Rozvoj jaderné energie v následujících desetiletích je pro ČR velkou příležitostí vybudovat si mezinárodní kompetenci a stát se jaderným hubem. Máme ale na to dost expertů? Jak přilákat mladé lidí ke studiu v oboru? Zástupci opozice i koalice představili svůj pohled na věc.
Po podpisu smlouvy s korejskou společností KHNP začátkem června začaly přípravné práce na výstavbu nové elektrárny v Dukovanech se dvěma reaktory. Ty nahradí čtyři stávající menší bloky. Vláda zároveň plánuje stavbu dalších dvou bloků i v Temelíně, které by měly jít do zkušebního provozu v letech 2040 a 2042.
Společnost ČEZ plánuje od poloviny 30. let zprovoznit několik malých modulárních reaktorů (SMR) a díky její spolupráci s britskou Rolls-Royce SMR máme šanci vyrábět části komponent pro malé modulární reaktory u nás.
Třetím velkým jaderným projektem v přípravě je hlubinné úložiště jaderného odpadu, které musí Česko ze zákona postavit. Výběr lokality má být hotov do roku 2030 a úložiště zprovozněno do roku 2050 jako podmínka Evropské komise pro výstavbu jaderných bloků.
Tato souhra faktorů má potenciál učinit z ČR jaderný hub, poznamenal 19. června na jaderné konferenci NERS 2025 v Praze místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). „Máme k tomu všechny předpoklady,“ uvedl s tím, že to zemi přinese „neuvěřitelnou kompetenci, kterou v současné době disponuje pouze Francie, Velká Británie a Švédsko“.
Zájem o jadernou energii v posledních letech prudce stoupá jak ve světě, tak v Evropě. Důvodem je spolehlivá a stabilní dodávka čisté elektřiny a rostoucí energetické nároky datových center. Dokonce i nejaderné státy jako Polsko nebo Itálie nyní plánují či zvažují stavbu jaderných reaktorů, ať už těch velkých klasických nebo malých modulárních.
Abychom této příležitosti mohli využít, je podle Havlíčka potřeba vytvořit infrastrukturu velkých dodavatelů, na níž je potřeba navázat malé a střední podniky, jakožto subdodavatele. „Není mnoho jiných oborů, kde bychom tohleto dokázali zvládnout,“ uvedl opoziční politik, který je známý svým kladným postojem k jádru.
Jeho vizí je vytvořit jaderné obory na vysokých školách, ideálně v angličtině, abychom mohli vzdělání nabídnout i zahraničním studentům, kteří zde pak mohou zůstat pracovat. Rovněž je třeba najmout špičkové profesory, vědce a výzkumníky. To všechno přinese zemi „skvělou vizitku v oblasti jádra“, domnívá se politik.
Česká republika má na rozdíl od některých jiných evropských států výhodu v tom, že atomové elektrárny se zde těší silné podpoře veřejnosti i politiků. Podle posledního průzkumu CVVM souhlasí s výstavbou nového bloku v Dukovanech (v čase průzkumu ještě nebylo jasné, zda se budou stavět dva, pozn. red.) 73 procent Čechů. Ve sněmovně dnes není jediná strana, která by jádro odmítala, a tak ani v případě změny vlády nehrozí otočení kurzu v energetické politice.
Kde vzít lidi?
Jistota dlouhodobého provozu a rozvoje jaderné energie přináší jistotu investorům a perspektivu mladým lidem, kteří si vybírají svou budoucí kariéru. „Je to nádherný obor a za další je to obor, který ty lidi bude skvěle živit,“ pronesl Havlíček. Vzhledem k malému zájmu studentů o technické obory však poznamenal, že děti je třeba inspirovat k technickému studiu již na základní škole.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS), který konferenci zaštítil, zdůraznil nutnost udržovat na základních i středních školách kvalitní výuku matematických a technických dovedností, bez nichž se v jaderné energetice studenti neobejdou.
Vyslovil politování nad tím, že od dostavby Temelína v roce 2002 do spuštění přípravy nových bloků v Dukovanech uběhla tak dlouhá doba. „Ztratili jsme tím celou generaci zkušených, kvalifikovaných lidí, kteří Temelín budovali od projektu přes výstavbu až po provoz… ti lidi odcházejí do důchodu a neměli možnost předat penzum svých znalostí nástupcům,“ řekl s tím, že mladí lidé neměli perspektivu jít podobné obory studovat.
Zároveň však dodal, že když mladí vidí, že to stát myslí s jádrem vážně, že podepsal kontrakt na stavbu v Dukovanech a že plánuje dlouhodobý rozvoj jaderné energie, bude naplněnost souvisejících studijních oborů daleko větší, než kdyby šlo jen o fázi úvah.
Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, v debatě poznamenal, že v ČR již máme dostatečné množství špičkových jaderných oborů se zkušenými pedagogy. Problém však vidí ve financování ze strany státu, které je dle něj naprosto nepostačující.
Skopeček reagoval názorem, že financování by mělo téct do jaderných fakult z více zdrojů. Jedním je stát, druhým generální dodavatel Dukovan, tedy korejská KHNP, a třetím zdrojem by měly být výzkumné projekty související s rozvojem jádra, do nichž se mohou vysoké školy zapojit a získat tak dodatečný příjem.
Podle Havlíčka to nemusí být pouze stát, kdo by měl v tomto smyslu převzít odpovědnost. Zapojit by se měly všechny firmy, které budou z rozvoje jádra v nejbližších letech profitovat, podotkl. Jejich počet odhaduje na „desítky až nižší stovky“ a právě tyto firmy by měl stát pomocí např. daňových odpočtů motivovat k přispívání na vzdělávání nových pracovních sil.
