Rakovina plic: Nejsmrtelnější druh rakoviny a její hlavní příčiny

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Lékařsky ověřil Jimmy Almond, M.D.

Rakovina plic zůstává celosvětově hlavní příčinou úmrtí na rakovinu, a to u mužů i žen. Dochází k ní tehdy, když se v plicích začnou nekontrolovaně množit abnormální buňky.

Toto onemocnění bývá často označováno jako „tichý vetřelec“, protože v raných stádiích obvykle nevyvolává žádné nápadné příznaky, a je tak obtížně zjistitelné, dokud se nerozvine.

Příčinou rakoviny plic nemusí být pouze kouření.

Jaké typy rakoviny plic rozlišujeme?

Existují dva hlavní typy rakoviny plic: nemalobuněčný a malobuněčný karcinom plic, které se liší vzhledem nádorových buněk pod mikroskopem.

1. Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC)

Nemalobuněčný karcinom plic představuje 80 až 85 procent všech případů rakoviny plic. Lze jej chápat jako zastřešující označení pro všechny typy rakoviny plic, které nespadají do kategorie malobuněčné.

Adenokarcinom: Adenokarcinom vzniká v žlázových buňkách umístěných na okrajích plic. Jedná se o celkově nejčastější typ rakoviny plic – tvoří nejméně 40 procent všech případů – a může se vyskytnout i u osob, které nikdy nekouřily.

Spinocelulární karcinom (dlaždicobuněčný): Tento typ vzniká z plochých buněk vystýlajících dýchací cesty, známých jako dlaždicové buňky. Má silnější souvislost s kouřením než jiné formy NSCLC a tvoří přibližně 25 procent všech případů rakoviny plic.

Velkobuněčný karcinom: Velkobuněčný karcinom vzniká z nediferencovaných buněk a slouží jako souhrnná kategorie pro nádory, které nezapadají do jiných vzorců. Obvykle roste rychleji než ostatní typy NSCLC a může se objevit v jakékoli části plic.

2. Malobuněčný karcinom plic (SCLC)

Malobuněčný karcinom plic tvoří přibližně 15 procent případů rakoviny plic a je považován za agresivnější formu onemocnění. Vzniká převážně ve středních dýchacích cestách a rychle se šíří do vzdálených částí těla. Tento typ se téměř výhradně vyskytuje u silných kuřáků a rozlišujeme u něj dvě podskupiny: malobuněčný karcinom a kombinovaný malobuněčný karcinom.

V roce 2024 identifikovali vědci z Memorial Sloan Kettering Cancer Center vzácnou novou podtypovou formu SCLC, která postihuje především mladší osoby, jež nikdy nekouřily, nebo kouřily jen velmi málo. Na rozdíl od běžného SCLC vykazuje tato varianta jedinečný vzorec poškození DNA nazývaný chromotrypsie – situaci, kdy se část genetického materiálu v buňce náhle roztříští a znovu chaoticky poskládá. Výsledkem je nadměrná aktivace genů podporujících růst rakoviny, což způsobuje její rychlé a agresivní šíření.

Co způsobuje rakovinu plic?

Stejně jako u ostatních druhů rakoviny je i u rakoviny plic příčinou rychlé dělení abnormálních buněk, které mohou vytvářet nádory nebo se šířit krevním oběhem či lymfatickými uzlinami. Všichni vědí, že hlavním rizikovým faktorem je kouření – ale není to jediná příčina.

Kouření: hlavní viník

Kouření cigaret je nejvýznamnější příčinou rakoviny plic – zodpovídá za více než 70 procent případů a až 80 procent úmrtí na toto onemocnění. U kuřáků je riziko úmrtí na rakovinu plic 25krát vyšší než u lidí, kteří nikdy nekouřili.

Všechna tabáková výrobky představují riziko – včetně dýmek, doutníků, bylinných cigaret, vodních dýmek (shish), žvýkacího tabáku a dokonce i cigaret s nízkým obsahem dehtu. Rizika s sebou nese také dlouhodobé kouření konopí a užívání elektronických cigaret.

I krátkodobé vystavení pasivnímu kouření může způsobit buněčné poškození, které přispívá k rozvoji rakoviny.

