Agent Brian Clark si dodnes vybavuje průlomový případ před deseti lety.

Jeho tým z Úřadu pro potírání drog (DEA) tehdy na letišti v USA zadržel čínského pachatele praní peněz, který měl v zemi pouze plánované mezipřistání.

Dotyčný koordinoval předávání hotovosti pro kartel Sinaloa v Mexiku. Mexická policie ho identifikovala poté, co s jedním z vůdců kartelu poobědval a hovořili spolu o tehdejším zabavení hotovosti v New Yorku ze strany DEA.

Čínský aktér pro praní peněz později začal s vyšetřovateli spolupracovat a poskytl rozsáhlé informace o tom, jak celá operace fungovala.

Podle pana Clarka, zvláštního agenta pověřeného vedením losangeleské pobočky DEA, se čínské sítě pro praní peněz začaly objevovat v letech 2015 a 2016. Do roku 2019 poté podle něj Číňané ovládli celý trh.

Podle nejnovějšího Národního vyhodnocení rizik pro praní špinavých peněz amerického ministerstva financí jsou nyní čínské organizace pro praní peněz „jedním z hlavních aktérů, kteří profesionálně perou peníze ve Spojených státech i po celém světě“.

Čínské organizace pro praní špinavých peněz poskytují kartelům „levné, rychlé a téměř zaručené“ služby, řekl pan Clark deníku Epoch Times. Výsledkem je, že kartely mají k dispozici více prostředků a mohou páchat více škod prostřednictvím obchodování s drogami.

Předávkování drogami, konkrétně často opioidy, si podle DEA v posledních letech – s výjimkou loňského poklesu – každoročně vyžádalo život u více než 100 000 Američanů.

Odborníci uvádějí, že čínské praní peněz je globální operace podporovaná Komunistickou stranou Číny (KS Číny) a představuje pro Spojené státy vážnou hrozbu.

KS Číny to umožňuje, protože je to mimořádně výnosné a pomáhá to Číně rozšiřovat globální nelegální ekonomiku, která podporuje její obchodní a merkantilistickou expanzi (politika s důrazem na hromadění bohatství státu).

Davd M. Luna,
International Coalition Against Illicit Economies

Podle zpráv think-tanků a mezivládních organizací souvisejí globální investice KS Číny s nárůstem nelegálního obchodu a korupce.

„Čína přímo i nepřímo profituje z operací praní špinavých peněz, které zasahují její ekonomiku a finanční sektor prostřednictvím mezinárodního obchodního systému nebo jejího podzemního bankovnictví,“ řekl deníku Epoch Times David M. Luna, výkonný ředitel International Coalition Against Illicit Economies.

Pan Luna je také bývalým americkým diplomatem a bezpečnostním úředníkem.

„KS Číny to umožňuje, protože je to mimořádně výnosné a pomáhá to Číně rozšiřovat globální nelegální ekonomiku, která podporuje její obchodní a merkantilistickou expanzi (politika s důrazem na hromadění bohatství státu) v mnoha částech světa a její geopolitické ambice ovládat mocenské postavení,“ uvedl.

Další expert, bývalý zvláštní agent ministerstva financí John Cassara, odhaduje, že čínské sítě ročně perou dva biliony dolarů (přibližně 48 bilionů Kč), tedy zhruba polovinu veškerého celosvětového množství praní peněz.

Podle něj představuje potírání čínské kriminality jedinečnou příležitost, jak čelit čínskému komunistickému režimu – protože tyto zločiny odhalují skutečnou povahu KS Číny.

„Je to jednoduché. Nemá to nic společného s ideologií. Je to buď správné, nebo špatné,“ řekl pan Cassara deníku Epoch Times. „A lidé to cítí – mají to v kostech.“

Praní peněz s čínskými specifiky

Když čínské organizace pro praní špinavých peněz v letech 2015 a 2016 převzaly trh, účtovaly výrazně nižší provize než tehdejší, tradiční hráči v Latinské Americe. Podle pana Clarka se tržní sazba pohybovala mezi 10 a 15 procenty, ale Číňané po několik let účtovali téměř nulu, aby konkurenci vytlačili.

I poté zůstaly provize čínských prostředníků nízké – mezi nulou a šesti procenty – a tím přímo posílily zisky drogových kartelů, uvedl bývalý agent DEA Robert Zachariasiewicz na akci pořádané washingtonským think-tankem Global Financial Integrity.

