Celosvětová produkce kávy je v ohrožení, farmáři hledají nová řešení

Carmen Alvarezová a její manžel Francisco Mamani pracují s kávovníky poblíž bolivijského národního parku Amboro už 30 let. Za tu dobu zažili nejeden environmentální nezdar.

Káva byla vždy křehkou rostlinou, která vyžaduje specifické mikroklima, aby se jí dobře dařilo. Boj s houbovitými chorobami a škůdci je jen součástí práce.

Většina pěstitelů v zemích světového „kávového pásu“ se s těmito problémy umí dobře vypořádat – každá sezóna přináší jinou výzvu.

Podle společnosti Expert Market Research byl celosvětový trh s kávou, která je jednou z nejobchodovanějších komodit na světě, v loňském roce oceněn na 138 miliard dolarů. FairTrade uvádí, že toto odvětví zaměstnává zhruba 125 milionů lidí v nejméně 70 zemích.

Alvarezová uvedla, že období dešťů i sucha se stávají méně předvídatelnými, což je nejvíce patrné od doby před několika lety. V důsledku toho je nyní obtížnější předvídat nákazy a choroby, které kávu postihují, a je obtížnější je potlačovat.

Rodina Alvarezových, která provozuje plantáž a také pražírnu kávy Buenavisteno, není sama.

Stále větší boj o zdravou úrodu je součástí širšího vzorce, který postihuje světové producenty. S nevyzpytatelností počasí a ročních období se stále více rozšiřují choroby, které ohrožují budoucnost pěstitelů po celém světě.

Houbovité onemocnění známé v oboru jako rez kávová je jednou z hlavních chorob, které kávu postihují – zejména kmeny arabika – a šíří se jako patogen.

Podle studie zveřejněné v lednu byla obávaná rez kávová poprvé zjištěna v Saúdské Arábii, v zemi, která ukrývala jednu z mála zbývajících kávových oblastí bez výskytu této choroby.

Výskyt rzi kávové byl poprvé zaznamenán v srpnu 2023 na plantážích v hornatém okrese Fyfa. Tato oblast leží v srdci saúdskoarabské oblasti produkce kávy v Džazánu.

V důsledku narůstajícího vlivu nemocí a hmyzu spolu s měnícím se počasím jedna studie v časopise Science odhaduje, že hrozí vyhynutí 60 % všech druhů kávy.

Není to však poprvé, co vědci označili kávu za ohroženou vyhynutím v důsledku vývoje a změn klimatu.

Jedna studie z roku 2012 uvádí, že divoké odrůdy kávy arabika – známé svou nejlepší chutí – by mohly vyhynout mnohem dříve než na konci tohoto století.

Přečtěte si také:

Největší spotřebu kávy na osobu mají ve Finsku, 26 kilogramů kávy na osobu, tedy celkem 144 milionů kilogramů kávy. Běžný Fin vypije za den až devět šálků kávy.  Česká republika se nachází ve spotřebě kávy na pomyslném 35 místě z 88 měřených zemí. Spotřeba kávy je zde 3 kilogramy na osobu, celkem tedy asi 32 milionů kilogramů kávy.

Ve Spojených státech se podle údajů společnosti Cafely v současnosti spotřebuje 729 milionů kilogramů kávy ročně.

Tváří v tvář trojí hrozbě

Někteří pracovníci v oboru předpovídají v příštích letech výrazné ztráty.

„Výzkumy ukazují, že počet regionů nejvhodnějších pro pěstování kávy se během příštích zhruba 25 let sníží na polovinu,“ řekla deníku Epoch Times Amanda Archila, výkonná ředitelka organizace Fairtrade America. Organizace uvádí, že spolupracuje s více než 2 miliony farmářů po celém světě, díky čemuž má přehled o problémech pěstitelů kávy.

Archila uvedla, že země jako Brazílie, Vietnam, Indonésie a Kolumbie jsou obzvláště postiženy změnou teplot.

„Pro pěstitele kávy to znamená dramatickou změnu v tom, jak hospodařit – nebo zda vůbec hospodařit,“ řekla.

