Analýza zpráv
Po několikadenní přestřelce v podobě prudkého zvyšování cel mezi Spojenými státy a Čínou vstoupily obě země do nové éry intenzivní konfrontace a oddělování ekonomik. Tvrdí to odborníci, kteří vidí malou šanci na zvrat.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení odvetných cel ve výši 34 % na Čínu, spolu s vyššími cly na desítky dalších zemí, odstartovalo 2. dubna sérii vzájemných opatření a protiopatření. Americká cla byla na Čínu uvalena jako odpověď na desetiletí nespravedlivých obchodních praktik čínského režimu.
Po odvetě Pekingu, který zavedl vlastní 34% clo, Trump zvýšil americká cla o 50 %, aby následně čínský režim opět přijal protiopatření, přičemž neustále sliboval, že bude „bojovat do konce“. Trump zvýšil 9. dubna cla na čínské dovozy na celkových 145 %, přičemž pozastavil zvýšení cel na všechny ostatní země. Peking na to zareagoval 11. dubna, když zvýšil cla na americké zboží na 125 %.
Obchodní konflikt mezi USA a Čínou je v jádru bitvou o světový ekonomický řád, tvrdí odborníci.
Podle těchto analytiků už není prostor pro smysluplná jednání mezi Spojenými státy a Čínou, a nyní bude záležet na tom, kterou z těchto dvou zemí podpoří ostatní ekonomické mocnosti.
Podle Jamese Lewise, senior viceprezidenta think-tanku Center for Strategic and International Studies, se obě země blíží ke „střetu“. „Čína se nehodlá vzdát a přinejmenším od (loňského) listopadu plánuje, jak se s tím vypořádat,“ řekl Lewis pro Epoch Times a dodal, že z rozhovorů s funkcionáři Komunistické strany Číny je patrné, že odstřihávání se Ameriky od Číny očekávali a plánovali podle toho. Trump to podle něj jen urychlil.
Mike Sun, americký podnikatel s desítkami let zkušeností s poradenstvím zahraničním investorům a obchodníkům podnikajícím v Číně, uvedl, že roztržka mezi největší a druhou největší ekonomikou světa byla ve výhledu Pekingu od Trumpova prvního funkčního období. Nyní k ní konečně dochází. Sun používá pseudonym, aby se ochránil před pomstou ze strany režimu.
Během předchozí Trumpovy administrativy Čína navrhovala nákup amerických výrobků. Sun uvedl, že tím se vyřešila Trumpa potřeba snížit obchodní deficit mezi oběma zeměmi. Jednání vyústila v „první fázi“ obchodní dohody podepsané v lednu 2020, kterou však Peking nesplnil.
Tentokrát je to však jiná hra. S odvoláním na cíl dosáhnout reciprocity se všemi zeměmi se Trump snaží obnovit globální ekonomický řád, sdělil Sun deníku Epoch Times. „Rozdíl mezi současným a předchozím Trumpovým přístupem vidí i Komunistická strana Číny. Režim viděl, že ústupky Spojeným státům by vedly k budoucnosti, kterou by nedokázal strávit, a proto se rozhodl bojovat,“ uvedl.
Devátý duben podle něj znamenal přelomový okamžik v americko-čínských vztazích. Čínský režim překročil práh, kdy přestal být pouhým strategickým konkurentem Spojených států a začal se přibližovat statusu nepřítele, podobně jako Sovětský svaz během studené války.
Odborník na Čínu Alexander Liao uvedl, že čínská vláda má jen malý politický manévrovací prostor. Proto podle něj existuje vysoká pravděpodobnost, že se Peking uchýlí k invazi na Taiwan, aby obrátil karty. Zdá se, že zasvěcené informace, které nedávno získal od čínské armády, jeho názor potvrzují.
Liao vyrostl v armádním systému pevninské Číny, mnoho let působil v Hongkongu a později se stal zkušeným novinářem a šéfem hongkongské kanceláře.
Jak zareagují spojenci?
Od 2. dubna, kdy Trump oznámil reciproční cla, zažil americký akciový trh jízdu na horské dráze, od třídenního poklesu nevídaného od léta 2020 až po největší jednodenní rally od roku 2008.
Kroky amerického prezidenta a s nimi spojená nejistota podráždily investory i některé spojence.
Své rozhodnutí pozastavit globální cla vysvětlil Trump 9. dubna tím, že lidé „začínají být trochu vyjukaní, trochu se bojí“. Odvolával se také na nutnost pružně spolupracovat se zeměmi při uzavírání dohod a reagovat na situaci na trzích.