Jedna studie ukázala, že pokud člověk přestane kouřit, může se jeho riziko vzniku rakoviny plic po přibližně 15 letech snížit téměř na úroveň celoživotního nekuřáka. Jiná studie zjistila, že bývalí kuřáci mají zhruba o 39 procent nižší riziko vzniku rakoviny plic než ti, kteří kouřit nepřestali – a to už po pěti letech od zanechání kouření.

Rizika v životním prostředí a na pracovišti

Existuje několik látek, které zvyšují riziko vzniku rakoviny plic:

Radon: Expozice radonu představuje druhou nejčastější příčinu rakoviny plic a zároveň nejvýznamnější environmentální příčinu jakéhokoli typu rakoviny ve Spojených státech. Jde o bezbarvý, bez chuti a bez zápachu radioaktivní plyn, který proniká do budov z půdy při přirozeném rozpadu uranu ve skalách a horninách. Nejvyšší koncentrace bývají obvykle v suterénech a přízemí kvůli jejich blízkosti k zemi.

Azbest: Vdechování těchto přirozeně se vyskytujících vláken může vést k jejich usazení v plicích. Azbest se používá ve stavebních materiálech, jako jsou střešní šindele a azbestocementové výrobky, v třecích materiálech, jako jsou brzdové a převodové součástky, a také v textiliích odolných vůči vysokým teplotám.

Těžké kovy: Expozice kovům, jako je kadmium (nachází se v bateriích a tabákovém kouři), arsen (v některých pesticidech a ve vodě) a chrom (používaný při výrobě oceli), zvyšuje riziko rakoviny plic.

Znečištěné ovzduší: Vdechování drobných prachových částic známých jako PM 2.5 souvisí se zvýšeným rizikem nemalobuněčného karcinomu plic, zejména u lidí s mutacemi genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR).

Silika: Křemen – obsažený v písku, štěrku, jílu, žule a dalších horninách – je hlavní formou krystalického oxidu křemičitého a představuje riziko pro plíce.

Naftové výfukové plyny: Studie u pracovníků vystavených výfukovým plynům z dieselových motorů prokázaly mírné, ale statisticky významné zvýšení rizika rakoviny plic.

Genetické faktory

Máte-li v rodině případy rakoviny plic (u rodičů, sourozenců nebo dětí), zvyšuje se i vaše riziko. Vědci identifikovali konkrétní genetické změny – například na 6. chromozomu – které zvyšují náchylnost k nemoci bez ohledu na kouření.

Pacienti s rakovinou plic s mutací EGFR mívají obvykle jen minimální nebo žádnou historii kouření.

Většina genetických změn spojených s rakovinou plic je však získaná, tedy způsobená vnějšími vlivy, a nikoliv dědičná.

Další rizikové faktory

Kromě výše zmíněných příčin zvyšují riziko rakoviny plic i následující faktory:

• Věk: Onemocnění je vzácné před 40. rokem života.
• Rasa: Afroameričané – zejména muži – mají vyšší výskyt rakoviny plic než běloši.
• Expozice záření: Přeživší onkologických onemocnění, kteří podstoupili ozařování hrudníku, mají zvýšené riziko, zejména pokud současně kouří.
• Sedavý způsob života: U kuřáků, kteří se alespoň jednou týdně věnují intenzivní fyzické aktivitě, je riziko vzniku rakoviny plic až o 25 procent nižší než u těch, kteří se nehýbou téměř vůbec.
• Strava: Nadměrná konzumace červeného masa a nasycených tuků může zvyšovat riziko rakoviny plic.
• Doplňky beta-karotenu: Beta-karoten je červeno-oranžové barvivo a antioxidant přirozeně se vyskytující v rostlinách. Výzkum však ukázal silnou souvislost mezi užíváním doplňků beta-karotenu a zvýšeným rizikem rakoviny plic u kuřáků.
• Některá onemocnění: Chronická plicní onemocnění, například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), zvyšují riziko rakoviny plic. Riziko je vyšší také u lidí s autoimunitními poruchami, včetně lupusu, revmatoidní artritidy, Crohnovy choroby, Basedowovy choroby nebo hypertyreózy a sarkoidózy.

Jaké jsou příznaky a včasné varovné signály rakoviny plic?

V počátečních stádiích se rakovina plic často neprojevuje žádnými zřetelnými příznaky. Jakmile nádor postupuje, začínají se objevovat různé projevy onemocnění.

Běžné příznaky

Mnohé časné příznaky rakoviny plic lze snadno přehlédnout nebo zaměnit za příznaky jiných onemocnění. S postupujícím onemocněním se příznaky obvykle dotýkají dýchacího systému, celkové energie a fyzického vzhledu.

