Jak investice do umělé inteligence nabírají na obrátkách, někteří analytici nyní přirovnávají současnou situaci k raným „dot-com“ dnům internetu a k následnému tržnímu krachu.
Pro Wall Street jde o déjà vu: revoluční technologie uchvátí představivost, kapitál se do ní masivně hrne a ocenění začínají klást vysokou cenu na sliby pro budoucnost, která zatím nenastala.
Nyní, když výdaje na AI zrychlují a výnosům dominuje hrstka megafirem, se zasvěcenci z finančního sektoru ptají, zda boom kolem umělé inteligence nepřekročil hranici do podoby tržní bubliny – tedy stavu, kdy cena aktiva převyšuje jeho skutečnou hodnotu.
Odvětví, která mohou na AI nejvíce vydělat, a také nejvíce ztratit, hlásí rekordní zisky připisované umělé inteligenci. Pět největších společností v indexu S&P 500 tvoří technologičtí giganti silně investující do AI. Navíc ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 uvedlo 241 firem z indexu S&P 500 právě AI jako součást svých hospodářských výsledků – nejvyšší počet za posledních 10 let, vyplývá z údajů společnosti FactSet.
Investiční experti však upozorňují, že to může představovat problém: jaká část těchto vykazovaných výnosů skutečně souvisí s AI a kolik z nich je „přibaleno“ k jiným zdrojům zisku?
„V tuto chvíli tlačí ceny akcií vzhůru příběhy o budoucím příslibu umělé inteligence,“ řekl pro deník Epoch Times Paul Walker, autor a majitel společnosti Fil Financial Corp. „Jakmile se tyto příběhy promění ve zklamání z hospodářských výsledků, ceny klesnou.“
„Co si většina investorů neuvědomuje, je míra koncentrace, do níž se trh dostal,“ uvedl. „Takzvaná magnificent seven stojí zhruba za 60 procenty nebo i více nedávných zisků v indexech S&P 500 a Russell 1000.“
„Jinými slovy, lidé jsou výrazně méně diverzifikovaní, než si myslí. Jakmile tyto akcie zakolísají, panika se šíří velmi rychle, protože investoři začnou prodávat indexové fondy, které jsou silně zatížené stejnými technologickými giganty.“
Do zmíněné skupiny „magnificent seven“ patří společnosti Alphabet, Amazon, Apple, Meta Platforms, Microsoft, Nvidia a Tesla.
Někteří analytici se domnívají, že bublina kolem umělé inteligence bude pokračovat i v roce 2026. Server Investing.com citoval teorii analytika společnosti Capital Economics, Jonase Goltermanna, podle níž prostředí kolem AI „nyní nese řadu typických znaků bubliny“ a zahrnuje „hyperbolická přesvědčení o potenciálu AI jak v samotném odvětví, tak mezi investory“.
Takzvaná magnificent seven stojí zhruba za 60 procenty nebo i více nedávných zisků v indexech S&P 500 a Russell 1000.
Paul Walker,
majitel, Fil Financial Corp
Nedávná analýza společnosti J. P. Morgan uvádí, že většina tržních bublin se řídí podobným vzorcem a často začíná „investiční tezí“, podle níž svět prochází zásadními změnami.
Investoři, kteří tomu věří, „budují kapacity, aby uspokojili budoucí poptávku,“ stojí v analýze. „Bublina se začíná formovat mimo jiné proto, že úvěry jsou široce dostupné. Slábnoucí standardy úvěrování a rostoucí zadlužení způsobují odtržení ekonomických fundamentů (základních faktorů) od tržních ocenění.“
„Do davu se připojuje stále více investorů – dokud se nakonec neprosadí fundamenty a bublina nepraskne.“
Žití v bublině
Mezi současnou úrovní investic do AI a podmínkami, které předcházely dot-com krachu v roce 2000, se objevují stále častější paralely.
Podle prosincové zprávy společnosti GIS prudce vzrostla cena akcií společnosti Oracle v září o 36 procent, přestože technologický gigant vykázal hospodářské výsledky pod očekáváním. Akcie vystřelily vzhůru poté, co Oracle oznámil, že očekává, že příjmy z cloudových služeb poháněných AI dosáhnou do roku 2030 částky 144 miliard dolarů. Šlo o největší jednodenní růst akcií společnosti od roku 1992, který zvýšil její tržní hodnotu přibližně o 250 miliard dolarů.
Skutečná bublina se obvykle formuje až poté, co technologie prokáže, že má význam – ne předtím, protože právě to přivádí většinu investorů zpět do hry.
Dan Buckley,
hlavní analytik, DayTrading.com
Koncem 90. let vedly spekulace a masivní financování internetových startupů, takzvaných dot-com firem, k tomu, že index Nasdaq Composite vzrostl z hodnoty 751 v lednu 1995 na více než 5 048 bodů v březnu 2000. Jakmile však řada společností nedokázala naplnit slibované výnosy, trh se mezi březnem 2000 a říjnem 2002 propadl o více než 75 procent. Během tohoto období se vymazalo přes 5 bilionů dolarů tržní hodnoty.
„Jsme ve fázi, kdy jsou investoři jako celek z umělé inteligence přehnaně nadšení?“ nadnesl v srpnu Sam Altman, generální ředitel společnosti OpenAI, pro server The Verge. „Podle mého názoru ano. Když vznikají bubliny, chytří lidé se příliš nadchnou pro jádro pravdy.“
Dan Buckley, hlavní analytik společnosti DayTrading.com, uvedl, že současná situace „ještě úplně nepůsobí jako rok 1999, ale je podobná roku 1998“.
