Aktualizace v 9:00
Nově zvolený americký prezident Donald Trump se chystá hned první den ve funkci podepsat nařízení o zavedení 25procentního cla na veškeré zboží z Mexika a Kanady, k tomu zavede ještě dodatečné desetiprocentní clo na čínské výrobky. S odvoláním na Trumpovo vyjádření na sociální síti o tom informují tiskové agentury. Trump se ujme nejvyššího úřadu 20. ledna.
„Jako jedno z mých prvních nařízení podepíši 20. ledna všechny potřebné dokumenty, abych mohl Mexiku a Kanadě účtovat pětadvacetiprocentní clo na všechny výrobky, které přicházejí do Spojených států,“ napsal Trump. Cla podle něj zůstanou v platnosti, dokud obě země nezakročí proti drogám, zejména fentanylu, a proti migrantům, kteří nelegálně překračují hranice s USA.
Pokud jde o Čínu, Trump obvinil Peking, že nepodnikl dostatečně důrazné kroky proti přílivu drog. „Dokud se to nezastaví, budeme Číně na veškeré zboží přicházející do USA účtovat dodatečné desetiprocentní clo nad rámec jakýchkoli dalších cel,“ uvedl.
Není jasné, zda Trump své hrozby skutečně splní, anebo zda je použije jako vyjednávací taktiku před nástupem do Bílého domu, poznamenala agentura AP.
Trump už dříve sliboval, že Číně odebere doložku nejvyšších výhod a uvalí na dovoz z Číny cla se sazbou přes 60 procent, tedy mnohem vyšší než za svého prvního prezidentského mandátu, uvedla agentura Reuters.
Myšlenku, že Čína vědomě umožňuje dodávky látek pro výrobu fentanylu do USA, označil mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-jü za zcela v rozporu s fakty a realitou. „Čína věří, že ekonomická a obchodní spolupráce mezi Čínou a USA je oboustranně výhodná. V obchodní či celní válce nikdo nezvítězí,“ prohlásil.
Analytik Kinger Lau z investiční banky Goldman Sachs uvedl, že Trumpem navrhované dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží je nižší, než se očekávalo. Předpověděl, že Čína se bude snažit negativní hospodářské dopady vyšších cel kompenzovat snižováním úrokových sazeb, rozpočtovými stimuly a mírnou devalvací měny. Trump v předvolební kampani navrhoval zvýšení cel na dovoz z Číny o 40 procentních bodů na 60 procent.
„Řeči o clech zvyšují obavy z globální inflace, vytvářejí obavy ohledně hospodářského růstu a posilují geopolitickou nejistotu,“ uvedl analytik Andrew Ticehurst ze společnosti Nomura Holdings. „Prvotní reakcí trhů je silnější dolar, vyšší výnosy dluhopisů a slabší akcie,“ dodal.
Americký dolar dnes výrazně posiluje vůči mexickému pesu i kanadskému dolaru, zpevňuje i k čínskému jüanu. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, si krátce před 09:00 SEČ připisoval téměř 0,3 procenta na 107,10 bodu.
