Milei zrušil 10 ministerstev, propustil 34 000 zaměstnanců veřejné správy a snížil výdaje o 30 procent – a Trumpovi lidé si toho všímají.
Na své první výročí ve funkci prezidenta Argentiny oznámil Javier Milei počáteční výsledky své neúnavné kampaně za snížení vládních výdajů, odstranění přílišné regulace a osekání státní byrokracie.
„Dnes vám s hrdostí a nadějí mohu říci, že jsme prošli zkouškou ohněm. Opouštíme poušť, recese skončila a země konečně začala růst,“ oznámil Milei Argentincům 10. prosince. Když v listopadu 2023 nastupoval do úřadu, Argentina, kdysi jedna z deseti nejbohatších zemí světa, byla v dysfunkčním stavu. Poté, co od roku 2001 třikrát nesplatila státní dluh, byla na dobré cestě opětovně selhat.
Roční míra inflace se v jihoamerické zemi blížila 200 procentům, míra chudoby přesahovala 40 procent, míra růstu mínus 1,6 procenta, fiskální deficit činil 15 procent HDP a měla chronický obchodní deficit.
Argentinci chtěli změnu a zvolili si proto do úřadu samozvaného libertariána. Milei získal největší většinu, jakou prezidentský kandidát kdy získal od obnovení svobodných voleb v roce 1983, přičemž 55,7 procenta hlasů překonal svého protikandidáta, úřadujícího ministra hospodářství Sergia Massu, který získal 44,3 procenta.
Za uplynulý rok Milei zrušil 10 z 18 argentinských ministerstev, omezil platy nejvyšších byrokratů a propustil 34 000 zaměstnanců veřejné správy, čímž snížil vládní výdaje o 30 procent. Po listopadových volbách v USA se Milei jako první zahraniční lídr setkal s Trumpem a členové nastupující Trumpovy administrativy pozorně sledují Mileiův pokrok v Argentině.
„Rozumný recept, jak napravit americkou vládu: škrty ve stylu Mileie, na steroidech,“ uvedl na sociální síti X Vivek Ramaswamy, který má spolu s Elonem Muskem vést Úřad pro vládní efektivitu.
Závod s časem
Po nástupu do úřadu pracovala Mileiova vláda, jako by závodila s časem s cílem přinést náznaky lepší budoucnosti, než dojde voličům trpělivost. Během prvního měsíce v úřadu vydal Milei „megadekret“, který zahrnoval 366 regulačních reforem, uvádí zpráva politického analytika z Cato Institute Iana Vásqueze a spoluautorky Guillerminy Sutter Schneiderové z Human Freedom Index.
Do konce prvního roku Mileiovy vlády bylo přijato 672 regulačních reforem spolu s odstraněním 331 předpisů a úpravou 341 dalších. Ty zahrnovaly opatření, jako je odstranění dovozních licencí a zrušení kontrol nájemného. Tyto činy nakonec podle zprávy vedly k 35procentnímu snížení cen domácích spotřebičů a 20procentnímu snížení nákladů na oblečení. Došlo také k prudkému nárůstu dostupných nájemních bytů v Buenos Aires, což přineslo výrazný pokles nájemních cen.
Demontáž centralizovaného systému
„Když se Milei usadil v Casa Rosada [prezidentské sídlo, pozn. red.], stál před skličujícím úkolem: demontovat argentinský neliberální, fašistický ekonomický systém – systém, který se budoval od 30. let a v němž je každá činnost Argentinců podřízena všemocnému diktátu státu,“ poznamenává Steve Hanke, profesor ekonomie na Johns Hopkins University.
Prezidentova rétorika a úspěchy „vrátily myšlenku svobodných trhů zpět klábosícím třídám,“ líčí pro Epoch Times Hanke, bývalý poradce argentinského prezidenta Carlose Menema. Milei, ekonom, spisovatel a bývalý fotbalista a rock’n’rollový zpěvák, někdy vedl kampaň s motorovou pilou v ruce a zavázal se, že omezí vládní byrokracii v zemi, která podle něj „přijala socialistické myšlenky posledních 100 let“ a on je chce setřást.
