Aktualizace v 18:51 o reakce odborníků na zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) očekávalo odchod USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO), který svým dekretem po inauguraci zahájil prezident Donald Trump. Úřad doufá, že se organizace na tuto situaci připravila, protože Spojené státy jsou největším přispěvatelem do jejího rozpočtu. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí MZd Ondřej Jakob. Lze podle něj očekávat tlak na navýšení příspěvků ostatních států, což Česko dlouhodobě odmítá. Podle odborníků, které ČTK oslovila, vystoupení USA organizaci poškodí, členství Česka v ní ale považují za prospěšné i proto, že žádná globální alternativa není.
„Nejzásadnější dopad bude především na finanční příspěvky do WHO, ze kterých WHO financuje celou řadu svých kampaní, především pak v rozvojových zemích,“ uvedl Jakob. USA platí na provoz WHO asi miliardu dolarů za rok (25 miliard korun), tedy zhruba pětinu rozpočtu organizace. Příspěvek za Česko se platí z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí, na roky 2024 a 2025 činí 3,9 milionu dolarů (asi 97,5 milionu korun).
„Pokud by z WHO vystoupil takto významný přispěvatel, jako jsou Spojené státy, domnívám se, že by to organizaci mohlo oslabit jak finančně, tak reputačně. Navzdory nezbytnému hledání kompromisů je ovšem spolupráce na globální úrovni stále nejefektivnějším způsobem, jak čelit společným zdravotním výzvám,“ řekl ČTK za iniciativu Ministr zdraví epidemiolog Petr Smejkal.
Podle Jakuba Hlávky, vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který působil na univerzitě v Los Angeles, bude odchod USA znamenat krátkodobé oslabení WHO. A to včetně částečného omezení aktivit organizace. Může ale také vytvořit prostor pro posílení role ostatních zemí, uvedl.
Odborník Pavel Vepřek, který je součástí iniciativy Zdravotnictví 2030+, uvedl, že fungování WHO není příliš efektivní. „Významnou část prostředků spotřebuje sama na sebe a třeba v době covidové pandemie se dvakrát nepřevedla,“ uvedl. „Problém je, že k ní nemáme žádnou lepší alternativu. Sdílení informací o zdravotní situaci v jednotlivých regionech a koordinace našich opatření, třeba právě v případě některé z budoucích pandemií, je navýsost potřebné,“ doplnil.
MZd podle Jakoba věří, že i když bude pozastaveno financování, tak zůstane zachována technická a expertní spolupráce WHO a USA. „USA mají v tomto směru se svými špičkovými odborníky hodně co nabídnout. ČR má však za to, že ani WHO nestojí jen na jednom státu, a je třeba zachovat její fungování i bez USA,“ doplnil.
Přestože nejzásadnější je působení WHO v rozvojových zemí, příspěvky podle MZd čerpá i Česko. Na dva roky je podle Jakoba vyhrazená podpora 240.000 dolarů (asi 5,8 milionu korun). „Připravují se projekty opět v oblasti reformy psychiatrické péče, ale také finanční udržitelnosti zdravotnických systémů, primární péče nebo auditu systému veřejného zdravotnictví,“ uvedl.
Trump poprvé ohlásil vystoupení USA z WHO v roce 2020 poté, co ji obviňoval z přílišné náklonnosti vůči Číně a tvrdil, že špatně zvládla reakci na pandemii nemoci covid-19. Oznámení o odchodu z organizace Trump nakonec podepsal začátkem července 2020 s tím, že členství USA mělo skončit 6. července 2021. Zrušení odchodu bylo jedním z prvních kroků, který v lednu 2021 po svém příchodu do Bílého domu udělal prezident Joe Biden.