Psoriáza: příznaky, příčiny, léčba a přírodní přístupy

Lékařská recenze: Dr. Beverly Timerdingová, M.D.

Psoriáza je složité autoimunitní onemocnění s genetickým podkladem, které má chronický průběh a postihuje kůži, nehty i klouby. Diagnostika bývá zpravidla klinická a nemoc má výrazný dopad na kvalitu života – způsobuje bolest, znetvoření a invaliditu. Je také spojena s některými závažnými komorbiditami, včetně kardiovaskulárních onemocnění. Tato nemoc postihuje ve Spojených státech přibližně 8 milionů lidí, a patří tak mezi nejrozšířenější autoimunitní poruchy.

Psoriáza, která postihuje přibližně 8 milionů lidí ve Spojených státech, je nejčastějším autoimunitním onemocněním. V České republice se odhaduje, že psoriáza postihuje přibližně 200 000 až 250 000 osob, což představuje asi 1,5 až 2,5 % populace.

Jaké formy psoriázy rozlišujeme?

Existuje více typů psoriázy, mezi které patří mimo jiné:

• Ložisková psoriáza: Nejrozšířenější formou je ložisková psoriáza, která tvoří 85 až 90 procent všech případů. Na světlé kůži se projevuje jako vyvýšené červené skvrny pokryté stříbřitými šupinami, zatímco na tmavší pleti může mít purpurově hnědou barvu s našedlými šupinami. Tyto ložiska se typicky vyskytují symetricky – na pokožce hlavy, trupu, končetinách, ploskách nohou, genitáliích a rukou, zejména na loktech a kolenou. Při poškrábání nebo mechanickém podráždění může dojít ke vzniku drobných krvácivých teček, tzv. Auspitzova fenoménu, způsobeného poškozením tenkých kapilár těsně pod povrchem kůže.
• Psoriáza vlasové pokožky: Tato forma postihuje 45 až 56 procent pacientů s psoriázou, převážně s ložiskovým typem. U dětí se často objevuje jako první právě na hlavě. Může se vyskytovat jako jedno nebo více ložisek, v těžších případech pokrývá celou pokožku hlavy. Typickým příznakem je zarudlá, ztluštělá pokožka se stříbřitými šupinami připomínajícími lupy. Někdy zasahuje i za hranici vlasové linie. Vypadávání vlasů je vzácné, ale může nastat při silném škrábání nebo častém česání.
• Kapkovitá psoriáza: Druhý nejčastější typ, projevující se červenými tečkami, skvrnami nebo ložisky menšími než 2,5 cm, obvykle na trupu a končetinách. Často postihuje děti nebo mladé dospělé. Může se objevit náhle a někdy předchází rozvoji ložiskové psoriázy v pozdějším věku, případně představuje její zhoršení. Ve většině případů spontánně ustupuje během několika měsíců bez potřeby léčby.
• Psoriáza nehtů: Tato forma postihuje více než 80 procent osob s ložiskovou psoriázou a pouze 5 procent pacientů s jinými typy. Někdy se jedná o jediný příznak nemoci, přičemž bývají častěji postiženy nehty na rukou než na nohou. Často je zaměňována s plísňovou infekcí nehtů. Mezi projevy patří drobné důlky, bílé linie nebo skvrny, drolení nehtů, žlutohnědé skvrny, oddělení nehtu od nehtového lůžka, nadměrné rohovění a červené čárky způsobené krvácením kapilár.
• Inverzní psoriáza: Označovaná také jako intertriginózní nebo flexurální psoriáza. Projevuje se hladkými, červenými a svědivými ložisky v kožních záhybech – například pod prsy, v tříslech, podpaží, mezi hýžděmi nebo v oblasti genitálií. Obtížně se léčí a může být zaměněna za plísňovou nebo kvasinkovou infekci, protože se vyskytuje v atypických lokalitách. Je zhoršována třením a pocením, často vede k bolestivým prasklinám a krvácení.
• Pustulózní psoriáza: Vzácná forma charakterizovaná výskytem puchýřků naplněných hnisem na zarudlé kůži. Tyto puchýřky jsou sterilní – obsahují pouze bílé krvinky, nikoliv bakterie.
• Erytrodermická psoriáza: Nejvzácnější a nejzávažnější forma, která postihuje více než 80 procent povrchu těla červenými, olupujícími se ložisky. Vyskytuje se u 1 až 2 procent pacientů s psoriázou, častěji u dospělých mužů. Způsobuje intenzivní svědění a pálení, zejména v šupinatých oblastech. Dalšími příznaky mohou být horečka, zimnice, celková slabost, zrychlený tep, bolesti kloubů a zvětšení mízních uzlin. Může ohrožovat život, neboť připomíná rozsáhlé popáleniny. Rozvíjí se buď postupně u pacientů s nestabilní ložiskovou psoriázou, nebo náhle, i u osob bez předchozí diagnózy.
• Seboroická psoriáza: Také nazývaná sebopsoriáza. Typicky postihuje oblasti s vyšší produkcí mazu, jako je vlasová pokožka, čelo a nosoretní rýhy. Projevuje se červenými, olupujícími se ložisky na hlavě, za ušima, nad lopatkami, na horní části hrudníku, v podpaží, tříslech nebo ve středu obličeje.
• Psoriatická artritida: Častá komplikace psoriázy – zánětlivé onemocnění kloubů, které způsobuje jejich ztuhlost a bolestivost. Postihuje 10 až 20 procent lidí s psoriázou. Přibližně 80 procent těchto pacientů má zároveň psoriázu nehtů a vzplanutí na kůži často probíhají souběžně s kloubními obtížemi. Psoriatická artritida se někdy nepovažuje přímo za typ psoriázy, ale za samostatné onemocnění.

