Marina Zhang

26. 3. 2024

Dlouhodobé vystavení elektromagnetickým polím o frekvencích vyšších, než je spektrum viditelného světla, může vést k rakovině.

Toto je čtvrtá část série článků „Elektromagnetické pole: Neviditelné nebezpečí“.

V tomto seriálu se budeme zabývat neviditelnými, ale všudypřítomnými elektromagnetickými poli, kterými je náš svět prosycen, od běžné domácí elektroniky až po 5G, a jejich možnými dopady na lidské zdraví.

Ionizující elektromagnetická pole (EMF) jsou považována za karcinogenní, zatímco neionizující EMF, jako jsou signály Wi-Fi, Bluetooth a pole z elektronických zařízení, obecně karcinogenní nejsou.

Většina lidí ví, že ultrafialové a rentgenové záření může způsobit rakovinu.

Jedná se o vysokofrekvenční ionizující elektromagnetická pole („EMF“). Ionizující EMF jsou považována za karcinogenní, zatímco neionizující EMF, jako jsou signály Wi-Fi, Bluetooth a pole z elektronických zařízení, obecně karcinogenní nejsou. Toto přesvědčení převládá ve veřejném mínění již desítky let.

Už méně lidí však ví, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje některá neionizující elektromagnetická pole jako karcinogeny třídy 2B – kategorie označující potenciální rakovinotvornost pro člověka.

Dr. David Carpenter, profesor environmentálního zdraví na univerzitě v Albany, který obdržel doktorát z medicíny na Harvardově lékařské fakultě, poznamenal, že radiofrekvence, druh neionizujícího záření používaného v telekomunikacích, by nakonec mohla spadat do třídy 2A, což znamená pravděpodobný karcinogen pro člověka.

Oxidace, změny DNA a rakovina

Rakovina je obvykle způsobena mutací nebo změnou DNA. Tyto změny DNA mohou být způsobeny faktory, jako jsou virové infekce, záření a toxiny v životním prostředí.

Ionizující elektromagnetické pole přímo poškozuje DNA. Ultrafialové, rentgenové a gama záření odstraňuje elektrony z DNA a způsobuje mutace. Nahromaděné mutace vedou ke zhoubnému bujení buněk. Tělo je na určité množství tohoto druhu poškození zvyklé, zejména ze slunečního záření. Nadměrné množství je však něco jiného.

Neionizující záření nemá dostatečnou energii k přímému poškození DNA. Přesto různé studie spojují expozici neionizujícím elektromagnetickým polím s poškozením DNA. U buněk zvířat vystavených EMPuživatelů telefonů bylo prokázáno genetické poškození.

Rakovinu lze vyvolat i samotným fyziologickým zatížením. Příkladem je azbest a arzen, které způsobují rakovinu bez přímého poškození DNA.

Dr. Carpenter proto předpokládá, že elektromagnetická pole mohou být rakovinotvorná právě tím, že vyvolávají „reaktivní formy kyslíku“, které oxidací stresují buněčné prostředí. Bylo prokázáno, že oxidace vyvolaná EMF štěpí DNA v buňkách lidských spermií a fibroblastů, což naznačuje potenciální karcinogenní rizika.

Emeritní profesor Martin Pall, který se specializuje na biochemii a základní lékařské vědy na Washingtonské státní univerzitě, vysvětlil, že EMF je komplikované, protože silnější EMF nemusí nutně znamenat větší poškození DNA. Naopak, pouze specifické frekvence a intenzity způsobují určitý účinek.

Prokázala to nedávná studie Coloradské univerzity, která zjistila, že při frekvenci 4,2 megahertzů (MHz) se zvyšuje hmotnost mitochondrií lidských fibroblastů a fibrosarkomů, což vyvolává buněčný stres. Při vyšších a nižších frekvencích se tento účinek neprojevil.

Podle IARC mezi pravděpodobně karcinogenní neionizující EMF patří:

  1. Extrémně nízkofrekvenční EMF, které se běžně vyskytují na frekvencích 50 až 60 Hz a které vyzařuje elektrické vedení, elektronické kabely a prakticky všechna elektricky napájená zařízení.
  2. Radiofrekvenční EMF vyzařované bezdrátovými zařízeními, jako jsou telefony, Wi-Fi modemy, televizory a věže mobilních telefonů používané v telekomunikacích. Využívají se také při zobrazování magnetickou rezonancí (MRI).

Výzkum naznačuje chromozomální zlomy po sezeních s magnetickou rezonancí.

IARC zařadila radiofrekvenci spíše do třídy 2B než 2A, přičemž jedním z důvodů byl nedostatek důkazů, které by ji spojovaly s rakovinou ve studiích na zvířatech.

Naproti tomu studie amerického Národního toxikologického programu z roku 2018 z 90. let minulého století předložila „jasné důkazy“ o nádorech srdce vyvolaných radiofrekvencí u potkanů a „určité důkazy“ o rakovině mozku a nadledvin.

Studie Ramazaniho institutu z roku 2018 také zjistila nádory srdce a mozku u potkanů, což se shoduje s těmito zjištěními.

