ekonomickým fórem.
Její působnost přesahuje americké hranice, zahrnuje Kanadu, Austrálii, Evropu a stále více i další části světa, přičemž jejím cílem je zjevně globální, všudypřítomné pokrytí.
Její hodnocení využívají i další složky cenzurního průmyslu, například výzkumníci a analytici, včetně těch, které financuje vláda USA, kteří vyvíjejí nástroje pro odhalování a zpochybňování neoblíbených názorů na internetu.
Společnost NewsGuard ve své bílé knize z roku 2022 hovoří o nebezpečí dezinformací a uvádí, že „výzkumníci využívající údaje o spolehlivosti zdrojů společnosti NewsGuard zjistili, že během německých spolkových voleb v roce 2021 šířily antiestablishmentové sítě obsah z velkého počtu webů s červeným hodnocením NewsGuard, přičemž se šířil zejména obsah zaměřený proti očkování, proti lockdownům a proti ochraně klimatu.“
Tlačení shora
Společnost NewsGuard založili v březnu 2018 Steven Brill, bývalý zakladatel a šéf několika mediálních organizací včetně časopisu The American Lawyer a Court TV, a Gordon Crovitz, bývalý manažer společnosti Dow Jones a bývalý vydavatel The Wall Street Journal.
Společnost prezentuje svůj produkt jako prostředek, který uživatelům poskytuje více moci.
„Cílem není znemožnit přístup k jakémukoli zpravodajskému obsahu, což by bylo v rozporu se zásadami svobody projevu, ale spíše umožnit čtenářům získat další informace o zdroji a spolehlivosti tohoto obsahu, když jej konzumují a/nebo sdílejí,“ uvádí se v tiskové zprávě z roku 2018, která oznamuje partnerství společnosti Microsoft se společností NewsGuard.
Společnost své hodnocení často označuje jako „nutriční štítek“ – pouze poskytuje veřejnosti užitečné údaje.
Zdá se však, že model opt-in, kdy zákazníci musí platit za předplatné a stažení aplikace nebo rozšíření internetového prohlížeče, narazil na stěnu popularity.
Její rozšíření pro prohlížeč Chrome má podle Chrome Web Store méně než 40 000 uživatelů a její aplikace pro iOS má méně než tříhvězdičkové hodnocení z méně než 80 recenzí. Přibližně polovinu recenzí tvoří jednohvězdičkové hodnocení od lidí, kteří si stěžují na funkčnost a neobjektivitu aplikace.
Přesto má NewsGuard přibližně 100 zaměstnanců a podle svých webových stránek neustále nabírá nové zaměstnance.
Podle portálu Glassdoor dostávají její „analytici“ 70 000 až 80 000 dolarů ročně.
Na základě těchto finančních údajů se zdá, že předplatné jednotlivých uživatelů pokrývá pouze část provozních nákladů společnosti.
Crovitz v článku z roku 2021 připustil, že lidé si sice mohou NewsGuard předplatit sami, ale „častěji k němu získávají přístup prostřednictvím společností a dalších subjektů, které si ratingy a štítky licencují a poskytují je lidem ve své síti“.
Zdá se, že takový je i její obchodní model; společnost se více než o veřejnost zajímá o firemní a státní klientelu. Podle všeho se jí to daří.
NewsGuard dosáhl profitability v roce 2021 „díky licenčním smlouvám s inzerenty a dalšími firmami, které využívají jeho hodnocení“, uvedla CNN Business.
Společnost získala partnerství se společností Microsoft již v srpnu 2018 – ještě předtím, než svůj produkt uvedla na trh. Není jasné, jakou má dohoda hodnotu. Microsoft zpřístupnil doplněk NewsGuard zdarma všem uživatelům svého webového prohlížeče Edge. Mobilní verze prohlížeče dokonce funkci hodnocení ve výchozím nastavení obsahovala, i když bylo ponecháno na uživatelích, aby si ji zapnuli. Zdá se, že mobilní verze byla někdy v roce 2021 zrušena.