„Někteří se mohou rozhodnout pěstovat plodiny, které jsou pro nové prostředí vhodnější. Někteří se mohou přestěhovat. Někteří mohou zemědělství úplně opustit a hledat stabilnější a výnosnější práci.

„Jistě víme, že v sázce jsou již tak nestabilní zdroje obživy, v sázce jsou rodiny a komunity po celém světě.“

Rostliny jsou menší a tenčí než dříve a škůdci a choroby se šíří mnohem snadněji.

Amanda Archila, výkonná ředitelka Fairtrade America

Archila uvedla, že zemědělci s certifikátem Fairtrade v Kolumbii hlásí vážné problémy s nepravidelnými srážkami.

„Na srážky čekají celé měsíce. Slunce je tak žhavé, že jim vysušuje studny a nemají dostatek vody na rychlé zavlažování plodin,“ řekla.

„Rostliny jsou menší a tenčí než dříve a škůdci a nemoci se šíří mnohem snadněji.“

Kávovníkům se daří ve vlhkém tropickém podnebí, a proto přirozeně potřebují hodně vody. Příliš mnoho jí však může být stejně škodlivé.

Silné deště, zejména v období sucha, mohou vést k erozi a ztrátě živin v půdě, zanechávajíc nasycené kořenové systémy náchylné k chorobám a hnilobě.

Nehledě na problémy se někteří nehodlají vzdát svých mnohageneračních farem.

Alvarezová uvedla, že její rodina začíná být kreativní v řešení problémů, které sužují jejich produkci kávy.

„Připravujeme různé přípravky na léčení a ochranu před chorobami,“ řekla.

Jedním z druhů hmyzu, který Alvarezová popsala, je Leucoptera coffeella.

Brouk se zavrtává do kávovníku a ničí ho stejně účinně jako rez kávová.

Když bylo období dešťů a sucha v okolí její farmy stabilní, bylo snadné hmyz předvídat a kontrolovat. Byl součástí ročních období, stejně jako deště.

Avšak s drastickými výkyvy srážek a teplot v okolí národního parku Amboro se podle ní útoky hmyzu staly každodenním bojem.

Nepředvídatelné počasí je pohroma. Není jako brouk, kterého můžeme vidět a zabít.

Carmen Alvarezová, pěstitelka kávy

„Nepředvídatelné počasí je pohroma. Není to jako brouk, kterého můžeme vidět a zabít. Prší, když nemá, nebo je zima, když má být teplo. Je velmi obtížné rostliny ochránit,“ řekla paní Alvarezová.

Pro tento jev se používá v celé oblasti Buena Vista termín „damping“ – k popisu vlivu náhlých a nevyzpytatelných změn počasí na kávovníky.

Alvarezová uvedla, že si vybírá velkou daň na sazenicích mladších než 1 rok, ale všimla si, že delší období extrémního počasí začínají ovlivňovat i dobře zavedené rostliny, které jsou staré 5 let a více.

„Má to vliv na krček [stonek] kávy. Rostlina pak rychleji usychá,“ řekla.

Na otázku, jak se s tímto jevem vypořádává, odpověděla, že stále zkoušejí různé metody. Zatím vypozorovala, že na rostliny, které onemocní v důsledku divokých změn počasí, dobře funguje dřevěný popel.

Kromě popela Alvarezová uvedla, že její rodina používá také prací mýdlo, vápno a síru v boji proti houbovým chorobám a škůdcům.

„To je také důvod, proč pěstujeme castillo [kávu]; je odolnější,“ řekla.

Speciální odrůdy

Z více než 100 druhů kávy pocházejí všechny z jedné ze dvou čeledí: arabika nebo robusta.

Odrůdy arabika jsou proslulé svým chuťovým profilem a obvykle obsahují více kofeinu než jejich protějšky z robusty. Některé oblasti pěstování kávy se zaměřují na pěstování výhradně kávy arabika kvůli vysoké kvalitě zrn.

Zdroj chuti, kterou nabízejí slavné odrůdy arabika, jako jsou Typica, Heirloom a Bourbon, je však také součástí problému: nedostatek genetické rozmanitosti.

Tímto problémem trpí všechny čisté odrůdy arabika, díky čemuž jsou mnohem křehčí a náchylnější k problémům prostředí než jejich bratranci z odrůdy robusta.