Příznaky postihující dýchací systém:

• přetrvávající kašel trvající déle než tři týdny
• dušnost při běžných denních činnostech
• sípání nebo chrapot
• bolest na hrudi zhoršující se při hlubokém nádechu nebo kašli
• vykašlávání krve nebo hlenů s příměsí krve

Celkové (systémové) příznaky:

• nevysvětlitelný úbytek hmotnosti
• trvalá únava
• ztráta chuti k jídlu
• potíže s polykáním
• opakované infekce hrudníku
• noční pocení
• bolesti hlavy

Viditelné fyzické projevy:

• zvětšené lymfatické uzliny na krku nebo nad klíční kostí
• otok obličeje a krku
• deformace prstů a nehtů (tzv. paličkovité prsty)
• potíže s ovládáním močového měchýře nebo střev, spojené s oslabením končetin
• přetrvávající bolest v rameni

Specifické příznaky nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC)

Pokud se nádor NSCLC vytvoří v horní části plic – tzv. Pancoastův tumor – může poškodit okolní nervy a způsobit následující příznaky:

• pokles horního víčka na postižené straně
• zúžená zornička
• neschopnost pocení na jedné polovině obličeje
• narůžovělý nádech pokožky ve srovnání s druhou stranou

Specifické příznaky malobuněčného karcinomu plic (SCLC)

Malobuněčný karcinom plic častěji než NSCLC vyvolává tzv. paraneoplastické syndromy – skupinu příznaků, které vznikají v důsledku imunitních nebo hormonálních změn spuštěných nádorem. Mezi tyto syndromy patří:

• Syndrom nevhodné sekrece antidiuretického hormonu (SIADH): Způsobuje zadržování vody a nízkou hladinu sodíku v krvi, což vede k svalové slabosti, zmatenosti, únavě a v těžkých případech až k záchvatům.
• Cushingův syndrom: Vzniká, když nádorové buňky produkují hormon, který stimuluje nadměrnou tvorbu kortizolu. Mezi příznaky patří vysoký krevní tlak a hladina cukru v krvi, kulatý obličej, slabé a tenké končetiny a ukládání tuku v oblasti břicha s fialovými striemi.
• Lambertův–Eatonův syndrom: Předpokládá se, že vzniká v důsledku protilátek vyvolaných nádorem, které narušují přenos signálů mezi nervy a svaly. Typickými projevy jsou svalová slabost, snížená pohyblivost a obtíže při vstávání ze židle, chůzi do schodů nebo zvedání předmětů.
• Hyperkalcémie: Zvýšená hladina vápníku v krvi způsobuje časté močení, zvýšenou žízeň, zácpu, únavu, závratě a zmatenost.
• Krevní sraženiny: NSCLC podporuje tvorbu sraženin prostřednictvím zánětlivých procesů a uvolňováním látek, které aktivují srážecí mechanismy v těle.

Jak se rakovina plic diagnostikuje?

Včasné odhalení zlepšuje prognózu, proto je screening a diagnostické testování klíčové při zvládání rakoviny plic.

Screening

V současnosti existuje ve Spojených státech pouze jedno doporučené vyšetření pro screening rakoviny plic – nízkodávková počítačová tomografie (LDCT). Jedná se o rychlý, neinvazivní postup podobný běžnému CT vyšetření, ale s výrazně nižší dávkou záření, což snižuje rizika při opakovaném použití.

Výzkumy prokázaly, že LDCT je jedinou screeningovou metodou, která u silných kuřáků skutečně snižuje riziko úmrtí na rakovinu plic.

Americká pracovní skupina pro preventivní služby (U.S. Preventive Services Task Force) doporučuje každoroční screening rakoviny plic u osob, které splňují všechna následující kritéria:

• věk 50 až 80 let
• kuřácká anamnéza alespoň 20 „balíčkoroků“ (pack-years)*
• aktuálně kouří, nebo přestali kouřit během posledních 15 let

* „Balíčkorok“ znamená vykouření jednoho balíčku cigaret denně po dobu jednoho roku – tedy například 20 let kouření jednoho balíčku denně = 20 pack-years.