„Skutečná bublina se obvykle formuje až poté, co technologie prokáže, že má význam – ne předtím, protože právě to přivádí většinu investorů zpět do hry,“ řekl Buckley pro Epoch Times.
Buckley uvedl, že podle něj AI tuto hranici již „překročila“, což činí současnou fázi trhu nebezpečnější.
„Ocenění se mohou ještě více natáhnout a měnová i fiskální politika se může stát ještě vstřícnější vůči budování infrastruktury pro AI,“ uvedl. „Zapojovat se začínají i vlády, protože jsou méně citlivé na finanční návratnost a vnímají AI jako zdroj geopolitické moci.“
Objem peněz, které firmy vynakládají jako sázku na budoucnost AI, je značný. Velké technologické společnosti označované jako „hyperscaleři“ vydaly jen ve třetím čtvrtletí roku 2025 na kapitálové investice 106 miliard dolarů, vyplývá ze zprávy banky Goldman Sachs z 18. prosince.
Celkově velké technologické společnosti letos podle společnosti JDP Global investovaly do umělé inteligence odhadovaných 364 miliard dolarů.
Banka Goldman Sachs si všímá, že investoři jsou při rozhodování o alokaci kapitálu stále opatrnější.
„V posledních měsících došlo k rozchodu ve vývoji cen akcií takzvaných AI hyperscalerů: investoři se přesouvají pryč od společností zaměřených na infrastrukturu pro AI, u nichž je růst provozního zisku pod tlakem a kde jsou kapitálové výdaje financovány prostřednictvím dluhu,“ uvádí se v analýze.
Goldman Sachs zároveň uvedla, že investoři dávají přednost firmám, které dokážou nabídnout jasné a prokazatelné vazby mezi výdaji na AI a skutečnými tržbami.
„Mezi AI a dot-com mánií existují některé klíčové podobnosti, a to jak na straně investorů, tak na straně firem,“ řekl Epoch Times Pedro Silva, hlavní partner společnosti Apex Investment Group.
364 miliard dolarů
Velké technologické společnosti podle společnosti JDP Global v roce 2025 vynaložily na umělou inteligenci odhadovaných 364 miliard dolarů.
„Z pohledu investorů chtějí lidé do AI vstoupit jen proto, že o ní denně slyší ve zprávách,“ uvedl Silva. „Neprobíhá skutečná kontrola zhodnocení ani možných budoucích překážek; pokud je u něčeho napsáno AI a výrazně to rostlo, investoři se chtějí zapojit.“
Podle něj je situace podobná i z firemního pohledu.
„Společnosti musí do AI investovat bez ohledu na to, zda vidí okamžitou nebo zřejmou návratnost,“ řekl Silva.
„Neinvestovat do AI jako lídr organizace dnes působí jako zanedbání povinnosti, ale konkrétní využití nové technologie není vždy jasné.“
Pohled dopředu
Buckley uvedl, že podle něj je většina vykazované návratnosti investic do AI založena spíše na vizi než na skutečných peněžních tocích.
„Zisky produktivity jsou reálné, dokonce výjimečné, například v oblasti programování, ale investice předbíhají důkazy,“ řekl. „Obecně existuje jen málo tvrdých informací o tom, nakolik AI je skutečně přímo monetizováno a nakolik je zahrnuto do stávajících produktů, nebo představuje jen příslib do budoucna.“
Pro průměrného amerického investora s diverzifikovaným portfoliem to znamená, že zhruba třetina jeho investic může být ovlivněna – k lepšímu či horšímu.
Upozornil, že případné přecenění trhu související s AI a jeho dopad na jednotlivce závisí především na tom, jak jsou jejich příjmy a úspory navázány na technologický sektor.
Podle serveru The Motley Fool tvoří samotný technologický sektor nyní 34 procent indexu S&P 500. Pro průměrného amerického investora s diverzifikovaným portfoliem to znamená, že zhruba třetina jeho investic může být ovlivněna – k lepšímu či horšímu.
„Tato výstavba [AI] je založena na přesvědčení, že ‚škála znamená kontrolu‘,“ uvedl Buckley. „Právě narušení tohoto příběhu pravděpodobně zastaví výdaje spíše než tradiční cyklické tlaky, jako jsou klesající marže, propady cen akcií nebo rostoucí úrokové sazby.
Zatímco korekce v oblasti AI by se promítla do výpisů klientů a byla by na nich znát, větší obavou by bylo, pokud by byla vnímána jako širší hospodářský pokles.“
Silva varoval, že investoři mohou pokles investic do AI mylně vyhodnotit jako něco zásadnějšího a činit unáhlená rozhodnutí.
Zdůraznil, že pět největších technologických gigantů není totožných s americkou ekonomikou, avšak jejich nadměrné zastoupení ve výnosech indexu S&P 500 může takový dojem vytvářet a spustit širší výprodej akcií.
Walker upozornil, že z dlouhodobého hlediska akciový trh i přes velké změny vykazoval stabilní růst. Zdůraznil význam širší perspektivy, protože dnešní lídři trhu se mohou stát „zítřejšími případovými studiemi“.
„Místo snahy předvídat krachy nebo vybírat příštího vítěze v oblasti AI by měli investoři sestavit portfolia založená na riziku a pravidelně je vyvažovat,“ uvedl Walker. „Pokud váš plán počítá se 40 procenty v akciích, poklesy trhu znamenají, že nakupujete více, nikoli že panikaříte. Když trhy prudce rostou, nakupujete méně. Disciplína vždy porazí predikce.“
–ete–
