Komentář
Čínská ekonomika je v mnohem horším stavu než v roce 2016 a druhý Trumpův mandát by ji mohl zcela destabilizovat.
Po oznámení, že Donald Trump byl znovu zvolen prezidentem, akciové trhy vzrostly, dolar posílil, jüan oslabil a Komunistická strana Číny (KS Číny) pravděpodobně propadla zoufalství. Obchodní válka, kterou Trump zahájil proti Číně během svého prvního funkčního období, zpomalila čínský růst, oslabila tamější měnu a zvýšila zadlužení. Čína však díky silné ekonomice první Trumpovu ofenzívu ustála.
Během svého druhého mandátu Trump slíbil, že vůči Číně zaujme ještě tvrdší postoj, a plánuje znovu jmenovat Roberta Lighthizera – hlavního architekta původní obchodní války s Čínou – na pozici obchodního zástupce USA. Lighthizer, známý svou klíčovou prací na vyčíslení krádeží duševního vlastnictví KS Číny na částku mezi 225 a 600 miliardami dolarů ročně, dlouhodobě doporučuje, aby se Spojené státy od Číny ekonomicky oddělily, což zopakoval ve své knize z roku 2023 No Trade Is Free (Žádný obchod není zdarma). Po odchodu ze své předchozí vládní funkce působil Lighthizer v Centru pro americký obchod při think tanku America First Policy Institute, který se zasazuje o to, aby byla Čína činěna odpovědnou za nekalé obchodní praktiky, krádeže duševního vlastnictví a porušování environmentálních standardů.
Čtyři roky Trumpových cel, čtyři roky Bidenových cel, dlouhé lockdowny spojené s covidem-19 a „zmírňování rizik“ ze strany evropských a G7 států udržely čínskou ekonomiku v krizi. Nezaměstnanost mladých dosáhla v srpnu téměř 19 procent, blízko rekordní hodnoty 21,3 procenta z roku 2023. Sektor nemovitostí klesá, ceny nových domů se propadají a dluh místních samospráv, podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF), dosáhl 8,4 bilionu dolarů. Na konci roku 2023 odhadl MMF celkový vládní dluh Číny na 20,7 bilionu dolarů, zatímco korporátní dluh činil přibližně 350 bilionů jüanů (48,76 bilionu dolarů). S HDP ve výši pouhých 18,2 bilionu dolarů je čínský národní dluh více než trojnásobkem velikosti tamní ekonomiky.
Lídr KS Číny Xi Jinping zahájil rozsáhlý stimulační balíček zaměřený na problémový trh s nemovitostmi, dluhy místních vlád a snižování úrokových sazeb. Klíčové kroky zahrnují snížení hypotečních sazeb, injekce likvidity pro podporu úvěrování a plán ve výši 1,4 bilionu dolarů na zmírnění dluhového zatížení místních vlád. Tyto kroky přinesly určitou úlevu, ale významně nezvýšily spotřebitelské výdaje. Podíl domácí spotřeby na HDP zůstává pod 40 procenty, což je o 20 bodů méně než světový průměr, což odráží Xiovu pokračující snahu přeměnit čínskou ekonomiku z modelu založeného na exportu na ekonomiku orientovanou na služby a spotřebu.
Navzdory svým cílům je Xi nucen znovu spoléhat na výrobu a export, aby podpořil ekonomiku po covidové pandemii, avšak tato strategie selhává. Jüan je již o 10 procent slabší než na začátku obchodní války, což omezuje schopnost KS Číny dále devalvovat měnu k podpoře exportu.
Většina analytiků se shoduje, že ekonomické problémy Číny jsou strukturální – vycházejí ze stárnoucí populace, masivních dluhů v realitním a veřejném sektoru a klesajících investic. Vzhledem k těmto hlubokým problémům většina odborníků předpovídá, že Čína nedosáhne svého cíle růstu o 5 procent.
Během svého prvního mandátu Trump zavedl cla až ve výši 25 procent na čínské výrobky. Tentokrát slíbil cla až 60 procent na čínský dovoz, což by mohlo vážně ochromit čínský exportní sektor. Čínská centrální banka by musela devalvovat jüan o přibližně 18 procent, aby kompenzovala tak vysoká cla, což by posunulo směnný kurz na 8,5 jüanu (přibližně 28 Kč) za dolar – a zasadilo by měně ničivý úder. Dvojice Trump–Lighthizer by mohla de facto zničit čínský průmysl, omezit exporty a zvýšit nezaměstnanost.
Téměř polovina čínských exportů pochází z firem se zahraničními investicemi, které by pravděpodobně byly nuceny přesunout své provozy do USA nebo spojeneckých zemí, jako je Indie, Thajsko, Indonésie a Vietnam. Tento přesun by dále zasáhl přímé zahraniční investice v Číně, které již v prvních pěti měsících letošního roku klesly o 28,1 procenta oproti stejnému období v roce 2023. Evropští lídři nyní vedou diskuse, protože očekávají, že Trump na ně bude tlačit, aby podpořili americké sankce proti Číně, což by mohlo tento pokles investic urychlit.
Dalším faktorem, který během první obchodní války hrál v Pekingu ve prospěch, byly americké covidové stimuly; velká část vládních peněz skončila nákupem čínských dovozů. Tentokrát však Peking tuto výhodu mít nebude. Xi nyní čelí posílenému Trumpovi, původnímu tvrdému kritikovi Číny, který má podporu příznivě naladěného Kongresu a americké veřejnosti, jež má rekordních 81 procent nepříznivých názorů na Čínu. Američané jsou nyní mnohem ochotnější podpořit obchodní válku a při oslabené čínské ekonomice by její obnovení mohlo Pekingu zasadit drtivý úder.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet postoje Epoch Times.
–ete–