Jaké příznaky a časné projevy psoriázy rozlišujeme?

Prvotními projevy ložiskové psoriázy jsou drobná ložiska o průměru přibližně 3 mm, která se objevují symetricky na těle. Postupně se zvětšují a vytvářejí silné, suché šupinaté plaky.

U každého pacienta se příznaky psoriázy mohou lišit, mezi nejběžnější však patří:

• ztluštělá, zarudlá ložiska kůže pokrytá stříbřitě bílými šupinami,
• suchá, popraskaná kůže, která může svědit nebo krvácet,
• změny nehtů (ztluštění, žlutohnědé zbarvení, dolíčkování nebo uvolnění nehtu od lůžka),
• zhoršená kvalita spánku v důsledku svědění,
• bolestivost kloubů nebo šlach,
• výrazná tvorba lupů.

Konkrétní projevy jednotlivých typů psoriázy naleznete v předchozí části.

Národní nadace pro psoriázu (National Psoriasis Foundation) rozděluje závažnost příznaků podle procentuálního rozsahu postižené plochy kůže takto:

• méně než 3 % – mírná forma,
• 3 až 10 % – středně těžká forma,
• více než 10 % – těžká forma.

Pro srovnání: dlaň člověka (bez prstů) představuje přibližně 1 % povrchu těla.

Při hodnocení závažnosti se přihlíží také k dopadu nemoci na kvalitu života. Přinejmenším 20 % pacientů má středně těžkou až těžkou formu psoriázy.

Psoriáza se navíc vyznačuje nepředvídatelnými obdobími vzplanutí a remise. Během vzplanutí (flare-up) dochází ke zhoršení příznaků, obvykle v reakci na určité spouštěče, které budou rozebrány v následující části.

Remise nastává tehdy, když se příznaky dočasně ztratí v důsledku léčby. Toto období může trvat od několika měsíců až po několik let, obvykle však trvá 1 až 12 měsíců.

Co způsobuje psoriázu?

Psoriáza vzniká v důsledku abnormální reakce imunitního systému, kdy tělo mylně napadá samo sebe, což vyvolává zánětlivou odpověď a poškození tkání. Tento chybný autoimunitní útok urychluje tvorbu kožních buněk, což vede k jejich rychlému hromadění na povrchu kůže. Za normálních okolností trvá proces obnovy pokožky – tzv. buněčná obměna – přibližně jeden měsíc, než se nové kožní buňky vytvořené v hlubších vrstvách dostanou na povrch. U psoriázy však dochází k tomuto procesu během několika dní, čímž vznikají typické plaky a zarudlá zanícená ložiska.

Přesná příčina psoriázy není dosud známa, ale předpokládá se výrazná genetická složka. Míní se, že k poruše imunitní odpovědi dochází působením cytokinů, enzymů a dalších látek, které regulují dělení kožních buněk, v kombinaci s vlivy vnějšího prostředí.

Základní obrannou složkou imunitního systému jsou bílé krvinky, zejména lymfocyty. Ty se dělí na dvě hlavní skupiny – B buňky, které vytvářejí protilátky proti antigenům (tedy cizorodým látkám vyvolávajícím imunitní odpověď), a T buňky. U psoriázy hrají klíčovou roli pomocné T buňky (tzv. helper T cells), které instruují B buňky, aby produkovaly autoprotilátky – tedy protilátky namířené proti vlastním kožním buňkám. Pomocné T buňky dále uvolňují cytokiny – imunitní faktory, které za normálních okolností podporují hojení, avšak ve zvýšeném množství vedou k chronickému zánětu a poškození tkání.

Spouštěče

Předpokládá se, že psoriázu vyvolává kombinace různých faktorů, především genetických a environmentálních.

1. Genetika

Odhaduje se, že dědičnost psoriázy se pohybuje mezi 60 až 90 procenty. Genetika je také hlavním faktorem vzniku onemocnění u pacientů mladších 40 let.

