Trump vydal širokou škálu výkonných nařízení hned první den svého působení ve funkci, aby sladil zemi se svou agendou.

Prezident Donald Trump nasadil závratné tempo již během prvního dne svého druhého funkčního období. Přijal řadu výkonných opatření, zrušil 78 výkonných nařízení svého předchůdce a zároveň omilostnil přibližně 1 500 lidí obviněných v souvislosti s útokem na Kapitol Spojených států z 6. ledna 2021.

Vrchní velitel jednal rychle v otázkách hranic, inflace, energetiky, vládní cenzury, federální byrokracie a dalších. Také oficiálně přejmenoval části mapy, přičemž Mexický záliv změnil na Americký záliv a horu Denali přejmenoval zpět na Mount McKinley. Zde je přehled Trumpových prvních kroků po návratu do Bílého domu.

Hranice a imigrace

Trump vydal 10 výkonných opatření týkajících se bezpečnosti hranic, včetně vyhlášení národního stavu nouze, aby umožnil nasazení armády na hranici a dokončení hraniční zdi.

Trumpova výkonná nařízení vytvořila základ pro deportační operace a zároveň zasáhla proti nelegální imigraci a zločinnosti. 

Prezident obnovuje politiku „zůstaňte v Mexiku“ (formálně známou jako Migrant Protection Protocols), ukončuje praxi „chyť a vypusť“ u nelegálních imigrantů, označuje kartely za zahraniční teroristické organizace, pozastavuje program přesídlování uprchlíků, ruší právo na občanství podle místa narození a zavádí zpět trest smrti za určité zločiny spáchané proti federálním agentům.

S ukončením „chyť a vypusť“ a návratem politiky jako je „zůstaňte v Mexiku“ již nebudou moci žadatelé o azyl žít a pracovat ve Spojených státech, zatímco čekají na rozhodnutí o svých žádostech.

Podle odborníků byly tyto politiky za prezidenta Joea Bidena významným faktorem, který během čtyř let přivedl do země přibližně 11 milionů nelegálních imigrantů.

Další výkonné nařízení nařizuje generálnímu prokurátorovi, aby požadoval trest smrti za vraždu příslušníků donucovacích orgánů a za těžké zločiny spáchané nelegálními imigranty.

Zrušení práva na občanství podle místa narození pravděpodobně vyvolá právní spory.

Právo na občanství získané narozením (tzv. „birthright citizenship“) je zakotveno ve 14. dodatku Ústavy Spojených států. Ten stanoví: „Všichni lidé narození nebo naturalizovaní (tj. ti, kteří dodatečně nabyli občanství) ve Spojených státech a podléhající jejich jurisdikci, jsou občany Spojených států i státu, ve kterém žijí.“

Trumpovo nařízení se zakládá na části dodatku „podléhající jejich jurisdikci“, přičemž uvádí, že federální vláda nebude uznávat automatické občanství podle místa narození pro děti narozené rodičům, kteří jsou nelegálními imigranty.

Trump také ruší několik Bidenových výkonných nařízení souvisejících s hranicemi a imigrací.

Graf zobrazující data o nelegální imigraci promítán na obrazovce, zatímco bývalý prezident Donald Trump hovoří během volebního shromáždění v Grand Sierra Resort v Renu, Nevada, 11. října 2024. (Alejandra Rubio / AFP prostřednictvím Getty Images)

Snižování inflace

Trump podepsal memorandum o inflaci nazvané „Poskytnutí nouzové cenové úlevy americkým rodinám a řešení krize životních nákladů“, které zavádí celovládní přístup k řešení vysokých cen.

Ve svém výkonném opatření Trump poukazuje na „bezprecedentní regulační útlak“ předchozí administrativy, který podle jeho odhadů „uvalil na průměrnou americkou domácnost téměř 50 000 dolarů nákladů“.

Nařizuje vedoucím všech výkonných oddělení a agentur, aby „poskytli nouzovou cenovou úlevu v souladu s platnými zákony americkému lidu a zvýšili prosperitu amerických pracovníků“. Mezi opatření patří rozšíření nabídky bydlení, odstranění administrativních výdajů a praktik zvyšujících náklady na zdravotní péči a zrušení požadavků, které zvyšují ceny domácích spotřebičů.