„Liberalismus je přirozenou formou vzpoury proti systému,“ prohlásil Milei v roce 2023 v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem. Jedním z hesel jeho kampaně bylo „Viva la libertad“ („Ať žije svoboda“).
„Možná ze všeho nejdůležitější, a mimo oblast ekonomie, je, že Milei nastartoval kulturní posun od socialistických ideálů, prosazuje občanskou společnost a principy svobody a osobní odpovědnosti.“
— Peter Earle, ekonom, Americký institut pro ekonomický výzkum
Rozsáhlý systém vládní kontroly Argentině vynesl 159. místo ze 165 zemí v Žebříčku ekonomické svobody Fraserova institutu pro rok 2022. Před ní byl Írán a za ní Barma. Mileiova kampaň proti socialismu se ovšem týká více než jen ekonomické svobody.
„Možná ze všeho nejdůležitější, a mimo oblast ekonomie, je, že Milei nastartoval kulturní posun od socialistických ideálů, prosazuje občanskou společnost a principy svobody a osobní odpovědnosti,“ uvedl pro Epoch Times Peter Earle, ekonom z Amerického institutu pro ekonomický výzkum.
Jeho agenda je ozvěnou agendy bývalých světových vůdců, včetně britské premiérky Margaret Thatcherové, která v 80. letech zavedla tehdejší radikální program snížení daní, privatizace a deregulace a zároveň reformovala odborové svazy a zdravotnické a vzdělávací systémy v zemi.
Svým smyslem pro naléhavost Mileiův program připomíná reformy mnoha bývalých východoevropských států, které spěšně zaváděly tržní, demokratické struktury, zatímco demontovaly sklerotické, centrálně řízené systémy.
Devalvace pesa
Mileiova vláda také snížila dotace na pohonné hmoty, zastavila projekty vládní infrastruktury a devalvovala peso na polovinu, aby se jeho oficiální směnný kurz dostal do souladu s tržními směnnými kurzy.
Milei navrhl zcela odstranit argentinskou národní měnu a nahradit ji americkým dolarem. To však nakonec neudělal, čímž podle některých odborníků ohrozil svůj boj s inflací. „Mileiova Achillova pata bude peso. Vyhrál volby, protože slíbil, že zakáže centrální banku a peso,“ domnívá se Hanke a dodává, že argentinský prezident svůj slib nesplnil a zároveň ponechal v platnosti kontrolu kapitálu.
„Kdyby Milei zavedl dolar, jak slíbil udělat ,hned první den‘, inflace by byla nyní totálně mrtvá a kapitálové kontroly by byly historií,“ říká.
Milei také pracoval na přeorientování argentinské ekonomiky, kterou považoval za nevyváženou, přičemž příliš mnoho HDP pochází z vládních výdajů a osobní spotřeby a příliš málo ze soukromých investic a exportu.
Zdá se, že se mu to daří a obchodní schodek země se letos proměnil v obchodní přebytek. Argentina je bohatá na komodity, jako je lithium a měď, které jsou nezbytné pro výrobu elektrických baterií a přenosových vedení pro elektrické sítě. Podle Světové banky má navíc země dostatek úrodné půdy pro zemědělství.
Bolestivý přerod
Změny tohoto rozsahu jsou často bolestivé a Milei před tím obyvatele varoval. Objevují se ale také signály naznačující lepší časy. Podle zprávy Světové banky se odhaduje, že HDP Argentiny letos kleslo o 3,5 procenta „v důsledku stabilizačního plánu, který zahrnuje úpravu relativních cen a odstranění fiskální a vnější nerovnováhy“, a částečně kvůli velkému suchu, které tvrdě zasáhlo její zemědělský průmysl.
Zdá se, že míra osobní spotřeby klesla, protože Argentinci, stejně jako mnoho Američanů, nadále bojují o to, aby vyžili. Spotřeba hovězího masa, které je v Argentině tak oblíbené, klesla během prvních šesti měsíců letošního roku na nejnižší úroveň za 13 let.
Míra chudoby v Argentině se během prvních šesti měsíců za Mileie zvýšila ze 42 procent na 53 procent, což je nejvyšší úroveň v zemi od roku 2003. Nyní klesá a v prosinci klesla na 49 procent.