Kromě toho společnost Microsoft sponzoruje také licencování služby NewsGuard pro knihovny.
„Podařilo se nám dostat náš nástroj pro hodnocení spolehlivosti zpráv do více než 800 veřejných knihoven, kde 7 milionů návštěvníků veřejných knihoven používá službu NewsGuard, když si chodí do knihovny pro širokopásmový přístup. A již nás používají desítky veřejných škol a univerzit i nezávislých škol,“ uvedl Brill v tiskové zprávě z ledna 2022.
V tiskové zprávě bylo oznámeno partnerství společnosti NewsGuard s Americkou federací učitelů (AFT), druhou největší odborovou organizací učitelů v USA, která poskytla licenci na předplatné NewsGuard pro všech svých 1,7 milionu členů.
AFT je významnou politickou lobby pro různé progresivní cíle a velkým zdrojem financování kampaní Demokratické strany.
V roce 2021 získala společnost NewsGuard od Pentagonu zakázku za téměř 750 000 dolarů na projekt nazvaný Dezinformační otisky.
Podle informací na profilu bývalého projektového manažera společnosti NewsGuard na síti LinkedIn požádala společnost NewsGuard také o financování z DARPA, což je odnož Pentagonu pro investice do vojenských technologií. Není jasné, zda se financování uskutečnilo.
Kromě toho společnost při svém zahájení získala 6 milionů dolarů od přibližně 20 investorů, uvedla společnost FinSMEs.
Podle jejích internetových stránek je jejím hlavním investorem Eyk van Otterloo, spoluzakladatel investičního fondu v hodnotě 1,3 miliardy dolarů a bývalý majitel Chemonics International, rozvojové poradenské společnosti, která od roku 2008 získává téměř všechny své příjmy z grantů a zakázek na zahraniční pomoc USA – v hodnotě více než 14 miliard dolarů.
Podle USASpending.gov vzrostly vládní peníze pro Chemonics z přibližně 400 milionů dolarů v roce 2015 na více než 900 milionů dolarů v roce 2016, 1,6 miliardy dolarů v roce 2017 a na vrchol přes 2,2 miliardy dolarů v roce 2022.
Chemonics zaměstnává konzultanty, kteří cestují po světě a vytvářejí rozvojové programy pro „rozmanitost, rovnost a inkluzi“, boj proti změně klimatu, řízení „udržitelného rozvoje“ a „posilování systémů demokratického vládnutí k zajištění odpovědnosti, spravedlnosti a inkluze“.
Populistická politická hnutí běžně navrhují snížení nebo dokonce zrušení zahraniční pomoci, což by ji vzhledem k historickým zdrojům příjmů společnosti Chemonics pravděpodobně zničilo.
Společnost se v roce 2011 transformovala na zaměstnanecké vlastnictví, ale Van Otterloo zůstal členem jejího představenstva až do roku 2019.
Není jasné, kolik Van Otterloo do společnosti NewsGuard investoval.
„Politické vydírání“
Největším firemním investorem společnosti NewsGuard je Publicis Groupe, třetí největší reklamní agentura na světě.
Zdá se, že zapojení Publicisu je pro modus operandi NewsGuard klíčové. Ve správní radě NewsGuard totiž sedí Steve King, technický ředitel Publicis.
Mezi klienty Publicisu patří obří korporace jako Disney, Verizon, Bank of America nebo Pfizer.
Navíc velká část maloobchodu využívá její produkty k řízení reklamy.
„Čtyři z každých deseti dolarů v maloobchodě jdou přes platformy, které spravujeme,“ řekl podle AdAge Nigel Vaz, výkonný ředitel Publicis Sapient, dceřiné společnosti společnosti pro „digitální transformaci“.
NewsGuard také navázal partnerství nebo licenční smlouvy s dalšími předními světovými reklamními domy, včetně Omnicom Group a Interpublic Group (konkrétně s její digitální odnoží IPG Mediabrands).