Trump podle memoranda zruší „škodlivé, donucovací ‚klimatické‘ politiky, které zvyšují náklady na potraviny a pohonné hmoty“.

Ve svém inauguračním projevu prezident konstatoval, že dnešní vysoké míry inflace byly způsobeny nadměrnými výdaji a prudce rostoucími cenami energií.

Kumulativní inflace vzrostla za poslední čtyři roky přibližně o 21 procent. Trump zahajuje své druhé funkční období s roční mírou inflace 2,9 procenta, ve srovnání s 1,4 procenta, když opouštěl úřad.

Ekonomové dodávají, že Trumpova ekonomická agenda, zejména jeho navrhovaná cla, by mohla znovu rozdmýchat inflaci tím, že zdraží výrobu a zvýší spotřebitelské ceny.

Navrhovaný ministr financí USA Scott Bessent během svého slyšení před senátním výborem pro finance minulý týden odmítl tyto obavy s tím, že postupné zavádění opatření by mohlo vyvážit nárůst cen. Dále uvedl, že posilování amerického dolaru, levnější zahraniční exporty a změny v preferencích spotřebitelů by mohly kompenzovat potenciální negativní dopady.

Navrhovaný ministr financí Scott Bessent svědčí před senátním výborem pro finance v Kapitolu Spojených států, 16. ledna 2025. (Madalina Vasiliu / Epoch Times)

Obchod a cla

Část Trumpových výkonných nařízení se zaměřuje na jeho obchodní agendu.

Prezident předložil rozsáhlé obchodní memorandum, které nařizuje federálním agenturám, včetně ministerstev financí, obchodu a vnitřní bezpečnosti, prozkoumat nespravedlivé obchodní vztahy a měnové politiky s jinými zeměmi, zejména s Kanadou, Mexikem a Čínou.

Trump nechce zavádět nová cla na ostatní země.

To však neznamená, že upustí od svého záměru uvalit cla. Při rozhovoru s novináři z Bílého domu zmínil, že 1. února zváží uvalení 25procentních cel na Kanadu a Mexiko kvůli jejich obchodním politikám. Prezident sdělil, že zváží také cla na čínský režim, pokud neschválí dohodu týkající se TikToku.

Ve svém inauguračním projevu se také zavázal k přepracování obchodního systému. 

„Namísto toho, abychom zdaňovali naše občany ve prospěch jiných zemí, budeme uvalovat cla a daně na zahraniční země, abychom obohatili naše občany,“ prohlásil.

Trump dále novinářům řekl: „Uvalíme univerzální clo na každého, kdo podniká ve Spojených státech, protože přicházejí a kradou nám bohatství, kradou nám pracovní místa, kradou nám firmy. Poškozují naše podniky.“

Prezident zopakoval svůj plán založit Externí daňovou službu, která by vybírala veškerá cla, poplatky a příjmy od zahraničních podniků a zemí.

Cla byla hlavním pilířem jeho volební kampaně. Slíbil uvalit 10 až 20procentní univerzální daně na všechny dovozce do USA a 60 až 100 procentní cla na čínské produkty dovážené do Spojených států. Krátce po volbách v listopadu 2024 Trump pohrozil 25procentními cly na Kanadu a Mexiko, pokud neomezí nelegální imigraci a pašování fentanylu.

Kontejnery, včetně některých od společnosti China Shipping, konglomerátu pod přímou správou čínské Státní rady, jsou naskládány v přístavu Long Beach v Kalifornii, 6. července 2018. (Frederic J. Brown / AFP prostřednictvím Getty Images)

Vystoupení z WHO

Trump také podepsal výkonné nařízení, kterým Spojené státy vystupují ze Světové zdravotnické organizace (WHO), agentury OSN.

Nařízení zároveň ukončuje jakákoli jednání týkající se globální pandemické smlouvy této organizace a instruuje ministra zahraničí, aby informoval nejvyšší představitele WHO a OSN. Senát jednoznačně potvrdil na tuto pozici senátora Marca Rubia (rep. za Floridu) již 20. ledna.

