Aktualizováno 21. 12. 2025
Mezinárodní agentura pro energetiku (IEA) vydala 5. prosince svůj pravidelný přehled globální zaměstnanosti v oblasti energetiky včetně těžby, výroby, dopravy nebo úspory energií. Ta v minulém roce předstihla růst zaměstnanosti ve světové ekonomice téměř dvojnásobně. Nejvíce pracovníků v energetice nyní podle analýzy pracuje v elektrárenství, ať už jde o výrobu, přenos a distribuci nebo ukládání elektřiny. Růst poptávky má přitom silně pohánět zejména fotovoltaika, naopak k propouštění došlo v roce 2024 ve větrné energetice.
V tomto roce očekává IEA růst světové zaměstnanosti v energetice na úrovni 1,3 % s mírným nárůstem každý další rok, přičemž hnacím motorem růstu mají být opět profese v elektrárenství. S očekávanou elektrifikací ve světě se má poptávka po souvisejících povoláních jenom zvětšovat. A tady čelí firmy v oboru největší překážce – najít dostatek kvalifikované síly v technických profesích.
Z více než 700 stovek energetických podniků, u nichž agentura prováděla průzkum, jich víc než polovina (60 %) hlásila kritický nedostatek těchto pracovníků, včetně elektromontérů, plynomontérů nebo jaderných inženýrů. Situace se navíc bude zhoršovat s tím, jak zkušení zaměstnanci odcházejí do důchodu, přičemž do oboru vstupuje příliš málo nových pracovníků, kteří by je nahradili, natožpak navýšili stavy, varuje agentura.
Aby se situace zlepšila, počet absolventů vstupujících do energetického sektoru by se musel podle IEA do roku 2030 celosvětově zvýšit přibližně o 40 %. Předejít akutnímu nedostatku lidí v energetice dle agentury znamená, že vlády, průmysl i zaměstnanecké organizace musí spolupracovat a proces vzdělávání koordinovat.
Situace v ČR
Také v Česku je o kvalifikované zaměstnance v energetice nouze, potvrdilo nám Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) i Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR. „Potřebujeme často zaměstnance s technickým vzděláním, přičemž řada z nich odchází do důchodu a mezi studenty panuje dlouhodobě snížený zájem o technické obory. Získávat nové pracovníky není snadné,“ řekl pro Epoch Times.
Mluvčí MPO Miluše Trefancová uvedla, že z dostupných analýz a vývoje trhu práce vyplývá, že poptávka poroste napříč celým hodnotovým řetězcem energetiky, a to „jak u vysoce kvalifikovaných odborníků, tak u technických a řemeslných profesí, a to napříč regiony“.
Očekává se podle ní zejména zvýšená potřeba odborníků na obnovitelné zdroje energie (fotovoltaika, tepelná čerpadla, geotermie); specialistů na energetické systémy, akumulaci energie a bateriová úložiště; pracovníků v oblasti elektromobility a nabíjecí infrastruktury; energetických poradců a odborníků na energetickou účinnost, jakož i technických profesí spojených s instalací, provozem a údržbou nových energetických technologií.
Svaz energetiky konstatoval, že poptávka roste po „elektro specialistech, elektrikářích, projektových specialistech a dalších expertech s technickým vzděláním a praxí“. Úzkým profilem jsou i technické profese v plynárenství, dodal Kotrba. Největší český zaměstnavatel v energetice, skupina ČEZ, shání například šikovné elektrotechniky, svářeče, zámečníky, do budoucna také pracovníky pro jaderné elektrárny. Naopak propouštět bude v těžbě uhlí.
Prof. Petr Páta, děkan na Fakultě elektrotechnické ČVUT uvedl pro Epoch Times, že zájem o studium energetických oborů na ČVUT dlouhodobě roste. „Energetika se vrací do popředí zájmu uchazečů,“ napsal v e-mailu a dodal: „V aktuálním akademickém roce se do bakalářského studia zapsalo o 35 % více studentů než v roce 2022″.
Studenti podle něj inklinují spíše k moderním oblastem energetiky, jako jsou elektromobilita nebo obnovitelné zdroje, nicméně firmy „akutně poptávají i odborníky na klasickou elektroenergetiku, tedy provoz a projektování přenosových a distribučních sítí, stabilitu elektrizační soustavy nebo vysoké napětí, což jsou profily, které trh stále výrazně potřebuje.“
Nedostatek kvalifikovaných sil může podle Kotrby do budoucna omezit rozvoj nových projektů v energetice, proto chce Svaz energetiky spolupracovat úzce s novou vládou, zatímco vyvíjí vlastní úsilí. „Naše firmy se musí proaktivně věnovat a věnují různými projekty osvětě, vzdělávání a hledání nových zaměstnanců. Zároveň podporují a spolupracují se středními a vysokými školami,“ poznamenal.
Vzdělání v energetických oborech mladým lidem bez váhání doporučuji.
Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR
Polostátní energetický gigant ČEZ má v rámci své skupiny speciální oddělení strategického náboru, jehož úkolem je zajišťování dostatku kvalifikovaných pracovníků pro klíčové technické pozice v provozech. Protože podnik si je dobře vědom omezeného množství technicky vzdělaného personálu na trhu práce, snaží se oslovit absolventy středních, vyšších i vysokých škol technického směru už v raném věku.
„Naše strategie je oslovit je co nejdříve a zaujmout je atraktivním programem, tak aby o energetice vážně přemýšleli, až se jednou budou rozhodovat, co dál,“ uvedl pro Epoch Times manažer HR Miroslav Weiser a dodal, že začínají již na základních školách virtuálními prohlídkami svých elektráren nebo besedami o energetice.