Diagnostické vyšetření

Diagnostika obvykle začíná konzultací s praktickým lékařem, který posoudí vaše příznaky, rizikové faktory a celkový zdravotní stav a provede fyzikální vyšetření. Poté vás může odeslat ke specialistovi nebo doporučit další testy, například zobrazovací vyšetření:

• Rentgen hrudníku: Často první krok k odhalení plicních abnormalit.
• Pozitronová emisní tomografie (PET): Zobrazovací metoda využívající radioaktivně značený cukr k vytvoření 3D snímků oblastí s vysokou buněčnou aktivitou, což pomáhá odhalit případné šíření nádoru.
• Magnetická rezonance (MRI): Využívá radiové vlny a magnetické pole k detailnímu zobrazení měkkých tkání, obzvlášť vhodná pro detekci rakoviny v mozku, srdci nebo míše.
• Ultrazvuk: Pomáhá odhalit přítomnost tekutiny v okolí plic a navádět lékaře při odběru vzorků (biopsii).

Součástí diagnostiky mohou být také laboratorní testy, například:

• Cytologické vyšetření sputa: Analýza hlenu (hlenovitého sekretu) vykašlaného z plic pod mikroskopem za účelem odhalení nádorových buněk.
• Biopsie: Odběr vzorku tkáně k mikroskopickému vyšetření – jde o nejpřesnější a rozhodující diagnostickou metodu.

Jaké jsou možnosti léčby rakoviny plic?

Léčba se odvíjí od typu a stádia rakoviny, celkového zdravotního stavu pacienta a jeho osobních preferencí. Moderní přístup k léčbě rakoviny plic často kombinuje více metod s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků. Níže jsou uvedeny nejčastější léčebné možnosti:

Chirurgická léčba

Chirurgický zákrok závisí především na velikosti a umístění nádoru a jeho šíření v plicích. U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) omezeným na jednu plíci a při dobrém celkovém zdravotním stavu se obvykle doporučuje odstranění nádorových buněk operací. Protože malobuněčný karcinom plic (SCLC) často postihuje obě plíce, samotná operace se u něj obvykle nedoporučuje. V některých případech se při operaci odstraňují i lymfatické uzliny – jak za účelem diagnostiky, tak léčby.

Druhy chirurgických zákroků u rakoviny plic:

• Klínovitá resekce nebo segmentektomie: Odstranění malé části plic – vhodné u časných, lokalizovaných nádorů.
• Lobektomie: Odstranění jednoho plicního laloku – typická volba, pokud je rakovina omezena na jednu oblast.
• Pneumonektomie: Odstranění celé plíce – volí se při centrálně uložených nebo rozšířených nádorech.
• Sleeve resekce: Odstranění části průdušky (hlavní dýchací cesty).

Chemoterapie

Chemoterapie využívá protinádorové léky, které zastavují růst rakovinných buněk – buď jejich zničením, nebo zpomalením jejich dělení. Většina pacientů s rakovinou plic podstupuje chemoterapii, a to buď jako hlavní léčbu, nebo k odstranění zbývajících nádorových buněk po operaci.

Chemoterapie se obvykle podává v cyklech – několik dní léčby střídá několik týdnů pauzy, během které lék působí a tělo má čas se zotavit. Léčba rakoviny plic většinou zahrnuje kombinaci několika léčiv, která se podávají nitrožilně nebo prostřednictvím hrudní drenáže.

Radioterapie

Radioterapie využívá vysokoenergetické paprsky ke zničení nádorových buněk. Někdy se kombinuje s chemoterapií jako hlavní forma léčby. V pokročilých stádiích nebo při rozšíření rakoviny se radioterapie používá také k úlevě od příznaků, jako je bolest.

Existují tři hlavní typy radioterapie:

• Externí radioterapie (EBRT): Ozáření nádorového ložiska paprsky zvenčí. Samotný zákrok je bezbolestný a trvá jen několik minut. Léčba rakoviny plic se obvykle podává pět dní v týdnu po dobu pěti až sedmi týdnů.
• Vnitřní radioterapie (brachyterapie): Spočívá v umístění radioaktivního materiálu přímo do průdušky během bronchoskopie. Používá se hlavně u nádorů v oblasti bronchů a pomáhá omezit ozáření okolních tkání.
• Stereotaktická tělesná radioterapie (SBRT): Vysoce přesná metoda, která umožňuje podat vysoké dávky záření přímo do nádoru s minimálním zásahem okolní tkáně. Často se využívá u časných stádií rakoviny, kdy není možná chirurgická léčba.

