Jak jeden muž po rakovině vzbudil zájem o přehlížené antiparazitické léky

Stále více onkologických pacientů zkouší Tippensův protokol – metodu, kterou FDA neschválil – a onkologové hlásí pozitivní zkušenosti z praxe.

Joe Tippens nikdy neplánoval objevit možný lék, který – jak říká – mu zachránil život a dostal ho do centra pozornosti mezi známými případy přeživších rakovinu. Tento 67letý podnikatel řekl Epoch Times, že se jen chtěl vypořádat s typem rakoviny, který má extrémně nízkou šanci na přežití.

V srpnu 2016 mu lékaři diagnostikovali malobuněčný karcinom plic s nádorem velikosti pěsti. Podstoupil chemoterapii a ozařování pětkrát týdně v Houstonu, přičemž se mu podařilo zničit velký nádor v levé plíci. Podle jeho slov mu však léčba byla blíže k smrti než k uzdravení.

Po návratu domů do Oklahomy po Novém roce přišla zdrcující zpráva. Onkolog mu oznámil, že nemá žádnou šanci přežít déle než několik měsíců.

„V lednu 2017 moje PET vyšetření svítilo jako vánoční stromeček – metastáze byly všude: v krku, kostech, slinivce i játrech,“ říká Tippens.

Hledání záchranného lana

S prognózou tří měsíců života se Tippens dozvěděl o pozoruhodném příběhu od známé veterinářky: jistá vědkyně s terminální rakovinou údajně vyléčila své laboratorní myši – a poté i sebe – pomocí fenbendazolu, antiparazitického léku.

Tento příběh byl počátkem toho, co se později stalo známým jako „Tippensův protokol“.

Fenbendazol, který se už více než 30 let používá k léčbě střevních parazitů u zvířat, dosud nezískal schválení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro použití u lidí – což znamená, že jej lékaři nesmějí předepisovat pacientům. Tippens se však, s diagnózou bez naděje a ničím k ztrátě, rozhodl jej vyzkoušet jako doplněk ke své konvenční léčbě.

Zjistil, že přípravek Panacur – obchodní značka fenbendazolu – je volně prodejný v obchodech s veterinárními léčivy.

Ve třetím lednovém týdnu roku 2017 začal Tippens užívat psí přípravek Panacur v dávce 1 gram denně po tři po sobě jdoucí dny v týdnu. Následovaly čtyři dny bez léku (1 gram obsahuje přibližně 222 miligramů fenbendazolu), po nichž znovu zopakoval třídenní kúru. Po třech měsících byl Tippens bez známek rakoviny.

Jeho protokol navíc zahrnoval Theracurmin – formu účinné látky kurkumin z kurkumy – a také CBD, výtažek z konopí, který nemá omamné účinky.

Vědecké podklady a mechanismy účinku

Dr. William Makis, onkolog a výzkumník zabývající se rakovinou z Edmontonu v Kanadě, se Tippensovým přístupem zabýval a prostřednictvím telemedicíny léčí pacienty s rakovinou po celém světě.

„Mám několik pacientů, u nichž byla po několika měsících dodržování tohoto protokolu diagnostikována remise,“ uvedl Makis pro Epoch Times. „To, co činí případ [Tippense] tak výjimečným, je skutečnost, že se uzdravil z velmi agresivního typu rakoviny – malobuněčného karcinomu plic – a přitom měl terminální diagnózu.“

Podle Makise skupina antiparazitických léků, mezi něž patří fenbendazol, mebendazol a albendazol, vykazuje velmi dobré výsledky – vědci dosud popsali nejméně 12 různých mechanismů, jimiž tyto léky mohou působit proti rakovině.

Účinnost těchto léčiv vychází z klíčových podobností mezi parazitickými a rakovinnými buňkami: obě mají schopnost autonomního přežívání a množení, odolnost vůči mechanismům buněčné smrti a schopnost vyhýbat se imunitnímu systému hostitele.

Antiparazitické léky pravděpodobně bojují proti rakovině prostřednictvím více mechanismů:

• Stimulace proteinu p53: Tento nádorový supresor napomáhá ničení rakovinných buněk.
• Blokování příjmu glukózy: Rakovinné buňky jsou silně závislé na cukru jako zdroji energie a růstu.
• Narušení mikrotubulů: Tyto buněčné struktury jsou nezbytné pro dělení rakovinných buněk.
• Ovlivnění mitochondriální funkce: Snižují energetické zásoby buněk, zvyšují oxidační stres a blokují klíčovou dráhu, která reguluje růst rakovinných buněk.