Trump dříve stáhl Spojené státy z WHO v roce 2020 v souvislosti s pandemií covidu. Biden organizaci znovu připojil krátce po svém nástupu do úřadu. Nařízením ruší komunikaci Bidenovy administrativy o opětovném připojení.

Odstoupení od klimatické dohody

Trump opět stáhl Spojené státy z Pařížské klimatické dohody, v podstatě znovu vydal své výkonné nařízení z roku 2017, kterým země opustila tuto globální dohodu.

Formální odhlášení z dohody bude trvat rok, ale tento krok signalizuje, že energetická politika země již nebude dodržovat globální cíle pro snižování emisí uhlíku.

„Spojené státy nebudou sabotovat své vlastní průmysly, zatímco Čína beztrestně znečišťuje,“ uvedl Trump 20. ledna.

„Víte, Čína používá hodně ‚špinavé‘ energie, ale vyrábí ji hodně, a když ty věci stoupají do vzduchu, víte, [to] nezůstane tam … proudí to do Spojených států amerických.“

Je těžké „bojovat za čistší vzduch“, když „špinavý vzduch padá všude na nás“, poznamenal Trump. „Pokud to nedělají všichni, prostě to nefunguje.“

Podle Bílého domu ušetří odstoupení od klimatické dohody daňovým poplatníkům 1 bilion dolarů.

Televize vysílá oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy odstupují od Pařížské klimatické dohody, na newyorské burze 1. června 2017. (Bryan R. Smith / AFP prostřednictvím Getty Images)

Národní energetická nouze

V rámci prvního z mnoha očekávaných výkonných nařízení týkajících se energetiky Trump vyhlásil národní energetickou nouzi a zpřístupnil miliony hektarů na Aljašce pro rozvoj fosilních paliv.

„Budeme vrtat, přátelé, vrtat,“ řekl Trump za bouřlivého potlesku během svého inauguračního projevu a poznamenal, že Spojené státy mají více ropy a zemního plynu než jakákoli jiná země na Zemi. „Budeme toho využívat,“ dodal.

Na základě výkonného nařízení „Uvolnění americké energie“ může prezident urychlit povolovací procesy, uvolnit regulace a „použít všechny nezbytné prostředky k výstavbě klíčové infrastruktury“, jako jsou ropovody a rozšířené elektrické sítě.

„Snížíme ceny, naplníme naše strategické rezervy znovu až po okraj a budeme vyvážet americkou energii do celého světa,“ vyjádřil Trump ve svém inauguračním projevu. „Budeme znovu bohatým národem, a to díky tomu tekutému zlatu pod našima nohama.“

Trump nařídil ministerstvu vnitra obnovit pronájmy na těžbu ropy a plynu na 5,3 milionech hektarů v Národní ropné rezervě na Aljašce o celkové rozloze 9,3 milionu hektarů, čímž obnovil nařízení ze svého prvního funkčního období, které Biden zrušil.

Minimálně dvě nařízení zrušila Bidenova výkonná nařízení, která před několika týdny omezila těžbu v oblasti 253 milionů hektarů na východním a západním pobřeží.

Část systému Trans Aljašského ropovodu prochází boreálními lesy kolem Aljašských hor poblíž Delta Junction na Aljašce 5. května 2023. Tento téměř 1300 kilometrů dlouhý ropovod přepravuje ropu z North Slope v Prudhoe Bay do přístavu Valdez. (Mario Tama / Getty Images)

Zákon o snížení inflace

Tři výkonná nařízení ruší Bidenovy energetické výkonné příkazy, které poskytují regulační pravomoci k implementaci částí zákona o snížení inflace (IRA) z roku 2022.

Trump a republikánští lídři v Kongresu slíbili rozebrat rozsáhlý zákon IRA, který je klíčovým prvkem Bidenova „Zeleného nového údělu“, spolu se zákonem o bipartijní infrastruktuře z roku 2021 a zákonem CHIPS & Science Act z roku 2022. Samotný zákon IRA umožňuje desetileté poskytování daňových úlev, nízkoúročených půjček a grantových programů, které podle některých odhadů mohou přesáhnout 1 bilion dolarů.