Tím, že se společnost NewsGuard zapojila do reklamního průmyslu, získala pozici, která jí umožňuje řídit výdaje na reklamu – hlavní zdroj příjmů mediálního průmyslu.
Korporace si na umístění reklamy běžně najímají reklamní agentury. NewsGuard zase prostřednictvím svého systému hodnocení sděluje agenturám, která média jsou pro inzerci „bezpečná“ a která „nebezpečná“.
Tato páka má velký vliv na menší, nezávislé redakce, které jsou často závislé na „programové“ nebo automatizované reklamě. Obstarávají si reklamní prostor na platformách, které ho prodávají ve velkém. Reklamní agentury nebo jednotliví inzerenti si pak na základě údajů o sledovanosti vybírají, které reklamní plochy nakoupí. Obvykle je tento proces automatizovaný. A když reklamní agentury vloží doprostřed výběrového procesu filtr NewsGuard, malé, nezávislé redakce znevýhodněné hodnocením NewsGuard svůj prostor neprodají.
Na druhou stranu velká korporátní média mohou být vůči špatným výsledkům NewsGuard prakticky imunní, i když je obdrží. Sama jsou pro reklamní agentury nesmírně cennými klienty a mohou s nimi přímo vyjednávat.
Například MSNBC se loni snížilo skóre Newsguard na 52 bodů (k 25. červenci bylo 57 bodů). Tím se kabelová televize vlastněná společností Comcast dostala do kategorie „dezinformace“. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se dostala na černou listinu inzerentů. Její příjmy z reklamy v roce 2022 klesly o více než 8 %, ale zdá se, že to spíše souvisí s propadem sledovanosti o 21 %.
Podle zprávy New York Times z ledna 2019 pánové Brill a Crovitz naznačili, že NewsGuard nezaložili s myšlenkou spolupracovat s inzerenty.
„Pro ně je to celý problém falešných zpráv, které jsou otázkou ,bezpečnosti značky‘,“ řekl Brill novinám. „Tento termín jsem vůbec neslyšel, dokud jsme se nezajímali o investory.“
Společnost NewsGuard však agresivně propaguje svůj produkt pro inzerenty BrandGuard, a to až do té míry, že vydává zprávy, v nichž „špičkové značky“ hanobí za reklamu na údajných „dezinformačních webech“.
Služby jako NewsGuard mezitím prosazuje Evropská komise, výkonný orgán Evropské unie, prostřednictvím svého Kodexu dezinformační praxe, dobrovolného souboru pokynů pro inzerenty a technologické platformy, který má omezit „dezinformace“ na internetu. V loňském roce byl kodex aktualizován o pravidla pro společnosti „podílející se na umisťování reklamy“, které se mají „zavázat k odstraňování šíření dezinformací“ tím, že zlepší „zásady a systémy, které určují způsobilost obsahu k zpeněžení, kontroly zpeněžení a umisťování reklamy a údaje pro podávání zpráv o přesnosti a účinnosti kontrol a služeb kolem umisťování reklamy“.
O týden později přidala Globální aliance pro odpovědná média (GARM), která je iniciativou obří průmyslové skupiny Světové federace zadavatelů reklamy, na seznam škodlivého obsahu, na který by se nemělo inzerovat, „dezinformace“.
Krátce poté vydala společnost NewsGuard zprávu propagující BrandGuard jako nejvhodnější způsob zajištění souladu s pravidly Evropské komise a GARM a nabídla společnostem několikaměsíční bezplatné konzultace k zajištění souladu.
„Tyto nové normy jsou pouze začátkem,“ uvedl Brill v tiskové zprávě. „Vzhledem k tomu, že se tvůrci politik stále dozvídají o rozsahu a dopadu zpeněžování dezinformací online, je přijetí dalších předpisů na toto téma téměř nevyhnutelné.“
Úloha NewsGuard spočívá v tom, že zadavatelé reklamy vyřazují média, která se jim nelíbí, „prozrazuje skutečnou hru“, řekl Tillman.