Makis uvedl, že výzkumníci ze Stanford University Medical Center zveřejnili několik případových studií, v nichž byl fenbendazol použit k léčbě pacientů ve 4. stádiu rakoviny. Tento soubor případových zpráv byl publikován v roce 2021 v odborném online časopise SciTechnol, který sídlí v Londýně.

Zajímavý přehledový článek z roku 2024, zveřejněný v Anticancer Research Journal a vycházející ze studií na zvířatech, dospěl k závěru, že fenbendazol ovlivňuje energetický metabolismus – především zvyšováním hladiny proteinu p53 a působením na dráhy, které regulují příjem cukru. Tím dochází k vyhladovění rakovinných buněk a jejich následné smrti, přičemž zdravé buňky zůstávají převážně nepoškozené. Autoři studie uzavírají, že účinky fenbendazolu na buněčný metabolismus „by mohly vést k významnému pokroku v léčbě rakoviny“.

Předběžný výzkum také naznačuje možné protinádorové účinky fenbendazolu. Studie zveřejněná v roce 2018 v Scientific Reports, jejímž autorem je tým indických vědců, uvádí, že fenbendazol „by mohl být zvažován jako potenciální léčivo díky svému vlivu na více buněčných drah vedoucích k účinnému odstranění rakovinných buněk“. Konkrétně fenbendazol narušuje mikrotubuly, které jsou klíčové pro buněčné dělení.

Studie z roku 2016 publikovaná v Biochemical and Biophysical Research Communications zjistila, že ivermektin – antiparazitikum schválené pro lidské použití – má slibný účinek proti glioblastomu, agresivní formě mozkového nádoru, známé svou odolností vůči léčbě. Ivermektin v laboratorních i myších modelech ničil glioblastomové buňky, bránil růstu cév a významně zpomalil růst nádoru.

Nedávné výzkumy ukazují, že kombinace fenbendazolu a látky diisopropylamino dichloroacetátu – sloučeniny používané při léčbě hepatitidy – vykazuje protinádorové účinky v buněčných kulturách i studiích na zvířatech. V kombinaci tyto látky likvidují rakovinné buňky plic účinněji než každá zvlášť.

Makis zjistil, že kombinace fenbendazolu s ivermektinem může zvýšit účinnost protokolu.

„Když je zkombinujete, přecházíte z útoku na rakovinu dvanácti způsoby na útok dvěma desítkami různých mechanismů,“ vysvětluje Makis. „Pokud existuje předklinický výzkum, že každý z těchto léků má účinek na konkrétní typ rakoviny, považuji za rozumné zahrnout je oba do protokolu. Kdykoli má pacient specifický typ nádoru, snažím se prozkoumat dostupné studie a zjistit, zda existuje doložený účinek ivermektinu či fenbendazolu. Pokud ano, sdílím tento výzkum se svými pacienty.“

Makis léčil pacienty s různými typy rakoviny – od běžných, jako je rakovina prsu, prostaty, tlustého střeva či plic, až po vzácnější formy, například cholangiokarcinom (rakovina žlučových cest) a sarkomy (nádory měkkých tkání). „Mám několik pacientů, kteří byli po několika měsících dodržování protokolu prohlášeni za bez známek onemocnění,“ říká Makis.

Ačkoli ivermektin a fenbendazol při léčbě rakoviny doporučuje, uvědomuje si, že řada lékařů s tímto postupem váhá.

„Lékaři se velmi zdráhají pomáhat onkologickým pacientům s přeúčelovanými léky, protože se obávají postihů ze strany lékařských komor,“ vysvětluje Makis.

„Na druhou stranu existují i lékaři, kteří by s těmito léky rádi pomohli, ale nemají zkušenosti s onkologií.“

Na otázku, zda by pacienti s rakovinou měli vyhledat lékaře s integrovaným přístupem, který tento typ léčby schvaluje, Makis odpověděl, že je vždy vhodné mít po boku lékaře se zkušenostmi v onkologii.

„Záleží na odborném zázemí daného lékaře,“ říká Makis. „Někteří mají rozsáhlé zkušenosti, protože léčili onkologické pacienty po mnoho let.“

Příběhy pacientů, kterým se podařilo uzdravit

Donna Lelandová (64), moderátorka celostátní rozhlasové stanice Moody Radio Network, byla v dubnu 2023 diagnostikována s rakovinou děložního čípku a dělohy ve 3. stádiu. Podstoupila hysterektomii, ale odmítla doporučenou chemoterapii i ozařování.

„Viděla jsem, jak to dopadlo u jiných, kteří se touto cestou vydali,“ řekla Lelandová pro Epoch Times. „Někteří byli sice zcela vyléčeni, ale rakovina se jim vrátila. Vím, že taková léčba oslabuje vlastní imunitní systém v boji proti nemocem.“

Lelandová lékaři řekla, že tyto postupy nechce podstoupit, a požádala o jinou možnost. Žádnou však nedostala.