Studie zveřejněná v dubnu v časopise Nature označila nízkou genetickou rozmanitost odrůd arabiky za překážku jejího přežití a uvedla, že „úzký genetický základ jak pěstované, tak divoké moderní arabiky představuje hlavní nedostatek a zároveň překážku pro její šlechtění“.

Jeden z autorů studie, Patrick Descombes, poznamenal: „Káva není plodinou, která by byla intenzivně křížená, jako je tomu například u kukuřice nebo pšenice, za účelem vytvoření nových odrůd. Lidé si většinou vybrali odrůdu, která se jim líbila, a tu pak začali pěstovat.

„Takže odrůdy, které máme dnes, tu byly pravděpodobně už dlouho.“

Proto se rozvíjejí programy šlechtění kávy, které mají zvýšit genetickou variabilitu a vytvořit kávu odolnější vůči klimatu.

Odrůdy robusty jsou přirozeně pevnější a odolnější vůči houbovým infekcím a škůdcům. Mnoho novějších druhů kávy, které se používají v zemích s maloprodukcí, jako je Bolívie, jsou hybridy arabiky a robusty.

To je případ i odrůdy castillo, kterou pěstuje Alvarezová.

Jedná se o hybrid arabika-robusta, který si podle ní rychle získal oblibu u pěstitelů v okolí jejího rodného města Buena Vista.

Káva castillo byla v Kolumbii vyšlechtěna v průběhu pěti generací a v současnosti patří k nejrozšířenějším druhům kávy pěstovaným v zemi. Je všeobecně známá pro dobré výnosy a je odolná vůči kávové rzi.

Zatímco specializované pražírny považují hybridní odrůdy arabiky a robusty, jako je castillo, za méně kvalitní, Alvarezová s tím nesouhlasí. Je přesvědčena, že způsob pražení kávy je stejně důležitý jako genetika, když jde o to, aby káva měla skvělou chuť.

V ruce držela pánev s čerstvě upraženými zrny a řekla: „Tohle je castillo. Jeho chuť je velmi dobrá.“

Navzdory problémům s přežitím, kterým káva čelí, existují důkazy, že rostlina v dávné minulosti přečkala velké globální klimatické změny.

Modelování, které použili vědci z univerzity v Buffalu, ukazuje, že káva arabika, která pochází z Etiopie, přežila období „nízké populace“ před 20 000 až 100 000 lety.

Současný prudký nárůst cen kakaa nám může napovědět, co se pravděpodobně stane v dodavatelském řetězci kávy.

Amanda Arcilla, výkonná ředitelka Fairtrade America

To se zhruba překrývá s obdobím delšího sucha a chladnějších klimatických podmínek, které postihlo stejnou část Afriky před 40 000 až 70 000 lety.

I když to může být pro milovníky kávy z dlouhodobého hlediska útěchou, podle Archily mohou spotřebitelé očekávat blízké zvýšení cen.

„Můžeme se podívat na současný prudký nárůst cen kakaa, který nám napoví, co se pravděpodobně stane v dodavatelském řetězci kávy,“ řekla.

„Pěstitelé kakaa se potýkají s nízkými sklizňovými výnosy. Obchodníci a velké nadnárodní potravinářské společnosti nyní platí za kakao nejvyšší ceny v historii a hledají jiné přísady, aby vytvořili čokoládové výrobky s menším množstvím kakaa. Zákazníci tento dopad pociťují na svých peněženkách.“

Index cen nápojů Světové banky dosáhl v únoru třináctiletého maxima, k čemuž přispěly zejména prudce rostoucí ceny kakaa a kávy robusta.

Jiná analýza komodit provedená společností InvestingHaven předpovídá, že cena kávy se do roku 2025 zdvojnásobí, částečně kvůli faktorům nabídky a poptávky.

V Bolívii se Alvarezová a další pěstitelé kávy poblíž Buena Visty snaží být kreativní, aby se vypořádali s ekologickými překážkami, které se na ně valí.

S povzdechem a pokrčením ramen řekla: „Musíme se prostě přizpůsobit a zkoušet nové věci.“

–ete–