Kubánci stále v rekordním počtu utíkají ze zhoršující se ekonomické situace, zatímco starší lidé zůstávají a bojují o přežití s měsíčním důchodem 10 dolarů, který jim komunistický režim vyplácí, a s kritickým nedostatkem základních zásob.
Nedostatek potravin, elektřiny, zdravotnického vybavení a léků vyvolal v letošním roce neustálé protesty a vedl k pokračujícímu odlivu dospělých lidí v produktivním věku z Kuby.
Důsledkem je téměř zničující dopad na důchodce v zemi.
„Je to noční můra ve všech směrech. Tohle je SOS. Kuba se chystá na fatální kolaps,“ řekl Ramón Saúl Sánchez, dlouholetý aktivista proti kubánskému režimu a předseda Demokratického hnutí v Miami.
„Lidé, zejména zvenčí, si opravdu nedokáží představit, že by starší lidé museli žít v tak nelidských podmínkách,“ řekl Sánchez deníku Epoch Times.
„Kvůli zhoršující se ekonomice a nezájmu kubánského režimu se nepomáhá těm, kteří to potřebují. Starobní důchod vám možná umožní koupit si tucet vajec měsíčně. To je vše.“
Podle údajů Kubánského výzkumného institutu a Floridské mezinárodní univerzity patří Kuba s jednou z nejstarších populací v Latinské Americe k zemím s vysokým počtem obyvatel starších 65 let.
Zpráva uvádí, že počet starších závislých osob na každých 100 dospělých osob v produktivním věku by mohl brzy dosáhnout 28 a prudce rostoucí objem odlivu migrantů, který začal v roce 2022, tento problém ještě zhoršil.
Podle údajů Celní a pohraniční ochrany USA zadrželi agenti pohraniční stráže ve fiskálních letech 2022 a 2023 téměř 425 000 nelegálních přistěhovalců z Kuby.
Ve fiskálním roce 2024 jich bylo do července zadrženo téměř 200 000.
Klesající porodnost také již několik desetiletí přispívá k rychlejšímu stárnutí kubánské populace.
Podle analýzy zveřejněné v časopise JSTOR se tento trend projevil v 80. letech 20. století, ale od roku 1978 je na Kubě porodnost pod úrovní reprodukce.
Autoři studie uvedli, že po revoluci Fidela Castra v roce 1959 se porodnost několik let šplhala nad hranici 30 narozených dětí na tisíc obyvatel.
Jakmile však počáteční optimismus komunistického režimu vyprchal, tato míra do konce 60. let 20. století klesla.
V roce 1980 klesla porodnost na Kubě na historické minimum 14 dětí na tisíc obyvatel.
Podle údajů společnosti Macrotrends je nyní porodnost na Kubě o něco vyšší než devět dětí na tisíc obyvatel.
V roce 2023 vystoupil v televizním pořadu Mesa Redonda zástupce vedoucího kubánského státního Národního statistického a informačního úřadu Juan Carlos Alfonso Fraga, aby vyjádřil obavy ze stárnutí kubánské populace.
Fraga uvedl, že země se již čtyři roky po sobě potýká s nízkou porodností a vysokou úmrtností.
Příbuzní Kubánců žijících na ostrově mezitím tvrdí, že nedostatek potravin a zdravotnického materiálu způsobuje jejich blízkým každodenní problémy s přežitím.
Sánchez uvedl, že lidé, kteří jsou příliš staří na to, aby pracovali, a žijí jen z 10 dolarů měsíčně ze státního důchodu, často postrádají řádné léky a výživu.
Komunistická strana země podle něj nemá zájem pomáhat svým nejzranitelnějším občanům, z nichž mnozí jsou bývalými stoupenci Castrovy revoluce nebo dokonce pro komunistickou stranu pracovali.
Sánchez uvedl, že zakořeněný kubánský režim si nyní stěžuje, že nemá dostatek peněz na vyplácení důchodů, a tvrdí, že finance země jsou příliš napjaté.
„Lidé umírají. Starší lidé omdlévají na ulicích z nedostatku výživy,“ dodal.
Každodenní boj o přežití starších obyvatel Kuby je pro Sáncheze osobní otázkou.