U mnoha jedinců s psoriázou byla zjištěna souvislost s určitými lidskými leukocytárními antigeny (HLA), tedy geny zodpovědnými za kódování bílkovin, které pomáhají imunitnímu systému rozlišovat mezi vlastními buňkami a cizorodými látkami. Na vývoji psoriázy se pravděpodobně podílí devět klíčových genů označovaných jako PSORS 1 až 9, přičemž některé specifické varianty těchto genů mohou zvyšovat riziko onemocnění.

2. Vlivy vnějšího prostředí

Některé faktory vnějšího prostředí mohou psoriázu vyvolat nebo zhoršit, i když samy o sobě nejsou přímou příčinou. Patří mezi ně:

• Infekce: Některé bakteriální a virové infekce mohou vést k rozvoji psoriázy – například streptokoková infekce, infekce virem lidské imunodeficience (HIV) a určitý typ lidského papilomaviru (HPV).

• Některé léky: Mezi rizikové přípravky patří inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE inhibitory) a betablokátory užívané při vysokém krevním tlaku a srdečních onemocněních, dále chlorochin (léčba malárie), lithium (při bipolární poruše), indomethacin (nesteroidní protizánětlivý lék – NSAID) a progesteron v rámci ženské hormonální léčby. Spouštěčem mohou být také kortikosteroidy nebo náhlé vysazení perorálních léků určených k léčbě psoriázy.

• Očkování: V literární rešerši bylo diskutováno možné spojení mezi očkováním mRNA vakcínami proti covidu-19 (včetně vakcín Moderna a BioNTech/Pfizer) a vznikem nebo zhoršením psoriázy. Vzhledem k neúplným údajům o konkrétním typu vakcín (studie zahrnovala i jiné než covidové vakcíny) a retrospektivnímu charakteru přehledu nebyla příčinná souvislost prokázána a autoři upozornili, že jsou zapotřebí další kontrolované studie. I přesto byly ve studii zaznamenány případy vzniku či zhoršení psoriázy, přičemž ke vzplanutí nejčastěji docházelo po druhé dávce. Nové případy se objevily ve lhůtě 2 až 21 dní po očkování, recidivy pak v rozmezí 1 až 90 dní. Obecně však pacienti zaznamenali zlepšení nebo vymizení příznaků během 3 dnů až 4 měsíců. Vzácně byla psoriáza spojována také s jinými vakcínami, jako je BCG, H1N1, vakcíny proti tetanu a záškrtu nebo proti chřipce.

• Kouření: Novější výzkumy naznačují možnou souvislost mezi kouřením a genetickými predispozicemi k psoriáze. Kouření způsobuje oxidační stres a tvorbu škodlivých látek, které narušují klíčové imunitní dráhy spojené s tímto onemocněním.

• Stres: Studie ukazují, že stres může aktivovat určité imunitní faktory, které přispívají ke vzplanutí psoriázy.

• Alkohol: Nadměrná konzumace alkoholu je spojována nejen s vyšším výskytem těžké psoriázy, ale i se specifickým vzorcem a rozložením ložisek. U pacientů s nadměrným příjmem alkoholu bývá zánět výraznější, s minimálním olupováním, často se vyskytuje v oblasti obličeje, třísel a kožních záhybů, případně ve formě hyperkeratotických ložisek převážně na končetinách.

• Expozice chemikáliím a znečištění: Zhoršení psoriázy může být vyvoláno různými škodlivinami, těžkými kovy a těkavými organickými sloučeninami (VOC). Zvláště kadmium je spojováno s rozvojem tohoto onemocnění.

• Kožní poranění: Vznik nových psoriatických ložisek v místech i drobného poškození kůže (např. škrábnutí nebo vpich) se u pacientů označuje jako Koebnerův fenomén.

Kdo je ohrožen psoriázou?

Ačkoli psoriáza může postihnout kohokoli, některé faktory – včetně výše uvedených spouštěčů – zvyšují pravděpodobnost jejího vzniku:

• Rodinná anamnéza: Přibližně jedna třetina lidí s psoriázou má v přímé linii příbuzného, který tímto onemocněním rovněž trpí. Pokud má psoriázu jeden z rodičů, riziko, že nemoc propukne i u potomka, činí přibližně 14 %. Pokud jsou postiženi oba rodiče, pravděpodobnost vzniku onemocnění stoupá až na 41 %. Z genů spojovaných s tímto onemocněním je za klíčový považován gen PSORS1.

• Rasa: Jedna studie zjistila, že ve Spojených státech je psoriáza nejrozšířenější mezi bělochy – s výskytem 3,6 %. U osob smíšeného původu činí výskyt 3,1 % a u Asiatů 2,5 %.