Cílená léčba

Cílená (nebo také biologická) léčba využívá léky navržené k zablokování růstu pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) působením na konkrétní genetické mutace nebo bílkoviny v nádorových buňkách.

Výběr cílené léčby závisí na výsledcích genetických testů a přítomnosti tzv. „léčitelné“ mutace. Cílené léky mohou být účinné i v případech, kdy chemoterapie nezabírá.

Imunoterapie

Imunoterapie je forma biologické léčby, která podporuje přirozený imunitní systém pacienta v boji proti rakovině. Tyto léky posilují, směrují nebo obnovují obranyschopnost těla, aby bylo schopné rozpoznat a napadnout nádorové buňky.

Jednou z běžných metod je léčba pomocí inhibitorů imunitních kontrolních bodů, určená pro některé pacienty s pokročilým NSCLC. Tyto inhibitory – například inhibitory PD-1 a PD-L1 – zabraňují nádorovým buňkám v „ukrývání se“ před imunitním systémem a umožňují mu účinnější útok.

Specializované zákroky

Kromě standardních forem léčby mohou být u některých pacientů doporučeny specializované zákroky – zejména pokud se nádor nachází na specifickém místě, onemocnění je pokročilé, nebo není možné provést chirurgický zákrok. Tyto minimálně invazivní metody pomáhají zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu života.

Radiofrekvenční ablace

Radiofrekvenční ablace může být vhodná pro pacienty s malými nádory v blízkosti okraje plic. Využívá silné radiové vlny k zahřátí nádoru. Lékař zavede tenké jehlovité zařízení skrz kůži a pomocí CT snímků jej přesně nasměruje do nádoru. Po správném umístění je do sondy puštěn elektrický proud, který vytváří teplo a ničí nádorové buňky uvnitř ložiska.

Endobronchiální terapie

Endobronchiální terapie odstraňuje překážky v dýchacích cestách (v průduškách nebo průdušinkách), které způsobuje nádor. Pokud není možné rakovinu chirurgicky odstranit kvůli celkovému zdravotnímu stavu pacienta nebo kvůli nevhodnému umístění nádoru, může tato terapie zmírnit potíže tím, že sníží překážku v dýchacích cestách.

Kryoterapie

Kryoterapie – známá také jako kryochirurgie nebo kryoablace – ničí nádorové buňky jejich zmrazením. Nejčastěji se používá při metastatické (pokročilé) rakovině plic, zejména u pacientů, kteří nemohou podstoupit operaci.

Tato léčba může zmírnit příznaky způsobené nádorem, který blokuje dýchací cesty – například dušnost, kašel, vykašlávání krve nebo opakované infekce hrudníku. Nejde však o léčbu vedoucí k úplnému vyléčení.

Během zákroku lékař zavede bronchoskop – dlouhou, tenkou, tuhou nebo ohebnou trubici – přes hrdlo do dýchacích cest. Skrz bronchoskop je následně zavedena zmrazovací sonda, která cílí přímo na nádor a zmrazí jej. Po rozmrazení lze postup opakovat dle potřeby. Nádorová tkáň je poté co nejvíce odstraněna kleštěmi nebo přímo sondou.

Integrační přístupy

Doplňkové terapie nenahrazují standardní léčbu rakoviny plic, mohou však podpořit celkovou péči tím, že zmírní vedlejší účinky, sníží intenzitu příznaků a zlepší celkovou kvalitu života. Tyto přístupy se často využívají souběžně s běžnou medicínskou léčbou.

Akupunktura a stimulace akupunkturních bodů

Výzkumy ukazují, že stimulace konkrétních akupunkturních bodů může významně ovlivnit imunitní systém u pacientů s rakovinou plic. Bylo zaznamenáno zvýšení hladiny imunoregulačního cytokinu interleukinu-2 i nárůst počtu imunitních buněk, včetně některých typů T-lymfocytů a přirozených zabíječských buněk (NK buněk).

Stimulace akupunkturních bodů navíc prokazatelně snižuje potlačení krvetvorby vyvolané konvenčními léčbami – konkrétně nízké hladiny hemoglobinu, krevních destiček a bílých krvinek.

Akupunktura může ulevit od celé řady příznaků spojených s rakovinou plic, které negativně ovlivňují kvalitu života – například od bolesti, nevolnosti a zvracení, nespavosti, úzkosti, deprese, únavy a zácpy.