„Kdyby jim šlo jen o transparentnost, prostě by udělali hodnocení, zveřejnili ho a nechali veřejnost, ať se sama rozhodne, zda se jí líbí, nebo ne. Ale to jim nestačí.“
„Chtějí lidi demonetizovat. A to vám napovídá, že kromě toho, že posuzují zprávy podle svých vlastních měřítek, mají ještě nějakou jinou agendu.“
Námaha společnosti NewsGuard, kterou vynakládá na ochranu inzerentů, přitáhla přinejmenším negativní pozornost vlády.
V březnu Gaetz vyzval k vyšetřování společnosti. Bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy v dubnu pro Breitbart uvedl, že zákonodárci společnost prověří, včetně jejího financování Pentagonem.
„Je to liberální organizace financovaná liberálními skupinami, která se snaží zdiskreditovat konzervativní informace,“ řekl. „Jediná věc, ve kterou pevně věřím, je svoboda tisku. Máte právo přinášet zprávy a lidé mají právo se rozhodnout tak či onak. Ale nemůžeme jim dovolit, aby pokračovali v tom, co dělají, a uvidíte, že v rámci slyšení do toho vneseme světlo.“
O několik měsíců později se poslanci Virginia Foxx, Burgess Owens a Jim Banks v dopise zpochybnili partnerství s AFT.
Na státní úrovni zaslal floridský finanční ředitel Jimmy Patronis v březnu společnosti NewsGuard dopis, v němž pohrozil, že „využije veškerou sílu“ své kanceláře, „aby si na organizaci posvítil“.
„Obávám se, že se objeví skupina třetí strany, která řekne: ,Začneme vás hodnotit‘ a bude klást požadavky na způsob prezentace obsahu. Vnímám to jako útok na podniky na Floridě,“ řekl deníku Epoch Times.
Označil to za „politickou loupež“.
„Vzkazují: ‚Musíte se chovat více jako The New York Times nebo NPR, a pokud tomu tak nebude, dostanete špatnou známku a vaše reklama vyschne,’“ řekl a později dodal, že se společnost „doslova snaží někoho zdiskreditovat prostřednictvím bodovacího systému, aby ho finančně poškodila“.
Na druhé straně se domnívá, že vydávání perfektních hodnocení starším médiím vytváří falešnou důvěryhodnost.
„Upřímně řečeno, myslím, že výsledky mainstreamových médií nejsou dobré,“ řekl Patronis a poukázal na řadu případů, kdy tato média podle kritiků neustále dezinformovala veřejnost o důležitých otázkách, včetně faktů týkajících se pandemie covidu-19 a objevení notebooku Huntera Bidena před volbami v roce 2020.
„Prostě si myslím, že se nemůžete spoléhat na New York Times nebo NPR světa, pokud jde o naše nejdůležitější zpravodajské informace,“ řekl.
Patronis má podezření, že NewsGuard slouží k posílení příjmů z reklamy pro tato starší média.
„Je to způsob, jak připoutat podniky k určitým médiím, která pravděpodobně ztrácejí sledovanost nebo se jim přestalo dařit,“ řekl.
Prázdné pověření
Společnost NewsGuard tvrdí, že její recenze provádějí „vyškolení novináři“. Ne vždy tomu tak je, nebo to může být na dlouhé lokte, na základě informací, které její současní a bývalí pracovníci sdílejí na profesních online platformách, jako je LinkedIn.
Zdá se, že mnoho recenzí vypracovali stážisté bez profesionálního novinářského vzdělání. Typickou recenzi očividně vypracoval mladý absolvent žurnalistiky s omezenými pracovními zkušenostmi. Některé z nich uvádějí pouze předchozí zaměstnání, v nichž se recenzenti věnovali tématům životního stylu, jako je jídlo a umění. Jiní se chlubí svými zkušenostmi s tvorbou progresivních společenských komentářů, jako je například „Dekonstrukce TikToku“.