• Věk: Psoriáza má dvě věková období s nejvyšším výskytem. První se objevuje mezi 20. a 30. rokem věku a druhé mezi 50. a 60. rokem.

• Obezita: Obezita je významným rizikovým faktorem psoriázy. U osob s nadváhou dochází k různým změnám pokožky – vyšším ztrátám vody kvůli narušené ochranné kožní bariéře, zvýšené produkci mazu, špatnému lymfatickému odtoku a ztluštění tukové vrstvy, což podporuje nadměrné pocení.

• Těhotenství: Těhotné ženy s rodinnou anamnézou psoriázy mají vyšší pravděpodobnost vzniku pustulózní psoriázy.

• Celiakie: Lidé trpící celiakií mohou být ke vzniku psoriázy rovněž náchylnější.

• Chladné klima: Výzkumy naznačují, že v chladnějších klimatických podmínkách psoriáza vzniká dříve a častěji. Například u černochů i bělochů žijících v chladném podnebí je prevalence psoriázy vyšší než u lidí jakéhokoli etnického původu žijících v Africe.

Jak se psoriáza diagnostikuje?

K diagnostice psoriázy dermatolog posuzuje stav kůže, nehtů a pokožky hlavy a zároveň se ptá na příznaky, rodinnou anamnézu a nedávné změny životního stylu, které by mohly s psoriázou souviset – například onemocnění nebo zvýšený stres.

Dermatolog může rovněž provést biopsii kůže – tedy odebrat vzorek kožních buněk k podrobnému mikroskopickému vyšetření, které obvykle provádí specializovaný patolog. Tento test slouží k vyloučení jiných možných onemocnění.

K posouzení komplikací nebo přidružených onemocnění může dermatolog doporučit vyšetření u praktického lékaře nebo specialisty, a to včetně rentgenového snímkování, krevního obrazu, EKG nebo testů na revmatoidní faktor.

Jaké komplikace může psoriáza způsobit?

Mezi komplikace psoriázy mohou patřit:

• Sekundární infekce: Škrábání nebo porušení psoriatických ložisek a pustul může vést k druhotné infekci.
• Podchlazení: Nedobrovolný pokles tělesné teploty pod 35 °C je častější u pacientů s erytrodermickou psoriázou.
• Srdeční selhání: Erytrodermická psoriáza může vést až k selhání srdce.
• Nedostatek kyseliny listové: Těžké formy psoriázy mohou být spojeny s deficitem folátu.

Psoriáza je rovněž spojena s několika vážnými komorbiditami, mezi které patří:

• Psoriatická artritida.
• Riziko lymfomu: Psoriáza může mírně zvyšovat riziko lymfomu – ať už samotným onemocněním, jeho léčbou, nebo kombinací obojího. Přímé riziko je však považováno za nízké vzhledem k tomu, že lymfomy jsou vzácné a spojitost jen mírná.
• Zvýšené riziko kardiovaskulárních příhod: Například srdečních chorob, infarktu a cévní mozkové příhody.
• Psychické potíže: Zvláště úzkost a deprese.
• Cukrovka 2. typu.
• Zvýšené riziko dalších onemocnění: Lidé s psoriázou mají vyšší pravděpodobnost výskytu některých typů rakoviny, metabolického syndromu, obezity, osteoporózy, očních onemocnění, onemocnění jater a ledvin.

Jaké existují možnosti léčby psoriázy?

V současnosti neexistuje známý způsob, jak psoriázu zcela vyléčit. Cílem léčby je účinně zvládnout její projevy – obvykle se začíná mírnějšími metodami a přechází se k intenzivnějším podle typu, závažnosti a postižené oblasti. Různé možnosti léčby se často kombinují.

1. Lokální léčba

Lokální terapie – tedy krémy a masti – představují první volbu u lehké až středně těžké psoriázy. Mezi nejčastěji používané přípravky patří:

• Emoliencia: Hydratační přípravky, které změkčují, zklidňují a zvlhčují pokožku. Obvykle se aplikují třikrát až čtyřikrát denně.
• Kortikosteroidy: Lokální kortikosteroidy jsou steroidní krémy nebo masti, které zmírňují zánět, zpomalují tvorbu kožních buněk a potlačují svědění. Obvykle se aplikují jednou denně po několik dní, protože častější použití nemá větší účinek.
• Analoga vitaminu D: Jedná se o syntetické látky napodobující účinky vitaminu D v těle. Často se používají na končetinách, trupu nebo pokožce hlavy. Zpomaluje se jimi dělení kožních buněk a tlumí se zánět s minimem nežádoucích účinků. Mezi běžně používané přípravky patří kalcipotriol, kalcitriol a takalcitol. Pozor – kalcipotriol může být smrtelně toxický pro malá domácí zvířata.
• Inhibitory kalcineurinu: Mezi ně patří takrolimus a pimekrolimus – masti a krémy ovlivňující imunitní odpověď. Snižují zánět a používají se zejména na citlivé oblasti s tenčí kůží, jako je obličej, krk a kožní záhyby. Nejsou doporučovány k dlouhodobému používání, neboť mohou negativně ovlivňovat funkci ledvin. Těhotné a kojící ženy by se jim měly vyhýbat.
• Kyselina salicylová: Obvykle užívaná k léčbě akné, pomáhá u psoriázy změkčovat keratin – bílkovinu tvořící svrchní vrstvu pokožky – a tím zmenšovat plaky. Není vhodná pro děti a těhotné ženy by se o jejím užití měly poradit s dermatologem.
• Retinoidy: Syntetické deriváty vitaminu A, především tazaroten, pomáhají odstraňovat odumřelé buňky, zmenšují plaky, olupování i zarudnutí. Jsou většinou dobře snášeny a používají se po dobu 8 až 12 týdnů. Těhotné ženy je však nesmí užívat kvůli riziku vrozených vad.
• Uhelný dehet: Používán v léčbě psoriázy již přes sto let. Dnes je dostupný především v šamponech a gelech k volnému prodeji, určených na končetiny, trup či pokožku hlavy. Surový uhelný dehet blokuje enzymy podílející se na psoriáze a tlumí tvorbu nových buněk. Účinnost se liší podle přípravku. Mezi možné nežádoucí účinky patří citlivost na světlo, kontaktní dermatitida a záněty vlasových folikulů. Navíc silně zapáchá a zanechává skvrny. Není doporučován těhotným ani kojícím ženám.
• Dithranol (antralin): Inhibuje dělení kožních buněk a může navodit dlouhodobou remisi. Dnes se předepisuje méně často, přesto jde o velmi účinný lék s minimem vedlejších účinků. Vyšší koncentrace však může způsobit pálení a zabarvení kůže. Je vhodný spíše při chronické nebo neaktivní psoriáze, ne při akutních vzplanutích. Nedoporučuje se používat na obličej, zejména u světlé pleti, a s opatrností u pacientů s ledvinovým onemocněním.
• Krém s tapinarofem: Schválen FDA v roce 2022. Obsahuje malou molekulu, která ovlivňuje receptor AhR (aryl hydrocarbon receptor), jenž hraje roli ve vývoji psoriázy. Tapinarof se aplikuje jednou denně na kteroukoli část těla. Ve studiích dosáhlo přibližně 40 % pacientů po 12 týdnech čisté nebo téměř čisté kůže. Ti, kteří léčbu ukončili, měli v průměru 12 týdnů remise.
• Krém s roflumilastem: První topický inhibitor fosfodiesterázy 4 (PDE4) schválený FDA v roce 2022 pro léčbu ložiskové psoriázy. Enzym PDE4 reguluje zánět v kůži a kloubech. Je účinný i u inverzní psoriázy. Ve studiích rychle zmírnil svědění a vyčistil ložiska.
• Okluzivní náplasti: Zvláště účinné při léčbě psoriázy na dlaních a ploskách. Pomáhají udržet vlhkost, urychlují hojení a zabraňují tvorbě šupin. Často se kombinují s lokálními přípravky. Mezi vedlejší účinky patří podráždění kůže, zvýšené riziko infekcí a možnost návratu příznaků po ukončení léčby.

2. Fototerapie

Fototerapie, známá také jako léčba světlem, využívá přirozené nebo umělé světlo ke zmírnění projevů psoriázy. Měla by být vždy prováděna pod dohledem dermatologa. Samoléčba může vést k poškození kůže, zhoršení příznaků nebo dokonce ke vzniku rakoviny kůže.

Mezi různé typy světelné terapie patří:

• Helioterapie: Využití přirozeného slunečního záření. Slunce může snížit rozsah a závažnost psoriázy, ale jen výjimečně dochází k úplnému vymizení příznaků. U zhruba 10 % pacientů naopak sluneční expozice psoriázu zhoršuje.
• UVB terapie: Používá krátkovlnné ultrafialové záření typu B (UVB), které tlumí zánět tím, že potlačuje syntézu DNA v kožních buňkách. Léčba probíhá ve speciálně navržených kabinách nebo stojacích boxech, kde fluorescenční trubice ozařují postižené oblasti – včetně celého těla. Jednotlivé seance trvají obvykle jen několik minut, ale terapie vyžaduje dvě až tři návštěvy týdně po dobu šesti až osmi týdnů.
• PUVA terapie (psoralen + UVA): Tato metoda kombinuje podání světlocitlivého léku zvaného psoralen (perorálně nebo lokálně na kůži) a následné ozáření ultrafialovým světlem typu A (UVA), které proniká hlouběji než UVB. Přibližně 90 % pacientů zaznamenává výrazné zlepšení po 20 až 30 sezeních. PUVA je účinná u těžkých forem psoriázy, ale nese vyšší riziko vzniku rakoviny kůže než UVB terapie. Mezi krátkodobé vedlejší účinky patří nevolnost, bolest hlavy, pálení a svědění. Dlouhodobá rizika zahrnují zvýšenou citlivost na slunce a vyšší pravděpodobnost vzniku kožních nádorů. Prodloužené užívání se proto nedoporučuje.

