Základy americko-čínského konfliktu ukazují na širší konfrontaci.
Analýza zpráv
WASHINGTON – Nově zvolený prezident Donald Trump se během svého druhého funkčního období chystá eskalovat odstrašování komunistické Číny od jejich agresivních taktik.
První Trumpova vláda odklonila americko-čínské vztahy od pozice partnerů ke strategickým konkurentům. Začala omezovat přístup Číny k americké chipové technologii a kapitálu a označila Indo-Pacifik za prioritní oblast pro Spojené státy, což je trajektorie, v níž Bidenova administrativa pokračovala.
Trump na konci svého prvního funkčního období na vlastní kůži zažil výsledek důvěry v komunistický režim. Spojené státy byly tvrdě zasaženy pandemií covidu-19, která vypukla v Číně a kterou Komunistická strana Číny (KS Číny) zprvu utajovala. První fáze obchodní dohody s Čínou z ledna 2020, která měla vyvážit obchodní deficit, zůstala z velké části nenaplněna.
Při svém posledním oficiálním setkání s prezidentem Joe Bidenem letos 16. listopadu vůdce čínského režimu Xi Jinping prohlásil, že je připraven s nastupující Trumpovo administrativou spolupracovat. „Cíl Číny, kterým je stabilní, zdravý a udržitelný vztah mezi Čínou a USA, zůstává nezměněn,“ řekl Xi Jinping.
Když Xi nedávno blahopřál Trumpovi k jeho znovuzvolení, řekl, že obě země „spoluprací získají a konfrontací ztratí“. Odborníci říkají, že lze očekávat konfrontaci.
Yuan Hongbing, bývalý profesor práv na Pekingské univerzitě nyní žijící v Austrálii chodíval se Xi Jinpingem v 80. letech na pitky. Xi byl v té době zástupcem primátora města Xiamen v pobřežní provincii Fujian. Yuan řekl The Epoch Times, že „konflikt osudu“ Xi a Trumpa je „nevyhnutelný“.
Yuan řekl, že Xi Jinping je odhodlán oživit mezinárodní komunistické hnutí a ovládnout budoucnost lidstva ve jménu komunismu. Čínský vůdce to nazývá „společenstvím společného osudu“, což je strategicky v rozporu s Trumpovým ideálem „udělejme Ameriku znovu skvělou“.
Zatímco Yuan Hongbing dlouho obhajoval, že by Spojené státy a Čína mohly „koexistovat mírumilovně“, Yuan řekl, že takové výroky odrážejí povahu komunistické strany – říkat hezké věci na veřejnosti a přitom v praxi škodit.
David Arase, profesor mezinárodní politiky na Hopkins-Nanjing Center pro čínská a americká studia na Univerzitě Johnse Hopkinse v čínském městě Nanjing, přirovnal Xiův výrok k čínskému výrazu o dvou tygrech: jeden má na starosti východní horu a druhý tu západní.
„Jenže jsme v globalizovaném světě. Svět se už takto nerozděluje,“ řekl a označil čínský přístup za „zásadně anachronický“.
„USA neřeknou jen tak: ‚Dobře, myslím, že všechny naše investiční, obchodní a bezpečnostní zájmy necháme v Asii a přenecháme je vám, protože si to zasloužíte. Usadíme se tady na západní polokouli‘,“ řekl Arase pro The Epoch Times a dodal: „Nemyslím si, že to takhle bude fungovat.“
Základní střet ekonomických zájmů
Od Trumpova odchodu z Bílého domu v lednu 2021 se konkurenční prostředí Spojených států a Číny změnilo. Spojené státy se potýkají s vysokou inflací na domácím trhu a jsou vyčerpány poskytováním vojenské pomoci jak Ukrajině tak Izraeli.
V Číně pandemie prohloubila dlouholeté problémy s modelem hospodářského růstu založeného na zadlužování. Podle tržních analytiků se očekává, že druhá největší světová ekonomika letos nedosáhne svého pětiprocentního cíle, a to ani přestože od 24. září zveřejnila stimulační balíčky ve výši více než 2 biliony dolarů.
Během Bidenovy vlády výrazně vzrostla čínská výroba dotovaná Xiho desetiletým průmyslovým programem „Made in China 2025“.
Americká ministryně financí Janet Yellenová 22. října uvedla, že čínské stimulační balíčky nezvedly domácí spotřebu, a tudíž nevyřešily problém nadměrné kapacity. Opakovaně nastolila otázku souvisejícího dumpingu čínské produkce do zbytku světa.
Podle Nicka Iacovella, místopředsedy Koalice pro prosperující Ameriku (CPA), organizace zastupující výhradně společnosti, kteří vyrábí ve Spojených státech, zůstává nadkapacita Číny zásadním střetem zájmů mezi oběma zeměmi.