Fishman získal magisterský titul v oboru žurnalistiky na Northwestern University v roce 2020 a poté strávil asi rok v malém newyorském mediálním startupu Fastinform, než nastoupil do NewsGuard. Od té doby postoupil na pozici „senior analytika“.
NewsGuard má asi tucet „seniorních“ a „ starších analytiků“ a asi dva tucty „přispívajících analytiků“ na částečný úvazek. Jejich úkolem je vypracovat až dvě recenze médií denně. Tisíce takových článků jsou pak předány jednomu z asi 15 redaktorů k další kontrole a pánové Brill a Crovitz se na ně údajně také dívají.
Vzhledem k tomu, že NewsGuard tvrdí, že průběžně hodnotí více než 8 000 producentů obsahu, není jasné, jak by takové hodnocení mohlo věrně posoudit kvalitu celých mediálních organizací, včetně přesnosti jejich zpravodajství o složitých a kontroverzních tématech.
Co se týče politických názorů starších členů, ti se přiklánějí k progresivním názorům. Online stopa typického pracovníka ukazuje na angažovanost v progresivních záležitostech, od změny klimatu a sociální spravedlnosti až po preferovaná zájmena v životopisech na sociálních sítích. Zdá se, že někteří z nich využili své působení v NewsGuard jako odrazový můstek k zaměstnání v progresivních a proestablishmentových médiích, včetně NPR, The Atlantic, HuffPost a CNN.
„Věděla jsem, že to není můj konečný cíl, ale bylo to něco, co mi pomůže dostat se do New Yorku,“ řekla Cambria Rothová o své práci „ověřovatelky faktů“ ve společnosti NewsGuard pro Nevada Today.
„Věděla jsem, že se chci věnovat publiku, a nakonec jsem chtěla najít roli, která by se na to více zaměřovala.“
Během šesti měsíců v NewsGuard v roce 2019 „vytvořila redakční proces pro kontrolu faktů“, jak uvádí na svém profilu na LinkedIn.
V roce 2020 získala práci v HuffPostu jako redaktorka publika, kde se věnovala především vyhledávání témat článků na sociálních sítích. Příležitostně také píše, včetně nedávného článku s názvem „Taylor Swift zřejmě chodí s údajným rasistou – a teď využívá černošku, aby ji kryla“.
Ironičtí zakladatelé
Pánové Brill a Crovitz strávili desítky let ve zpravodajském byznysu a vzhledem k jejich dřívějším výrokům a snahám lze jejich působení ve společnosti NewsGuard považovat za ironické.
Crovitz strávil většinu své kariéry ve společnosti Dow Jones & Co., která vydává The Wall Street Journal a několik dalších publikací. V roce 1998 se stal viceprezidentem a v roce 2006 byl jmenován vydavatelem deníku. Následující rok však odešel, když byla společnost převzata společností News Corp. patřící Rupertu Murdochovi.
Převzetí společnosti Murdochem bylo kontroverzní. Někteří zaměstnanci odešli z deníku kvůli obavám, že nový majitel bude ovlivňovat redakční linii listu.
Tyto obavy se dnes zdají být stejně aktuální. Washington Post nyní vlastní Jeff Bezos z Amazonu, CNN patří Warner Bros Discovery, NBC vlastní Comcast a NPR je částečně financována americkou vládou.
Dnešní NewsGuard se však ani nepokouší zpochybnit vlastnický status starších médií. Pouze upozorňuje na státní vlastnictví nebo financování zahraničních médií, jako je Russia Today nebo média řízená komunistickou stranou Číny.
Brill mezitím dobře ví, jak je obtížné založit mediální společnost od nuly.