Lewis na základě svých rozhovorů s úředníky v Bruselu uvedl, že tamní politici jsou v současné době silně nakloněni odluce od Spojených států. Evropanům podle něj vadí nepředvídatelnost Trumpových rozhodnutí. Evropská unie pozastavila 10. dubna svá protiopatření proti americkým tarifům na ocel a hliník na 90 dní.
„Chceme dát vyjednávání šanci,“ napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na sociálních sítích. Zdůraznila však, že pokud jednání selžou, „všechny možnosti zůstávají na stole“.
Eurozóna a Čína se 10. dubna rovněž dohodly, že se budou zabývat stanovením minimálních cen pro elektromobily vyrobené v Číně namísto cel, která EU zavedla v loňském roce. Liao uvedl, že si myslí, že Trump může Evropu poněkud postrčit směrem k Číně, byť ne úplně. Koneckonců ideologické rozdíly mezi nimi jsou obrovské. „Postavit se na stranu Číny je spojeno s obrovským morálním tlakem,“ řekl s odkazem na závažné porušování lidských práv ze strany čínského režimu.
Alexander Gray, generální ředitel společnosti American Global Strategies a vysoký úředník pro národní bezpečnost za první Trumpovy vlády, připsal Trumpovi k dobru, že vmanévroval Spojené státy „do vynikající strategické pozice“.
Použitím recipročních cel podle něj Trump povzbudil více než 70 zemí, aby zasedly k jednacímu stolu a vyrovnaly bilaterální obchod. Prezident také „normalizoval vyšší cla“ tím, že ponechal univerzální clo pro všechny země na 10 %, uvedl Gray v e-mailu pro Epoch Times.
Deset procent je čtyřnásobek průměrné celní úrovně Spojených států před letošním rokem.
Pokud zůstanete s Čínou za současných podmínek spojeni, prohrajete.
James Lewis, senior viceprezident, Center for Strategic and International Studies
Lewis kvituje úmysl Pekingu ovládnout globální trh svou průmyslovou politikou. Hrát na světových trzích podle čínských podmínek podle něj znamená ztráty pro Spojené státy, Japonsko, Jižní Koreu, Evropu a další země. „Pokud zůstanete s Čínou za současných podmínek spojeni, prohrajete,“ domnívá se. Dodává však, že má strach, aby Trumpovy kroky nepostrčili globální ekonomiku od Spojených států směrem k Číně, a to i z Evropy.
Gray uvedl, že chování Číny bude mít v úvahách spojenců větší váhu než chování Spojených států. „[Trump] postavil Čínu do neudržitelné pozice a odhalil to, co mnozí z nás již věděli: ČLR vybudovala ekonomiku určenou k vedení ekonomické války za účelem udržení režimu.“
„Neochota a neschopnost Pekingu změnit své chování odhaluje komunistický režim takový, jaký je, a staví USA a jejich spojence a partnery do jednotného bloku, který se staví proti Xiově zhoubné činnosti,“ pronesl Gray.
Může Xi Trumpa přečkat?
Analytici se zamysleli také nad riziky a faktory podporujícími jednotlivé tábory v probíhajícím obchodním sporu. Podle Lewise je důležité si uvědomit, že čínský režim má ve vyčkávání výhodu. „Mohou snést více bolesti než USA, protože, když už nic jiného, nemají volby v polovině volebního období a všichni republikáni už přišli na to, že budou mít v polovině volebního období problémy,“ prohlásil a dodal: „Myslím, že Čína dokáže bolest tolerovat víc.“
Lewis uvedl, že od zdrojů z americké vlády se dozvěděl, že Trumpův tým předpokládá zavedení změn během tří až šesti měsíců od nástupu k moci. Jinak ke změnám nedojde vůbec. „V tomto případě může Xi Jinping Donalda Trumpa přečkat,“ řekl.
Přestože však svět v Číně neuvidí protesty v ulicích jako ve Spojených státech, i čínský vůdce je podle Liaa pod velkým tlakem. Nemusí se sice bát obyčejného lidu, ale ohrozit jej mohou stranické elity a funkcionáři. Když elity nebudou souhlasit se směřováním politiky, mohly by se spojit a podpořit jiného vůdce.
Odvrácenou stranou Xiho průmyslové politiky je to, že uměle posiluje výrobní sektor, který generuje velké množství nadbytečných kapacit a zvyšuje závislost čínské ekonomiky na vývozu. Trumpova cla zasadí těžkou ránu klíčovým provinciím podporujícím čínský hospodářský růst: Guangdong, Zhejiang a Jiangsu. Všechny jsou to přímořské oblasti zaměřené na vývoz.