Christopher Urben, bývalý agent DEA a současný výkonný ředitel společnosti Nardello & Co., uvedl během zářijového slyšení před zákonodárci, že od chvíle, kdy se Číňané stali dominantními hráči v praní peněz, vzrostly zisky mexických kartelů o tři až pět procent.

To znamená miliardy dolarů navíc každý rok.

Podle zprávy Úřadu pro hospodářskou analýzu při americkém ministerstvu obchodu utratili Američané v roce 2017 za nelegální drogy 153 miliard dolarů (zhruba 3,7 bilionu Kč).

Čínští prostředníci si mohou dovolit účtovat kartelům podtržní provize, protože zpracováním dalších klientů v rámci praní peněz generují zisky jinde. Klíčovou skupinou jsou bohatí Číňané žijící v Číně. Chtějí investovat do nemovitostí ve Spojených státech nebo platit školné svým dětem na amerických univerzitách.

Podle pana Clarka se tržní sazba pohybovala mezi 10 a 15 procenty, ale Číňané po několik let účtovali téměř nulu, aby konkurenci vytlačili.

KS Číny však uplatňuje roční limit pro směnu valut ve výši 50 000 dolarů.

Limit platí od roku 2007 a na konci roku 2016 Peking oznámil zpřísnění kontroly při posuzování a schvalování převodů z čínského jüanu na americké dolary.

Toto načasování se shodovalo s nástupem čínských sítí pro praní špinavých peněz, uvedl pan Clark a dodal, že zároveň vzkvétaly i čínské podzemní bankovní systémy.

Tito bohatí čínští klienti získávají americké dolary pocházející z obchodu s drogami. Peníze přitom nemusejí opustit území USA, protože movití Číňané zaplatí ekvivalent v jüanech kartely řízené síti pro praní peněz v Číně. Těmto operacím se říká zrcadlové transakce neboli swapy a komplikují snahu propojit peníze s původním zločinem.

Jüany, které končí na účtech napojených na kartely v Číně, lze následně použít k nákupu chemických prekurzorů nebo zboží, čímž se hodnota výnosů z drogové trestné činnosti nakonec převádí zpět do země původu právě těchto kartelů.

Podle pana Clarka jsou bohatí čínští klienti ochotni platit za tuto službu provize i ve výši tří procent a více. A praní peněz lze také usnadnit i prostřednictvím falešných fakturací.

Například pokud kartel potřebuje „vyprat“ 990 000 dolarů (zhruba 24 milionů Kč), čínské sítě zajistí, aby čínská firma odeslala do Mexika spotřební elektroniku v hodnotě jednoho milionu dolarů.

A namísto řádného vypořádání obchodu firma vystaví kartelu fakturu jen na 10 000 dolarů. Po dovozu do Mexika může firma napojená na kartel zboží prodat a ve svém účetnictví vykázat zisk 990 000 dolarů. Tím se 990 000 dolarů výnosů z drogového obchodu začlení do legálního finančního systému.

Takové obchodní praní peněz lze ve výsledku měřit pomocí hodnotových rozdílů – tedy rozdílu mezi hodnotou, kterou si zaznamená jedna země u dovozu, a hodnotou, kterou vykáže druhá země u vývozu mezi dvěma obchodními partnery.

Organizace Global Financial Integrity zjistila, že hodnotový rozdíl mezi 134 rozvojovými zeměmi a 36 vyspělými ekonomikami činil v roce 2018 celkem 835 miliard dolarů (přibližně 20 bilionů Kč). Na Čínu připadalo až 37 procent tohoto objemu – téměř pětinásobek hodnoty Polska, které skončilo na druhém místě.

Velká část výnosů z drog ve Spojených státech nemusí zemi vůbec opustit díky zrcadlovým transakcím, které čínští prači peněz používají. A zbytek lze snadno skrýt v rámci mezinárodních obchodních toků mezi Čínou, Mexikem a Spojenými státy, jejichž objem podle amerického Úřadu pro sčítání lidu (U.S. Census Bureau) loni dosáhl téměř jednoho bilionu dolarů.

„Násobitel hrozeb“

Odborníci uvádějí, že spojení, které čínské sítě pro praní špinavých peněz poskytují, sahá daleko za obchod s drogami.