Hlavní důraz ovšem kladou na střední a vysoké školy, s nimiž uzavírají partnerství, v rámci něhož nabízejí unikátní exkurze, stáže, specializované „campy“, setkání s předními odborníky, přednášky apod. Mají také zajímavé stipendijní a motivační programy.
Mluvčí MPO uvedla, že stát na zvýšenou poptávku po technických profesích reaguje např. finanční podporou vysokých škol při vytváření nových školních programů vzdělávajících v oblasti udržitelnosti a změny klimatu, rekvalifikací pracovníků v uhelných regionech nebo pomocí projektu Mobilní technologická učebna, kdy dvě pojízdné učebny navštěvují základní školy po celé republice. Hlavním cílem je seznámit žáky s technikou a moderními technologiemi a vzbudit u nich zájem o studium technických oborů.
Mimoto vypracovala Pracovní skupina pro zajištění lidských zdrojů pro rozvoj jaderné energetiky pod vedením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu složená ze zástupců státní, akademické i podnikatelské sféry, 5 rámcových opatření k podpoře zájmu o technické obory s důrazem na jadernou energii.
„Jedná se o posilování společného odborného základu v dotčených oborových skupinách (např. inovace oborové soustavy nebo revize rámcových vzdělávacích plánů), prohlubování spolupráce škol se zaměstnavateli, vzdělávání pracovníků škol a zapojení odborníků z praxe ve výuce, systém kariérového poradenství a také komunikační kampaň zaměřená na žáky, studenty a rodiče,“ uvedla mluvčí MPO pro Epoch Times.
ČEZ stál u vzniku specializovaných středoškolských programů, jako jsou např. obor Elektrotechnika na Střední průmyslové škole strojní a elektrotechnické v Českých Budějovicích nebo obor Svářeč a potrubář v jaderné energetice na Střední odborné škole Hněvkovice.
Perspektiva pro mladé
Dle oficiálních statistik dnes pracuje jen ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla zhruba 60 tisíc lidí, uvedl Kotrba, přičemž za posledních deset let jejich počet výrazně rostl. Členové Svazu energetiky zaměstnávají podle něj přes 100 tisíc lidí a započítají-li se i dodavatelské firmy, číslo bude „ještě výrazně vyšší“.
Obor energetiky je pro mladé lidí vysoce perspektivní s nadprůměrnými platy, které předčí jen odvětví IT a financí, uvedl Kotrba s tím, že vysoké ohodnocení dostávají nejenom lidé v top managementu, ale „například i vedoucí směny na jaderné elektrárně či pracovníci některých dispečinků“. ČEZ nabízí nástupní plat pro operátora jaderné elektrárny 68 000 Kč, po zapracování pak 93 000 Kč měsíčně.
Potřeba energetických specialistů bude pouze růst s tím, jak sektor prochází náročnou transformací, která vyžaduje investice do digitalizace, rozvoje obnovitelných zdrojů, modernizace stávajících výrobních provozů i sítí a v neposlední řadě také do nových projektů v oblasti jádra a akumulace energie či vodíku, konstatoval šéf Svazu energetiky.
Dodal, že elektrospecialistů bude třeba rovněž pro výstavbu energeticky úsporných budov či chytrých domácností. „Vzdělání v energetických oborech proto mladým lidem bez váhání doporučuji,“ řekl.
Prof. Páta poznamenal, že kvůli nedostatku pracovních sil mají absolventi energetických oborů prakticky nulovou nezaměstnanost a většina z nich si najde pracovní uplatnění ještě během studia. „I při výrazném navýšení počtu absolventů by trh dokázal tyto talenty uplatnit bez větších rezerv,“ pronesl.
Trefancová poznamenala, že ministerstvo průmyslu zaznamenalo poté, co česká vláda oznámila plány na výstavbu jaderných elektráren, nárůst poptávky mezi studenty po souvisejících oborech. „Jinými slovy, pro mladé je významným lákadlem právě perspektiva a uplatnitelnost při naplňování konkrétních jaderných projektů,“ napsala.
Nárůst poptávky po jaderných oborech potvrdil i Ondřej Novák z Katedry jaderných reaktorů FJFI ČVUT.
Česká republika podepsala v červnu 2025 smlouvu s korejskou společnosti KHNP na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, přičemž se zvažují ještě další dva v Temelíně. ČEZ plánuje do roku 2050 postavit malé modulární reaktory o celkovém výkonu tři gigawatty (GW), první má stát v Temelíně, další především na místě dnešních uhelných elektráren.
Podnik očekává, že v následujících letech bude nabírat stovky nových zaměstnanců pro svůj jaderný program. „Na potřebu nárůstu zaměstnanců pro nové jaderné zdroje se intenzivně připravujeme a věříme, že i zde se podaří nabrat hlavně místní zaměstnance,“ uvedl Weiser.
Šance to není jen pro studenty. Kromě čerstvých absolventů skupina ČEZ cílí i na ty, kteří uvažují o změně kariéry a nebrání se ani náboru starších zaměstnanců. „Například v roce 2024 jsme v kategorii nad 50 let přijali téměř 140 zaměstnanců. Zároveň podporujeme zkušené energetiky, aby zůstávali ve firmě pracovat i poté, co jim vznikne nárok na odchod do důchodu,“ konstatoval personální šéf společnosti. Doplnil, že ČEZ využívá řadu z těchto ostřílených profesionálů jako mentory a školitele nových zaměstnanců.
Prof. Páta upozornil, že samotné navyšování počtu vysokoškolských studentů nestačí. Klíčové je podle něj také posílení technického vzdělávání na středních školách, aby studenti byli motivováni pokračovat ve studiu na vysokých školách.