3. Systémová léčba

U těžkých forem psoriázy nebo při neúčinnosti jiných metod se může přistoupit k systémové léčbě, která se podává ústně (perorálně) nebo injekčně. Tyto léky neovlivňují pouze pokožku, ale působí na celý organismus. Dělí se na dvě hlavní skupiny: nebiologické léky (většinou ve formě tablet či tobolek) a biologické přípravky (obvykle podávané injekčně). Oba typy mohou mít vedlejší účinky.

Nebiologické léky zahrnují:

• Apremilast: Imunosupresivum ve formě perorálních tablet. Pomáhá čistit ložiska, zmírňuje svědění, zlepšuje stav nehtů a účinkuje i při psoriáze vlasové pokožky.
• Cyklosporin: Imunosupresivní lék, který tlumí uvolňování určitých cytokinů podílejících se na zánětu a autoimunitní reakci. Jeho použití je omezeno kvůli možným nežádoucím účinkům, jako je zvýšené riziko poškození ledvin a vysokého krevního tlaku.
• Methotrexát: Reguluje psoriázu zpomalením dělení kožních buněk a potlačením zánětu. Vedlejší účinky mohou zahrnovat poruchy krvetvorby, poškození jater a závažné riziko v těhotenství – včetně neplodnosti, potratu a vrozených vad. Používá se jen u závažných případů a během léčby je nutné zcela se vyhýbat alkoholu.
• Perorální retinoidy: Patří sem acitretin a isotretinoin, které jsou základní volbou pro těžké formy psoriázy. Regulují buněčné dělení, mají protizánětlivé účinky a mohou působit i na psoriatickou artritidu. Vzhledem k riziku závažných vývojových vad se nesmí podávat ženám v plodném věku.

Biologická léčba (tzv. biologické přípravky)

Biologické přípravky – neboli biologické modifikátory imunitní odpovědi – jsou geneticky upravené léky, které cíleně zasahují konkrétní složky autoimunitního procesu. Na rozdíl od běžných imunosupresiv působí velmi specificky, což může přinést vyšší účinnost a nižší riziko některých vedlejších účinků. Jsou však často finančně náročnější. K dispozici jsou také tzv. biosimilars – léčiva podobná originálním biologikům, která bývají cenově dostupnější.

Existuje několik typů biologik:

• Inhibitory TNF-alfa: Blokují působení faktoru nekrózy nádorů (TNF), což je signální molekula vyvolávající imunitní reakci proti pokožce u psoriázy. Tím, že inhibují tento signál, zabraňují útoku imunitního systému na vlastní tělo, čímž napomáhají hojení pokožky a zmírnění příznaků. Mezi tyto přípravky patří například adalimumab nebo etanercept.
• Inhibitory interleukinů: Cíleně blokují působení specifických proteinů (interleukinů), které hrají roli v regulaci imunitní odpovědi. Jejich inhibicí lze účinně potlačit zánětlivé procesy spojené s psoriázou.

Jaký vliv má psychické nastavení na psoriázu?

Pozitivní přístup může ovlivnit průběh psoriázy několika způsoby.

Stres je častým spouštěčem vzplanutí psoriázy. Emoční napětí může vést k uvolňování určitých hormonů a chemických látek, které podporují zánětlivé procesy, a tím mohou příznaky nemoci zhoršovat. Stres navíc může vést ke vzniku psychických obtíží, jako je deprese nebo úzkost – tedy problémů, které se samy často řadí mezi komplikace psoriázy. Z tohoto důvodu je zvládání stresu zásadní součástí celkové péče o pacienta.

Pozitivní psychické nastavení zároveň napomáhá vytváření sociální opory, u které bylo prokázáno, že může příznivě ovlivnit projevy psoriázy.

Jaké existují přirozené přístupy k léčbě psoriázy?

Mnoho syntetických léků používaných k léčbě psoriázy s sebou nese vedlejší účinky – v některých případech i závažné. Existují však i přírodní možnosti léčby, které jsou účinné a považují se za relativně bezpečné. Před jejich užitím je však vždy nutná konzultace s lékařem.