EMF a rakovina mozku

Vedoucí konzultant v oblasti radiačních věd Kjell Hansson Mild z univerzity v Umea ve Švédsku řekl deníku Epoch Times, že souvislost mezi vystavením elektromagnetickým polím a rakovinou mozku a nádory je prokázána.

Studie z 80. let odhalila u radioamatérů o 39 % vyšší riziko rakoviny mozku způsobené elektromagnetickým polem.

„Nejvíce výzkumů se týká mozkových gliomů spojených s mobilními telefony. Tyto gliomy se objevují po 10 letech mírného používání mobilních telefonů, a to především ipsilaterální nádory (rakovina na stejné straně hlavy, kde držíte mobilní telefon),“ uvedla emeritní profesorka Magda Havasová prostřednictvím e-mailu pro Epoch Times.

Gliom je zhoubný nádor mozku.

Studie z roku 2017 spojuje dlouhodobé ipsilaterální používání mobilních telefonů s více než 40-procentním zvýšením rizika pomalu rostoucího gliomu. Rozsáhlá francouzská studie provedená v letech 2004 až 2006 zjistila, že u lidí s „intenzivním používáním mobilních telefonů“ se po letech používání zvýšilo riziko vzniku gliomu několikanásobně.

V roce 2004 publikoval onkolog a profesor Lennart Hardell z univerzity ve švédském Orebru studii, které se zúčastnilo více než 1 600 pacientů s nezhoubnými nádory mozku. Jeho výzkum zjistil o 30 % vyšší pravděpodobnost výskytu nádorů mozku u uživatelů bezdrátových telefonů. Tyto nádory vznikaly především na té straně hlavy, která byla v kontaktu s telefonem, přičemž po 10 letech používání telefonu bylo riziko vyšší o více než 60 %.

Nezhoubné nádory se obvykle nestávají rakovinnými; rostou pomaleji a nenapadají okolní tkáně ani jiné oblasti těla.

Jiná švédská studie z roku 2004 nenaznačila žádné počáteční zvýšení rizika vzniku akustického neuromu (nezhoubného nádoru mozku) v souvislosti s používáním telefonu během prvního roku. Do desátého roku však riziko prudce vzrostlo na 90 %.

Další výzkumy týkající se nádorů mozku vyplynuly ze studií expozice při práci.

Koncem 90. let 20. století byla provedena studie, která zkoumala přibližně 880 000 příslušníků amerického letectva s nejméně jedním rokem služby. Tato studie odhalila 230 případů rakoviny mozku potenciálně souvisejících s expozicí radiofrekvenčnímu záření a odhalila 39% zvýšení rizika v důsledku vystavení záření při výkonu povolání. V roce 2001 bylo v přehledu (pdf) prokázáno, že u osob pracujících s elektřinou je riziko vzniku rakoviny mozku až o 20 % vyšší než u široké veřejnosti. Přesto vědci dospěli k závěru, že toto riziko je příliš nízké na to, aby se dalo hovořit o příčinné souvislosti.

Navzdory zvýšenému ohrožení veřejnosti radiofrekvenčním zářením v životním prostředí se pan Hansson Mild obává především elektrického vedení a expozice na pracovišti.

Poznamenal, že mobilní telefony používané v předchozích studiích vysílaly silnější signály než dnešní telefony.

„V dnešní době stačí dojít k další základnové stanici jen 200 metrů. Ale včera jste k základnové stanici potřebovali 35 kilometrů,“ uvedl Mild Hansson.

Zatímco v minulosti telefony vyzařovaly silnější záření, zdůraznila Havasová, radiofrekvenční záření stále představuje zdravotní riziko vzhledem k jeho vyššímu rozšíření v dnešní době.

Dříve nevlastnil telefon každý, ale dnes má bezdrátový telefon většina lidí.

„Mobilní telefony dnes používá velké množství lidí, a přitom vyzařují mnohem více energie, než je nutné, a v populaci přibývá mozkových nádorů (gliomů),“ uvádí  Havasová. „Kromě mobilních telefonů dnes vyzařuje radiofrekvenční záření i mnoho dalších bezdrátových zařízení, jako jsou Wi-Fi, chytré měřiče, bezdrátové telefony, bezdrátové chůvičky, chytré hodinky atd., které jsou ve většině domácností, škol a pracovních prostředí aktivní 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.“

EMF a dětská leukémie

Jedny z prvních výzkumů, které dávaly neionizující EMP do souvislosti s rakovinou, pocházely ze studií o leukémii.

Ukázalo se také, že rizika souvisejí s dávkou; například děti, které se nestěhovaly, měly nejvyšší riziko rakoviny.

Studie z počátku roku 2000 prokázaly, že u dětí vystavených magnetickým polím o intenzitě 0,30,4 mikrotesla je až dvojnásobně vyšší riziko dětské leukémie ve srovnání s dětmi vystavenými magnetickým polím o intenzitě nižší než 0,1 mikrotesla.

Oficiální bezpečnostní limit pro magnetická pole je mnohem vyšší, a to 100 mikrotesla.