Zasílání pomoci
Sám Sánchez je v důchodovém věku a má blízkého přítele, kterému mnohokrát poslal zdravotnické vybavení a další potřeby.
Naposledy poslal zdravotnické potřeby poté, co si jeho přítel zlomil nohu.
Na Kubě je nedostatek i těch nejzákladnějších zdravotnických potřeb.
Sánchez popsal situaci, kterou jeho přítel řešil po příjezdu do nemocnice se zlomenou nohou na třech místech.
„Vzali použitou sádru, kterou měli v koutě, a obvázali jí koleno. Pak mu přiložili kus oblečení, které mělo sádru udržet na místě, a poslali ho domů.“
Když se noha nehojila, řekl lékař Sánchezovu příteli, že bude potřebovat operaci.
„Musel jsem mu poslat všechno, aby ho mohli operovat,“ řekl Sánchez s těžkým povzdechem. „Mluvím doslova o všem, co je potřeba k operaci.“
Bez balíčku urgentní péče obsahujícího antibiotika, obvazy, stehy a i anestetika by podle Sáncheze operace jeho přítele nebyla možná.
Stejně jako mnozí jiní i většina rodiny jeho přítele ostrov opustila nebo zemřela.
Sánchez uvedl, že jeho organizace pomáhá stovkám Kubánců ve stejné situaci. Někteří mají rodiny ve Spojených státech, které jim mohou poslat zásoby, ale jiní jsou uvězněni a nemají vůbec žádné záchranné lano.
Je velký nedostatek léků, protože režim zbankrotoval a nikde na světě nemá žádný kredit.
Orlando Gutiérrez-Boronat, spoluzakladatel a mluvčí Kubánského demokratického ředitelství
„Podobné telefonáty máme každý den,“ řekl.
To potvrdil i Orlando Gutiérrez-Boronat, spisovatel, spoluzakladatel a mluvčí Kubánského demokratického ředitelství.
„Je velký nedostatek léků, protože režim zbankrotoval a nikde na světě nemá žádný kredit,“ sdělil deníku Epoch Times prostřednictvím textové zprávy.
Podle Boronata nyní starší lidé platí neúměrnou cenu za léta špatného hospodaření ze strany kubánského režimu.
To se týká zejména zdravotní péče vzhledem k vyššímu počtu zdravotních potíží, které postihují starší lidi.
V reakci na rostoucí krizi kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v březnu propustil ministra hospodářství Alejandra Gila Fernándeze.
To podtrhuje řada zpráv o nedostatku zdravotnických pracovníků a vody v kubánských nemocnicích.
Boronat uvedl, že je akutní nedostatek zdravotnického personálu, protože režim posílá mnoho lékařů do zahraničí, zatímco jiní odcházejí dobrovolně.
Dodal, že je běžnou praxí, že ve většině havanských nemocnic mají pohotovostní služby na starosti studenti medicíny.
Je to obraz, který existuje v ostrém kontrastu s údajným statusem Kuby jako vzorového příkladu státní zdravotní péče.
Nadace Victims of Communism Memorial Foundation uvedla, že tento rozpor existuje proto, že na Kubě existuje vícestupňový přístup ke zdravotní péči a přístup ke kvalitnímu ošetření je vyhrazen lékařským turistům a vysoce postaveným členům komunistické strany.
Pro místní obyvatele je situace zcela odlišná, uvedla nadace ve své zprávě.
„Kubánský zdravotnický systém je zhroucený a nemá odpovídající vybavení ani zásoby,“ uvádí se ve zprávě.
Zpráva se odvolává na terénní výzkum, který ukázal, že „spotřebitelé jsou při uspokojování svých základních potřeb ve velké míře závislí na černém trhu nebo neformální ekonomice“, které jim dodávají přátelé, rodina nebo charitativní organizace ze zámoří.
Analýza dále uvedla, že mezi běžné položky, které Kubánci obvykle získávají mimo systém zdravotní péče, patří léky proti nachlazení a chřipce, chirurgické a zubní vybavení a léky proti bolesti.
Dopad selhávajícího systému zdravotní péče na Kubě je ještě závažnější u starších lidí.