Rozplétání zákona IRA bude vyžadovat legislativní změny. Některá jeho ustanovení jsou populární dokonce i v republikánských volebních okrscích.

Zrušením tří výkonných nařízení Bidena mohou Bílý dům a Kongres postupně oslabit IRA tím, že administrativně zpřísní daňové úlevy, získají zpět některé půjčky a granty a upraví nedokončená pravidla podle Zákona o přezkumu Kongresu (Congressional Review Act).

Konec agendy elektromobilů

V souladu se svou vizí americké energetiky Trump ruší výkonné nařízení podepsané Bidenem v srpnu 2021, které stanovilo cíl 50 procent prodeje nových vozidel s nulovými emisemi do konce desetiletí. Podle společnosti Cox Automotive dosáhl v roce 2024 podíl prodeje elektromobilů ve Spojených státech 8,1 procenta.

Prezident rovněž zrušil výkonné nařízení z prosince 2021, které požadovalo, aby všechna vozidla nakupovaná vládou byla do roku 2035 bezemisní. U lehkých vozidel měla tato povinnost platit již od roku 2027.

Další nové výkonné nařízení stanovuje jako politiku Spojených států záměr odstranit dotace na elektromobily a zrušit státní výjimky z emisních norem pro paliva. Kalifornie zavedla své výjimky v rámci zákona o čistém ovzduší (Clean Air Act) jako regulační nástroj na podporu přijetí elektromobilů.

Prezident podotkl, že jeho nařízení splňují sliby dané americkým automobilovým pracovníkům.

Prezident Joe Biden prochází poblíž vozidel Chevy, než pronese projev během návštěvy montážní linky elektrických vozidel General Motors Factory ZERO v Detroitu 17. listopadu 2021. (Mandel Ngan / AFP prostřednictvím Getty Images)

„Budete si moci koupit auto podle svého výběru,“ pronesl. „Budeme znovu vyrábět automobily v Americe tempem, o jakém by nikdo před pár lety ani nesnil.“

Bidenovo výkonné nařízení ze srpna 2021 pověřilo Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA) přípravou nových emisních standardů.

Na základě tohoto nařízení EPA letos dokončila pravidlo, které vyžaduje, aby výrobci automobilů postupně zpřísňovali emisní normy výfukových plynů do roku 2032.

Tato regulace, která byla méně přísná než návrh stejné agentury z roku 2023, stanovila cíl, aby 56 procent všech nových vozidel prodaných do roku 2032 byla elektrická.

Federální byrokracie, DOGE

Trump slíbil reformu a zefektivnění vládní byrokracie, aby „sloužila americkým občanům“, včetně zmrazení „náboru úředníků s výjimkou klíčových oblastí“.

Oznámil zrušení řady výkonných nařízení s cílem zvýšit odpovědnost vládních zaměstnanců. Další výkonné nařízení tedy požaduje, aby se všichni federální zaměstnanci vrátili k práci na pracovišti, přičemž poznamenal, že „pouze 6 procent zaměstnanců v současnosti pracuje osobně“. Další výkonné nařízení formalizuje vznik nového Ministerstva vládní efektivity (DOGE). Tím se mění role Americké digitální služby (U.S. Digital Service), aby sloužila jako služba DOGE sídlící v Bílém domě. Navíc vytváří časově omezenou organizační službu pro správu DOGE.

Nařízení také vyžaduje, aby ve všech federálních agenturách vznikly týmy DOGE o minimálně čtyřech lidech. Klíčovým cílem výkonného nařízení DOGE je modernizace softwaru, která odpovídá technologicky pokrokové vizi současného vedoucího DOGE, Elona Muska.

Elon Musk hovoří po inauguraci prezidenta Donalda Trumpa během akce v Capital One Aréně ve Washingtonu 20. ledna 2025. (Madalina Vasiliu / Epoch Times)

Žádná vládní cenzura

Trump vydal výkonné nařízení proti vládní cenzuře, které podle něj „vrátí svobodu projevu Americe“.

„Nikdy více nebude obrovská moc státu zneužita k pronásledování politických oponentů – něco, co dobře znám,“ prohlásil Trump ve svém inauguračním projevu.