V 70. a 80. letech založil časopis The American Lawyer a televizi Court TV. Z obou společností odešel v roce 1997 poté, co se mu nepodařilo přesvědčit společnost Time Warner, aby mu prodala svůj podíl v těchto společnostech.
V roce 1998 založil organizaci pro sledování médií s názvem Brill’s Content. Jeho zaměření se v té době zdálo být zcela odlišné od zaměření NewsGuard. Tehdy se obával právě korporátních médií a varoval, že korporace vlastnící média mohou ovlivňovat jejich zpravodajství. Osobně se ho to dotklo v Court TV, když na něj Time Warner tlačila, aby vypíchl profil Federální obchodní komise, protože by to mohlo ovlivnit připravovanou fúzi společnosti.
Stěžoval si na nedostatečnou zodpovědnost médií a slíbil: „Můžeme zařídit, aby NBC na světě něco stála, když něco pokazí.“
Pochválil nástup online médií jako hráčů, kteří jsou schopni obejít starší správce.
„Nejlepší věcí nejen na webu, ale i na pokroku v technologii tisku, díky kterému je levnější navrhovat dobré věci, je to, že bariéry vstupu pro alternativní média nejsou tak špatné, jako bývaly,“ řekl tehdy Mother Jones.
Varoval také před vládním vlivem na média.
„Jediná věc, která je horší než nedostatek odpovědnosti, je odpovědnost tisku vůči vládě,“ řekl.
Brill’s Content však po třech letech zavřel svůj provoz.
Dnes NewsGuard uděluje perfektní skóre korporátním médiím, ale trestá nezávislá média za to, že se dostatečně nepřiklánějí k oficiálnímu narativu.
V roce 2009 založil Brill společně s Crovitzem podnik, který měl novinám pomáhat při zavádění platebních bran. V roce 2011 tento podnik prodali za přibližně 35 milionů dolarů.
Brill poté napsal několik nefilmových knih, naposledy v roce 2018 „Tailspin: Lidé a síly, které stojí za padesátiletým pádem Ameriky, a ti, kteří bojují za jeho zvrácení“. Kniha podrobně popisuje litanii amerických neduhů, od špatně udržované infrastruktury po vysoké účty za zdravotní péči, a vinu svaluje převážně na právníky a bankéře, přičemž vládu staví do role oběti, která byla podvedena a kooptována.
Asi největší literární slávu mu přinesla kniha z roku 2005 „Americká hořká pilulka“ (America’s Bitter Pill): Peníze, politika, zákulisní dohody a boj za nápravu našeho rozbitého systému zdravotní péče.“
Kniha osvětluje pochybné praktiky ve zdravotnictví a farmaceutickém průmyslu.
Je ironií, že dnešní NewsGuard neúnavně pronásleduje kritiky Big Pharma, kteří poukazují na nedostatky ve vakcínách na covid-19.
Brill nyní sedí ve své správní radě s jedním z vedoucích pracovníků Publicisu, stejné společnosti, která je žalována státem Massachusetts za to, že pomáhala společnosti Purdue Pharma zvyšovat prodej opioidních léků, které jsou obviňovány z epidemie předávkování, jež zabila více než půl milionu Američanů. Publicis inkasoval od Purdue více než 50 milionů dolarů, než byl farmaceutický gigant v roce 2019 zažalován kvůli úpadku.
Zdá se, že Brill má nyní jiné starosti.
V rozhovoru pro CNBC krátce před prezidentskými volbami v roce 2020 se podělil o svůj zkušený novinářský pohled na příběh notebooku Huntera Bidena.
„Můj osobní názor je, že je velmi pravděpodobné, že tento příběh je podvod, možná dokonce podvod, který mají na svědomí opět Rusové,“ řekl.
Poté kritizoval sociální média za to, že příběh zablokovala, a tvrdil, že k tomu nemají příslušné odborné znalosti. Místo toho navrhl, aby platformy sociálních médií spolupracovaly se společností NewsGuard – ať jeho společnost roztřídí, co je pravda a co ne.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.