EMF a rakovina prsu

Rakovina prsu, zejména estrogen-pozitivní rakovina prsu, která ke svému růstu využívá hormon estrogen, je dobře spojena s elektromagnetickými poli ELF.

Výzkumy publikované od 90. let 20. století ukazují, že elektromagnetická pole o frekvenci 5060 Hz zvyšují růst rakoviny prsu v buněčných kulturách tím, že blokují působení melatoninu, protinádorové látky, která zabraňuje růstu nádorů.

Ukázalo se také, že elektromagnetické pole ELF inhibuje lék na rakovinu prsu tamoxifen v lidských buněčných kulturách. Tamoxifen se rovněž používá k prevenci růstu rakovinných buněk. Epidemiologické studie na ženách a mužích ukázaly, že EMF zvyšuje riziko rakoviny prsu u obou pohlaví.

Radiofrekvence z mobilních telefonů byla rovněž spojena s rakovinou prsu.

Tchajwanská studie provedená v roce 2020 na ženách s rakovinou prsu zjistila, že u těch, které před spaním běžně používají chytrý telefon, je riziko rakoviny prsu o 43 % vyšší.

Vyššímu riziku mohou být vystaveny také ženy, které si běžně přikládají mobilní telefon k prsu. Ukázala to americká studie z roku 2013, která zkoumala čtyři neobvyklé případy rakoviny prsu u žen mladších 40 let bez rodinné anamnézy nebo genetických predispozic.

Rakovina prsu se obvykle vyskytuje u žen starších 50 let s rodinnou anamnézou nebo určitou genetickou predispozicí. Autoři proto pátrali po dalších příčinách a zjistili, že všechny pacientky nosily své chytré telefony pravidelně až 10 hodin denně přímo u prsou v podprsence po dobu několika let a v oblastech prsou bezprostředně pod telefony se jim vyvinuly nádory.

Náročný výzkum

Navzdory výše uvedeným studiím je podle Dr. Carpentera obtížné definitivně prokázat, zda EMF způsobují rakovinu.

Vzhledem k celosvětově rozšířenému používání elektřiny a telekomunikací je téměř nemožné najít neexponovanou skupinu pro srovnání ve studiích o výskytu rakoviny.

Dalším z problémů je, že biologie je velmi složitá; ne všechny buňky reagují na EMF a ne všechna EMF vyvolávají biologickou reakci. Buňky se mohou chovat velmi odlišně v závislosti na biochemických procesech v buňce v době expozice. Dokonce i vzorky stejné buněčné linie ze stejných laboratoří mohou na EMF reagovat odlišně.

Existují také publikace výzkumů vedených vědci, kteří nemají zkušenosti s výzkumem účinků elektromagnetických polí. Například výzkumníci, kteří testují magnetická pole na buněčných kulturách v inkubátorech, mohou přehlédnout, že samotný inkubátor může vyzařovat silnější magnetická pole, čímž se studie stává neplatnou.

K neprůkazným souvislostem mezi EMF a rakovinou mohou přispívat i finanční motivace v rámci průmyslu. Nezávislý výzkum Dr. Carpentera a emeritního profesora Henryho Laie z Washingtonské univerzity odhalil, že studie financované průmyslem často nenacházejí žádnou souvislost mezi EMF a zdravotními účinky. Naopak nezávislé a vládou financované výzkumy mají tendenci souvislost zjišťovat.

„Vždycky můžete zjistit, že studie nemá žádný účinek, pokud ji navrhnete chybně,“ řekl Dr. Carpenter. „Myslím, že telekomunikační průmysl v mnoha ohledech velmi záměrně kalí vodu tím, že podporuje zveřejňování výsledků, které jsou navrženy tak, aby žádný účinek neprokázaly.

„A proto,“ pokračoval, konstatují, že výsledky o EMF způsobujících rakovinu „jsou rozporuplné a neprůkazné.“

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Americký prezident Biden přijal v Oválné pracovně českého premiéra Fialu
Americký prezident Biden přijal v Oválné pracovně českého premiéra Fialu

Americký prezident Joe Biden dnes krátce po 15:30 místního času (21:30 SELČ) přivítal v Oválné pracovně Bílého domu českého premiéra Petra Fialu.

„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva
„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva

Švýcarská vláda dle evropského soudu porušila lidská práva svých občanů, protože nepřijala dostatečná opatření na ochranu před klimatickými riziky. Jak vnímají toto, pro mnohé kontroverzní, rozhodnutí česká ministerstva a politici?

Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni
Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni

Dnes začínají jednotné přijímací zkoušky na šestiletá a osmiletá gymnázia, druhý termín je vypsaný na středu.

Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát
Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát

Ministerstvo vnitra předložilo novelu, která se podle kritiků snaží obejít omezení evropského aktu pro používání technologií s funkcí rozpoznávání obličejů. Biometrické kamery se běžně používají v autoritářských režimech.

Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka
Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministrem Marianem Jurečkou připravuje další novelu zákoníku práce. Novela by mimo jiné měla umožnit větší flexibilitu zaměstnanců na trhu práce.