Nařízení stanovuje jako politiku, že federální zaměstnanci nesmí omezovat svobodu projevu občanů USA nebo k tomu využívat peníze daňových poplatníků.

Dále ukládá generálnímu prokurátorovi připravit zprávu o zneužívání svobody projevu občanů USA za vlády Bidenovy administrativy.

Během volební kampaně prezident nastínil své plány na výkonné nařízení, které by od prvního dne cílilo na omezení svobody slova, často prováděná velkými technologickými firmami pod tlakem federální vlády.

Trump dodal, že rychle vyčistí federální vládu od těch, kteří podporují domácí cenzuru, a zabrání přidělování federálních prostředků iniciativám, které by umožnily určitým skupinám rozhodovat, co je považováno za „dezinformace“ nebo „misinformace“.

Zastánci těchto programů tvrdí, že bojují proti nepravdám šířeným online, zejména těm od nepřátelských států, zatímco odpůrci namítají, že nedávné kampaně proti dezinformacím a misinformacím cílily na mnoho občanů USA z politických důvodů.

Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, který se zúčastnil Trumpovy inaugurace spolu s generálním ředitelem Amazonu Jeffem Bezosem a dalšími technologickými lídry, dříve zmínil, že Bidenova administrativa tlačila na Facebook, aby prováděl ideologickou cenzuru.

(Zleva) Priscilla Chanová, zakladatel Meta Mark Zuckerberg, Lauren Sanchezová, zakladatel Amazonu Jeff Bezos, generální ředitel Alphabet a Google Sundar Pichai a generální ředitel Tesly Elon Musk se účastní Trumpovy inaugurační ceremonie v rotundě Kapitolu USA 20. ledna 2025. (Chip Somodevilla / POOL / AFP prostřednictvím Getty Images)

Nařízení označuje vládní cenzuru za „nepřijatelnou ve svobodné společnosti“.

„Pod záminkou boje proti ‚dezinformacím‘, ‚misinformacím‘ a ‚škodlivým informacím‘, federální vláda zasáhla do ústavně chráněného práva na svobodu projevu občanů USA napříč Spojenými státy způsobem, který podporoval preferované vládní narativy o významných otázkách veřejné diskuse,“ píše se v nařízení.

Odhalování zneužívání

Trump přijímá opatření k zajištění ochrany záznamů, zatímco jeho administrativa přebírá vládu. Jde o součást širšího výkonného nařízení zaměřeného na řešení toho, co označuje za stranické převzetí vládních institucí, které by měly zůstat neutrální.

„Abych zastavil zneužívání donucovacích složek a naší vlády, podepíšu také nařízení, které nařídí všem federálním agenturám zachovat všechny záznamy týkající se politického pronásledování za minulé administrativy – a že jich nebylo málo – a zahájit proces odhalování všech případů zneužití moci, i když už mnoho z těchto lidí omilostnil,“ konstatoval Trump krátce před podepsáním tohoto a dalších výkonných příkazů, odkazující se na Bidenovy preventivní milosti.

Trumpovo výkonné nařízení o zneužívání vládní moci nařizuje generálnímu prokurátorovi vyšetřit případy z posledních let, které se zdají být vzorem zneužívání v ministerstvu spravedlnosti a dalších agenturách, a připravit zprávu o těchto údajně zneužitých pravomocích.

Stejně tak nařizuje řediteli národních zpravodajských služeb prozkoumat možné zneužití pravomocí americkými zpravodajskými agenturami.

Nařízení ukládá federální byrokracii „dodržovat příslušné zásady uchovávání dokumentů a právní povinnosti“.

Případy, kdy zaměstnanci nařízení nedodrží, „budou předány generálnímu prokurátorovi“, informuje dokument.

Prezident Donald Trump hovoří po složení přísahy v rotundě Kapitolu USA 20. ledna 2025. (Kenny Holston / POOL / Getty Images).

Odebrání bezpečnostních prověrek

Trumpova výkonná opatření zahrnují nařízení zaměřené na volební manipulace. Odkazuje na dopis z roku 2020, který podepsalo 51 bývalých zpravodajských činitelů a který zpochybňoval pravost údajů o notebooku Huntera Bidena jako „součást ruské dezinformační kampaně“.

