Sluneční bouře, vlny veder, zemětřesení nebo sopečné erupce by podle zprávy OSN mohly ochromit internet, platební systémy, satelitní komunikaci i nouzová varování a způsobit ničivé následky pro obyvatelstvo.
„Kritická digitální rizika jsou reálná, zdokumentovaná, systémová a značně podceňovaná.“ Státy nejsou připraveny čelit rozsáhlým výpadkům satelitů, přerušením dodávek elektřiny ani poškození podmořských kabelů, uvádějí ve své zprávě Mezinárodní telekomunikační unie a Úřad OSN pro snižování rizika katastrof.
„Co by se stalo, kdyby zítra přestaly fungovat mobilní telefony a internet, selhaly platby, nemocnice přišly o data pacientů a nouzová varování nikdy nedorazila?“ stojí v dokumentu.
„To, co vypadá jako science fiction, by se mohlo stát realitou.“ Organizace hovoří o „digitální pandemii“ a představují tři scénáře.
Sluneční bouře může ochromit komunikaci
Jeden ze scénářů počítá s možnou sluneční bouří – se situací, kdy Slunce náhle vyšle do vesmíru větší množství záření a částic, které následně zasáhnou Zemi. Jeden takový jev měl podle zprávy v září 1859 způsobit elektrické šoky telegrafistům, z přístrojů létaly jiskry a kanceláře začaly hořet. Čas na varování před takovým dopadem je přibližně 20 hodin.
V dnešní době by byly narušeny signály navigačních satelitů, letadla by přišla o radary v reálném čase a letecký provoz by musel být výrazně omezen. Autonomní vozidla by se zastavila a finanční transakce by selhávaly.
Proudy vyvolané geomagnetickým polem by mohly zničit transformátory elektrické sítě a přerušit dodávky elektřiny. Datová centra by narazila na své limity po vyčerpání záložního napájení. Výměna transformátorů ve velkém měřítku by mohla trvat měsíce.
Narušení chlazení datových center
Rostoucí potřeba chlazení spolu s oteplováním řek, jež by mohlo omezit provoz jaderných elektráren i splavnost vodních toků, by mohla narušit dodávky nafty pro nouzové napájení.
V současnosti existuje velké množství datových center s vysokou spotřebou elektřiny. Některá by mohla selhat kvůli nedostatečnému chlazení, platební terminály by mohly přestat fungovat a obchody by musely zavřít.
Regionální infrastruktura mobilních telefonních sítí, určená k fungování nezávisle na datových sítích, potřebuje vysílače základnových stanic, z nichž mnohé bez chlazení nefungují. Tím vším se zpráva zabývá.
Výpadek internetu způsobený sopkou
V roce 2022 způsobila v oblasti Tongy mohutná erupce podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha’apai rozsáhlé škody. Zničila mimo jiné 80 kilometrů dlouhý podmořský kabel, který spojoval tento ostrovní stát se zbytkem světa. Tonga byla od internetu odříznuta po dobu pěti týdnů.
Taková událost může vést k výpadku internetu na několik týdnů s podobnými následky, jaké popisují ostatní scénáře.
Co je třeba udělat
Při řízení rizik existuje obecně tendence posuzovat každé nebezpečí samostatně a vycházet z předpokladu, že problém lze vyřešit v krátkém čase.
Rizikem však je, že izolovaný problém může poškodit další kritickou infrastrukturu a že náhle bude zasaženo několik systémů současně.
Zejména je nutné mít k dispozici záložní analogové kapacity. Lidé musí vědět, jak používat analogové systémy, aby dokázali čelit digitálním výpadkům a překonat je.
–etf–