Paliativní péče

Paliativní (podpůrná) péče se zaměřuje na zvládání příznaků rakoviny plic a vedlejších účinků léčby. Setkání s týmem paliativní péče již v rané fázi léčby může významně přispět k zajištění komfortu během terapie i po jejím ukončení.

Jaké jsou životní přístupy ke zvládání rakoviny plic?

Životní styl ovlivňuje nejen riziko vzniku rakoviny plic, ale také to, jak se člověk dokáže s nemocí vypořádat během léčby i po jejím skončení. Vyvážená strava, pravidelný pohyb a techniky snižující stres mohou podpořit celkové zdraví, zlepšit kvalitu života a vhodně doplňovat lékařskou péči.

Strava

Systematický přehled a metaanalýza prospektivních studií ukázaly, že s rostoucí konzumací ovoce a zeleniny – až do množství 400 gramů denně – klesá riziko vzniku rakoviny plic. Zvláště přínosné se jeví ovoce z čeledi růžovitých (Rosaceae), jako jsou jablka, meruňky, třešně, hrušky, švestky, maliny a jahody.

Křížatá zelenina, například brokolice nebo zelí, obsahuje izothiokyanáty a další látky s antioxidačními, protizánětlivými a ochrannými účinky. Studie in vitro prokázala, že izothiokyanáty potlačují schopnost buněk rakoviny plic metastazovat tím, že ovlivňují geny spojené s šířením nádoru – čímž podporují jejich antiproliferační a protinádorový účinek.

Nedávné klinické doporučení dále potvrzuje, že strava bohatá na nezahuštěnou (nízkokalorickou) zeleninu a ovoce a chudá na červené a průmyslově zpracované maso je spojena s nižším rizikem rakoviny plic.

Předklinické výzkumy navíc naznačují, že omega-3 mastné kyseliny mohou zpomalovat růst rakovinných buněk a ovlivňovat biologické procesy související s rozvojem rakoviny plic a jejích komplikací.

Fyzická aktivita

Pohyb – včetně aerobního a silového tréninku i volnočasové fyzické aktivity – přináší prokazatelné výhody jak v prevenci, tak při léčbě rakoviny plic i dalších typů nádorů. Pravidelná fyzická aktivita může zlepšovat schopnost imunitního systému rozpoznat rakovinné buňky a přispívat k prevenci vzniku nových nádorových ložisek.

Tai chi a qigong

Nadějné výsledky přinášejí i cvičení propojující tělo a mysl, jako jsou tai chi a qigong. Podle systematického přehledu a metaanalýzy mohou tato cvičení pomoci předcházet příznakům spojeným s rakovinou nebo je zmírňovat a zároveň zvyšovat kvalitu života.

Další přehledová studie ukázala, že qigong může zmírnit běžné příznaky u onkologických pacientů – jako je bolest, únava, nevolnost, zvracení, sucho v ústech a zácpa.

Meditace a všímavost (mindfulness)

Meditace a techniky založené na všímavosti jsou obecně považovány za bezpečné a účinné doplňkové přístupy. Intervence zaměřené na mindfulness mohou snižovat úzkost, depresi, únavu a stres. Patří mezi ně například arteterapie založená na mindfulness, programy na snižování stresu prostřednictvím všímavosti nebo péče o zotavení inspirovaná tímto přístupem.

Jaký vliv má nastavení mysli na rakovinu plic?

Ačkoli některé studie naznačují, že pozitivní přístup nemusí přímo ovlivnit přežití nebo průběh rakoviny plic, jiné výzkumy ukazují, že optimismus a nadějné nastavení mysli mohou zlepšit kvalitu života během léčby.

Mnoho onkologických pacientů – jak přeživších, tak těch, kteří léčbou právě procházejí – věří, že pozitivní přístup jim pomáhá lépe zvládat každodenní situace a usnadňuje vyrovnání se s nemocí.

Někteří navíc vnímají, že jejich duševní nastavení ovlivňuje nejen to, jak s nemocí zacházejí, ale i jejich reakci na léčbu a pohled na vlastní šance na uzdravení.

Jak mohu předcházet rakovině plic?

Ačkoli nelze všem případům rakoviny plic zcela zabránit, přijetí určitých návyků může výrazně snížit riziko onemocnění.