Inflace v dubnu podle serveru Statista vystřelila na 280 procent, a to především kvůli devalvaci pesa. Měsíční míra inflace klesla z 25 procent před rokem na 2,4 procenta v prosinci, přičemž vládní i obchodní bilance se přesunuly z deficitu do přebytku.
Vládní výdaje se snížily téměř o třetinu. V listopadu Argentina oznámila devátý měsíc po sobě s přebytkem státního rozpočtu. A s inflací pod 3 procenty měsíčně argentinská centrální banka snížila úrokové sazby z více než 100 procent před rokem na 36 procent na konci listopadu.
Tempo růstu mezd v Argentině, které činilo 4,7 procenta, v září podle Trading Economics poprvé po letech překonalo míru inflace. Světová banka předpokládá, že HDP Argentiny vzroste v roce 2025 o 5 procent.
Prosincový průzkum agentury Gallup zjistil, že 41 procent Argentinců uvádí, že se jejich ekonomika zlepšuje oproti 25 procentům v roce 2023, a 53 procent Argentinců uvedlo, že se jejich životní úroveň zlepšuje, což je poprvé od roku 2015, kdy většina reagovala kladně.
Přesto 35 procent uvedlo, že mají i nadále problémy se zajištěním jídla, a 69 procent uvedlo, že mají potíže s hledáním práce. Celkově se Mileiho reformám dostalo zdráhavého souhlasu, přičemž 43 procent Argentinců vyjádřilo důvěru jeho vládě. I když je to méně než polovina, stále je to výrazně více než 24 procent, které vyjádřilo důvěru jeho předchůdci, prezidentu Albertu Fernándezovi. A v některých nedávných průzkumech veřejného mínění dosáhlo Mileiho osobní hodnocení 50 procent.
Lekce pro Trumpovu administrativu
Earle říká, že pokud chce Trumpova administrativa okopírovat něco z Mileiova receptu, musí sebou mrsknout vzhledem tomu, že ekonomické politiky zabírají se zpožděním.
„Vzhledem k rychlosti, s jakou postavil svůj kabinet a začal připravovat plány, je zcela jasné, že prezident Trump má v úmyslu začít hned první den v úřadu odbourávat omezující předpisy a zbytečné utrácení,“ míní Earle.
Podle něj musí Trumpova vláda být také ochotna zvážit škrty v oblastech, jako je armáda, vzdělávání, sociální zabezpečení a Medicare (zdravotní pojištění), a být „imunní vůči kritice“, která bude nevyhnutelně následovat.
Spojené státy neprožívají takové krize jako Argentina, přesto mnozí ekonomové předpovídají strašlivé důsledky, pokud budou federální výdaje pokračovat současným tempem. Spojené státy dosáhly v letech 2020 až 2023 federálního deficitu více než 8 bilionů dolarů a státní dluh, který přesáhl 36 bilionů dolarů, stojí Američany 1,8 miliardy dolarů denně na poplatcích za úroky.
Inflace, která byla z velké části tažena vládními výdaji, byla sražena ze svého maxima více než 9 procent v roce 2022 na současných 2,7 procenta. Nedávný nárůst inflace naznačuje, že zůstává hrozbou, a podtrhuje potřebu dostat výdaje pod kontrolu.
Trump ve svém prvním funkčním období snížil daně a schválil nové vládní výdaje v řádech bilionů dolarů, k nimž prezident Joe Biden přidal další biliony.
„Pokud dojde ke snížení daní, ale nedojde ke snížení výdajů, deficity se rozšíří. Vláda a její politika mohou ztratit důvěryhodnost, pokud se, poté, co byla zvolena na základě lepších ekonomických ukazatelů, zhorší dluh a deficity USA a také inflace,“ domnívá se Earle.
Trump rovněž nemusí být tak oddaný myšlence volného trhu jako Milei. Zatímco Milei liberalizoval obchod a snížil cenu řady dovážených základních položek, Trump s cílem ochránit americký průmysl pohrozil četnými cly, o kterých někteří tvrdí, že povedou k vyšším cenám.
V článku byly použity informace agentury Reuters.
– ete –