Nařízení kritizuje memoáry bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona z roku 2019 a označuje je za „plné citlivých informací z jeho působení ve vládě“.

Nařízení ruší bezpečnostní prověrky Boltona a dalších 49 zpravodajských činitelů, kteří se podíleli na analýze případu notebooku Huntera Bidena, včetně bývalého ředitele národní zpravodajské služby Jamese Clappera, bývalého ředitele CIA Johna Brennana a bývalého ministra obrany Leona Panetty.

Zároveň pověřuje ředitele národní zpravodajské služby přípravou zprávy o opatřeních, která mají zabránit volebním manipulacím v budoucnu.

Milosti za 6. leden

Prezident splnil svůj slib omilostnit účastníky událostí v Kapitolu USA ze 6. ledna 2021.

Trump omilostnil přibližně 1 500 osob, které byly v souvislosti s touto událostí obviněny, a zmírnil tresty čtrnácti dalším. Mezi omilostněnými je i bývalý vůdce Proud Boys Enrique Tarrio.

„Brzy uvidíte mnoho kroků týkajících se rukojmích ze 6. ledna,“ slíbil Trump dříve během dne v Kapitolu.

Trumpova nařízení o milostech pro obviněné z 6. ledna byla vydána jen několik hodin poté, co Biden udělil řadu vlastních preventivních milostí. Mezi omilostněnými z Bidenovy strany byli doktor Anthony Fauci, generál Mark Milley a členové kongresového výboru pro 6. leden, včetně bývalé kongresmanky Liz Cheneyové (rep. za Wyoming).

Detenční zařízení D.C. Central Detention Facility ve Washingtonu, 20. ledna 2025. Prezident Donald Trump omilostnil přibližně 1 500 lidí obviněných v souvislosti s útokem na Kapitol 6. ledna, poté, co nastoupil do svého druhého funkčního období. (Bryan Woolston / Getty Images)

„Proč se snažíme pomáhat někomu, jako je Milley?“ zeptal se Trump 20. ledna. „Proč pomáháme Liz Cheneyové?“

Biden v posledních minutách před složením přísahy Trumpa a Vance udělil preventivní milosti svým sourozencům a jejich manželům. V prosinci 2024 Biden omilostnil svého syna Huntera, když mladší Biden čelil odsouzení za trestné činy spojené se střelnými zbraněmi a daněmi.

Odklad zákazu TikToku

Trump podepsal výkonné nařízení, které poskytuje platformě TikTok 75 dní na nalezení amerického kupce. Pokud TikTok neoddělí své aktivity od mateřské společnosti ByteDance se sídlem v Pekingu, hrozí mu zákaz ve Spojených státech.

Po čtrnáctihodinovém výpadku během víkendu, kdy se blížil původní termín 19. ledna, obnovil TikTok své služby v USA poté, co Trump signalizoval, že poskytne společnosti prodloužení lhůty. Minulý týden Nejvyšší soud podpořil zákon o prodeji nebo zákazu, s odvoláním na platné obavy o národní bezpečnost kvůli „rozsahu a náchylnosti platformy k ovládnutí nepřátelskými státy“ a „rozsáhlému množství citlivých údajů, které platforma sbírá“.

ByteDance, TikTok a tvůrci obsahu na TikToku napadli zákon krátce po jeho přijetí v dubnu 2024. Své odvolání podali k nejvyššímu soudu poté, co federální odvolací soud zamítl jejich tvrzení na základě prvního dodatku ústavy.

Klíčem transakce je algoritmus vlastněný společností ByteDance se sídlem v Číně, bez něhož by TikTok nebyl stejný. Čínský režim 20. ledna poprvé naznačil, že by mohl být ochoten umožnit transakci, která by TikToku umožnila pokračovat v provozu v USA. Dříve podobné dohody konzistentně odmítal kvůli obavám z převodu technologie.

Předchozí pokusy společností Oracle a Walmart o získání amerických operací ByteDance zkrachovaly v roce 2021.

Toto výkonné nařízení je Trumpovým druhým opatřením týkajícím se TikToku. V srpnu 2020 během svého prvního funkčního období vydal výkonné nařízení zakazující tuto video aplikaci z důvodů národní bezpečnosti. TikTok nařízení napadl a soud jej zrušil v prosinci 2020.

