Rozvoj umělé inteligence dává nebezpečné nástroje do rukou těch, kteří by chtěli ovlivnit výsledky voleb, provádět podvodné telefonáty, nebo okrádat širokou škálu lidí z různých společenských vrstev. Ve hře nejsou pouze krádeže osobních informací, duševního vlastnictví, ale i financí.
Ve víkendovém pořadu Otázky Václava Moravce zaznělo, že firmy jako Amazon, Google nebo Microsoft se chystají provádět systémová opatření proti šíření podvodného obsahu na internetu vytvořeného umělou inteligencí.
V předchozích článcích jsme pojednávali o možnostech vytváření věrohodných napodobenin hlasu, mluveného projevu nebo obrazu.
Podvodná videa vytvářená pomocí umělé inteligence už přinesla falešné projevy prezidenta Petra Pavla nebo expremiéra Andreje Babiše. Ve videích propagovali určité finanční produkty. Příkladem je také falešný vánoční projev premiéra Petra Fialy.
Umělá inteligence může změnit situaci na trhu práce, v průmyslové výrobě a podle člena bezpečnostního výboru, poslance Roberta Králíčka (ANO), bude přinášet také řadu bezpečnostních hrozeb.
Ovlivněny mohou být podle některých představitelů EU také nadcházející volby do Evropského parlamentu. Eurokomisařka Věra Jourová vyzvala k větší „obraně proti ruské propagandě“.
Podle Roberta Králíčka je pro boj s dezinformacemi důležité, aby „především samotní vládní představitelé nešířili spoustu nepravd, polopravd a manipulací,“ říká poslanec Králíček s tím, že tím míní obecně veškerá témata, nikoliv jen „ruskou propagandu“, na kterou upozorňuje eurokomisařka Jourová.
Podle Králíčka je také problém „nálepkování“ nebo označování za „proruského trolla“ kohokoliv, kdo nesouhlasí s vládou. „Určitě to nezlepšuje náladu ve společnosti a nedělá to konkrétní politiky důvěryhodnými,“ říká poslanec s tím, že by právě politici měli v tomto směru „začít u sebe“.
Boj proti dezinformacím je podle člena bezpečnostního výboru složitý a neexistuje na něj jednoduchý recept, neboť se v procesu „dostáváte na tenký led, protože jakoukoliv korekcí dochází k cenzuře a omezujete určitou část a svobodu internetu“.
Podle Králíčka mají každé volby svůj rizikový faktor ovlivněny nějakou cizí mocností. Propaganda podle něj i díky pokračující válce na Ukrajině vzrůstá. „Rizika vidíme. Vidíme je dlouhodobě a připravovali jsme se na ně už při volbách v roce 2021,“ říká poslanec s tím, že každé volby na to upozorňují bezpečností služby i politici.
„Problémy vidíme nejenom v oblasti cizích mocností, ale někteří politici skutečně šíří dezinformace i na české scéně,“ dodává Europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) s tím, že podle něho „by si skutečně politici měli sáhnout do vlastního svědomí a nešířit manipulativní lži“.
Oba politici však upozorňovali na chování druhých stran, nikoliv na vlastní pochybení.
Na úrovni Evropské unie bylo podle Kolaji vykonáno několik kroků v „boji proti dezinformacím“ v podobě Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act) nebo pravidla pro politickou reklamu, které „bohužel do těchto evropských voleb nevstoupí v účinnost“. Podle Kolaji tato pravidla „pomohou, aby lidé nebyli reklamou manipulováni“.
Kolaja však nesouhlasí s Králíčkem, že jsou „všechna pravidla“ regulující příspěvky nebo obsah sdělení „nějakým způsobem či nějakou formou cenzury nebo zásahu do svobody slova“.
„Pokud tu regulaci přeženeme až do cenzury, může dojít k omezení svobody slova,“ doplňuje Králíček.
„To bychom v každém případě neměli,“ souhlasí Kolaja a dodává, že nejde o to „aby sociální sítě posuzovaly co je a co není pravda, ale upravovaly své byznysové modely tak, aby na šíření dezinformací neprofitovaly.“ Podle europoslance se dezinformace šíří „šestkrát rychleji než pravdivé informace a provozovatelé sociálních sítí na tom profitují“.
