Donald Trump plánuje vystoupení Spojených států ze Světové zdravotnické organizace (WHO) již v den svého nástupu do úřadu. Evropská unie se bude snažit zajistit financování organizace. Vzhledem k rozpočtovým omezením EU je to však náročné. Vlastní zdravotní program Unie byl v roce 2024 výrazně finančně omezen.
Je dobře známo, že designovaný americký prezident Donald Trump není příznivcem Světové zdravotnické organizace (WHO). Již v červenci 2020 během svého prvního prezidentského období ukončil členství USA v této organizaci. O události informovala redakce Epoch Times. V dubnu téhož roku Spojené státy pod jeho vedením zastavily platby této mezinárodní organizaci. Pro WHO to znamenalo výrazný zásah – USA totiž tradičně patří mezi největší přispěvatele s velkým náskokem před ostatními zeměmi.
Zdraví není v Bruselu prioritou, na rozdíl od cel
Trump tento krok odůvodnil mimo jiné selháním WHO při zvládání pandemie covidu-19. Tehdejší i designovaný prezident obvinil organizaci, že se v počáteční fázi pandemie naivně spoléhala na informace od komunistického režimu v Číně. To podle něj stálo cenný čas při zvládání pandemie. Zároveň WHO podle něj neprávem kritizovala pandemickou politiku Spojených států.
Jeho nástupce Joe Biden tento krok zvrátil. V dopise generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi uvedl, že WHO „sehrála klíčovou roli“ v boji proti covidu-19 a dalším hrozbám pro celosvětové zdraví. USA se podle něj plně zapojí do boje proti těmto nebezpečím a převezmou v této oblasti globální vůdčí roli.
V před necelým rokem zveřejněném videu však Trump – za předpokladu vítězství v prezidentských volbách – oznámil opětovný záměr vystoupit z WHO.
20. ledna se osmasedmdesátiletý Trump stane podruhé prezidentem Spojených států amerických. Evropa se snaží vypořádat s důsledky, které z toho vyplývají.
Zatímco úředníci v Bruselu připravují opatření proti Trumpem avizovanému zvyšování cel a uvažují o vlastním zvýšení poplatků, oblast zdravotnictví se zdá být momentálně odsunutá do pozadí.
WHO přichází o finance i odborné znalosti
Podle serveru Euractiv má Evropská komise zájem „najít co nejvíce způsobů spolupráce, které by byly vzájemně přínosné na obou stranách Atlantiku s novou vládou“. Téma zdravotnictví však dosud nebylo předmětem jednání. Ve zprávě je citována mluvčí Evropské komise pro zdravotní otázky Eva Hrnčířová, která uvedla, že silná WHO je v zájmu nás všech a že „podporujeme efektivní a odpovědnou WHO“.
Pokud by Spojené státy vystoupily, Evropská komise by se „snažila ze všech sil zajistit financování WHO v rámci omezení svého rozpočtu“. Tyto rozpočtové limity jsou však značné. Brusel například v loňském roce snížil rozpočet programu EU4Health o téměř 1 miliardu eur.
Program EU4Health byl zahájen v roce 2021 jako reakce na pandemii covidu-19 a jeho cílem je posílit krizovou připravenost EU. Program, který je plánován do roku 2027, měl původně rozpočet ve výši 5,3 miliardy eur. Po revizi v polovině období byl víceletý finanční rámec snížen na 4,4 miliardy eur. Podle popisu programu mají jeho opatření posílit zdravotnické systémy, zvýšit jejich odolnost a dostupnost, aby mohly čelit i dlouhodobým zdravotním hrozbám.
Chybějící miliarda v programu téměř odpovídá částce, o kterou by WHO přišla, kdyby USA organizaci opustily. Spojené státy jsou totiž se svým příspěvkem přibližně 958 milionů dolarů největším přispěvatelem do aktuálního rozpočtu WHO, který činí 6,83 miliardy dolarů. Na druhém a třetím místě se nachází Nadace Billa a Melindy Gatesových (téměř 700 milionů dolarů) a očkovací aliance Gavi (přibližně 501 milionů dolarů). Evropská komise přispívá částkou 415 milionů dolarů (čtvrté místo) a hned za ní následuje Německo s částkou přibližně 325 milionů dolarů.
WHO by odchodem USA přišla nejen o značné finanční prostředky, ale také o odborné znalosti. Zejména by byly zasaženy spolupráce s národními zdravotnickými instituty a Centry pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Právě tyto oblasti má v plánu zásadně restrukturalizovat nový americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy.
Diplomaté nevěří v uzavření pandemické úmluvy
Dalším problémem je pandemická úmluva, jejíž schválení v loňském roce ztroskotalo. Zatímco šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus stále vyjadřuje optimismus a věří, že dohoda mezi 194 členskými státy bude uzavřena, diplomaté považují tento scénář za nepravděpodobný vzhledem k plánovanému vystoupení USA.
Na tiskové konferenci v Ženevě Tedros uvedl: „Země jsou odhodlány uzavřít dohodu včas, před Světovým zdravotnickým shromážděním, které se bude konat příští květen. Nadále věřím, že to dokážou,“ cituje jeho slova server U.S. News.
Méně optimistický je však Jaume Vidal, vedoucí politický poradce neziskové organizace Health Action International. To, že pandemická úmluva musí být i nadále projednávána, není podle něj překvapením, uvedl v prosinci 2024 pro Euractiv. Vidal upozornil na přetrvávající obtíže členských států při hledání konsensu, který by byl pro všechny strany přijatelný.
Dvě příležitosti do května
Jak náročné je najít společnou cestu, ukazuje vyjádření jednoho z vyjednavačů z členské země EU, které cituje Euronews: „Čím déle na tom pracujeme, tím méně pravděpodobné je, že se to podaří, a že bude něco, za co bude stát bojovat a co bude stát za podpis,“ řekl a dodal: „Politická dynamika od začátku slábne, aby tato dohoda vznikla.“
Vidal také vidí budoucnost dohody „temně“, protože před příštím Světovým zdravotnickým shromážděním v květnu 2025 jsou naplánovány už jen dvě formální vyjednávací schůzky.
Některým členským státům se nelíbí, že by se v případě pandemie měly vzdát své suverenity a podřídit se pokynům WHO. Mezi těmito státy jsou kromě USA i Velká Británie. Britové se odmítají zavázat k tomu, že by měli odevzdat pětinu svých vakcín (o této otázce informovala i Epoch Times).
Lauterbach podporuje pandemickou úmluvu, jiní ji blokují
Ve Švýcarsku varuje bývalý člen federální vlády Švýcarské lidové strany (SVP) Ueli Maurer před pandemickou úmluvou a zdravotními předpisy. Sedmdesátiletý Maurer považuje oba kontrakty za „nebezpečné“. Slovensko odmítá úmluvu, Nizozemsko se vyslovilo pro odložení podpisu.
V Německu však existuje podpora. Ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD), který je dlouhodobým zastáncem této úmluvy, se domnívá, že dohoda by mohla být uzavřena do května 2025. Lauterbach k tomu dospěl během Světového zdravotnického summitu (World Health Summit, WHS) v říjnu 2024 v Berlíně.
–etg–