• Přestaňte kouřit: Odvykání kouření je jedním z nejúčinnějších kroků ke snížení rizika rakoviny plic. Výrazný pokles rizika se může projevit i u lidí, kteří kouřili dlouhá léta.
• Nechte si změřit hladinu radonu v domácnosti: Otestovat domácnost lze prostřednictvím státní radonové kanceláře, která poskytuje testovací sady nebo doporučí odborné služby.
• Vyhýbejte se karcinogenům: Před nástupem do nového zaměstnání si ověřte, zda se v pracovním prostředí nevyskytují látky zvyšující riziko rakoviny plic – například azbest nebo silika.
• Jezte zdravě a zařaďte křížatou zeleninu: Dbejte na pestrou stravu s dostatkem ovoce, zeleniny a kvalitních bílkovin. Ochranné účinky proti rakovině plic vykazuje především křížatá zelenina – jako zelí, brokolice nebo růžičková kapusta.
• Doplňujte omega-3 mastné kyseliny: Klíčové omega-3 mastné kyseliny zahrnují kyselinu alfa-linolenovou (ALA) z rostlinných olejů, eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA) z ryb a mořských plodů.
• Podpořte příjem vitamínů a antioxidantů: Antioxidanty jako vitamíny A, C a E, stejně jako selen a zinek, mohou chránit buňky před oxidačním stresem – zejména v průběhu léčby rakoviny. Laboratorní studie však ukazují, že velmi vysoké dávky vitamínu C mohou působit opačně, jako pro-oxidant – narušovat DNA nádorových buněk a způsobovat jejich zánik.
• Pravidelně cvičte: Snažte se o 150 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně a alespoň dvakrát týdně zařaďte silový trénink.

Jaké komplikace může způsobit rakovina plic?

Pokročilá rakovina plic může vést k celé řadě komplikací, z nichž některé vyžadují okamžitou lékařskou péči. Tyto potíže mohou ovlivnit oběhový systém, dýchání, metabolismus i funkci životně důležitých orgánů.

Oběhové potíže

Rakovina plic může narušit mechanismy srážení krve, a tím zvýšit riziko závažných cévních příhod:

• Krevní sraženiny: Onemocnění i některé typy léčby – například chemoterapie – zvyšují riziko hluboké žilní trombózy.
• Plicní embolie: Krevní sraženiny se mohou uvolnit a přesunout do plic, kde způsobí plicní embolii – stav, který může být život ohrožující.

Dýchací obtíže

S růstem nádorů může dojít k blokádě dýchacích cest nebo hromadění tekutiny v hrudní dutině, což vede k dechovým problémům:

• Dušnost: Nádory mohou zužovat nebo blokovat průdušky, čímž omezují proudění vzduchu.
• Pleurální výpotek: Rakovina může vyvolat nahromadění tekutiny v oblasti kolem plic, což brání jejich plnému roztažení.
• Snížená schopnost přenášet kyslík: Rakovina plic může snížit počet červených krvinek, což ztěžuje zásobení těla kyslíkem.
• Hemoptýza (vykašlávání krve): Nádor může způsobit krvácení v plicích nebo dýchacích cestách, které se projeví vykašláváním krve.

Metabolické komplikace

Rakovina plic může narušit tělesné metabolické procesy, což vede k výrazným ztrátám hmotnosti a nerovnováze živin.

• Kachexie: Častý problém u pokročilé rakoviny plic, projevující se výrazným úbytkem hmotnosti a svalové hmoty. Přibližně 60 % pacientů má v době diagnózy znatelné hubnutí.
• Anémie: Mezi pacienty s rakovinou plic běžná – může být způsobena samotným onemocněním, jeho pokročilostí, nebo předchozími a probíhajícími léčebnými zásahy.
• Hyperkalcémie: Stav, při němž rakovina plic způsobuje abnormálně vysokou hladinu vápníku v krvi, což může negativně ovlivnit zdraví kostí i funkci orgánů.

Komplikace spojené s léčbou
Některé komplikace nejsou způsobeny samotnou rakovinou, ale vedlejšími účinky léčby a vyžadují samostatnou péči:

• Neutropenie: Pokles počtu neutrofilů – typu bílých krvinek – způsobený často chemoterapií. Výrazně zvyšuje riziko infekcí.
• Nefrotoxicita: Rychlé zhoršení funkce ledvin v důsledku toxického působení léčiv nebo chemických látek používaných během terapie.

–ete–