„Komunistická strana Číny si prostě nemůže dovolit omezit svou nadprodukci. Je to jediný způsob, jak stimulují ekonomický růst v celé zemi.“
Nick Iacovella, místopředseda Koalice pro prosperující Ameriku
„Snažili jsme se jednat s Čínou. Nefunguje to, a upřímně řečeno, nikdy to fungovat nebude kvůli základům jejich ekonomiky. Nemá to nic společného s diplomacií,“ řekl The Epoch Times a dodal: „Komunistická strana Číny si prostě nemůže dovolit omezit svou nadprodukci. Je to jediný způsob, jak stimulují ekonomický růst v celé zemi.“
Vývoz zůstává jedním z mála světlých míst čínské ekonomiky. Export v říjnu meziročně vzrostl o 12,7 %, nejrychleji za 27 měsíců. Toto zvýšení bylo z velké části způsobeno tím, že dovozci hromadili zboží v očekávání zvýšených cel, protože mnozí očekávali Trumpovo znovuzvolení.
Během svého prvního funkčního období vedl Trump téměř dva roky obchodní válku s Čínou, přičemž cla používal jako jednu z hlavních vyjednávacích pák. V roce 2020 obě země dosáhly první fáze obchodní dohody, ve které Čína souhlasila, že během dvou let nakoupí americké produkty v hodnotě 200 miliard dolarů. Není překvapením, že Peking svůj slib nesplnil.
Během kampaně s farmáři ve Smithtonu v Pensylvánii poblíž Pittsburghu, Trump 23. září řekl, že pokud bude znovu zvolen, jeho první telefonát bude Xi Jinpingovi, kterého vybídne, aby dohodu dodržel.
Přímá komunikace
Arase uvedl, že očekává, že Trump věnuje vztahům mezi USA a Čínou „hodně osobní pozornosti“.
Poznamenal, že přímá komunikace obou nejvyšších vůdců by mohla nižším úředníkům nabídnout jasnější pokyny.
„Trump je ten typ člověka, který prostě zvedne telefon, zavolá a promluví si se Xi Jinpingem, takže si myslím, že to bude vlastně dobrá věc,“ řekl Arase.
Číňané se mohou pokusit najít způsob, jak ve Spojených státech investovat a uzavřít dohody, které by jim přinesly užitek, uvedl Arase.
Během kampaně Trump nevyloučil možnost uzavření dohod s Čínou. Během svého projevu na Republikánském národním shromáždění řekl, že by uvítal, kdyby Čína vyráběla auta ve Spojených státech.
Arase to označil za „pobídku pro Čínu, aby se angažovala“. Prohlásil, že Číňané by se mohli pokusit najít způsob, jak investovat ve Spojených státech a uzavřít dohody, které by jim přinesly užitek.
Arase nicméně není ohledně uzavírání dohod příliš optimistický. Od roku 2022 čínský vůdce povzbuzuje Čínu a členy strany, aby se „odvážili bojovat“ a „byli dobří v boji“ v kontextu agrese proti Spojeným státům a Západu.
„Čína se celým tím vyprávěním o boji tak uzavřela, že si nemyslím, že by Xi mohl dělat kompromisy s USA,“ míní Arase. Podle něj se Trump i tak může pokusit uzavřít dohodu s Čínou, ale vzhledem k tomu, co se stalo s první dohodou, Trump se postará o tvrdé následky, pokud Čína slib znovu nedodrží.
Naproti tomu Iacovella nevěří, že Trump během svého druhého funkčního období vyjedná další dohodu s Čínou. „Žádné další vyjednávání ani páky nebudou,“ prohlásil s tím, že Trump a viceprezident J. D. Vance pochopili trýznivý dopad na americké komunity způsobený obchodní nerovnováhou s Čínou, kterou Iacovella popisuje jako „ránu, kterou si způsobili sami“ Američané tím, že dovolili Číně, aby se ve Spojených státech zbavila své nadprodukce.
Zrychlené zbavování se závislosti
Iacovella očekává, že Trump zvýší cla hned, jakmile nastoupí do úřadu. Také předpokládá stimulaci domácí průmyslové výroby, omezení schopnosti Číny získávat finanční prostředky z amerických kapitálových trhů a zákaz pro čínské podniky přijímat federální dotace plynoucí ze zákona o snižování inflace, který slouží k podpoře zelených investic.
Pokud Trump výše uvedené politiky zavede, Iacovella očekává, že „strategické zbavování se závislosti (na Číně), které již začalo, bude pokračovat mnohem rychlejším tempem“. Na konci Trumpova prvního funkčního období se newyorská burza rozhodla vyřadit čínské akcie, zejména tři státní telekomunikační giganty – China Mobile, China Telecom Corp. a China Unicom. Šlo o následek exekutivního nařízení z listopadu 2020, které zakazovalo americké investice do společností s vazbami na čínskou armádu a zákona z prosince 2020, který nutí zahraniční společnosti kotované na amerických burzách dodržovat americká účetní pravidla.
Bidenova administrativa dokončila 28. října pravidla pro omezení amerických investic v Číně do technologií souvisejících s národní bezpečností, jako je umělá inteligence, chipy a kvantové počítače.
Na článku se podílel Xin Ning.
–ete–