„Jedním z důvodů, proč řada donucovacích orgánů považuje čínské nelegální podniky za ‚násobitel hrozeb‘, je to, že přispívají k většímu násilí, nejistotě a nestabilitě na příliš mnoha trzích,“ uvedl pan Luna.

S ohledem na své dosavadní působení považuje KS Číny transparentnost a odpovědnost z politického hlediska zjevně za nepřijatelné riziko.

Nadace na obranu demokracií

Nelegální obchod a korupce se šíří spolu s globálními investicemi Číny. Typickým příkladem je čínská iniciativa Pás a stezka (Belt and Road Initiative, BRI), globální infrastrukturní projekt známý také jako Jeden pás, jedna cesta.

Podle dubnové zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) – mezivládní organizace sdružující 38 zemí podporujících demokracii a tržní ekonomiku – zvyšují investice Číny v rámci iniciativy Pás a stezka rozsah nelegálního obchodu.

Analýza zjistila, že čím více investic země z Číny obdrží, tím více padělaného zboží vyváží. Padělky tvoří hlavní kategorii základních trestných činů, z nichž praní peněz vychází.

Podle květnové zprávy OECD se obchod s takovým falešným zbožím odhaduje na přibližně půl bilionu dolarů ročně (zhruba 12 bilionů Kč) a Čína zůstává hlavním zdrojem padělaného zboží.

Expanze iniciativy Pás a stezka se překrývá také s korupcí.

„Většina investic v rámci BRI míří do rozvojových zemí, kde je korupce již zakořeněná,“ uvádí zpráva Nadace na obranu demokracií (Foundation for Defense of Democracies, FDD), washingtonského think-tanku, z roku 2020.

Čínské investice do programu dosáhly vrcholu v roce 2019.

Většina ze 150 zemí přijímajících investice v rámci Pásu a stezky je podle letošního indexu Bribery Risk Matrix pro rok 2024 – každoročního žebříčku podplácení od neziskové podnikatelské asociace TRACE – hodnocena jako vysoce zkorumpovaná.

„Samozřejmě je pochybné, že Peking nebo mnoho jeho partnerů skutečně usiluje o BRI bez korupce,“ stojí ve zprávě FDD. „S ohledem na své dosavadní působení považuje KS Číny transparentnost a odpovědnost z politického hlediska zjevně za nepřijatelné riziko.“

Zpráva Mezinárodního měnového fondu (MMF) z roku 2018 odhaduje, že praní špinavých peněz ve světě představuje dvě až pět procent globálního hrubého domácího produktu, tedy 1,6 bilionu až čtyři biliony dolarů (38 až 96 bilionů Kč) ročně. Kvůli absenci alternativních zdrojů tento údaj MMF odborníci používají dodnes.

Aby pan Cassara posoudil čínský podíl na tomto objemu, analyzoval celosvětové trestné činy, které tvoří základ operací praní peněz. Tyto trestné činy se v profesionální terminologii označují jako tzv. předcházející (predicate offenses) nebo specificky protiprávní činnosti.

Uvedl, že z 12 hlavních kategorií – včetně padělků, obchodování s lidmi, nelegálního obchodu s orgány nebo korupce – je jediným segmentem, v němž Čína nevede, právě obchod s drogami. I zde však dominuje v dodávkách chemických látek, z nichž se vyrábějí drogy, například fentanyl, který nakonec končí na území USA.

Pan Cassara používá označení „CCP Inc.“ pro popis podpory nadnárodního zločinu ze strany Komunistické strany Číny a k odlišení čínských zločineckých organizací od čínského obyvatelstva.

USA se brání

Spojené státy přijaly řadu kroků proti nadnárodní trestné činnosti, kterou přímo či nepřímo umožňuje takzvaná „CCP Inc.“.

V únoru prezident Donald Trump vyhlásil národní stav nouze kvůli narkotické krizi v zemi. Zároveň uvalil 10procentní clo na čínské zboží, a to s odkazem na roli Číny při dodávkách chemických prekurzorů pro fentanyl a praní peněz pro drogové kartely. V následujícím měsíci bylo clo zdvojnásobeno pak na 20 procent.

5 %

Od chvíle, kdy se Číňané stali dominantními hráči v oblasti praní peněz, zvýšily mexické kartely své zisky o tři až pět procent.

