Argentinský prezident Javier Milei ve svém projevu k ročnímu působení v úřadu uvedl, že se jeho zemi poprvé za 123 let podařilo zbavit rozpočtového deficitu.
„Dnes máme udržitelný fiskální přebytek bez platební neschopnosti, poprvé za 123 let. Tento historický úspěch vzešel z největší úpravy v historii a snížení peněžních emisí na nulu. Před rokem jistý zkaženec vytiskl [peníze v hodnotě] 13 % HDP, aby vyhrál volby, což podnítilo inflaci. Dnes jsou monetární emise věcí minulosti,“ prohlásil svérázný libertariánský prezident, který je u moci od prosince loňského roku.
Při svém nástupu do funkce vyhlásil Milei zásadní ekonomické reformy a drastické škrty ve veřejných výdajích. To se dotklo sociálních služeb i důchodů státních zaměstnanců. Prezident si přitom nadělal řadu nepřátel – od odborů až po ty, kterých se to týká ve státním aparátu.
Letos vláda očekává pokles HDP o 3–4 %, nicméně v roce 2025 už by podle ní měl hrubý domácí produkt narůst o 6 %.
Sázka na jádro
Milei v rozhovoru oznámil, že hodlá investovat do jaderné energie a přilákat do země datová centra, která budou touto energií poháněna.
„Z Argentiny se stane globální centrum umělé inteligence a přiláká velké investice od předních světových společností. Energetická poptávka AI bude pohánět celosvětovou renesanci jaderné energetiky a Argentina nezůstane pozadu,“ uvedl v proslovu vůdce jihoamerické země.
Milei také nastínil plán na stavbu nových jaderných reaktorů a na výzkum modulárních technologií, což jsou v podstatě malé jaderné reaktory, které jsou rychlejší na výstavbu díky sériové výrobě. Detaily tohoto plánu by měl podle něj představit již „brzy“ Demian Reidel, předseda poradního sboru argentinského prezidenta.