Podle jedné studie až 51 % pacientů s psoriázou využívá doplňkovou a alternativní medicínu (CAM) jako součást své léčby. Mezi tyto přístupy patří například:

1. Rostlinné přípravky

• Indigo naturalis: Indigo naturalis je tmavě modrý prášek pocházející z tradiční čínské medicíny, připravovaný z listů a stonků rostlin. Často se používá k místní (lokální) léčbě psoriázy. Ve dvanáctitýdenní studii aplikovali pacienti s chronickou ložiskovou psoriázou mast obsahující 10 % indigo naturalis jednou denně, přičemž došlo k 81% zlepšení příznaků. U vnějšího použití nebyly hlášeny žádné vedlejší účinky. Užití ústy se však nedoporučuje kvůli možným rizikům.
• Kurkuma (Curcuma longa): Kurkuma, známá žlutá kořenová rostlina z čeledi zázvorovitých, obsahuje účinnou látku kurkumin – polyfenol s antioxidačními a protizánětlivými účinky. Kurkumin může tlumit produkci prozánětlivých cytokinů a tím mírnit psoriatická vzplanutí. Podle jedné metaanalýzy 26 studií vedla léčba kurkuminem – samostatně i v kombinaci s jinými léky – ke zlepšení příznaků. Kurkumin rovněž snižoval buněčné dělení a působil proti zánětlivému prostředí v kůži. Přispěl i ke zlepšení vzhledu pokožky pacientů.
• Aloe vera (Aloe barbadensis): Tato tropická rostlina připomínající kaktus obsahuje antibakteriální látky acemannan a aloe-emodin, které mohou příznivě ovlivnit projevy psoriázy. Díky přirozenému obsahu kyseliny salicylové pomáhá odstraňovat šupiny z plaků. Ve studii na myších vykazoval extrakt z aloe vera účinnost 81,95 %, což je jen o něco méně než 87,94 % zaznamenaných u přípravku tazaroten.
• Dřišťál (Mahonia aquifolium): Tento stálezelený keř původem ze Spojených států, známý také jako Oregon grape, obsahuje alkaloid berberin s přirozenými protizánětlivými účinky. Podle několika studií vedla aplikace krému nebo masti s 10% výtažkem z Mahonia aquifolium po dobu 12 týdnů k výraznému zlepšení příznaků psoriázy.
• Dong quai (Angelica sinensis): Kořen této rostliny se v tradiční východoasijské medicíně používá jako koření i léčivá bylina, známá také jako „ženský ženšen“. Je běžnou součástí bylinných přípravků proti psoriáze, včetně směsi Yinxieling, určené specificky pro toto onemocnění. Dong quai obsahuje látku psoralen, která při kombinaci s PUVA terapií podporuje tvorbu příčných vazeb v DNA a tím zpomaluje syntézu DNA v epidermis. V jedné studii vedlo podání psoralenu v kombinaci s UVA světlem ke zlepšení indexu závažnosti psoriázy (PASI) o alespoň 75 % u dvou třetin pacientů po 12 týdnech.

2. Výživa

Úprava stravovacích návyků a cílená nutriční terapie mohou přispět ke zlepšení kožních projevů psoriázy a snížení rizika komorbidit a komplikací. Mezi režimy, které podle výzkumů zmírňují příznaky psoriázy, patří půsty, nízkoenergetická dieta, vegetariánská strava a jídelníček bohatý na rybí olej – díky jeho protizánětlivým účinkům. Klíčové je rovněž zařazení esenciálních antioxidantů, jako jsou vitaminy A, C a E, karotenoidy, flavonoidy a selen, dále vláknina a probiotika.

Mezi doplňky stravy, které mohou pomoci zmírnit příznaky psoriázy, patří:

• Rybí olej: Obsahuje omega-3 polynenasycené mastné kyseliny, které příznivě ovlivňují hladinu lipidů v krvi, mají protizánětlivé účinky a podporují imunitní rovnováhu i metabolické procesy. Přehled 18 studií s téměř 1 000 účastníky ukázal, že při kombinaci s konvenční léčbou může rybí olej zmírnit psoriázu a některé přidružené stavy, například obezitu, kardiovaskulární choroby a metabolické poruchy.
• Vitamin D: Přirozeně se vyskytuje v rybím tuku, lososu, tuňáku, hovězím mase, vejcích, mléce a sýrech. Ovlivňuje činnost B a T buněk, moduluje adaptivní imunitní odpověď a inhibuje produkci některých cytokinů. Vitamin D může mít terapeutický efekt na psoriatickou kůži tím, že reguluje růst T buněk a expresi cytokinů. Jedna přehledová studie zjistila, že účinnost perorálního podávání vitaminu D byla od 80. let 20. století doložena jen v několika málo studiích – a je tedy potřeba další výzkum.
• Lykopen: Tento karotenoid, obsažený především v rajčatech, má výrazné antioxidační vlastnosti. Ve studii na zvířatech vykazoval schopnost tlumit adhezivní molekuly, které hrají klíčovou roli ve vývoji psoriázy, a snižovat zánětlivou odpověď. Lokální použití lykopenu by tak mohlo pomoci zmírnit některé příznaky psoriázy.
• Genistein: Díky silným protizánětlivým a antiproliferačním účinkům genisteinu, jednoho z izoflavonů obsažených v sóje, se tato rostlina řadí mezi možné přírodní prostředky proti psoriáze. Podle jedné studie u pacientů s mírnou až středně těžkou psoriázou genistein pozitivně ovlivnil klíčové zánětlivé markery a regulační dráhy spojené s onemocněním. Léčba byla bezpečná, dobře tolerovaná a nezpůsobovala žádné závažné vedlejší účinky ani přerušení užívání.