Rostoucí zadlužení čínské ústřední vlády a samospráv způsobilo, že ratingová agentura Fitch Ratings 10. dubna snížila dluhové ratingy řady státních podniků v Číně poté, co o týden dříve upravila rating čínského státu z A+ na A.
Hospodářský propad poškozuje bohatství komunistických elit a důsledky by mohly být hrozivé. V historii Komunistické strany Číny existuje precedens. Hua Guofeng, předseda strany, který nastoupil po Mao Zedongovi, byl v mocenském boji v roce 1978 vytlačen Deng Xiaopingem. Deng jako důvod uvedl, že čínská ekonomika je na pokraji zhroucení.
Tento důvod by mohl být použit i k uzurpaci moci od Xiho, spekuluje Liao. Neprůhlednost komunistické diktatury znamená, že lidé zvenčí neuvidí žádné známky převratu, dokud nebude nastolen nový diktátor, poznamenal, na rozdíl od demokratických společností, kde se tlak na politickou moc odehrává otevřeně.
Liao se domnívá, že Trump musí zlepšit domácí zaměstnanost a inflaci, aby přežil roztržku se Xim. Silným podpůrným faktorem pro Trumpa bude odolnost americké ekonomiky. Ekonomická čísla USA se zatím drží. Inflace v březnu ochladla, poslední spotřebitelské ceny vykázaly meziroční nárůst o 2,4 %, což je méně než 2,8 % v předchozím měsíci. Minulý týden Úřad pro statistiku práce oznámil, že americká ekonomika v březnu vytvořila 228 000 nových pracovních míst, což je téměř dvojnásobek oproti únoru a výrazně překonává konsenzuální prognózu 135 000 nových pracovních míst.
Aukce desetiletých amerických státních dluhopisů v hodnotě 39 miliard dolarů, která se uskutečnila 9. dubna, stále vykazovala solidní poptávku investorů. Výnos byl nižší, než se očekávalo, ale přesto představoval nejvyšší týdenní zisk od června 2013.
Sun uvedl, že ačkoli je to těžké prokázat v reálném čase, má podezření, že Čína prodávala americký dluh, aby snížila cenu a zvýšila úrokovou sazbu. Čína v současné době drží přibližně 760 miliard dolarů, tedy méně než 3 % celkového amerického dluhu. Silný prodej dluhopisů a oživení akciového trhu naznačují, že základy americké ekonomiky jsou stále silné, doplnil Liao.
Taiwan
Liao vyslovil podezření, že čínský režim by mohl napadnout Taiwan, aby otočil průběh situace. „Komunistická strana Číny by chtěla změnit základní hybnou sílu na trhu. Světový trh je trhem kupujících díky nadkapacitám v mírovém období, a Amerika má největší moc tím, že je největším kupujícím,“ řekl pro Epoch Times a dodal: „Vstup do války však znamená přeměnu ekonomiky na trh prodávajících, ať už jde o prodej zbraní nebo vybavení, válka maximalizuje čínský výrobní sektor.“
Výroba v Číně dosáhla v roce 2023 hodnoty 4,66 bilionu dolarů, což představuje přibližně 30 procent globálního celku, uvádí nejnovější údaje Světové banky. Pro srovnání, výroba v USA byla v roce 2021 ve výši 2,5 bilionu dolarů. Pro rok 2022 a 2023 nejsou v databázi Světové banky k dispozici žádná data o výrobě v USA.
Podle Liaova zdroje v čínské armádě vydala Čínská lidová armáda interní sdělení zaměřené na tři body. Za prvé, k válce s Taiwanem nevyhnutelně dojde. Situace by mohla být podobná Korejské válce, kdy probíhala mírová jednání, která trvala více než dva roky, uprostřed bojů. Za druhé, nevyhnutelně dojde k válce mezi Čínou a Spojenými státy. Za třetí, čínská armáda rozdala insignie různých složek americké armády čínským vojákům, aby se je naučili rozpoznávat v boji, a tím zjistili, kterou složku nepřítele mají proti sobě.
„Atmosféra v armádě je velmi napjatá. Válka může pro Xiho vyřešit mnoho problémů: Za prvé, ekonomika už nebude tak důležitá, za druhé, mohl by uklidnit opozici uvnitř strany a dát čínskému lidu vnější důvod k ospravedlnění vlády komunistické strany,“ podotkl Liao.
–ete–