Podle výzkumu Národní rady pro stárnutí má téměř 80 % z nich dvě nebo více nemocí.
„Je dobře známo, že starší obyvatelé Kuby, kteří jsou schopni se najíst a obléci, dostávají peněžní převody od svých rodin ze zahraničí,“ řekl Boronat. „Žádný důchodce nemůže žít z důchodu, který dostává.“
Dodal, že mnoho bezdomovců na Kubě jsou osoby v důchodovém věku, kterým chybí podpora zvenčí.
Sánchez uvedl, že i členové režimu jsou opuštěni, protože stárnou a přestávají pracovat.
„Lidé, kteří bojovali za [komunistickou] revoluci, se nyní hlásí a říkají: ‚Položil jsem život za revoluci.‘ Vidíme to nyní všude,“ řekl.
Obcházení režimu
Sánchez uvedl, že on a další Kubánci žijící v exilu v zahraničí si musí dávat pozor, aby neuvedli své jméno na nic, co posílají svým blízkým na ostrov.
Důvodem je podle něj to, že pokud jste pro vládnoucí stranu persona non grata, bude vám vše, co pošlete, zabaveno.
Sánchez vysvětlil, že pomáhal sbírat a posílat kontejnery s potravinami, ale musí se to dělat „skrytým způsobem“, aby se zboží dostalo přes kubánskou celnici.
Nedávno poslal na ostrov všeobecné zásoby v hodnotě 500 dolarů.
Sánchez uvedl, že v Miami jsou běžné obchody určené pro Kubu, které nabízejí vše od zdravotnických potřeb až po spotřebiče pro ty, kteří chtějí poslat věci své rodině.
„Často uslyšíte: ‚Našel jsi někoho, kdo by poslal teploměr?‘ nebo ‚Jak najdu někoho, kdo by poslal ortopedické boty?‘“
Kubánský režim si podle něj bere značný podíl z toho, co na Kubu přichází, a největším problémem je dostat důležité zásoby do rukou těch, kteří je potřebují.
Také uvedl, že Spojené státy sice nebrání snahám o zasílání humanitární pomoci, ale komunistická strana ano.
„Jsme hlavním zdrojem humanitární pomoci pro kubánský lid. Americké embargo tomu nebrání.“
Skupina Human Rights Watch upozornila, že ekonomická krize na Kubě si vybírá těžkou daň na obyvatelích. Kromě nedostatku potravin a léků jsou významným problémem výpadky elektřiny.
Analýze událostí z roku 2023 uvedla, že od února trpěli Kubánci každý den tříhodinovými výpadky proudu po dobu několika měsíců.
Někteří kubánští představitelé obviňovali z nemožnosti získat důležité léky americké embargo, které bylo pro vládu po desetiletí univerzální výmluvou.
Toto vysvětlení však mnohým vyznívá do prázdna, protože s Kubou již léta obchodují země, včetně biotechnologických gigantů, jako jsou Čína a Brazílie.
„Zdravotní péče o obyvatelstvo není pro režim prioritou. Nejvíce je poškozena stárnoucí část obyvatelstva, která potřebuje nejvíce léků,“ uvedl Boronat.
Průměrná délka života na Kubě se snížila ze 78,07 let v letech 2014–2016 na 77,7 let v letech 2018–2020.
Na otázku, proč starší obyvatelé neutíkají z Kuby se svými rodinami, Sánchez odpověděl: „Mnoho z nich v důchodu nemá prostředky na to, aby si koupilo letenky a dostalo se pryč. Žijí ve velmi zoufalé situaci.“
Mladší generace podle něj prodávají vše, co mají, kromě oblečení na sobě, jen aby mohli odejít.
Jiní hazardují a překračují nebezpečnou Floridskou úžinu, aby získali šanci žít mimo dosah komunistické Kuby.
Podle Sáncheze jsou i starší obyvatelé ochotni riskovat přechod zrádných vod mezi Kubou a Floridou.
Popsal nedávný případ, kdy zorganizoval pomoc při evakuaci opuštěného staršího muže, který ve svém domě hladověl.
Muž tragicky zemřel pouhé dva dny po převozu do nemocnice.
–ete–
