S vysokopatogenní ptačí chřipkou, která v USA způsobila bezprecedentní nárůst cen vajec, začínají američtí vládní úředníci zvažovat použití vakcín k boji proti této nemoci. Rozhodnutí je složité, protože vakcinace by okamžitě zablokovala více než polovinu amerického exportu drůbeže vzhledem k obchodním předpisům, které vakcinaci zakazují.
Už před schválením jakékoli vakcíny diskutují vládní úředníci s mezinárodními partnery, jak zmírnit dopad očkování na americký export nosnic v případě, že USA vakcínu nasadí.
Od začátku současné epidemie v únoru 2022 bylo jako způsob zastavení šíření ptačí chřipky utraceno v USA 166 milionů kusů drůbeže. To vedlo k růstu cen vajec a vyvolalo izolované nedostatky po celé zemi.
Během posledního desetiletí čelily USA dvěma velkým epidemiím vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1. První epidemie, která vypukla během zimy 2014–15, tvrdě zasáhla chovatele nosnic a krůt, ale byla zastavena vybíjením nemocných ptáků, omezením přesunu drůbeže a přísnými biologickými bezpečnostními opatřeními.
Současná epidemie ptačí chřipky pokračuje téměř bez přerušení od února 2022 a stará strategie dosud k zastavení nákazy nevedla. V důsledku toho chovatelé i dozorové orgány zvažují vakcínu jako možné řešení, i když by to mohlo mít vážné dopady na lukrativní vývoz drůbeže do zahraničí.
Zvažování vakcinace
Tato krize upoutala pozornost Bílého domu. Během svého projevu k společné schůzi Kongresu 4. března prezident Donald Trump uvedl, že cena vajec se „vymkla kontrole“ a vyzval svou ministryni zemědělství Brooke Rollinsovou, aby tento problém jaksepatří vyřešila.
Rollinsová oznámila první krok k realizaci tohoto cíle 26. února. Kromě závazku investovat až jednu miliardu dolarů do boje proti ptačí chřipce a snížení cen vajec oznámila, že Ministerstvo zemědělství (USDA) podnikne výjimečný krok a bude zkoumat „vakcíny, terapeutika a další inovativní řešení k minimalizaci vybíjení nosnic“. Ministerstvo uvedlo, že na tuto iniciativu bude vyčleněno až 100 milionů dolarů.
Ministerstvo zemědělství potvrdilo, že vakcinaci zvažuje, ale uvedlo, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo.
Použití vakcíny je v drůbežářském průmyslu ožehavé téma kvůli možným dopadům pro mezinárodním obchod. Greg Tyler, prezident Rady pro vývoz americké drůbeže a vajec (USA Poultry and Egg Export Council), uvedl pro Epoch Times, že pokud by Spojené státy dnes začaly drůbež očkovat, mohlo by to vést k okamžitému uzavření exportního trhu s drůbeží v hodnotě až tří miliard dolarů. Celkový objem tohoto trhu je přitom 5,8 miliardy dolarů.
Vysoce postavený úředník USDA, který hovořil s Epoch Times, potvrdil, že ministerstvo zvažuje vakcinaci jako možnost v boji proti ptačí chřipce, ale zatím žádné konečné rozhodnutí nepadlo a úřad ani nebude spěchat s jeho přijetím.
Ministryně Rollinsová, jak uvedl úředník, chápe složitost tohoto problému, a než učiní jakékoli rozhodnutí, poradí se se všemi stranami ve vedení jednotlivých amerických států, zemědělským průmyslem i mezinárodní obchodní komunitou.
Úředník dodal, že Rollinsová si je vědoma, že vakcinace není jediným řešením problému ptačí chřipky v zemi a nemusí to být ani nejlepší možné řešení. Logisticky, uvedl úředník, by bylo očkování ptáků obtížné, protože technologie, která by umožnila podání dávky bez použití injekce, zatím neexistuje. USDA dosud neschválilo žádnou vakcínu proti ptačí chřipce pro použití ve Spojených státech.
Tyler uvedl, že je si vědom vládní iniciativy, která má představit plán vakcinace hlavním obchodním partnerům USA, aby získala zpětnou vazbu od každé země, a tím minimalizovala obchodní dopady.
Dřív se podle něj vládní úředníci spoléhali na vakcinaci jako na „rychlé řešení“, aby snížili cenu vajec, ale edukace, kterou jim poskytuje drůbežářský průmysl a politici ze států se silným drůbežářským průmyslem, vedla k vyváženějšímu přístupu k vakcinaci.
Tyler uvedl, že američtí drůbežáři chtějí pokračovat v očkování, pokud to pomůže domácímu obchodu s vejci, ale zároveň upozorňuje, že se musí nalézt řešení, které nebude zasahovat do rozsáhlého exportního byznysu.
Rizika a přínosy
Rozsah epidemie a přítomnost potenciálních přenašečů nákazy ukazují, že vakcinace může být pro americké chovatele nosnic budoucností. Profesorka na Katedře veterinárních a biomedicínských věd na University of Minnesota Carol Cardonaová v předchozím rozhovoru uvedla, že ptačí chřipka je na pokraji toho, aby se stala endemickou mezi populacemi divokých ptáků v Severní Americe.
Divocí ptáci jsou považováni za hlavní přenašeče této nemoci. Cardonaová však řekla, že nedávný výzkum ukazuje, že ptačí chřipka je nyní přítomna i v populacích savců, včetně koček a psů. Jak se nemoc nadále šíří na další druhy a mutuje, profesorka se domnívá, že vakcinace může být „dalším krokem“ v boji proti této nemoci, protože nové infekce a utrácení nosnic se dějí mnohem rychlejším tempem, než jakým průmysl dokáže produktivní ptáky nahradit.