3. Apiterapie

V rámci tradiční lidové medicíny označuje apiterapie léčbu pomocí včelích produktů, jako je med, propolis, mateří kašička, včelí vosk a včelí jed.

Propolis je přírodní pryskyřičná látka, kterou včely vyrábějí ze sloučenin sesbíraných z rostlin. Má řadu prokazatelně příznivých účinků na zdraví – od tlumení zánětů až po regulaci imunitní odpovědi. Ve studii s více než 850 účastníky došlo u pacientů s palmoplantární psoriázou, kteří byli léčeni směsí obsahující 50 % propolisu a 3 % aloe vera, k výraznému zlepšení příznaků. Výsledky tak poukazují na účinnost této kombinace u lehké až středně těžké psoriázy.

4. Terapie pojížděním baněk

Terapie pojížděním baněk je alternativní metoda, která využívá přisáté skleněné nebo plastové baňky k podpoře toku energie a urychlení hojení. Tato metoda se v Číně používá již tisíce let a dodnes je běžně aplikována v nemocnicích při léčbě psoriázy.

Přehled 16 klinických studií s více než 1 100 účastníky ukázal, že tato terapie výrazně zmírnila příznaky psoriázy a snížila riziko jejich opětovného výskytu. Terapie pojížděním baněk – ať už samostatně, nebo v kombinaci s farmakologickou léčbou – přinesla lepší výsledky než samotná medikace u ložiskové psoriázy. Pravděpodobně to souvisí s tím, že tato metoda účinněji snižuje hladinu TNF-alfa (faktoru nekrózy nádorů) a VEGF (vaskulárního endoteliálního růstového faktoru) než samotné léky.

Někteří pacienti však mohou na terapii reagovat zhoršením příznaků v důsledku Koebnerova fenoménu (tedy vzniku ložisek v místech podráždění kůže).

5. Éterické oleje

Následující éterické oleje mají určité vědecké podklady podporující jejich použití při psoriáze:

• Tea tree oil: Tea tree oil (éterický olej z čajovníku) se získává z listů rostliny Melaleuca alternifolia, původem z Austrálie. Díky svým výrazným antimikrobiálním a protizánětlivým účinkům může tento olej snižovat hladinu některých zánětlivých látek v těle. Jeho hlavní složka, terpinen-4-ol, má silné protizánětlivé vlastnosti, což z něj činí potenciálně účinný prostředek při zvládání příznaků psoriázy.
• Levandulový olej: Získává se z rostliny Lavandula angustifolia a nejčastěji se používá jako masážní olej v aromaterapii. Ve studii na zvířatech vedla lokální aplikace 10% levandulového oleje ke zlepšení indexu závažnosti psoriázy (PASI) o 73,67 %.

6. Klimatoterapie u Mrtvého moře

Klimatoterapie u Mrtvého moře (DSC – Dead Sea climatotherapy) v Izraeli zahrnuje intenzivní slunění a koupání v Mrtvém moři. Podle jedné studie, která analyzovala kožní biomarkery související s různými imunitními buňkami a buněčnými procesy, došlo po absolvování této léčby u téměř všech testovaných markerů k jejich normalizaci. DSC se tak považuje za velmi účinnou metodu krátkodobé léčby psoriázy.

Další studie, která hodnotila čtyřtýdenní léčebný program, dospěla k závěru, že individuálně přizpůsobená klimatoterapie měla okamžitý příznivý účinek na příznaky psoriázy. Blahodárný účinek přinášejí i vnitřní koupele v solné vodě – zejména ve spojení s UVB terapií, která v kombinaci s lázněmi vykazuje lepší výsledky než samotná UVB léčba.

Jak mohu vzniku psoriázy předejít?

Vzhledem k tomu, že přesné příčiny psoriázy nejsou dosud známy, není možné onemocnění zcela předcházet. Lze však snížit riziko jejího vzniku nebo alespoň omezit počet vzplanutí – a to zdravým životním stylem a vyhýbáním se výše uvedeným spouštěčům z vnějšího prostředí.

–ete–