Spojené státy clo ponechaly na úrovni 20 procent navzdory intenzivním jednáním s představiteli KS Číny, kteří usilovali o jeho zrušení. Tato cla, uvalená na základě zákona International Emergency Economic Powers Act, byla napadena u soudu. Nejvyšší soud projednal argumenty v této věci 5. listopadu.

Rovněž v únoru Trumpova administrativa označila osm latinskoamerických kartelů za zahraniční teroristické organizace. Podle pana Clarka toto označení umožnilo DEA využít obranné a zpravodajské kapacity k boji proti obchodu s drogami a souvisejícímu praní peněz.

A ačkoli mohou být čínské systémy praní peněz velmi složité, slabým článkem zůstává ukládání „špinavé“ hotovosti do amerických bank, uvedl. Právě na tuto oblast se vláda USA zaměřila přísnější kontrolou.

V červenci oznámilo americké ministerstvo spravedlnosti, že všichni členové jedné čínské pranýřské sítě se přiznali k vyprání více než 92 milionů dolarů (přibližně 2,2 miliardy Kč) z nezákonných výnosů, převážně z obchodu s drogami z Mexika.

V dalším případu je u federálního soudu v Los Angeles projednávána obžaloba vůči 11 čínským osobám, které měly údajně vyprat 50 milionů dolarů (asi 1,2 miliardy Kč) pro kartel Sinaloa.

Loni čínský režim novelizoval svůj zákon proti praní špinavých peněz tak, aby zahrnoval i nefinanční podniky, například realitní zprostředkovatele.

V srpnu Síť pro potírání finančních trestných činů (Financial Crimes Enforcement Network) při americkém ministerstvu financí uvedla, že čínští aktéři praní špinavých peněz pravděpodobně přes americké finanční instituce převedli 312 miliard dolarů (zhruba 7,5 bilionu Kč) nezákonných prostředků během pěti let mezi roky 2020 a 2024.

Zmiňovaná síť následně vydala bankám doporučení, aby identifikovaly možné známky poukazující na čínské praní peněz.

K rizikovým signálům patří například situace, kdy si osoba s čínským pasem otevře bankovní účet a vykazuje nevysvětlitelné bohatství neodpovídající jejímu povolání – například student, důchodce, dělník nebo žena v domácnosti – anebo když čínský občan provede nákup nemovitosti výhradně v hotovosti.

„Sítě praní peněz spojené s jednotlivými držiteli pasů Čínské lidové republiky umožňují kartelům šířit fentanyl, organizovat obchod s lidmi a ničit komunity napříč naší velkou zemí,“ uvedl náměstek ministra financí pro boj s terorismem a finanční zpravodajství John K. Hurley v prohlášení doprovázejícím pokyny proti praní peněz.

„Spojené státy se nebudou nečinně jen tak dívat, jak nekalí aktéři perou nezákonné výnosy přes náš finanční systém.“

Boj proti praní špinavých peněz byl jedním z témat posledních americko-čínských obchodních jednání, která se konala v polovině září v Madridu. Po jejich skončení ministr financí Scott Bessent uvedl, že jde o „oblast, v níž panuje mimořádná shoda“ mezi oběma zeměmi, aniž by ale zveřejnil jakýkoli sjednaný rámec.

Bývalý americký diplomat Luna označil summit organizace APEC v roce 2026 za příležitost, jak přimět Čínu k větší odpovědnosti. Peking bude tento summit hostit příští rok.

Loni čínský režim novelizoval svůj zákon proti praní špinavých peněz tak, aby zahrnoval i nefinanční podniky, například realitní zprostředkovatele, a vymezil sedm základních trestných činů, včetně pašování či korupce. Zákon vstoupil v platnost začátkem letošního roku.

Podle amerického ministerstva zahraničí však v rámci úsilí čínského režimu proti praní peněz „nadále přetrvávají vážné nedostatky v implementaci“. Nejnovější hodnocení Číny také uvádí nedostatečnou spolupráci s americkými orgány činnými v trestním řízení.

Pan Cassara uvedl, že Spojené státy musí udělat více a měly by „pojmenovat a zostudit ‚CCP Inc.‘“.

„Byl bych rád, kdyby si Trumpova administrativa uvědomila, že Čína – tedy CCP Inc. – je zranitelná, když mluvíme o nadnárodním zločinu a praní peněz,“ řekl.

„Myslím, že kdyby se skutečně zaměřili na tuto oblast, bylo by to mimořádně účinné. A zároveň je to nutné.“

–ete–