„Věděla jsem, že musí existovat lepší cesta, než všechno spálit. Řekla jsem jen: ‚Raději zemřu, než abych se nechala spálit.‘“

Lelandová začala užívat fenbendazol a ivermektin. Podporu našla také u Terryho Harmona, chiropraktika a lékaře funkční medicíny z Kentucky.

Harmon uvádí, že více než 100 jeho pacientů zaznamenalo pozitivní účinky užívání fenbendazolu nebo ivermektinu.

„Důvod, proč tolik lidí nachází v této léčbě úspěch, je dvojí,“ řekl Harmon pro Epoch Times. „Pomáhá tělu zbavovat se infekcí. Podporuje hojení a posiluje organismus. Výzkumy ukazují, že tato kombinace geneticky posiluje schopnost těla ničit rakovinné buňky a bránit jejich růstu a šíření.“

Lelandová uvedla, že si účinnost těchto alternativních přístupů ověřila i prostřednictvím studií zaměřených na ivermektin, fenbendazol a další antiparazitické léky. Mezi nimi je i mebendazol – další látka, kterou jako účinný prostředek proti rakovině doporučují jak Makis, tak Harmon.

Rok po své hysterektomii říká Lelandová, že je zdravější než kdy dřív – částečně i díky tomu, že tyto antiparazitické přípravky užívá dál preventivně.

„Chodím každé tři měsíce na kontroly a můj onkolog mi stále potvrzuje, že jsem bez známek rakoviny.“

„Cítím se o dvacet let mladší,“ říká Lelandová. „Bůh mě touto cestou věrně provázel.“

Celosvětový dopad

Tippensův protokol si získal výrazný mezinárodní ohlas, zejména v Číně, kde přeložený blog zaznamenal přes 20 milionů zhlédnutí. Odhaduje se, že si tzv. „protokolem strýčka Joeyho“, jak se mu tam přezdívá, prošlo na 70 000 lidí.

Navzdory možnostem, jak svůj objev zpeněžit, se Tippens finančnímu zisku zcela vyhýbá.

„Specialisté na vyhledávače mi řekli, že bych mohl blog monetizovat a vydělávat 25 až 30 tisíc dolarů měsíčně,“ uvedl. „Ale nemohu to udělat z prostého důvodu: stovky lidí mi řekly, že mi věří právě proto, že to všechno dělám bez nároku na zisk. Ve chvíli, kdy bych na tom začal vydělávat, stal bych se jen dalším chlápkem, který na internetu prodává produkty a chce na tom zbohatnout.“

Tippens rovněž varuje před falešnými stránkami na Facebooku, které zneužívají jeho jméno k prodeji nekvalitních léků.

Regulační a medicínské překážky

„FDA neschválil žádné léčivé přípravky obsahující fenbendazol k použití u lidí,“ uvedla Lauren-Jei McCarthyová, tisková mluvčí amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), ve vyjádření pro Epoch Times. Fenbendazol neprošel náročným testováním a klinickými studiemi, které jsou nutné pro schválení léčiv určených lidem. FDA jej schválil jako antiparazitikum určené pro zvířata – běžně se používá k odčervení psů, koček, koní a skotu.

Ivermektin je sice FDA schválen pro lidské použití proti parazitickým červům, ale nikoliv pro léčbu rakoviny. Zdravotníci jej však mohou předepsat jako přeúčelovaný lék v rámci alternativní léčby. Oba přípravky jsou volně dostupné bez předpisu a běžně se nakupují pro veterinární účely.

Makis, který patří k průkopníkům holistického přístupu zahrnujícího přeúčelované léky, věří, že vstupujeme do revoluční éry účinné léčby rakoviny.

„Poprvé po několika generacích tu existuje silné hnutí za skutečnou medicínskou svobodu – možnost zkoumat léčby, které nejsou ve prospěch žádné velké firmy,“ říká.

Podle Makise jsou vážné vedlejší účinky fenbendazolu a ivermektinu vzácné.

„Setkal jsem se se středně závažnými nežádoucími účinky, jako jsou nepříjemné zrakové vjemy, lehká závrať nebo únava,“ dodává.

Tippense povzbudil probíhající výzkum dalších léků schválených FDA, které by mohly být přeúčelovány k léčbě rakoviny.

„Myslím, že díky mému příběhu vznikla i další výzkumná iniciativa v oblasti antiparazitických látek,“ říká Tippens. „Existuje sedm příbuzných léků fenbendazolu. Jedna lékařská skupina používá mebendazol jako součást svého protokolu. Myslím, že jsem alespoň trochu pomohl lidem otevřít oči.“

–ete–