Jedna z nejznámějších vlivových operací Pekingu v západní akademické sféře se skrývala za zdánlivě nevinnou fasádou tradiční kultury a nesla jméno čínského mudrce Konfucia.
Tyto instituce – státem podporované programy výuky čínštiny zvané Konfuciovy instituty, působící na amerických univerzitách – byly později odhaleny jako trojský kůň pekingské propagandy a většina z nich ve Spojených státech ukončila činnost.
Na západních univerzitách však i nadále funguje další, méně známé centrum vlivu, které se skrývá přímo na očích pod nenápadnou zkratkou: CSSA.
CSSA, tedy Sdružení čínských studentů a vědců (Chinese Students and Scholars Associations), působí na univerzitních kampusech po celých Spojených státech a podle aktivistů, bývalých funkcionářů klubů a expertů slouží Pekingu jako pohotový nástroj k tomu, aby mohl čínské studenty fakticky držet „v šachu“.
„Zneužíváním studentů,“ uvedli, „získává režim oporu v americkém akademickém prostředí, umlčuje alternativní hlasy, zesiluje ty vlastní a udržuje atmosféru strachu.“
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se zároveň snažila čelit vlivovým operacím Komunistické strany Číny (KS Číny) na území USA a také usilovala o to, aby zůstával vysoký počet čínských studentů. Právě tato dvojice cílů podle znalců Číny činí nezbytným omezit donucovací praktiky CSSA a přerušit její vazby na stranu.
Aktivity CSSA často působí spontánně – například když se skupiny studentů shromažďují v ulicích s červenými vlajkami, aby vítaly čínské představitele, nebo když píší rozhořčené dopisy vedení univerzit na protest proti akcím, které se režimu nelíbí.
Tento „trávníkový“ dojem je však jen fasáda. Za ním stojí strana jako dozorčí orgán – a často i jako financující subjekt, jak vyplývá z analýzy veřejných záznamů, archivovaných stránek dnes již smazaných informací a rozhovorů s bývalými členy CSSA, které provedly Epoch Times.
„Držet se stranické linie“
Do centra pozornosti se CSSA dostala v dubnu 2024, kdy byl čínský velvyslanec Xie Feng pozván k vystoupení na Harvardově univerzitě.
V univerzitním auditoriu jeho projev zdržely o 45 minut protesty studentů, kteří hlasitě upozorňovali na porušování lidských práv v Číně. Když studentka Cosette Wu rozvinula protestní transparent, vedoucí CSSA Zou Hongji se k ní rychle rozběhl, chytil ji za paži a vyvlekl ji ze sálu.
Podle Topjora Tsultrima síť CSSA shromažďuje obrovské množství čínských studentů a brání jim vymanit se z kontroly strany pod zástěrkou tzv. společenského centra.
Přítomní bezpečnostní pracovníci proti Zouovi podali oznámení pro napadení a ublížení na zdraví. Protestující studentka se nakonec rozhodla v obvinění nepokračovat, ale incident byl natolik znepokojivý, že vyvolal kongresové vyšetřování.
„Americký systém vyššího vzdělávání se musí probudit vůči vlivu Komunistické strany Číny na našich kampusech,“ uvedl v prohlášení koncem roku 2024 předseda zvláštního výboru Sněmovny reprezentantů pro KS Číny, kongresman John Moolenaar, který vyšetřování vedl. Zoua označil za „agitátora podporujícího KS Číny“.
Podle Topjora Tsultrima, ředitele komunikace organizace Students for a Free Tibet a studenta práv na Kolumbijské univerzitě, síť CSSA shromažďuje obrovské množství čínských studentů a brání jim vymanit se z kontroly strany pod zástěrkou tzv. společenského centra.
„Jsou neustále obklopeni dalšími čínskými studenty,“ řekl Tsultrim pro deník Epoch Times.
„Podněcuje to fenomén skupinového myšlení, kdy jsou stále silněji tlačeni k tomu, aby se drželi stranické linie,“ dodal.
„Neomezený přístup k informacím“ ve Spojených státech podle něj nabízí šanci na změnu.
„Vzdělání založené na informacích by je osvobodilo a umožnilo by jim rozložit propagandu, kterou byli celý život krmeni,“ uvedl. CSSA však podle něj představuje „obrovskou překážku“.
„Je to skutečná tragédie,“ uzavřel.
Odvážný „experiment“
Vazby CSSA na Peking sahají několik desetiletí nazpět.
Koncem 70. let, po desetiletí v období Kulturní revoluce, která prakticky zničila tradiční vzdělávání v Číně, se čínské úřady snažily dohnat Západ. Vysílání studentů na zahraniční univerzity se stalo prioritou a Spojené státy se rychle zařadily mezi hlavní cílové země.
Jak počet zahraničních studentů rostl, režimní představitelé napomáhali zakládání CSSA po celém světě a využívali je k dohledu nad studenty a také k jejich „udržování v mezích“ – v projevech i činech.
Frank Xie Tian, který vyučuje online MBA program na Univerzitě Jižní Karolíny v kampusu Aiken, popsal vlastní zkušenost s tím, jaké to je jít proti plánům Pekingu.
Xie přijel do USA v roce 1986 jako doktorand chemie na Purdueově univerzitě v Indianě.
Připojil se k místní CSSA, kterou oceňoval za praktické služby, jako byla pomoc s hledáním bydlení, odvoz z letiště nebo společné nákupy potravin. Brzy však zjistil, že čínský konzulát vybral předsedu CSSA ručně a vyplácel mu malý stipendijní příspěvek výměnou za to, že sledoval spolužáky a podával o nich zprávy úředníkům.
Protože nechtěl zůstat „loutkou Komunistické strany Číny“, rozhodl se Xie kandidovat v následujících volbách a stal se místopředsedou. Spolu s podobně smýšlejícími studenty veřejně odhalili těsné vazby tehdejšího vedení CSSA na čínský konzulát a předsedu ve volbách porazili.
Touha po nezávislosti vyvrcholila v roce 1989. Otřesen masakrem na náměstí Nebeského klidu vedl Xie čínské studenty napříč středozápadem USA k přerušení vazeb CSSA s Pekingem. V srpnu téhož roku je následovaly další CSSA a vznikla Nezávislá federace čínských studentů a vědců, která propojila více než 200 amerických univerzit.
Kvůli krveprolití na náměstí Nebeského klidu poskytly americké úřady Xieho generaci studentů plošnou výjimku, která jim umožnila uniknout případným represím režimu a zůstat ve Spojených státech.
Po absolvování této generace však podle něj studentské sítě postupně znovu spadly pod kontrolu konzulátů.
Xie označil svou generaci za „idealisty“.
Krátké odtržení od vlivu Pekingu bylo podle něj „dobrým experimentem“.
„Bylo to přesně ve stejném duchu jako studenti na náměstí Nebeského klidu,“ řekl.
„Chceme být nezávislí. Chceme svobodu. Nechceme být pod kontrolou strany.“
„Bez zábran“
CSSA dříve své vazby otevřeně uváděly na oficiálních stránkách studentských spolků. Ještě v roce 2016 čínské velvyslanectví na svém webu uvádělo desítky CSSA působících v USA.
V posledních letech však většina klubů tyto odkazy odstranila a snaží se vazby na KS Číny zlehčovat, protože přitahují stále větší mezinárodní pozornost.
V zákulisí však vliv Pekingu přetrval.
Výrazně se projevil v roce 2023, kdy čínský vůdce Xi Jinping navštívil San Francisco u příležitosti americko-čínského summitu.
Několik dní před jeho příjezdem začali lídři CSSA na několika kalifornských univerzitách nenápadně mobilizovat své členy, aby vytvořili „vítací dav“ na letišti.
Veškeré náklady – dopravu, ubytování i stravu – měl hradit pořadatel, uvedli v oddělených interních chatech dva předsedové CSSA, z Kalifornské univerzity v Los Angeles a z Univerzity Jižní Karolíny, podle snímků obrazovek, které získaly Epoch Times.
Akci označili za „čestné poslání“ s „významnou odpovědností“ a účastníky vyzývali, aby necestovali samostatně a informace si nechali pro sebe.
Čínská státní média je následně vyfotografovala s čínskými vlajkami, aby sloužili jako důkaz „spontánního nadšení zdola“.
V čínských reportážích se však neobjevili demonstranti, mezi nimi i Tsultrim, kteří se rovněž shromáždili. Jeho organizace tvořila součást stovek protestujících, kteří upozorňovali na porušování lidských práv pod komunistickou vládou.
Podporovatelé KS Číny – včetně některých osob, které podle všeho byly studenty – podle videozáznamů, jež Epoch Times přezkoumaly, pronásledovali ujgurskou přeživší nucených pracovních táborů a snažili se ji zakrýt obřími červenými vlajkami. Poté se otočili, usmívali se do fotoaparátu a pózovali, přičemž jeden studentský spolek držel transparent s logem CSSA.
Více než jeden student, který si všiml, že je Tsultrim natáčí, mu ukázal vztyčený prostředníček.
„Jednají bez skrupulí, bez jakýchkoli zábran – tu nenávist dávají světu okázale najevo a jsou hrdí na to, že to kamera zachytí,“ řekl Tsultrim.
„Komfortní zóna“
Peking dlouhodobě považuje čínské studenty v zahraničí za důležité aktivum. Už v roce 2015 je Xi Jinping označil za „nové ohnisko“ práce tzv. jednotné fronty – politické strategie, která kombinuje navazování vztahů se špionáží s cílem posílit globální vliv Pekingu.
Ve studijním roce 2023–2024 studovalo ve Spojených státech přibližně 1,1 milionu zahraničních studentů, vyplývá z údajů Institutu mezinárodního vzdělávání. Zhruba každý čtvrtý pocházel z Číny.
Daleko od vlasti a tváří v tvář kulturnímu šoku se studenti instinktivně opírají jeden o druhého a CSSA pořádá večírky a další akce, aby jim takový prostor pro setkávání poskytla.
„Je to komfortní zóna,“ řekl Steve Tao, který působil jako pokladník a později místopředseda CSSA na Northwesternově univerzitě.
Tato komfortní zóna je však podle řady incidentů otevřená pouze těm, kdo přijímají hodnoty Komunistické strany Číny (KS Číny).
V roce 2017 čelila studentka Marylandské univerzity Yang Shuping vlně útoků na čínském internetu poté, co pochválila „sladký a svěží vzduch“ ve Spojených státech a svobodu projevu, kterou v Číně podle ní nezažila. CSSA na univerzitě zveřejnila video s názvem „Hrdí na Čínu UMD“, v němž ukazovala snímky modré oblohy v Číně, zatímco bývalý předseda CSSA studentku odsoudil v čínských státních médiích s tím, že „uráží vlast, aby na sebe strhla pozornost“.
Studentka Yang brzy vydala veřejnou omluvu.
Postup klubu si vysloužil pochvalu od představitele čínského velvyslanectví, který se krátce nato setkal se zástupci CSSA ze 14 škol v okolí Washingtonu a vyzval další pobočky, aby se zachovaly stejně.
Přední představitelé CSSA z různých špičkových amerických univerzit potvrdili, že takové kroky považují za nezbytné.
„Mnoho studentů v zahraničí mi říkalo, že svou zemi milujete ještě víc, když jste mimo ni – a to je naprostá pravda,“ řekl jeden z předsedů CSSA na Johns Hopkinsově univerzitě čínským státním médiím v roce 2017.
Když „protičínský profesor“ pořádal semináře o Tibetu, aby „překrucoval fakta“, „obvykle zdrženliví čínští studenti se postavili a bojovali ze všech sil za vlast“, uvedl.
Čínští úředníci se běžně účastní akcí CSSA, vyzdvihují roli této sítě jako „mostu“ a povzbuzují ji, aby „vyprávěla čínský příběh správně“. Podle Taa posílal čínský konzulát peníze na účet spojený s CSSA, o němž vědělo jen několik klíčových členů klubu.
„Oni dají peníze a vy odvedete práci – je to tak jednoduché,“ řekl Tao Epoch Times.
Mia Zhao z CSSA na Texaské univerzitě A&M uvedla, že její klub obdržel v letech 2016–2017 zhruba 3 000 dolarů, což byl jeho jediný zdroj financování v daném roce.
Čínští úředníci se běžně účastní akcí CSSA, vyzdvihují roli této sítě jako „mostu“ a povzbuzují ji, aby „vyprávěla čínský příběh správně“.
Některé konzuláty také udělovaly lídrům CSSA ocenění. Jedno z nich získala CSSA Kalifornské univerzity v San Diegu poté, co se pokusila zabránit vystoupení tibetského duchovního vůdce dalajlamy na kampusu.
„Nikdy nejsme sami,“ napsala univerzitní CSSA v květnu 2017 na webu po slavnostním předání ocenění čínským konzulátem. „CSSA za námi vždy stojí a naše vlast je naším nejpevnějším opěrným bodem.“
Mnohé příspěvky čínských konzulátů o těchto poctách se mezitím zřejmě ztratily z internetu, avšak uznání přichází jinými formami. V květnu 2020 udělily skupiny napojené na Peking americkým CSSA titul „10 nejlepších mladých osobností“ za organizování sbírek a darů na „podporu domácího boje Číny s pandemií“.
Protiúder
Režim se dokáže v mžiku obrátit proti těm, které údajně podporuje.
Tao se dozvěděl, že se ocitl na pekingské černé listině, krátce po novoročním galavečeru CSSA v roce 2019. Předseda CSSA na Northwesternově univerzitě mu tlumeným hlasem poradil, aby byl opatrný. Čínský konzulární úředník z Chicaga, který se akce účastnil, mu prý výslovně nařídil, aby Taa z klubu vyloučil a izoloval ho od místní čínské komunity.
Pro Taa to byl šok. Od svého příjezdu do USA se vyhýbal přímému kontaktu s konzulátem v jakémkoli prostředí. Přesto ho čínské úřady nějakým způsobem vypátraly.
Jeho hlavním „prohřeškem“ byl zřejmě osobní blog, na němž se zamýšlel nad filosofií i vlastním životem, včetně své víry – Falun Gongu.
Toto duchovní učení, založené na hodnotách pravdivosti, soucitu a snášenlivosti, je v Číně terčem represí už více než dvě desetiletí. Komunistické úřady v roce 1999 označily jeho stoupence za nepřátele státu a od té doby je vězní a pronásledují.
1,1 mil. studentů
Podle údajů Institutu mezinárodního vzdělávání studovalo ve Spojených státech ve akademickém roce 2023–2024 zhruba 1,1 milionu zahraničních studentů usilujících o vysokoškolské vzdělání.
Založení blogu bylo podle Taa riskantní. Řekl, že když ho spouštěl, „třásly se mu ruce“. Postupem času však strach překonal a blog začal vnímat jako platformu pro uplatnění svobody projevu.
Předseda klubu byl jeho přítel a nezasáhl proti němu, ale celý případ podle Taa ukázal, kam až je režim ochoten zajít při pronásledování lidí, jako je on. Tao zrušil plánovanou akademickou konferenci v Pekingu a od svého příjezdu do USA už do Číny nevkročil.
Neviditelná klec
Tao se považuje za jednoho ze šťastnějších. Několik studentů oslovených pro tento článek uvedlo, že za sdílení nesouhlasných názorů mezi vrstevníky čelili ještě tvrdším následkům.
„Je to společenská sebevražda,“ řekl Epoch Times Wang Han, absolvent Univerzity Jižní Kalifornie.
Wang, otevřený kritik Pekingu, se v roce 2024 stal mezi čínskou diasporou internetovou senzací poté, co zveřejnil krátký film satirizující Xi Jinpinga. S rostoucí online popularitou však přišla i větší izolace ve škole – někteří čínští známí s ním přerušili kontakt, jiní si udržovali odstup.
Podle Xieho je to výsledek let „vymývání mozků“ ve vzdělávacím systému v Číně. Systematická indoktrinace od dětství studenty naprogramuje tak, že – vědomě či nevědomě – myslí a jednají v souladu se stranou.
Jakmile se setkají s okolnostmi, které neodpovídají pekingské rétorice, tento mechanismus se aktivuje.
Systematická indoktrinace od dětství studenty naprogramuje tak, že – vědomě či nevědomě – myslí a jednají v souladu se stranou, uvedl Xie.
„Je to neviditelná klec,“ řekl Xie.
Spouštěčem pro členy CSSA se stala také newyorská společnost Shen Yun Performing Arts.
Tento soubor, založený s cílem představit „Čínu před komunismem“, je už dlouho trnem v oku Pekingu. Každý rok, když vyjíždí na světové turné, kontaktují čínští úředníci divadla i veřejné činitele s požadavky, aby od podpory vystoupení upustili. V roce 2023 se dva čínští agenti dokonce pokusili s balíky hotovosti uplatit americký daňový úřad proti této umělecké skupině.
Když se CSSA na Texaské univerzitě A&M dozvěděla, že Shen Yun má vystoupit v univerzitním Rudder Auditorium, klub okamžitě zareagoval.
Předseda CSSA a další členové podali několik stížností rektorovi školy. Jeden čínský student tvrdil, že by představení mohlo učinit prostředí „nebezpečným“.
Na čínské sociální síti WeChat si vytvořili skupinu, v níž plánovali, jak vystoupení zmařit. Podle snímků obrazovek, které získaly Epoch Times, se zapojil i čínský konzulát a sdělil klubu, že bude zvažovat, „jak zasáhnout“.
Student Jim Luan, který pomáhal s propagací představení, se pokusil prosadit jiný pohled.
„Nepodléhejte tak snadno propagandě v Číně,“ vzpomíná, že do chatu napsal.
Okamžitě byl správcem skupiny vyloučen.