Na zahájení očkování tlačí především producenti vajec. Při výpovědi před Senátním výborem pro zemědělství, výživu a lesnictví 26. února Tony Wesner, šéf vaječné firmy Rose Acre Farms sídlícího v Indianě, řekl, že předchozí epidemie ptačí chřipky v letech 2014–2015 byla zastavena vyhubením nebo vybíjením infikovaných hejn a přísnými izolačními opatřeními, protože virus se primárně šířil mezi farmami v tzv. laterálním přenosu. Tentokrát opatření na ochranu biologické bezpečnosti obcházejí divocí ptáci a další přenašeči nemocí.
Wesner, který mluvil jménem národní aliance producentů vajec United Egg Producers, doporučil, aby USA přijaly „agresivní, progresivní strategii pro očkování“. Konkrétně vaječný průmysl chce, aby Ministerstvo zemědělství vytvořilo zásobu vakcín proti ptačí chřipce, prozkoumalo metody aplikace jiné než injekce, vypracovalo plán, který by minimalizoval riziko pro americký exportní trh, a co nejdříve zahájilo terénní zkoušky na izolovaném hejnu nosnic na Havaji.
V prohlášení United Egg Producers uvedli, že věří, že použití vakcíny jako součást širší strategie kontroly chorob by významně snížilo riziko šíření viru mezi komerčními hejny, snížilo uvolňování viru, které by mohlo infikovat jiné hejna a zvířata, a snížilo celkové ekonomické otřesy způsobené šířením ptačí chřipky.
Celkový chov nosnic v USA však není tak velký jako chovy na maso. Podle údajů zveřejněných U.S. Poultry & Egg Association bylo v roce 2023 ve Spojených státech zabito přibližně 9,4 miliardy kuřat pro maso. Naproti tomu v roce 2022 bylo ve Spojených státech 308 milionů komerčně chovaných nosnic, jak uvádí United Egg Producers.
USA produkují obrovské množství kuřecího masa, kolem 27 milionů tun v roce 2023, přičemž na vývoz šly podle U.S. Poultry and Egg Association víc než tři miliony tun kuřecího masa. (Pro srovnání, v ČR se v roce 2023 vyrobilo cca 172 tisíc tun drůbežího masa, drtivou většinu tvořilo maso kuřecí.)
Tyler uvedl, že mnoho z nejdůležitějších exportních destinací pro toto maso má ustanovení, že kuřata nesmí být očkovaná. Tato opatření jsou založena na obavách, že maso nebo živá drůbež importovaná jako chovný materiál by mohly přinést nemoc do dovážející země.
Národní rada pro kuřecí maso (NCC), průmyslová skupina zastupující zpracovatele kuřecího masa, v prohlášení vydaném 21. února uvedla, že zpracovatelé kuřecího masa jsou a nadále budou proti jakémukoli očkovacímu plánu, který neobsahuje „silná obchodní ochranná opatření“.
„Průmysl, který je ptačí chřipkou nejméně zasažen, by měl největší ztráty, pokud by očkovací strategie neobsahovala ochranná obchodní opatření,“ uvedl v prohlášení David Elrod, ředitel NCC pro vládní záležitosti.
Jeden testovací balónek byl již vypuštěn. Nedávno Francie začala očkovat drůbež proti ptačí chřipce a následně byla vyloučena z většiny mezinárodního obchodu, uvedl Tyler. Exporty se však začínají pro tuto evropskou zemi znovu otevírat, pokud obchodník svým obchodním partnerům prokáže, že produkt nepochází z regionu, kde probíhá očkování.
Podle Tylera roste v globálním drůbežářském průmyslu uvědomění, že ptačí chřipka je celosvětový problém. S tím, jak Francie zahájila očkování, všichni nyní hledají větší trh, kde by otestovali cílené očkování a takzvanou obchodní kompartimentalizaci.
„Hledají někoho, kdo by vystoupil a řekl: ‚Dobře, takto by to mohlo fungovat.‘ Myslím, že uvidíme více zemí, které projeví zájem o očkování, jakmile USA program očkování zahájí,“ prohlásil Tyler pro Epoch Times.
Otázky týkající se zdraví lidí
Nejmenovaný vysoce postavený úředník USDA uvedl pro Epoch Times, že jedním z hlavních důvodů, proč se drůbež utrácí, je touha zabránit mutaci viru a jeho přeměně na vážný problém pro lidské zdraví. Kdyby k tomu došlo, ceny vajec by byly ve srovnání s tím jen malým problémem.
Profesorka Cardonaová uvedla, že globální zkušenost s ptačí chřipkou za poslední tři desetiletí, její vysoká schopnost mutovat a současný přenos mezi savci ukazují, že nemoc bude v budoucnu pravidelně infikovat i lidi. Až k tomu dojde, zdravotní úřady budou muset čelit vážným otázkám o masovém očkování, aby ochránily zdraví lidí.
Dr. Robert Malone, průkopník vakcín, známý svou skepsí vůči přístupu amerického zdravotnictví ke covidové pandemii, uvedl, že virus ptačí chřipky je známý svou proměnlivostí v genetice. I přesto není zatím znepokojen rizikem pro lidské zdraví, které ptačí chřipka představuje.
Spíše se, jak řekl pro Epoch Times, obává, že „děravá“ mRNA vakcína podávaná masově ptákům urychlí vznik varianty ptačí chřipky odolné vůči vakcínám. Stejně jako obchodní partneři USA se také obává, že očkování může zakrýt přítomnost viru.
„Farmáři budou vystaveni infikovaným hejnům, která neprojevují nemoc tak nápadně. Pokud virus přejde na lidi, už se vyvinul tak, aby do určité míry unikl imunitnímu dohledu. To nejsou dobré věci,“ poznamenal Malone.
–ete–