Venkovní titulky na budově Fox News v New Yorku 19. ledna 2025 zobrazují informace o TikToku. (Kena Betancur / AFP prostřednictvím Getty Images)

Cílení na programy DEI

Politiky diverzity, rovnosti a inkluze (DEI) jsou cílem dalšího výkonného nařízení.

„Tento týden také ukončím vládní politiku, která se snaží společensky manipulovat s rasou a pohlavím ve všech aspektech veřejného a soukromého života,“ oznámil Trump ve svém inauguračním projevu. „Vytvoříme společnost, která je barevně slepá a založená na zásluhách.“

Nové nařízení ukončuje všechny federální programy a preference založené na rase, pohlaví, genderu nebo jiných neměnných charakteristikách. Také nařizuje řediteli Úřadu pro řízení a rozpočet a generálnímu prokurátorovi zrušit všechny „diskriminační programy, včetně nelegálních mandátů DEI a programů diverzity, rovnosti, inkluze a přístupnosti (DEIA) [pod zástěnou různých] příkazů, politik, programů, preferencí a aktivit ve federální vládě, ať už se objeví pod jakýmkoli názvem“.

Dle prohlášení Bílého domu Trump „zmrazí nábor úředníků s výjimkou klíčových oblastí, aby ukončil nápor zbytečných a přeplacených DEI aktivistů zabudovaných do federální státní správy“.

Bidenova administrativa upřednostňovala iniciativy DEI, které často podporují postupy najímání založené na kritériích zahrnujících gender a rasu.

Další výkonné nařízení má zajistit, aby najímání ve federální vládě bylo vedeno zásluhami namísto rasy, pohlaví nebo jiných faktorů.

Politika dvou pohlaví

Trump podepsal nařízení, kterým stanovuje novou politiku USA týkající se genderové problematiky.

„Ode dneška bude oficiální politikou vlády Spojených států, že existují pouze dvě pohlaví – mužské a ženské,“ prohlásil Trump ve svém inauguračním projevu.

Značky označující genderově neutrální toalety umístěny ve veřejných prostorách 21C Museum Hotel v Durhamu v Severní Karolíně 10. května 2016. (Sara D. Davis / Getty Images)

Trumpovo nařízení definuje ženu jako „osobu, která při početí náleží k pohlaví produkujícímu velkou reprodukční buňku“, což odkazuje na vajíčka nebo oocyty.

Definice nerozlišuje gender a pohlaví na základě chromozomů, čímž se vyhýbá problematice osob s nepravidelnými kombinacemi chromozomů.

Federální vláda již nebude „propagovat“ genderovou ideologii a zruší snahy Bidenovy administrativy rozšířit zákon Title IX o genderovou identitu.

Nařízení také chrání soukromí žen v intimních prostorech, jako jsou toalety a převlékárny, a zároveň brání zavádění politik týkajících se zájmen, které narušují svobodu projevu.

Změny názvů

Další výkonné nařízení pověřuje Ministerstvo vnitra, aby přejmenovalo jak nejvyšší horu země, tak rozsáhlou oblast Atlantského oceánu na jihovýchodě.

„Vrátíme jméno velkého prezidenta Williama McKinleyho hoře Mount McKinley, kam patří a kde má být,“ oznámil Trump ve svém inauguračním projevu.

Hora Mount McKinley získala svůj původní název v roce 1896 od zlatokopa Williama Dickeyho, který ji pojmenoval po tehdejším kandidátovi na prezidenta Williamu McKinleym. Prezident Barack Obama ji v roce 2015 přejmenoval na Denali, což je název dlouho používaný původními kmeny v této oblasti.

Trump také oznámil, že Mexický záliv bude přejmenován na Americký záliv.

Ministerstvo vnitra bude dohlížet na změny všech odkazů v zákonech, mapách, regulacích, dokumentech, spisech nebo jiných záznamech USA, aby odkazovaly na tuto oblast jako na Americký záliv.

Mapa Mexického zálivu od Richarda Mounta a Thomase Page z roku 1700. (Public Domain)

ete

Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram