Internetoví cenzoři pracují přesčas. Politická studijní setkání se zintenzivňují. Za zavřenými dveřmi si úředníci zvou vojenský personál – jednoho po druhém – a žádají je, aby objasnili svůj postoj k Íránu.
Údery na Írán vedené Spojenými státy a smrt íránského vůdce otřásly Pekingem. Úřady se obávají řetězové reakce, která by mohla ohrozit stabilitu samotného čínského režimu, uvedlo pro deník Epoch Times několik zdrojů pod podmínkou anonymity.
V dnech po zahájení operace Epic Fury svolali podle jednoho zdroje obeznámeného s jednáními nejvyšší čínští představitelé z politbyra – centra politické moci v Číně – několik tajných schůzek zaměřených na situaci v Íránu.
Vysoce postavení činitelé jsou podle tohoto zdroje opakovaně vyzýváni, aby si vzali ponaučení z rozpadu Sovětského svazu. Takové historické paralely nejsou v interních diskusích běžné, ale v posledních jednáních se objevují znovu a znovu.
Úřady se obávají, že protivládní protesty v Íránu by se mohly přenést i do Číny, uvedl zdroj.
Několik různých zdrojů potvrdilo, že Peking je ve stavu vysoké pohotovosti.
Režim považuje zabití íránského vůdce Alího Chameneího za jeden z nejvýznamnějších geopolitických otřesů za poslední dvě desetiletí, uvedl zdroj, který dříve působil v oblasti propagandy.
„Strategický omyl“
Čínské úřady podcenily pravděpodobnost americké vojenské ofenzivy, sdělily již dříve Epoch Times dva nezávislé zdroje z vnitřího prostředí.
Zatímco západní spojenci reagovali na údery rychle, čínské ministerstvo zahraničí vydalo reakci až přibližně sedm hodin po prvním úderu – zhruba osmdesátislovné prohlášení vyzývající k „okamžitému zastavení vojenských akcí“.
Toto zdrženlivé prohlášení bylo podle osoby blízké lidem z diplomatického systému v Pekingu „oslabenou verzí“ po několika revizích, během nichž byly „řádek po řádku odstraněny“ kritické pasáže vůči Spojeným státům a Izraeli.
Čínské narativy před konfliktem odpovídají tomu, co uvedly zdroje.
Ve dnech před dopadem raket na Teherán se významní čínští akademici působící jako poradci státní politiky otevřeně vysmívali Spojeným státům a tvrdili, že Washington si útok na Írán nedovolí.
„Spojené státy si takový konflikt nemohou dovolit, nemohou ho udržet a nemohou ho vyhrát,“ prohlásil v rozhovoru pro čínské médium vysloužilý generálmajor Jin Yinan.
V den útoku ráno zveřejnil Hu Xijin, bývalý šéfredaktor čínského státního listu Global Times, video, v němž tvrdil, že „plán na likvidaci vedení selhal“ a že íránský nejvyšší vůdce i prezident jsou v bezpečí. Video bylo později nenápadně smazáno.
Podle analytika Číny Henga He nejde o náhodu.
„Nejprve dospěli k závěru a teprve poté hledali důkazy, které by ho podpořily,“ uvedl s tím, že tento závěr „přišel shora“.
Chybné vyhodnocení pravděpodobnosti americké vojenské ofenzivy v Íránu ze strany Pekingu vycházelo z analytického rámce používaného v posledních několika desetiletích, uvedl zdroj blízký čínskému systému zahraničních vztahů.
Část chybného odhadu vychází z ustáleného způsobu uvažování, uvedl zdroj blízký čínskému systému zahraničních vztahů.
Peking se podle něj i přes komplexní analýzy Íránu opíral o analytický rámec používaný v posledních desetiletích. Ten vycházel z předpokladu, že ačkoli Írán dlouhodobě čelí vojenským hrozbám ze strany USA, žádná z nich nepřerostla v rozsáhlý kinetický útok.
V důsledku toho bylo podle něj z Teheránu evakuováno méně čínských diplomatů než při zásahu ve Venezuele v lednu.
„Jde o závažný strategický omyl,“ uvedl pro deník Epoch Times.
Informační embargo
Režim se navíc musí potýkat i s vlastními vnitřními otřesy.
Sérii čistek v armádě, při nichž byli jeden po druhém odvoláváni vysoce postavení velitelé, otřásly nejvyššími patry čínských ozbrojených sil.
Přetrvávající krize na trhu s nemovitostmi a vysoká nezaměstnanost mladých oslabily ekonomiku a narušily důvěru veřejnosti. Krátce před oslavami lunárního nového roku v únoru vyšli pracovníci po celé Číně do ulic a požadovali vyplacení dlužných mezd.
Obavy v Pekingu nyní spočívají v tom, že situace v Íránu se stane rozbuškou, která uvolní nahromaděnou nespokojenost v Číně, uvedl bývalý činitel z oblasti propagandy.
„Čínské obyvatelstvo by mohlo využít příležitosti k vyjádření nespokojenosti a armáda by mohla odmítnout plnit rozkazy,“ sdělil Epoch Times.
To, čeho se strana nyní obává nejvíce, jsou „soukromé diskuse, zejména ty, které srovnávají situaci v Íránu s domácími poměry“, uvedl zdroj.
Podle několika osob blízkých čínskému vojenskému prostředí nařizují úřady režimu vypracovávat více ideologických hlášení z jednotlivých vojenských okruhů a zároveň požadují, aby nižší představitelé pravidelně informovali o tom, co důstojníci a vojáci říkají o válce v Íránu.
Na ad hoc politických studijních setkáních úředníci zdůrazňují význam „udržení politického odhodlání“ a „vyvarování se analogií při interpretaci“ – nepřímá varování, jejichž cílem je potlačit jakékoli úvahy o změně režimu, uvedly zdroje.
Veškeré interní diskuse o tomto tématu v armádě se musí řídit předem schváleným scénářem, dodaly.
Jiný zdroj popsal neveřejná setkání v některých vojenských jednotkách, během nichž nadřízení zjišťovali názory jednotlivých důstojníků na situaci.
Podle něj museli všichni důstojníci podepsat závazek, že zaujmou „jednoznačný postoj“ k situaci v Íránu. Nikdo nesmí o tématu diskutovat v osobních skupinách na WeChatu ani ve funkci Moments, což jsou sociální prvky této čínské mobilní aplikace; porušení by bylo potrestáno stranickými disciplinárními opatřeními.
To, čeho se strana nyní obává nejvíce, jsou „soukromé diskuse, zejména ty, které srovnávají situaci v Íránu s domácími poměry“, uvedl pro Epoch Times.
Podle dalšího zdroje z čínské armády není tato míra obav překvapivá.
„U politického režimu, který čelí krizi, se politická loajalita armády stává klíčovým bodem,“ řekl.
Cenzura
Platforma WeChat Channels, která umožňuje živé vysílání podobně jako TikTok, omezuje podle osoby spravující její backend dosah příspěvků na témata jako „napadení vůdce“, „volba armády“ či „změna režimu“. Z obavy před možnými odvetnými kroky uvedl pouze příjmení Zhao.
Tato témata jsou „vysoce citlivá“ a automaticky spouštějí cenzuru, sdělil Zhao Epoch Times s tím, že zaznamenal několik případů pozastavení účtů kvůli sdílení problematického obsahu.
Írán je pro Čínu klíčovým partnerem na Blízkém východě a dodává jí výrazně zlevněnou ropu, která v roce 2025 tvořila více než 13 procent celkového čínského dovozu ropy po moři.
V roce 2021 obě země podepsaly pětadvacetileté partnerství, zahrnující čínské investice do široké škály odvětví – od infrastruktury po obchod.
Válka v Íránu uzavřela strategicky klíčový Hormuzský průliv, kterým prochází přibližně pětina světových dodávek zemního plynu a ropy, což vyhnalo globální ceny energií vzhůru.
Problémy s energetickou bezpečností mohou režim poškodit, avšak politické obavy stojí na jeho seznamu výše, uvedl akademik působící v Číně, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být jmenován.
„Jde o demonstrační efekt,“ řekl Epoch Times. „Před pádem Sovětského svazu čelil podobně vnějším tlakům i vnitřním trhlinám.“
Na této zprávě se podíleli Wang Xin a Shao Rong.
13 %
Írán dodává výrazně zlevněnou ropu, která v roce 2025 tvořila více než 13 procent celkového čínského dovozu ropy po moři.
–ete–