„Prostřednictvím každé CSSA zasouvá KS Číny ruku do těchto univerzit,“ řekl Luan Epoch Times. „Studenty prakticky mění ve své agenty.“
„Rozhodnutí o národní bezpečnosti“
Riziko, že by urazili KS Číny, podle analytiků vede mnoho lidí k tomu, aby si kritické názory nechávali pro sebe – dokonce i ve Spojených státech.
„Nahlas nic neříkají,“ uvedla June Teufel Dreyerová, profesorka politologie na Univerzitě v Miami. „Vědí, že pokud by se stali otevřenými kritiky, bude pro ně po návratu do Číny velmi těžké najít si práci.“
Při soukromých rozhovorech se vstřícnými čínskými studenty se Tsultrim dozvěděl, že čínské úřady používají záběry z protestů jeho skupiny jako odstrašující příklady. V Číně je pouštějí studentům, kteří se chystají do USA, a vykreslují aktivisty jako násilníky, před nimiž varují.
Washington v posledních měsících zpřísnil dohled nad čínskými studenty.
V srpnu 2025 uvedl jeden student magisterského studia filosofie, že jej imigrační úředníci v Houstonu poslali zpět do Číny poté, co zjistili, že je členem skupiny „CSSA Chinese Student Freshmen Group“ na WeChatu. Student dodal, že celník také označil dokument v jeho notebooku, v němž přísahal věrnost straně a Xi Jinpingovi.
Epoch Times se obrátily na Úřad pro imigraci a cla (ICE) se žádostí o komentář.
Ve stejném měsíci administrativa Donalda Trumpa navrhla zpřísnění délky studentských víz, konkrétně zavedení čtyřletého limitu pro studentská a výměnná víza.
„Každé jednotlivé vízové rozhodnutí je rozhodnutím o národní bezpečnosti,“ řekl Epoch Times v červnu mluvčí ministerstva zahraničí Tommy Pigott na dotaz ohledně vlivu CSSA. „Americká veřejnost chce, aby se k tomu přistupovalo vážně – aby bylo možné řádně prověřovat pravidla a postupy.“
Jiskry naděje
Zákonodárci, analytici i disidenti, kteří hovořili s Epoch Times, se shodují, že prověřování je vítané, pokud je provedeno správně.
„Nejde o to, že bychom byli proti čínským zahraničním studentům nebo proti zahraničním studentům obecně,“ řekl Tsultrim.
Podle něj je cílem potlačit nenávistnou rétoriku a aktivity prosazující KS Číny.
„Mnoho z těchto studentů se prostě chce učit, přispívat a dělat svou práci, ale Komunistická strana Číny je zneužívá, a proto musíme prověřovat,“ řekl Epoch Times kongresman John Moolenaar (R-Mich.), předseda zvláštního výboru Sněmovny reprezentantů pro KS Číny.
Student, který přijíždí do USA, by podle něj neměl mít vazby na čínskou armádu ani jednat na příkaz režimu – a vysoké školství, jakožto „měkký cíl“ zneužívání si zaslouží zvláštní pozornost.
Mnoho z těchto studentů se prostě chce učit, přispívat a dělat svou práci, ale Komunistická strana Číny je zneužívá, a proto musíme prověřovat.
— John Moolenaar, republikán
Kongresman Zach Nunn (R-Iowa), rovněž člen výboru, se na věc podíval z historického hlediska.
V roce 1989 vyjel čínský režim na náměstí Nebeského klidu s tanky proti prodemokratickým studentským protestům.
„O více než tři desetiletí později vidíme, jak Čína sahá hluboko přes oceán do amerických univerzit,“ řekl Epoch Times.
„Viděli jsme, jak čínští operativci využívají akademické instituce jako základny moci k zastrašování a krádežím,“ uvedl Nunn.
Přijeli sice na akademická víza, dodal, ale „ve skutečnosti jsou to operativci – ať už dobrovolně, nebo nedobrovolně – připoutaní k Pekingu“.
„To je děsivé,“ řekl.
V dobách, kdy Xie studoval, byli lídři CSSA hlavníma „očima a ušima“ Pekingu na zahraničních kampusech. Dnes režimu pomáhají i moderní technologické nástroje, ale lidský faktor zůstává stejně zásadní, uvedl.
„Je to možná subtilnější, víc skryté v pozadí.“
Režim má podle něj stále kontrolu. Objevují se však trhliny: po letech covidových lockdownů v Číně vedli mladí lidé sporadické protesty doma i v zahraničí. Ty byly nakonec potlačeny, ale ukázaly, že boj za svobodu nezmizel.
„To je určitě znamení,“ řekl Xie. „Teď jen doufejme.“
–ete–
