Američtí senátoři vyjádřili podporu běžným Číňanům a odsoudili vůdce komunistického režimu, když 16. června jednomyslně schválil rezoluci, která Xi Jinpinga odsuzuje za „klamání, podkopávání vyhlídek na mír a bezpečnost a organizování zločinů proti lidskosti“.
Rezoluce rovněž vyzývá vládu USA a její úřady, aby využily všechny dostupné nástroje – včetně pravomocí podle zákona Magnitského (Global Magnitsky Human Rights Accountability Act), který umožňuje uvalovat sankce na osoby odpovědné za závažná porušování lidských práv nebo korupci – k tomu, aby činily představitele Komunistické strany Číny (KS Číny) odpovědnými za jejich činy.
Hlasování proběhlo pouhý den po 73. narozeninách Xi Jinpinga.
„Neexistuje větší hrozba pro americký způsob života, mír a prosperitu ve světě než Xi Jinping a KS Číny,“ řekl na plénu Senátu před hlasováním senátor Rick Scott (republikán za Floridu), který rezoluci začátkem tohoto měsíce předložil.
„Xi Jinping nás nenávidí. Komunistická Čína nás chce zničit. Není partnerem. Není konkurentem. Je brutálním diktátorem stojícím v čele zločinecké organizace, která lže, podvádí, krade, využívá otrockou práci a průmyslovým způsobem páchá genocidu a zločiny proti lidskosti.“
Pod vedením Xi Jinpinga KS Číny po prvním výskytu nákazy ve Wuhanu na konci roku 2019 utajovala propuknutí covidu-19, čímž umožnila, aby se rozvinul v celosvětovou pandemii. Rezoluce uvádí, že KS Číny lhala světu o původu viru i o tom, jak snadno se přenáší, a zároveň využívala mezinárodní organizace, jako je Světová zdravotnická organizace, k „šíření nepravd“.
V důsledku těchto klamání zemřelo podle rezoluce jen ve Spojených státech více než jeden milion lidí na covid-19.
Kromě celosvětové pandemie rezoluce upozorňuje také na roli KS Číny ve fentanylové krizi ve Spojených státech.
Xi Jinping v roce 2019 a znovu v roce 2023 slíbil užší spolupráci s vládou USA při omezování toku prekurzorů fentanylu z Číny. Navzdory těmto slibům v posledních letech zemřelo na předávkování fentanylem více než 70 000 Američanů, přičemž zpráva amerického Úřadu pro boj s drogami (DEA) za rok 2025 označila fentanyl a další syntetické drogy za „hlavní příčiny smrtelných předávkování drogami v celé zemi“, konstatuje rezoluce.
V oblasti obchodu Xi Jinping podle rezoluce „zdvojnásobil úsilí“ v dlouholeté tradici čínského komunistického režimu spočívající v „podvádění“.
Když administrativa prezidenta Billa Clintona podpořila vstup Číny do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001, KS Číny slíbila přechod k ekonomice více orientované na trh, včetně omezení státní kontroly nad obchodem a ochrany duševního vlastnictví.
Po více než 25 letech však KS Číny podle rezoluce stále „neplní mnohé“ z těchto slibů a nadále porušuje své závazky vůči WTO.
Podle rezoluce výrazně vzrostla také špionáž a kybernetické útoky. Například v roce 2017 provedli čtyři hackeři podporovaní čínskou armádou kybernetický útok na americkou úvěrovou společnost Equifax a odcizili osobní údaje přibližně 145 milionů Američanů podle Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).
Od února 2021 do prosince 2024 bylo podle rezoluce ve 20 amerických státech zdokumentováno více než 60 případů špionáže spojených s KS Číny.
Mezi nimi byl i naturalizovaný americký občan, který se v prosinci 2024 přiznal ke spiknutí za účelem působení jako agent čínského režimu v souvislosti s provozováním tajné čínské policejní stanice v New Yorku.
Rezoluce připomíná také historii porušování lidských práv ze strany KS Číny, včetně masakru studentů a dalších demonstrantů požadujících politické reformy a větší svobodu na pekingském náměstí Nebeského klidu v červnu 1989.
I po 36 letech toto krvavé potlačení podle rezoluce zůstává „výraznou připomínkou ryzí zlovolnosti a zbabělosti“ čínské komunistické strany a její neschopnosti potlačit touhu čínského lidu po svobodě.
Rezoluce rovněž upozorňuje na pokračující zneužívání, například státem podporovanou praxi zabíjení vězňů svědomí – zejména praktikujících Falun Gongu – za účelem odběru orgánů.
Falun Gong, známý také jako Falun Dafa, je duchovní disciplína založená na principech pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. Poté, co byla tato praxe v roce 1992 poprvé představena veřejnosti v Číně, stala se rychle oblíbenou a do roku 1999 podle odhadů získala 70 až 100 milionů praktikujících.
KS Číny se obávala, že popularita Falun Gongu, který staví na hodnotách pravdivosti, soucitu a snášenlivosti, ohrožuje režim, a 20. července 1999 zahájila brutální kampaň na jeho vyhlazení. Od té doby mnoho lidí čelilo svévolnému zadržování, nuceným pracím, mučení, násilným odběrům orgánů a smrti.
Výbor Senátu pro zahraniční vztahy 17. června posunul k dalšímu projednání zákon na ochranu Falun Gongu a obětí nucených odběrů orgánů, který by umožnil uvalovat sankce na pachatele státem podporovaných takovýchto nedobrovolných odběrů orgánů v Číně.
Podle rezoluce je v nejzápadnější čínské oblasti Xinjiang v rozsáhlé síti internačních táborů zadržován nejméně milion Ujgurů a příslušníků dalších muslimských menšin. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena i první administrativa prezidenta Donalda Trumpa dospěly k závěru, že represe KS Číny v Xinjiangu představují „genocidu“.
V sousedním Tibetu čínský režim podle rezoluce rozšířil podobný program nucené práce zaměřený na Tibeťany a zbavující je jejich jedinečné kulturní identity.
V Hongkongu vedlo zavedení zákona o národní bezpečnosti ze strany KS Číny v roce 2020 k omezení základních svobod a uvěznění prodemokratických aktivistů, včetně bývalého vydavatele novin Jimmyho Laie, uvádí rezoluce.
Hongkongský Vrchní soud v únoru odsoudil 78letého Laie k 20 letům vězení, což představuje dosud nejpřísnější trest uložený podle zákona o národní bezpečnosti.
Prezident Donald Trump informoval, že během své nedávné návštěvy Pekingu hovořil přímo s Xi Jinpingem o Laiově propuštění, Xi však označil Laiův případ za „obtížnější záležitost“.
Scott ve svém prohlášení z 16. června vyzval k odvaze a činům.
„KS Číny, zejména pod tyranií Xi Jinpinga, představuje zvláštní formu zla,“ konstatoval Scott v prohlášení. „Usilují o ovládnutí světa a v jejich představách to znamená zničit každého, kdo jim stojí v cestě – bez ohledu na to, zda jde o jejich vlastní občany nebo někoho jiného.
„Nesmíme se bát postavit se svým nepřátelům a hájit své pozice pro příští generaci Američanů.“
–ete–
